Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Velkolepý hospodářský experiment: Kam vede neustále zvyšování daní?

| 8. 10. 2012

Třídní nenávist není dobrým rádcem v daňové politice. Stačí se podívat do Francie.

Velkolepý hospodářský experiment: Kam vede neustále zvyšování daní?

Ekonomie bývá někdy kritizována kvůli údajné nemožnosti provádět experimenty. Ale ekonomické experimenty se přesto dějí. A ve velkém. Jeden z nich probíhá už desítky let ve velkém evropském státu.

Francie, píše se rok 1974. Prezidentem země se stává Valéry Giscard d’Estaing. Nezaměstnanost je na úrovni 2,9 procenta. Veřejný dluh dosahuje necelých 30 procent hrubého domácího produktu. Ve všech odvětvích francouzského průmyslu pracuje celkově 24,1 procenta zaměstnanců. Naproti tomu ve veřejných, administrativních, zdravotních a sociálních službách pracuje 20,3 procenta zaměstnaných.

Veřejné výdaje v roce 1974 dosahují 35,2 procenta HDP. Francie má přebytkový rozpočet. Naposledy. O rok později se ekonomika dostane do hospodářské recese. Vláda se pokusí povzbudit ekonomiku deficitním rozpočtem. A už se nikdy z deficitu nedostane.

Všichni se musíme mít dobře

Francie byla uprostřed 70. let zdravou ekonomikou. Nebyla perfektní, ale fungovala. Trhy zboží, práce i kapitálu plnily svoji funkci. Míra přerozdělování francouzské ekonomiky v roce 1974 zhruba odpovídala nynější úrovni veřejných výdajů Slovenska nebo Irska.

V roce 1980 stát utrácí 42 procent hrubého domácího produktu, je tedy zhruba na úrovni nynějšího Polska. O rok později se však prezidentem stává Francois Mitterrand. Události nabírají spád. Mitterandova koalice s komunisty zvyšuje daně, utrácí a znárodňuje. Dlužno říci, že znárodňuje za ceny vyšší než tržní, takže spekulanti prožívají radostné období. Během svého dlouhého dvojitého mandátu (1981-1995) dokáže Mitterand nevratně poškodit francouzskou ekonomiku tím, že zvýší výdaje až na úroveň 50,8 procenta HDP. Poprvé v historii Francie získává stát převahu nad soukromým sektorem. Ještě jinak řečeno: přerozdělováním se Francie řadí ke skandinávským ekonomikám, aniž by měla skandinávsky pružný pracovní trh a nízkou míru korupce.

Ve skutečně skandinávských podmínkách by se nikdy nemohla stát prezidentem kontroverzní osobnost, jakou byl Jacques Chirac (v úřadu během let 1995-2007). Chirac, formálně pravicový politik, jede v kolejích, jež položili jeho předchůdci. Během jeho vlády státní dluh vzroste z 55,5 procenta HDP na 64,2 procenta HDP.

Cesta do pekel

Velkolepý francouzský hospodářský experiment spočíval ve výrazném zvýšení veřejných výdajů. Jenže zvyšování výdajů selhalo v očekávané roli stimulantu hospodářského růstu. Vyšší výdaje musely být financovány zvýšením daní. Jenže ­- jak působí zvyšování daní na hospodářský růst? Ano, správně: jako velmi účinný tlumič. Zvyšování spotřebních daní tlumí, celkem logicky, spotřebu. Daně z kapitálových výnosů tlumí investice. A daně či odvody z mezd zdražují pracovní sílu. Klesá poptávka po práci, roste nezaměstnanost. Zvýšené sociální výdaje je třeba nějak financovat - a přičinlivý ministr financí již plánuje, jaké další daně ještě zvýší. Ekonomika se dostává do sestupné spirály vyšší výdaje - vyšší daně - vyšší nezaměstnanost - vyšší výdaje - a tak dále. Bez odhodlané a silné vlády není úniku.

