Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Krásná nová čísla. Jak nám klesla nezaměstnanost

Jan Beníšek
Jan Beníšek
26. 11. 2012

Má váš stát problém s nezaměstnaností? Nevíte jak z toho ven? Jak přilákat investory? Jak zlepšit náladu občanů? Recept je jednoduchý. Stačí si pohrát s metodikou výpočtu, dát tomu lákavější název – a fronta na úřadech práce je hned poloviční. Nebo ne?

Krásná nová čísla. Jak nám klesla nezaměstnanost

Většina úředníků a politiků si řešení problémů představuje právě tak. Pokles HDP? Nevadí, upravíme výpočet. Je snad hodně lidí bez práce, kteří si nyní stěžují? Ale prosím vás, vždyť nezaměstnanost je pár zanedbatelných procent. To se vám jenom zdá!.

Kdykoli se někde vyskytne problém, zamete se pod koberec, v našem případě se skryje do jiného ukazatele, a pokračujeme dál. Velmi mi to připomíná mé dětství, kdy jsem rozbité hračky schovával pod postel, aby na to nikdo nepřišel. Jenže tady nejde o rozbité hračky, jde o celý stát s miliony občanů, kteří mají žít v iluzi, že všecko je v pořádku. Výborný příklad je Řecko. Nevycházely potřebné údaje? Nevadí, změníme. Na to se určitě nepřijde.

Není to tak dávno, kdy jsme byli za pomoci zmanipulovaných dat, lží a demagogie přesvědčováni, že žijeme v nejlepším zřízení současnosti a že šťastné zítřky jsou nadosah. Snad bychom proto měli být na podobné věci citlivější. Nejsme.

Jak nezaměstnanost počítáme

Bez větší pozornosti nedávno probublala tiskem a zpravodajskými servery zpráva o novém ukazateli nezaměstnanosti. Je prý šikovnější než dosavadní a má vyšší vypovídací hodnotu.

Vážně?

V České republice se nezaměstnanost poměřuje dvěma ukazateli. Ten první se počítá v Českém statistickém úřadě a nazývá se obecná míra nezaměstnanosti. Vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných k celkové pracovní síle. Ukazatel je konstruován na základě metodiky přejaté z Eurostatu a ILO. Slouží především ke snadnějšímu porovnání nezaměstnanosti mezi jednotlivými státy v Evropské unie Je kompletovaný z údajů „výběrového šetření pracovních sil“, které provádí statistický úřad. S tím se hýbat nebude.

Druhý ukazatel – ten, který půjde v lednu do starého železa – se jmenuje registrovaná míra nezaměstnanosti, počítá a oznamuje ji ministerstvo práce a sociálních věcí. V jeho čitateli je „počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání“, ve jmenovateli pak součet zaměstnaných, pracujících cizinců a počtu dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání. Data o uchazečích o práci pocházejí z Úřadu práce ČR, data o zaměstnaných opět z výběrového šetření ČSÚ. Ukazatel má sloužit „ke snadnějšímu hodnocení politiky zaměstnanosti vyplývající z české legislativy“.

Hlavním důvodem změny je podle ministerstva práce ne úplná přesnost ukazatele. Celorepublikové výběrové šetření pracovních sil je prostě výběrové, pracuje s relativně malým vzorkem. Vzorek zúžený na menší oblast, než je kraj, už je prostě pro statistickou práci příliš malý. Přesto statistický úřad poskytuje ministerstvu pro výpočet registrované míry nezaměstnanosti data rozepsaná až na úroveň okresů. A dál už je problém. Když budeme chtít vypočítat registrovanou míru nezaměstnanosti v obci, nemáme dostatek dat. Ta musí být nahrazena informacemi ze sčítání lidu, které provádí ČSÚ jednou za deset let. Data ze sčítání lidu jsou obecnější – kdežto výběrové šetření je zaměřeno na analýzu aktuální situace na trhu práce – a hlavně zastarávají. Proto ta nepřesnost. Selský rozum by radil, pokud chceme dopočítávat nezaměstnanost na úroveň obcí či městských čtvrtí, ulic a podobně, že nejjednodušší cesta je tedy udělat výběrové šetření pracovních sil méně výběrové, širší, reprezentativnější. Ovšem – stálo by to peníze.

A jak si ji spočítáme hezčí

Jiné řešení je zbrusu nový ukazatel. Jmenuje se podíl nezaměstnaných osob. Čitatel zůstává stejný jako u registrované míry nezaměstnanosti – počet dosažitelných neumístěných uchazečů, ale bude se jich počítat míň. Starý ukazatel počítal s nezaměstnanými ve věku 15 až 74, nový je jen pro mladší – 15 až 64 let. Jmenovatel nahradí celkový počet obyvatel. Vyjadřuje tedy podíl nezaměstnaných ze všech obyvatel v daném věkovém rozmezí. A jak vypadá výsledek? Nezaměstnanost nám – překvapení – vyjde nižší. Sláva. Podle mého názoru taky méně přesná.

Proč menší? Čitatel se zmenší díky nižšímu rozsahu věku. Jmenovatel se naopak zvýší – bere v úvahu všechny obyvatele a ne jen uchazeče o práci. A proč nepřesná? Nepoměřujeme jen uchazeče, nýbrž všechny obyvatele.

Pro zajímavost přikládám graf, o kolik nám bude líp.

nová nezaměstnanost (krásnější)

Zdroj: MSPV

Dokud se nám bude líbit

Normální člověk se vcelku pochopitelně nezajímá o to, jak se většina hospodářských ukazatelů spočítá. A do novinového titulku nejde napsat registrovaná míra nezaměstnanosti ani podíl nezaměstnaných osob – protože pak už by se do něj nevešlo nic jiného. To, o čem noviny budou psát, co bude hlásit rádio, co řeknou v televizi je nezaměstnanost. A číslo. Nižší číslo.

Čísla nelžou. A kdyby náhodou třeba za deset let to číslo začalo být nepříjemně vysoké... poručíme větru, dešti, statistice a zařídíme si nějaké pěknější.


 

Doporučujeme další čtení o „posvátných číslech“
Tomáš Fürst: Fetiš čísel. Jak neměřit nerovnost

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (9)

Vstoupit do diskuze
Jan Beníšek

Jan Beníšek

Studuje ekonomii na Západočeské univerzitě, zajímá se o investice, bankovnictví a makroekonomii. Profesně se zabývá pojišťovnictvím a privátním bankovnictvím. Od roku 2012 se snaží přispívat na ekonomické... Více

Související témata

český statistický úřadmakroekonomikaministerstvo práce a sociálních věcínezaměstnanost
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo