Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Koruna posiluje i v recesi. Přestávají výhody samostatné měny fungovat?

| 1. 10. 2012

Od „nevstupu“ do eurozóny si tvůrci hospodářské politiky slibovali, že koruna bude fungovat jako stabilizátor ekonomiky. V časech zlých bude oslabovat a dávat výhodu našemu exportu a v časech dobrých se růst její hodnoty postará o nízkou inflaci. Pohledem na letošní data z ekonomiky u nás k žádnému boomu nedochází, koruna si ale sílu drží. Čím to?

Koruna posiluje i v recesi. Přestávají výhody samostatné měny fungovat?

Za všechno může Kalousek! Naše rozpočtově zodpovědná vláda si díky škrtům a zvyšování daní udělala dobré oko na finančních trzích. Ministři se v Bruselu nechávají poplácávat po zádech, české dluhopisy jdou na dračku (zaplať pánbůh) a koruna se pomalu stává „bezpečným přístavem“ pro zahraniční investory. Zní to pěkně, ale má to jeden háček – neúměrně silná koruna poškozuje konkurenceschopnost exportérů a posílá ekonomiku do deflační spirály.

Prokletí nulových sazeb

O tom, jaké to je, plnit roli celosvětového bezpečného přístavu, vědí své v Japonsku a USA. S nástupem krize jejich měny ohromně posílily, s tím jak investoři stahovali prostředky z rozvíjejících se trhů, a ještě více umocnily propad jejich ekonomik. Ani rychlé sražení úrokových sazeb k nule investory neodradilo a od té doby zasedání japonské a americké centrální banky připomíná spíše „modlitebnu za ekonomické oživení“ než seriózní diskuzi o měnové politice.

Zpět do Česka: Vzhledem k tomu, že naše malá otevřená ekonomika je na vývozu v podstatě závislá, ovlivňuje síla měnového kurzu výkon ekonomiky podstatně více než zmíněné světové velmoci. V minulosti vždy na podporu ekonomiky ze strany České národní banky stačilo snížit úrokové sazby, což znevýhodnilo držitelé korun a měna oslabila. Česká centrální banka už ale investory od korunových aktiv nemá čím odrazovat, ve čtvrtek vyplýtvala svůj „poslední trumf“ snížením základní sazby na 0,25 procenta.

  • Úkolem ČNB ovšem není podpora ekonomiky, nýbrž péče o cenovou stabilitu. Byť se celková inflace nachází relativně vysoko (3,3 procenta), jádrová inflace (očištěná o daňové změny a ceny energií a potravin), kterou centrální banka svou politikou nejvíce ovlivňuje, se nachází už tři roky v záporu. Prostor pro uvolněnější měnovou politiku tu tedy je.

Intervence nejsou zadarmo

Jinou možností je zavedení mohutných měnových intervencí po vzoru jiných bezpečných přístavů, Dánska a Švýcarska. Pravda je, že intervenování (nakupování cizích měn ve velkém) krátkodobě zabrání posilování měny. Obávám se ale, že ČNB bude v takových krocích bránit hryzení svědomí – kvůli podobným měnovým operacím z roku 2002, ty se postupem času ukázaly jako velice ztrátové. Národní banka tehdy za účelem oslabení koruny nakupovala eura za cenu okolo 31 korun. Tato eura stále vlastní, ale mají asi o dvacet procent nižší hodnotu (v kurzu 25 EUR/CZK), a i kvůli nim v rozvaze naší centrální banky zeje ztráta 126 miliard korun. Tuším proto, že přes přímé oslabování koruny intervencemi cesta nepovede.

Ekonomický růst a schodek vládního sektoru ČR a Polska v % HDP (2008–2011, 2012 odhady)

 