Vraťme se ale k Chirakovi. Jeho éra byla pozoruhodná mimořádnou jednou událostí: přijetím eura. Pokles úrokových sazeb, který následoval, dal francouzské ekonomice mohutný impulz. Růst objemu soukromých bankovních úvěrů tehdy zrychlil až ke 12 procentům meziročně. Francie si užila pár let růstu, klesající nezaměstnanosti a iluze, že je vlastně vše v pořádku. Jeho nástupce Sarkozy však již zažil konec iluze, vystřízlivění z úvěrového dopingu.

Třídní nenávist - špatný rádce

Píše se říjen 2012. Francouzský státní dluh překročil podle statistického úřadu INSEE hodnotu 91 procent HDP. Průmysl zaměstnává již jen 11 procent pracujících - zato veřejné služby nabyly na 28,4 procenta všech zaměstnanců. Srovnejme tato čísla s rokem 1974! Vláda levicového radikála Francoise Hollanda právě navrhla státní rozpočet, který pracuje s nejvyšším zvýšením daní v novodobé historii Francie. Mezní sazba daně z příjmů ve výši 75 procent a další podobná opatření mají údajně postihnout jen nejbohatších deset procent Francouzů.
Co Hollande již není schopen domyslet: když bohatý továrník bude nucen platit vyšší daně, nebude mít na investice. Nebudou vznikat nová pracovní místa. Možná propustí kuchařku, šoféra nebo zahradníka, kteří se octnou na podpoře. Možná propustí veškerý personál a přesídlí do Londýna či Bruselu. Třídní nenávist není dobrým rádcem v daňové politice.

Již téměř třicet let Francie zvyšuje daně a výdaje. Výsledkem je nezaměstnanost a dluh. Nyní Hollande tento dlouhodobý trend ještě zrychluje a doufá, že se najednou stane zázrak. Že náhle vzroste spotřeba, růst a zaměstnanost. Jenže ekonomická logika nedává podobným zázrakům mnoho prostoru. Kolik let má Francie před sebou, než se stane novým Řeckem? Uvidíme. Možná překvapivě brzy.

Psáno pro Lidové noviny

 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (28 komentářů)

Stanislav Dvořák | 8. 10. 2012 23:44

Pokusím se ještě jinak podat svůj názor.
Kategorie podle příjmů a placení daní:

a)příjemci státní podpory
b)zaměstnanci
c) živnostníci
d)podnikatelée)korporace,firmy navěšené na státní zakázky, firmy sídlící v daňových rájích (přesto,že je korporátní sazba daně - 19%, realita 0-3%)

Daně jsou zvyšovány hlavně skupinám b) až d).
Naopak skupiny e) se téměř nedotkla.
Pokud nebude sníženo zdanění skupin b) až d) jako celku a zdaněna skupina e) není naděje na pozitivní změnu vývoje. Současně si nemyslím, že pouze snížení daní něco pozitivního přinese.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 9. 10. 2012 13:51
reakce na Stanislav Dvořák | 8. 10. 2012 23:44

K těm jednotlivým kategoriím:

adA) Řešení spočíva v uvědomění si toho, že nikdo nemá legitimní právo nárokovat si cizí majetek

adB+C+D) Tomu se říká daňoví nevolníci (platí zejména pro gážisty). Jejich daně rostou z jediného důvodu: jejich schopnost bránit se státním lupičům je nejnižší. Lupič vždy jde cestou nejmenšího odporu, vždy raději přepadne babičku, než karatistu.


adE) Bohužel smutný fakt plynoucí z povahy systému. Korporace mají prostředky na korupci politiků, placení jim prebend a kampaní, kupování si zákonů a regulací, na ovlivňování veřejného mínění (komu patří média?). Bohužel ač se systém prezentuje tak, že chrání ty malé a slabé proti těmto velkýma mocným, tak realita je přesně opačná a právě současný systém těm velkým umožnil tak vyrůst a přes jejich neefektivitu se udržovat. A bohužel to je neodstranitelná vlastnost systému.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 9. 10. 2012 11:16
reakce na Stanislav Dvořák | 8. 10. 2012 23:44

