Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Krásná nová čísla. Jak nám klesla nezaměstnanost

| 26. 11. 2012

Má váš stát problém s nezaměstnaností? Nevíte jak z toho ven? Jak přilákat investory? Jak zlepšit náladu občanů? Recept je jednoduchý. Stačí si pohrát s metodikou výpočtu, dát tomu lákavější název – a fronta na úřadech práce je hned poloviční. Nebo ne?

Krásná nová čísla. Jak nám klesla nezaměstnanost

Většina úředníků a politiků si řešení problémů představuje právě tak. Pokles HDP? Nevadí, upravíme výpočet. Je snad hodně lidí bez práce, kteří si nyní stěžují? Ale prosím vás, vždyť nezaměstnanost je pár zanedbatelných procent. To se vám jenom zdá!.

Kdykoli se někde vyskytne problém, zamete se pod koberec, v našem případě se skryje do jiného ukazatele, a pokračujeme dál. Velmi mi to připomíná mé dětství, kdy jsem rozbité hračky schovával pod postel, aby na to nikdo nepřišel. Jenže tady nejde o rozbité hračky, jde o celý stát s miliony občanů, kteří mají žít v iluzi, že všecko je v pořádku. Výborný příklad je Řecko. Nevycházely potřebné údaje? Nevadí, změníme. Na to se určitě nepřijde.

Není to tak dávno, kdy jsme byli za pomoci zmanipulovaných dat, lží a demagogie přesvědčováni, že žijeme v nejlepším zřízení současnosti a že šťastné zítřky jsou nadosah. Snad bychom proto měli být na podobné věci citlivější. Nejsme.

Jak nezaměstnanost počítáme

Bez větší pozornosti nedávno probublala tiskem a zpravodajskými servery zpráva o novém ukazateli nezaměstnanosti. Je prý šikovnější než dosavadní a má vyšší vypovídací hodnotu.

Vážně?

V České republice se nezaměstnanost poměřuje dvěma ukazateli. Ten první se počítá v Českém statistickém úřadě a nazývá se obecná míra nezaměstnanosti. Vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných k celkové pracovní síle. Ukazatel je konstruován na základě metodiky přejaté z Eurostatu a ILO. Slouží především ke snadnějšímu porovnání nezaměstnanosti mezi jednotlivými státy v Evropské unie Je kompletovaný z údajů „výběrového šetření pracovních sil“, které provádí statistický úřad. S tím se hýbat nebude.

Druhý ukazatel – ten, který půjde v lednu do starého železa – se jmenuje registrovaná míra nezaměstnanosti, počítá a oznamuje ji ministerstvo práce a sociálních věcí. V jeho čitateli je „počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání“, ve jmenovateli pak součet zaměstnaných, pracujících cizinců a počtu dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání. Data o uchazečích o práci pocházejí z Úřadu práce ČR, data o zaměstnaných opět z výběrového šetření ČSÚ. Ukazatel má sloužit „ke snadnějšímu hodnocení politiky zaměstnanosti vyplývající z české legislativy“.

Hlavním důvodem změny je podle ministerstva práce ne úplná přesnost ukazatele. Celorepublikové výběrové šetření pracovních sil je prostě výběrové, pracuje s relativně malým vzorkem. Vzorek zúžený na menší oblast, než je kraj, už je prostě pro statistickou práci příliš malý. Přesto statistický úřad poskytuje ministerstvu pro výpočet registrované míry nezaměstnanosti data rozepsaná až na úroveň okresů. A dál už je problém. Když budeme chtít vypočítat registrovanou míru nezaměstnanosti v obci, nemáme dostatek dat. Ta musí být nahrazena informacemi ze sčítání lidu, které provádí ČSÚ jednou za deset let. Data ze sčítání lidu jsou obecnější – kdežto výběrové šetření je zaměřeno na analýzu aktuální situace na trhu práce – a hlavně zastarávají. Proto ta nepřesnost. Selský rozum by radil, pokud chceme dopočítávat nezaměstnanost na úroveň obcí či městských čtvrtí, ulic a podobně, že nejjednodušší cesta je tedy udělat výběrové šetření pracovních sil méně výběrové, širší, reprezentativnější. Ovšem – stálo by to peníze.