2008

2009

2010

2011

2012

ČR růst

3,1 %

-4,7 %

2,7 %

1,7 %

-1,0 %

ČR schodek

-2,2 %

-5,8 %

-4,8 %

-3,1 %

-3,2 %

PL růst

5,1 %

1,6 %

3,9 %

4,3 %

2,5 %

PL schodek

-3,7 %

-7,4 %

-7,8 %

-5,1 %

-3,5 %

Zdroj: tradingeconomics.com, mfcr.cz, worldbank.org

Inspirace v Polsku

Situace v takovém Polsku vypadá o poznání lépe. Místní kabinet nenaordinoval rychlé vládní úspory v Kalouskově stylu, které by podkopaly oživení, nýbrž za cenu vyššího dluhu investoval a nechal ekonomiku nadechnout. Náš severní soused se proto nemůže pyšnit tak vysokým ratingem jako Česká republika, zato ale nepřitahuje spekulativní kapitál, který by neúměrně posiloval polský zlotý. Místní centrální banka drží druhé nejvyšší úrokové míry v Evropě (4,75 procenta), jejichž snížením může řádně nakopnout případnou zadrhávající se ekonomiku. Ba co víc, polské rozpočtové deficity se snižují doslova samy a to tím nejlepší lékem – ekonomickým růstem.

Kurz eura v polských zlotých (2007–2012)

Kurz eura a zlotého 

Zdroj: bloomberg.com

České republice lze tedy doporučit vyšší vládní výdaje, a to především do investic, které by pomohly ekonomice jak přímo, tak i nepřímo v důsledku vyšších deficitů a následným oslabením koruny v důsledku ztráty cejchu bezpečného přístavu. Vládu by pak neměly rády jen finanční trhy, ale také občané.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (13 komentářů)

Ibrahim Kováč | 2. 10. 2012 01:37

1. "Místní centrální banka drží druhé nejvyšší úrokové míry v Evropě (4,75 procenta), jejichž snížením může řádně nakopnout případnou zadrhávající se ekonomiku."

Á no,toto nakopávanie ekonomiky vidíme v praxi na štátoch, ktoré svoju úrokovú mieru znížili už skôr. Nastal v nich blahobyt, dlhy zmizli, ľudia si bezstarostne užívajú "nakopnutú ekonomiku". WTF?!

2. "České republice lze tedy doporučit vyšší vládní výdaje, a to především do investic, které by pomohly ekonomice jak přímo, tak i nepřímo v důsledku vyšších deficitů a následným oslabením koruny v důsledku ztráty cejchu bezpečného přístavu. Vládu by pak neměly rády jen finanční trhy, ale také občané."

Nepo chybne.Neexistuje nič lepšie ako v piatok vyraziť z domu do Nemecka s tým, že na 1€ mi stačí 24kč len aby som sa v sobotu dozvedel, že musím zaplatiť až 26kč. To proste občania milujú! Oslabenie koruny nie je nič iné ako dotácia exportu na úkor importu. Inými slovami všetci tí, ktorí zo zahraničia dovážajú (alebo tam idú na dovolenku) sa poskladajú na zisk tým, ktorí do zahraničia vyvážajú. Perfektné, prerozdeľovaním k ružovej budúcnosti.

Uvedomia si takíto autori vôbec niekedy, že to najlepšie čo môže vláda pre ekonomiku urobiť je proste nerobiť nič? Žiaľbohu asi nie :-( A tak tu budeme donekonečna čítať 1000x vyvrátené bludy o "nakopávaní ekonomiky" presunom peňazí od Fera k Jožovi. Doporučoval by som autorovi prečítať si od Bastiata krátky pamflet "Čo je vidieť a čo nie".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 2. 10. 2012 10:49
reakce na Ibrahim Kováč | 2. 10. 2012 01:37

Jenže exportéři jsou daleko organizovanější, vlivnější a koncentrovanější lobystická skupina s daleko silnějším korupčním potenciálem. Oproti tomu importéři a dovolenkáři jsou zcela chaotická neorganizovaná heterogenní banda. Z toho plyne, že u politiků vždy převáží snaha o oslabení měny. Kde jsou ty doby, kdy silná měna byla vizitkou národa, symbolem jeho ekonomického úspěchu (se kterým firmy byly schopné v pohodě žít). Dnes státy závodí o to, kdo svou měnu zruinuje více a rychleji.
Ve výsledku je jedno, jeztli je EUR zrovna za 24, nebo 26 CZK. Ukazuje to jen, zda padá rychleji ten náš, nebo ten jejich utržený výtah.Ti v tom momentálně pomaleji padajícím výtahu mají dokonce klamný pocit, že jejich kabina jakoby stoupá. Ale trend jasně říká, že tvrdý náraz do dna (do nuly) se blíží. Měnovou válku nakonec "vyhrají" všichni víceméně naráz, protože dojde ke ztrátě důvěry ve "fiat měny" obecně a lidé budou prchat zpět k "sound money".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Raputa | 1. 10. 2012 14:54