Snizenie dani prinesie vela pozitivneho, hlavne pre skupiny b) az d) vo vasom prispevku.
Skupina e) (firmy napojene na stat) totiz prave tie dane, ktore sa vyberu skupinam b) az d) (to jest skupinam, ktore vytvaraju realne hodnoty) rozkradne prostrednictvom predrazenych statnych zakaziek a zmanipulovanych vyberovych konani.
Ale ono by sa stacilo pozriet trochu do historie. Kazda krajina, ktora znizila dane zaznamenala pozitivny efekt na rast ekonomiky. Bez vynimky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Mario Vápeník | 8. 10. 2012 16:37

Poperte se! :) Je to věc názoru nebo objektivně prokazatelná skutečnost? Asi od obojího trochu. Z větší části určitě skutečnost, kterou je potřeba bedlivě zkoumat, z určité části ale také věc názoru, který ve svém výsledku vstupuje do systému a spoluvytváří ho. A velkou, velikou roli v celé té věci hraje - lidské sobectví, ba, chamtivost a necitlivost vůči druhým.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 10. 2012 17:12
reakce na Mario Vápeník | 8. 10. 2012 16:37

Věřím, že jste citlivý k druhým a solidární s potřebnými. Já taky.
Ale za ctnost je to možné považovat pouze děje-li se tak dobrovolně.
Je li někdo k "solidaritě&quo t;donucen násilím, žádný šlechetný člověk zde nevzniká, vzniká pouze zloděj a okradený.

A mimochodem: plno otázek není věcí osobního názoru, resp. nemělo by být. Nemělo by být věcí mého názoru, jestli si vy budete smět koupit japonské auto. Nemělo by být věcí mého názoru, jakou vy smíte mít délku vlasů. Nemělo by být věcí mého názoru, jak krátké banány si již nesmíte koupit. Nemělo by být věcí mého názoru, jak vy budete smět nakládat se svým životem, se svým časem, s plody své práce, se svým majetkem. Je mi do toho houbeles, tedy pokud svým chováním nenarušujete má obdobná práva a svobody. A stejně tak vám by mělo být s prominutím houby do toho, jestli své peníze dám na bruntálské nezaměstnané, nebo na Výzkumný ústav okrasného zahradnictví, nebo na nákup letadel Casa, nebo se tyto své peníze rozhodnu raději použít třeba na rekonstrukci bytu. Jsou moje, protože jsem si je vydělal. Jestli je ode mne někdo chce, ať mi nabídne takové zboží či služby, za které je rád vydám, nebo ať mne přesvědčí, že bych je měl obětovat na nějaký ušlechtilý altruistický cíl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Kocur | 8. 10. 2012 20:08
reakce na Jan Altman | 8. 10. 2012 17:12

Naprosto dávám za pravdu panu Altmanovi. Jen dodávám, co mi vadí na socialismu, ať už internacionálním nebo nacionálním (jsou mezi nimi jen marginální rozdíly), je úporná snaha omezit svobody člověka v zájmu jakýchsi ideálů. Ať už se ale bojuje za co chce (euro, společná Evropa, sociální stát, obecně spravedlnost atp.), vždy to končí koncetračními tábory v Osvětimi a na Sibiři. Lidé mají vnitřní potřebu velkého utrpení. Teprve po takové očistné lázni (naposledy II. světová válka a Stalinovy gulagy) dokáží chvíli sekat latinu a táhnout společně za jeden provaz. Ovšem než jim zase otrne a nezačnou směřovat k další katastrofě. Tento vývoj se cyklicky opakuje.
Vezmu-li to z filozofického hlediska, příčina spočívá v egu. Proto např. buddhisté moc dobře vědí, že štěstí nelze najít v tomto světě, ale jen v transcendetálnu. A díky nezměrnému utrpení svět pomalu, s oklikami, ale naprosto jednoznačně směřuje ke konečné katarzi. Bude to trvat mnoho generací, avšak nemůže být jinak. Proto nám nezbývá než být optimisty.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 9. 10. 2012 11:19
reakce na Petr Kocur | 8. 10. 2012 20:08