A jak si ji spočítáme hezčí

Jiné řešení je zbrusu nový ukazatel. Jmenuje se podíl nezaměstnaných osob. Čitatel zůstává stejný jako u registrované míry nezaměstnanosti – počet dosažitelných neumístěných uchazečů, ale bude se jich počítat míň. Starý ukazatel počítal s nezaměstnanými ve věku 15 až 74, nový je jen pro mladší – 15 až 64 let. Jmenovatel nahradí celkový počet obyvatel. Vyjadřuje tedy podíl nezaměstnaných ze všech obyvatel v daném věkovém rozmezí. A jak vypadá výsledek? Nezaměstnanost nám – překvapení – vyjde nižší. Sláva. Podle mého názoru taky méně přesná.

Proč menší? Čitatel se zmenší díky nižšímu rozsahu věku. Jmenovatel se naopak zvýší – bere v úvahu všechny obyvatele a ne jen uchazeče o práci. A proč nepřesná? Nepoměřujeme jen uchazeče, nýbrž všechny obyvatele.

Pro zajímavost přikládám graf, o kolik nám bude líp.

nová nezaměstnanost (krásnější)

Zdroj: MSPV

Dokud se nám bude líbit

Normální člověk se vcelku pochopitelně nezajímá o to, jak se většina hospodářských ukazatelů spočítá. A do novinového titulku nejde napsat registrovaná míra nezaměstnanosti ani podíl nezaměstnaných osob – protože pak už by se do něj nevešlo nic jiného. To, o čem noviny budou psát, co bude hlásit rádio, co řeknou v televizi je nezaměstnanost. A číslo. Nižší číslo.

Čísla nelžou. A kdyby náhodou třeba za deset let to číslo začalo být nepříjemně vysoké... poručíme větru, dešti, statistice a zařídíme si nějaké pěknější.


 

Doporučujeme další čtení o „posvátných číslech“
Tomáš Fürst: Fetiš čísel. Jak neměřit nerovnost

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Jan Altman | 26. 11. 2012 10:31

Ještě hezčí ty výpočty jsou v USA. Mezi nezaměstnané se nepočítají ti, kteří již hledání práce vzdali. A do jádrové inflace se nepočítá růst cen velkého možství zboží denní spotřeby...

Ale takto by šlo s vládními čisly polemizovat donekonečna. Vezměme takové HDP.Započítává se do něj i šedá ekonomika i organizovaný zločin. Kdyby se začala započítávat i hodnota služeb, které např. poskytuje manžel manželce a manželka manželovi, HDP nádherně vzroste. Do HDP se v plné míře započítává "G", neboli vládní výdaje. Takže když stát ukradne peníze produktivní firmě (která pak nemá na investice a inovace) a utratí to za předraženou dálnici odnikud nikam, je to prý z hlediska domácího produktu neutrální. A pokud stát okrade ještě nenarozené děti a na tu dálnici odnikud nikam si půjčí, HDP nám dokonce vzroste. Sláva!

Co se týče nezaměstnanosti, tak já bych mezi nezaměstnané navrhoval započítávat i státní zaměstnance, politiky a funkcionáře - většinou nic užitečného nedělají (značná část z nich dokonce škodí) a pobírají za to velmi nadstandardní podporu. Částečně by se mezi nezaměstnané meli počítat i podnikatelé a zaměstnanci pracující ve firmách čerpající dotace - od zemědělství až po "obnovitelné&qu ot;zdroje.
Nebylo by od věci mezi nezaměstnané započíst i ty, jejichž místa existují jen díky státním regulacím: daňoví poradci, pracovníci stravenkových firem, atd...
Kdyby si dal někdo námahu toto vyčíslit, "prostý pracující lid" by se asi velmi divil.

-1
+
-

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

Martin Kovář | 26. 11. 2012 19:13

To mě připomíná již klasické: Nevěřím statistice, kterou si sám nezfalšuji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Kratochvíl | 26. 11. 2012 13:12

Musím přiznat, že bych uvítal jiný (doplňkový) ukazatel zaměstnanosti, který by zohledňoval pouze na státu nezávislé osoby. Zkrátka číslo ukazující poměr kolik lidí "ukládá" ku lidem kteří "vybírají" (nezaměstnaní, policie, vojsko, úředníci, důchodci atd...). Je tomu dávno, kdy jsem si to jen velmi hrubě dopočítával a samotného mě překvapilo, jak málo lidí vlastně vydělává na provoz státu.