Zdravím komentující,
Polsko jsem ukázal jako zemi, která má stále možnost oslabit měnu a těchto výhod ve velkém využívá. V tabulce si všimněte hlavně dynamiky snižování schodku, které se děje díky vyššímu růstu HDP a ne kvůli zvyšování daní jako u nás.
Pokud korunu v dnešní době na kurzu 25 EUR/CZK považujete za slabou, tak tím pádem jdete proti názoru téměř celé bankovní rady ČNB a asi si myslíte, že měnovou politiku umíte dělat lépe než nezávislí odborníci z centrální banky.
O intervencích (alá natisknutí 500 mld. CZK) v článku řeč už je a o pár faktech, které přináší držení zlata se dočtěte zde: http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/co-porad-vsichni-s-tim-zlatem-mate/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 1. 10. 2012 16:25
reakce na Tomáš Raputa | 1. 10. 2012 14:54

Podivejte se na graf EUR/CZK za posledni 2 roky a uvidite ze dvoulety prumer je kolem 25 EUR/CZK. Napr. pred 3 mesici byl EUR/CZK temer 26.

Ja menovou politiku nedelam, na druhou stranu si najdu data ktera jsou bezne dostupna na internetu, abych si overil fakta a videl, ze koruna se dlouhodobe pohybuje, vuci hlavnim menam, doprava. Tedy neni vyrazne silnejsi nebo slabsi nez za posledni 2 roky.

Jaky je tedy cileny kurz EUR/CZK? Na jaky kurz chteji nezavisli odbornici korunu dostat? To jen abych vedel, jak moc musi koruna oslabit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 1. 10. 2012 16:20
reakce na Tomáš Raputa | 1. 10. 2012 14:54

Můj příspěvek nebyl v žádném případě obhajobou naší vlády, zvyšování daní považuji za kontraproduktivní a růst podrývající (vedle toho, že to samozřejmě považuji za zločin krádeže, jako každé odebrání majetku vlastníkovi proti jeho vůli).

Stejně tak ale nemohu spatřovat pozitiva v aktivističtějším přístupu jiných vlád, tedy ve fiskální stimulaci (na dluh). Ano, když si vláda půjčí 100mld a utratí je za osmiproudou dálnici mezi HorníDolní a ZlámanouLhotou, vzroste HDP. A (jak vidíme na příkladu Polska) na zadluženost to nemá přímý zásadní vliv a to ze dvou důvodů:
- jednak ty různé Skansky z tržeb na dálnici zaplatí daně použitelné na splácení dluhu
- jednak vzroste HDP o těch 100mld státní útraty (což zpětně snižuje podíl dluhu na HDP).

Bylo by to hezké, kdyby ovšem těch 100mld nebylo vyplýtváno, ale skutečně (vratně a efektivně) investováno - to je ale v případě státu v podstatě nemožné.
Další háček je v tom, že s tím nejde přestat - pokud si příští rok stát nepůjčí alespoň stejně (a nerozfofruje to), HDP klesne a podíl dluhu na HDP tak vystřelí nahoru, přestože absolutní dluh se nutně nezvýší. Stát je tak pro udržení růstu HDP a udržení poměru dluh/HDP v podstatě nucet pujčovat a "frcat" stále více. Což je udržitelné jen do doby, než si investoři nerozmyslí půjčování/refinancování státu za 2% a nebudou chtít třeba 9%.
Proto se dnes mluví o 7% jako o hranici smrti a při ní státy žádají o záchranu. Ale těch 7% není žádná zhůry daná konstanta, jen je to koeficient smrti při současném zadlužení států EU. V 80tých letech USA platily úroky skoro až 15% a nezabilo je to. Naopak Japonsko při současném dluhu 240% HDP si nemůže dovolit těch 7% ani zdaleka, asi by je položila i 4%. A lze to aplikovat i na ČR, kde se všichni pohoršují nad tím, že na úroky dáme 80mld ročně. Pokud se dluh zvýší a/nebo nás investoři přestanou považovat za bezpečnou zemi a vzrostou nám úroky, také se nám může (třeba za 5et) stát. že na úrocích nebudeme platit 80mld ročně, ale čtvrt bilionu.