Díky.
Stále nechápu, proč si lidé komunistické víry nezaloží kibuc a proč lidé socialistické víry nezaloží třeba ČSSR s.r.o., do které se zaváží odvádět třičtvrtě svého příjmu a ktará jim naopak bude vyplácet dotace, podpory, granty, penze, náklady na vzdělání a léčbu, nakupovat letadla Casa, financovat OpenCard a VýzkumnýÚstavOkrasnéhoZahradni ctví,regulovat zakřivení banánů, atd...
A proč ti ostatní si nemohou na penzi spořit třeba s PIMCO, Berkshire, Quantum či SPDR GoldTrust, zdravotně se pojistit na komerčním základě třeba u Allianz, atd...
Není jediný důvod, proč by tyto 3 skupiny nemohly mírově koexistovat klidně i promíchaně na jednom území, spolupracovat tam, kde je to pro ně oboustranně výhodné, kamarádit se tam, kde mají společné zájmy a zároveň se respektovat tam, kde zájmy a názory jsou jiné.
Kdo je zde tedy asociál bez respektu k představám ostatních o vlastním životě ? Kdo je zde násilnická bestie, která každého nutí žít výhradně podle jeho vlastních představ?
A my ostatní se zamysleme, jak se k takovým asociálním bestiím máme správně chovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Kocur | 10. 10. 2012 09:51
reakce na Jan Altman | 9. 10. 2012 11:19

Vážený pane Altmane, vlastně jste si odpověděl sám. Socialisté, tito lidé zvláštního ražení, chtějí týt (krásné slovo mimochodem) z ostatních. Socialističtí politici rozdávat z cizího, jejich voliči se přiživit na bohatství, které boháči získali jejich "vykořisťovánímquot;.Na to je celá ideologie, které se, myslím, říká marxismus.
Takže tady tančíme podle not populární písničky: My si dáme zahrát, on to někdo zaplatí.
Ještě se zeptejme, kdo to nakonec zatáhne?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 9. 10. 2012 14:20
reakce na Jan Altman | 9. 10. 2012 11:19

"Stále nechápu, proč si lidé komunistické víry nezaloží kibuc a proč lidé socialistické víry nezaloží třeba ČSSR s.r.o..."
Já tápu obdobně... A nechápu, proč si lidé sami od sebe nepostavili pořádné cesty na vesnicích a čekali, až na stát. Proč si sami nevybudovali plynové přípojky, proč si nevybudovali vodárny, univerzity...


quot;Neníjediný důvod, proč by tyto 3 skupiny nemohly mírově koexistovat klidně i promíchaně na jednom území..."
Já důvod vidím. Od pradávna je tu mezi námi. Vidím ho v touze prosazovat svoji jedinou pravdu, zakořeněné podněcování nepřátelství (předávané po generace potomkům) k sousednímu rodu, který má jiné zvyklosti. Vidím ho v touze po bezpracném zisku, vždyť násilí je mnohem jednodušší a rychlejší nežli smlouvání se slabší stranou.

"Kdo je zde tedy asociál bez respektu k představám ostatních o vlastním životě ? Kdo je zde násilnická bestie, která každého nutí žít výhradně podle jeho vlastních představ?"
Je to pokaždé někdo jiný. Když zmizí Napoleon, zjeví se Bismarck. Když Bismarkovo dědictví odnese čas, objeví se Hitler. A u sousedů vedle Zápotocký. A Klaus a... všichni mají společný prvek v tom, že nebyli ochotni uspokojit 100% populace a byli ochotni páchat násilí na nesouhlasících jedincích.