Samozřejmě uznávám, že takový pohled není úplně přesný, ale myslím, že by to bylo rozhodně zajímavé číslo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 26. 11. 2012 14:48
reakce na Jiří Kratochvíl | 26. 11. 2012 13:12

A nemate alepson ta davna cisla?
Ono pri dnesni urovni techniky by 1 produkujici clovek dokazal uzivit treba 10 jinych, ovsem musel by se soustredit pouze na produkci zbozi/sluzeb a ne na papirovani, vymysleni nepouzitelnych predpisu, atd.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 11. 2012 15:36
reakce na Libor Kosour | 26. 11. 2012 14:48

Možná by i 10 uživil, ale bylo by slušné se ho na to zeptat...
A ne se ptát těch 10ti živených, zda a jak dobře chtějí jím býti živeni.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 26. 11. 2012 16:50
reakce na Jan Altman | 26. 11. 2012 15:36

Pravda, ja ovsem resil technickou realizovatelnost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 26. 11. 2012 10:31

Ještě hezčí ty výpočty jsou v USA. Mezi nezaměstnané se nepočítají ti, kteří již hledání práce vzdali. A do jádrové inflace se nepočítá růst cen velkého možství zboží denní spotřeby...

Ale takto by šlo s vládními čisly polemizovat donekonečna. Vezměme takové HDP.Započítává se do něj i šedá ekonomika i organizovaný zločin. Kdyby se začala započítávat i hodnota služeb, které např. poskytuje manžel manželce a manželka manželovi, HDP nádherně vzroste. Do HDP se v plné míře započítává "G", neboli vládní výdaje. Takže když stát ukradne peníze produktivní firmě (která pak nemá na investice a inovace) a utratí to za předraženou dálnici odnikud nikam, je to prý z hlediska domácího produktu neutrální. A pokud stát okrade ještě nenarozené děti a na tu dálnici odnikud nikam si půjčí, HDP nám dokonce vzroste. Sláva!

Co se týče nezaměstnanosti, tak já bych mezi nezaměstnané navrhoval započítávat i státní zaměstnance, politiky a funkcionáře - většinou nic užitečného nedělají (značná část z nich dokonce škodí) a pobírají za to velmi nadstandardní podporu. Částečně by se mezi nezaměstnané meli počítat i podnikatelé a zaměstnanci pracující ve firmách čerpající dotace - od zemědělství až po "obnovitelné&qu ot;zdroje.
Nebylo by od věci mezi nezaměstnané započíst i ty, jejichž místa existují jen díky státním regulacím: daňoví poradci, pracovníci stravenkových firem, atd...
Kdyby si dal někdo námahu toto vyčíslit, "prostý pracující lid" by se asi velmi divil.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 26. 11. 2012 19:14
reakce na Jan Altman | 26. 11. 2012 10:31

Smutné je, že se o těchto statistikách nepolemizuje pořádně ani na ekonomických fakultách. Prostě se študentíci našprtají nezaměstnanost přirozená, strukturální, cyklická a je vystaráno. Kriticky smýšlejících a zpochybňujících nebo aspoň milovníků konspiračních teorii je mezi studenty pomálu. Přitom tato diskuze není nad možnosti myšlení absolventa ZŠ. Zároveň nevěřím, že jsou české a moravské ekonomické VŠ tak prošpikovány etatisty jako ty americké (nebo naše humanitní).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 26. 11. 2012 20:16
reakce na Jan Krejčí | 26. 11. 2012 19:14

Ono to tak bude patrne ve vsech oborech. A zrovna skolstvi toto resi stylem: Nauc se jedinou NASI pravdu, pokud reknes cokoliv jineho, tak propadnes.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radek Doležal | 26. 11. 2012 06:00

Děkuji za článek

Dle mého jsou zajímavější čísla než míra nezaměstnanosti spíše, počet výdělečně činných jejich poměr k populaci a jejich průměrné daňové odvody očištěné o inflaci. Myslím že tyto čísla ukáží o naší ekonomice daleko více než dnešní údaje. Problém je že nejsou tak snadno dostupná jako jiné dle mého mnohem zbytečnější.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Jan Beníšek
Studuje ekonomii na Západočeské univerzitě, zajímá se o investice, bankovnictví a makroekonomii. Profesně se zabývá pojišťovnictvím a privátním bankovnictvím....více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!