Co se týče možnosti oslabit měnu, tak zde těžko říkat, že v tomto ohledu má jeden stát větší možnosti, než druhý. A to proto, že každý stát vlastnící emisní monopol, může svou měnu oslabit až na její vnitřní hodnotu (cenu papíru jako sběrné suroviny). Čili možnosti CZ a PL jsou v tomto shodné - absolutní.

A ještě poznámka související se snižováním rozpočtového deficitu, taková správa pro fanoušky všech penzijních pilířů: Španělská vláda se právě rozhodla zalepit díru v rozpočtu tím, že si "půjčila" 3mld EUR z penzijních fondů. A samozřejmě v tom není ze států EU ani první, ani jediná.

Takže hurá do pilířů!

http://zo.trimb roker.com/financne-analyzy/Dob a-marketingova-alebo-ako-preda t-rozpocet-20121001
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr M | 2. 10. 2012 09:54
reakce na Jan Altman | 1. 10. 2012 16:20

Pane Altman,
španělská vláda si nevzala peníze z penzijních fondů, ale z penijního rezervního(!) fondu - který mimochodem tak jako tak "investuje" ;převážně do španělských státních dluhopisů. Netvrdím, že je to dobře, ale prostě zatím nejsou tak daleko, jak tvrdíte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 2. 10. 2012 11:05
reakce na Petr M | 2. 10. 2012 09:54

Ano. Ale přesto - co vidíme ohledně penzí ve Španělsku, Maďarsku, Portugalsku, Slovensku (a u nás - a co asi uvidíme po volbách) , to poněkdud podkopává ochotu účastnit se 2. a 3. pilíře.

Stejně tak demografický vývoj, vývoj státního rozpočtu a dluhu, odhadovaná výše státních penzí za 20let (údajně 6500Kč, samozřejmě pokud vše pujde hladce, bez kolapsů, převratů, hyperinflací, státních bankrotů, měnových reforem,...) poněkud podkopáváochotu k účasti na pilíři prvním.

Vedle závislosti na tak pofiderní, nezodpovědné a náladové instituci, jako je stát, je zde ještě ten poměrně zásadní faktor, že prostředky vložené do pilířů jsou na desítky let zablokované, nelze je vybrat či přealokovat i kdybychom viděli, že se blíží nějaká "událost".

Docelaby mne zajímalo, jak by si na svobodném trhu vedla služba typu: "Budete mi platit vysoké procento ze mzdy, já vám za 40 let dám nuznou almužnu, tedy pokud i za těch 40 let budu existovat a pokud najdu další plátce, kteří i za 40 let budou do této pyramidové hry ochotni vstoupit a přispívat výměnou za podobný vágní slib".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 1. 10. 2012 09:29

To by mne zajímalo, jaké vládní "investice" ;má autor na mysli.
OpenCard? Casa? Předražené dálnice odnikud nikam? Blanka? Promopro? Atd..?

A že je CZK silná? Já ten pocit rozhodně nemám! Naopak se mi zdá nepříjemně slabá. Ale možná to je tím, že jediné, co mne v dnešní praktické ekonomice zajímá je, za kolik koupím 1 Oz.

A ještě k polskému růstu a české depresi: ono pokud jde převážně o fiskální jev, není co polákům závidět a nad čím v případě česka plakat. Pokud poslké HDP roste kvůli tomu, že vláda na (rostoucí) dluh provádí investice (jako před krizí třeba Španělsko - stavba letišť na kterých ještě nepřistálo jediné letadlo, atd...) a české HDP klesá proto, že vláda o něco míň rozfofruje a rozdá firmám svých kamarádů, tak opravdu není nad čím plakat.
Je třeba si uvědomit, že HDP je zcela pofiderní ukazatel neříkající nic o reálné produkci, natož o blahobytu obyvatel. Když vláda za miliardu, kterou si půjčila navíc, nakoupí předražené propisky pro úředníky od firmy bratrance pana ministra, HDP nám zázračně vzroste o tu miliardu. Je to však nejaký přínos pro lidi?
A ještě pofidernější veličinou je růst/pokles HDP, protože tam se pofiderní ukazatele (HDP současného a minulého období) očišťují o ještě pofidernější ukazatel - oficiální míru inflace (počítanou podle neustále účelově upgradovaných metodik).