"A my ostatní se zamysleme, jak se k takovým asociálním bestiím máme správně chovat."
To je, oč tu běží především. Je vůbec možné nebýt násilnickou bestií? Je možné se pohybovat po světě a nepošlapávat každým pohybem něčí práva?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 9. 10. 2012 17:35
reakce na Ferdinand Mácha | 9. 10. 2012 14:20

Mám pro vás drobný příklad k vaší první otázce. Jsem z venkova, bydlím v novém satelitu. Veškeré přípojky, sítě a komunikace tam vybudoval soukromý developer a následně parcely rozprodal lidem, kteří si je koupili za svoje soukromé peníze. Na nikoho jsme nečekali.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 10. 10. 2012 07:33
reakce na Jan Daniel | 9. 10. 2012 17:35

Omlouvám se, ještě se pokusím vyjádřit trochu srozumitelněji...

Je obvyklé, že developer nestaví na základě poptávky od společenství koncových zákazníků. Naopak vystaví na základě předchozích zkušeností (síťování a dopravní infrastruktura) nebo jednotlivých požadavků (atypický domek) a nabízí nějaký výtvor jako balík.

Výše uvedená dohoda zákazníka a developera o pořízení produktu znamená něco úplně jiného, nežli se v hotovém a zabydleném společenství sousedů snažit vybudovat společně prospěšnou věc. Například se v sousedství dohodnout o vybudování chybějícího hřiště nebo kulturního prostranství.

V tu chvíli nastupují prostředky mikro-demokracie. Neboli přímé dohadování všech o všem. A dokonce se jedná o zastupitelskou demokracii, neboť za jednotlivé rodinné jednotky vystupují obvykle jejich vybraní zástupci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 9. 10. 2012 20:39
reakce na Jan Daniel | 9. 10. 2012 17:35

Soukromý developer ovšem není domluva jednotlivců, že ne? Budovat něco na zelené louce je jaksi jiný úkol nežli rekonstrukce...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mario Vápeník | 8. 10. 2012 17:30
reakce na Jan Altman | 8. 10. 2012 17:12

Podstatou daní není spravedlnost, ale naplnení státní kasy. To je jedna věc. Druhá věc je, jaké máte starosti - japonské auto, velikost banánů a délka vlasů. Zdá se, že nemáte materiální starosti. To je v pořádku. Určitě se vám ty starosti moc nezvýší, když zaplatíte daně. Je hodně lidí, kterým se starosti významně zvýší.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 9. 10. 2012 10:24
reakce na Mario Vápeník | 8. 10. 2012 17:30

Podstatou loupeže není spravedlnost, ale naplnění lupičovy kapsy. atá pravdu.

Jaké mám já starosti, to vám raději ani nebudu vyprávět ˘
Každopádně je mám, většinou jsem si je způsobil sám (+ mi je působí stát) a také je svými prostředky musím vyřešit.

Zaplacením daní se mé starosti zvýší a to hned několikrát:
- jednak mi zbyde méně prostředků na řešení mých problémů a potřeb
- klesne mi motivace vyvíjet vyšší pracovní úsilí
- zhorší se můl duševní stav, tak jak to u oběti loupeže bývá
- stát zcizené prostředky použije proti mně (více kamer, více úředníků, více regulací)
- stát zaplatí některým lidem za to, že nic nedělají, čímž klesne jejich motivace něco za mzdu dělat pro mne
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Stanislav Dvořák | 8. 10. 2012 12:25

„Když bohatý továrník bude nucen platit vyšší daně, nebude mít na investice. Nebudou vznikat nová pracovní místa. Možná propustí kuchařku, šoféra nebo zahradníka, kteří se octnou na podpoře.“

Další nepravdivý výrok pana Kohouta. On totiž moc dobře ví, že investice je nákladovou položkou pro podnikatele stejně jako kuchařka,šofér nebo zahradník. Vše si může dát do nákladů a nezdaňovat. Jenže mu jde o to, aby se nezdaňoval ani ten zbytek. Tedy potom co si odečte náklady na investice, kuchařku, šoféra i zahradníka.
Proto dnes platí kuchařka,šofér nebo zahradník vyšší daně než bohatý továrník.
To je třídní nenávist, aby i bohatý továrník platil daně?
Stačí harmonizovat korporátní daně a kriminalizovat daňové ráje a daně stát může i snižovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 8. 10. 2012 15:37
reakce na Stanislav Dvořák | 8. 10. 2012 12:25

"To je třídní nenávist, aby i bohatý továrník platil daně?"

Pane Dvořáku, to je demagogická manipulace. Vy stavíte tu otázku tímhle výrokem do tak absurdní roviny, že pokud podnikatel neplatí 75% daň z příjmu, tak daně neplatí vůbec. Ale to je nesmysl. On je platí. Ale socialistům je trnem v oku to, že i pak mu zbude víc než tej služce.

Ovšem kdo obírá služku nebo kuchařku víc ? Podnikatel který jí dá práci a plat, nebo stát který si i od služky vybere pořádný kus peněz na daních ? Viz DPH, spotřební daň, daň s příjmu a domovní daň, uhlíková daň atd. atd.

V ČR je ten poměr asi 47% o které stát každého občana obere. Chudý nebo bohatý, každý zaplatí na všech daních dohromady přibližně 47% !!

Zaklínáte se tu chudými ale hájíte tím hydru která bez milosti a slitování oškube každého, bez ohledu na výši příjmu a majetkové poměry či hendikepy.

Víte kolik odevzdají postižení na daních státu ? Ti s částečným příspěvkem někdy i víc než dostanou na pomoc.

Ne je to hra s hloupostí a demagogie zastánců státu jako jste vy. Zřejmě jste státní úředník, že.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 8. 10. 2012 13:52
reakce na Stanislav Dvořák | 8. 10. 2012 12:25

Pane Stanislave, kde na to chodite? Predpokladam, ze jste si nikdy do nakladu nic nedaval. Dam vam priklad. Koupe notebooku pro praci/podnikani. Cena notebooku 20 tisic bez DPH. Musel jsem tedy zaplatit 20 tisic. Ten notebook vam zadarmo nikdo neda. Jedine, s cim muzete operovat je ta DPH. Ale notebook zadarmo nebude, proste jej musite stale zaplatit a na to potrebujete penize. Kdyz jich budete mit mene (kvuli vyssim danim) tak si koupite notebook treba jen za 10 tisic bez DPH.

No a ted k te kucharce. Jestli budete chtit mit doma kucharku, tak mate nekolik moznosti. Bud kucharka bude delat praci na zivnostensky list a pak si bude moci uplatnovat nakladove polozky podobne jako pan tovarnik. Nebo kucharka bude zamestnancem pana tovarnika a to uz se nam pekne prodrazi, nebot je potreba zaplatit socialni, zdravotni, dat ji dovolenou, nejaky ten prispevek na duchod, no o nemocenske a nedej boze materske ani nemluve. To uz si pan tovarnik pekne rozmysli, jestli bude chtit zamestnat kucharku, sofera, atd... Kdyz mu nekdo pekne skrouhne prijem, mozna se rozhodne ridit sam a rekne manzelce, aby zacala varit. 75% dan je prece jen dost, to uz by mi stalo za to odstehovat se do Svycarska.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 8. 10. 2012 13:19
reakce na Stanislav Dvořák | 8. 10. 2012 12:25

To co zde překládáte vy je absurdní socialistická lež jako věž.

Můžete vysvětlit jak může kuchařka, šofér nebo zahradník zaplatit vyšší daně než bohatý továrník?

Řekněme v našich podmínkách: kolik je 15% z 10.000 a kolik je 15% z 1.000.000?

Pokud z příjmu procentuelně zaplatí továrník nižší daň, neznamená to že se má na financování státu menší podíl než lidé s nižším příjmem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radek Doležal | 8. 10. 2012 17:39
reakce na Martin Vytiska | 8. 10. 2012 13:19

Možná šlo autorovi o sociální a zdravotní pojištění (daň).