Na nějaké blahodárné multiplikační efekty státních výdajů už dnes snad nikdo nevěří - to by Řecko, Portugalsko a hlavně Francie již byly namultiplikované do superblahobytu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 1. 10. 2012 10:03
reakce na Jan Altman | 1. 10. 2012 09:29

Podle me se autor neskutecne shodil, clanek je naprosto nesmyslny. Nemusim se ani divat na cenu unce zlata. Staci, kdyz se podivam na GBP/CZK za posledni 2 roky, to same USD/CZK nebo i EUR/CZK. No a pak se zadluzovat vice, nez je rust ekonomiky, to uz snad neni ani potreba komentovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Svoboda | 1. 10. 2012 13:53
reakce na Radovan Dell | 1. 10. 2012 10:03

Zas tak moc se neshodil, je ve svých názorech vcelku konzistentní. Že nad takovými názory koulíme očima, už je jiná věc. Autor je student, a v akademickém prostředí je asi Keynesiánství stále alfou a omegou. Třeba si to v hlavě trochusrovná, než se dostane např. na místo náměstka na MO a začne objednávat tanky po stovkách.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 9. 10. 2012 17:16
reakce na Petr Svoboda | 1. 10. 2012 13:53

Koulíme očima? Já jsem si rozbil bradu o stůl po větě "Situace v takovém Polsku vypadá o poznání lépe. Místní kabinet nenaordinoval rychlé vládní úspory v Kalouskově stylu, které by podkopaly oživení, nýbrž za cenu vyššího dluhu investoval a nechal ekonomiku nadechnout." Zuřivě jsem přemýšlel, které rychlé vládní úspory za Kalouska proběhly a nějak jsem žádné nenašel. Ale třeba jsem jenom špatně sledoval denní tisk a chyba je na mé straně...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Dell | 1. 10. 2012 06:59

A to nemůžeme natisknout třeba 500 miliard a dát je do oběhu? To by mohlo s cenou koruny celkem slušně zahýbat.

No a pak asi nerozumím té tabulce, ve které je polský schodek vyšší než růst. Protože nevidím, v čem je ta polská cesta tak super, když je deficit větší než růst. Článek jako psaný na zakázku ČSSD.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 1. 10. 2012 09:39
reakce na Radovan Dell | 1. 10. 2012 06:59

Jo, tak už to v dnešním "moderním" světě chodí: na zvýšení HDP o 1 je potřeba si půjčit 2.
A to je ten růst ještě optimistický, protože se kalkuluje s podhodnocenou oficiální inflací. A hlavní "chytrost" je v tom, že do výpočtu HDP se plně započítávají veškeré vládní výdaje - tedy i za předražené nesmysly, za vykopávání a následné zahrabávání děr v zemi, atd...

Jinak k těm intervencím: podle mne jediné, co by mělo smysl (ale nevím, jestli to je technicky proveditelné) by bylo tisknout domácí měnu a TAJNĚ za ni kupovat zlato.
Takové Švýcarsko se tak usilovně snaží zachovat pevný kurz CHF k EUR tím, že tiskne CHF a kupuje za ně EURa, že už maj těch EUR tolik, že nevědi, co s nimi. A pokud by EURo postihl nějaký problém, Švýcaři to docela odnesou.
Je jasné, že kdyby místo EUR za natištěné CHF tajně nakupovali zlato, nebude to mít tak silný vliv na kurz EUR/CHF (museli by těch CHF asi tisknout více). Ale zase u zlata není riziko protistrany - Au není ničím závazkem, nemůže se stát, že protistrana zbankrotuje a nám zbude v ruce bezcenný papír. Podmínkou samozřejmě je, že se to musí delat tajně, protože kdyby se vědělo, že zlaté rezervy rostou, měna by neoslabovala, ale spíše naopak. Minimálně některé asijské či jihoamerické CB s tím tajným nakupováním ale zkušenosti mají.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tomáš Raputa
Studuje finance na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Již během studia na gymnáziu získal řadu ocenění z oblasti investic. Aktivně se zabývá...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!