Pokud se nechá tovární zaměstnat na částečný úvazek, min. mzdu nebo není zaměstnanec vůbec platí sociální a zdravotní z minimálního základu. Tzn. méně než ona uklízečka.A zbytek mzdy si nechá proplatit jako kapitálový příjem nebo ostatní příjem tudíž z něj žádné sociální a zdravotní daně platit nemusí.
V objemu peněz zaplatí samozřejmě více ale v % z příjmů daleko méně.

Bohužel si myslím že toto přesně politikům pasuje. Nižší střední a střední třídu zatěžovat 50% daní. A kázat jak jsou sociálně spravedliví. Ale je třeba si uvědomit že čím dál více tu přibývá lidí pro něž není práce hlavním zdrojem příjmů. A je to dobře že přibývají jen je tu problém že naše socialistické zdanění není na tyto lidi připraveno.

Proč se nemůže rodina. občan chovat jako firma? Proč si nemůže své životní náklady + investice (vzdělání, děti, atd.) odečíst z daní jako firma? No nemůže stát by si musel najít někoho jiného na okrádání.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 8. 10. 2012 20:06
reakce na Radek Doležal | 8. 10. 2012 17:39

Jen příklad, já jsem zaměstnanec ve Švýcarsku, pracuji od pondělí do pátku cca 40 hodin týdně. Momentálně mám B-víza, takže mi daně dělá zaměstnavatel a je to podobné jako v ČR, jen ta daň je nižší. Po 5 letech pobytu ale budu mít nárok na C-víza a budu si potom dělat daně jako Švýcaři. To znamená, budu se chovat jako firma a z daní si odečítat náklady jako třeba cestu do práce. Ono to jde, jen by stát musel chtít. A stát jsou nakonec lidé, kteří v něm žijí. Jenže davům to nevysvětlíte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 10. 2012 17:04
reakce na Martin Vytiska | 8. 10. 2012 13:19

V reálu ten, kdo má 10.000 hrubého, nebo třeba 20.000 a dvě děti, nezaplatí na daních nic díky odečitatelnému paušálu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 10. 2012 12:57
reakce na Stanislav Dvořák | 8. 10. 2012 12:25

Samozřejmě omyl na omyl.
1) Investice se činí z peněz po zdanění
2) Továrník zcela jistě i po odečtení nákladů platí na daních více, než jeho služka. O několik řádů více. Čerpá odekvátně více státních služeb?

H.H.Hoppe: Demokracie vede k socialismu.
J.Salerno: Socialistická ekonomika je nemožná.

PS: Co je socialismus? Co jiného, než násilné/nedobrovolné přerozdělování?? Co jiného, než rozhodování jedněch o majetku druhých?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 8. 10. 2012 18:28
reakce na Jan Altman | 8. 10. 2012 12:57

Vypichujete jenom jednu část civilizačního kolečka, jako by bylo možné se vyhnout následkům zpohodlnění a pokusů o realizaci života bez námahy.
Proč dnes chodí Noví lidé pro certifikáty vzdělání? Aby mohl Nový člověk žít život pohodlně a bez námahy, ne?

1. anarchismus
2. feudalismus (půdní kapitalismus podepřený církevní ideologií) nebo (peněžní) kapitalismus (podepřený ideologií užitečné spotřeby a nutného růstu) nebo jiná forma kapitalismu podepřená jinou ideologií
3. demokracie
4. socialismus
5. nějaká ta diktatura... a pak opět 1. anarchie

Lidé ve Francii před časem zvládli anarchii vyrobit i bez mezikroků 3 nebo 4. U nás se lidi nepoučili, chtějí po 3. kroku znovu prožívat 4...

Zavedením nového druhu kapitalismu se lidé nezmění a opět budou věnovat své úsilí jednostranně pro zisk nového druhu kapitálu...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Dvořák | 8. 10. 2012 15:44
reakce na Jan Altman | 8. 10. 2012 12:57

Obecně máte pravdu, že investice se činí z peněz po zdanění, ale investici máte ovšem v rámci odpisů zase možnost uplatnit. Nevím, jak Vy, ale já si své investice do nákladů dávám už 22 let. Měl jsem nespočet daňových kontrol. A všechny uznaly, že mé postupy jsou legální. Nezpochybňuji, že si na vše musíte vydělat, ale stále tvrdím, že v konečném důsledku se jedná o nákladovou položku, i když je rozložena v čase, tudíž nezdaněná. Mohu Vás ujistit, že korporace mají daleko větší možnosti uplatnit náklady než běžné s.r.o, nebo živnostník. A kdo platí větší daně si prosím přečtěte od tohoto investora.

http://ekono mika.idnes.cz/miliardar-buffet t-sije-do-svych-rad-chce-vyssi -dane-pro-nejbohatsi-1ci-/eko- zahranicni.aspx?c=A110815_1226 50_eko-zahranicni_fih
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 10. 2012 16:58
reakce na Stanislav Dvořák | 8. 10. 2012 15:44

Takže vy tvrdíte, že pokud třeba Buffettova seretářka platí měsíčně 1500 USD na daních, že Buffett platí na daních jen 1000???

Podle mne to je naprostý nesmysl i pokud byste uvažoval jen daň z příjmu. Pokud začnete uvažovat i VAT a Excise Tax, tak je to naprostý nesmysl na druhou.

Mimochodem - že se tedy nečervenáte hambou za to vaše dávání investic do nákladů, když to považujete za takové zlo. Jděte příkladem a zašlete nějakou solidní částku na účet ministerstva financí, oni s těmi penězi jistě nějak rozumně naloží...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Kocur | 8. 10. 2012 12:16

Takže Pavel Kohout nás podvádí, protože neřekl, že podobně jako Francie si vede taky Obamova Amerika a Montiho Itálie?
Proč raději nediskutovat k tématu? Ano, politika socialistů, ať už na souši, na moři nebo ve vzduchu, na všech kontinentech, vede k obecné chudobě. Přesto bohatne stále uzší vrstva těch, co "podnikají" ;se státem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jakub Ryba | 8. 10. 2012 09:46

opět Kohoutovy manipulativní metody....už když byl tentočlánek avisován na Neviditelném psu pane Prokopem, dal jsem si tu práci dával jsem tam pro srovnání k dispozici obdobné údaje z oficiálních statistik zemí světa...Francie se v čase nijak nevymyká evropskému průměru a nepříliš ani světu...pokud si vybral Francii jako "Velkolepý francouzský hospodářský experiment" spočívající ve výrazném zvýšení veřejných výdajů, pak ve světle těchto údajů by muselo přinejmenším slovo "francouzský&qu ot;zmizet.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Struha | 8. 10. 2012 14:08
reakce na Jakub Ryba | 8. 10. 2012 09:46

Není to Kohoutova manipulace, ani srovnávací studie Francie s ostatními, ale popis vývoje v čase jedné země zahrnující vliv zdanění jakožto proměnné veličiny na vývoj nezaměstnanosti a veřejného dluhu. Tento vývoj je markantní a bohužel pro francouzské hospodářství sebevražedný. I když jde samozřejmě od dost dlouhodobý proces, nikdo nemůže odhadnout, zda-li se to nezlomí v nejbližších letech po té, co místo daňové diety si Monsignor Hollande naordinoval extra porci daně z příjmů. Osobně bych dokonce článek páně Kohouta doplnil o vlastní zkušenost s majetkovými daněmi ve Francii, konkrétně dědickými. Ty jsou tak vysoké, že podnikatelé, kterým je víc než padesát let, automaticky převádějí své firmy na své potomky, aby se těmto naprosto destruktivním daním vyhli. Dědické daně u příbuzných v přímé linii dosahují výše cca 20 %, u osob, jež nejsou nikterak spřízněny, dokonce až 50%! To samozřejmě podkopává ekonomický růst, neboť starší lidé předčasně odcházejí do důchodu a oslabují tak domácí poptávku, tj. i ekonomický růst.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!