Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ďábel v detailech reformy penzí

| 28. 1. 2011

Reforma penzijního systému je v pokročilém přípravném stadiu. Navzdory některým zprávám však ještě není „ruka v rukávu“. Ještě nejsou dojednány některé důležité detaily. A jak známo, právě v detailech dlí ďábel.

Ďábel v detailech reformy penzí

Zanedbání detailů bylo příčinou, proč například maďarská reforma penzí nedopadla dobře a proč se slovenská rovněž vyvíjí nebezpečně. Konkrétně: první detail spočívá ve výpočtech reformy prvního pilíře, tedy existujícího průběžného systému. Zdánlivě jde o „pouhé“ parametrické změny, ale na parametrech velmi záleží.

Abychom odstranili dlouhodobý propad do deficitu, je třeba provést alespoň jednu ze tří změn: zvýšit míru odvodů ze mzdy, snížit budoucí náhradový poměr anebo prodloužit důchodový věk. Na první z těchto možností můžeme rovnou zapomenout. Proč: z mezinárodních srovnání vyplývá, že vysokou daňovou a odvodovou zátěž práce mají tři typy ekonomik. Za prvé země, které vykazují chronické rozpočtové potíže a mají problémy s šedou ekonomikou: Řecko, Maďarsko, Belgie. V druhé skupině země, které mají do značné míry dysfunkční trh práce: Francie, Belgie, Řecko, Itálie. Tato skupina – nikoli náhodou – do jisté míry splývá s první skupinou.

Stabilizaci zajistí autopilot

Lze namítnout, že vysoké daně z příjmů a vysoké odvody do sociálního systému mají i země s vysokou míru produktivity: Německo, Rakousko, Švédsko a Finsko. Ano, je jistě obdivuhodné sledovat vysokou konkurenční sílu Německa nebo Švédska, jak zápasí s daňovým břemenem a vyhrávají. Až my sami budeme mít ekonomickou sílu a produktivitu jako Němci a Švédové, pak možná nastane čas zvednout daně a ukázat světu naši sílu. Prozatím by nás však vysoké daně spíše odsunuly dále směrem na jihovýchod Evropy (ne, nemám na mysli Vídeň.)

Při uvážení všech souvislostí vychází najevo, že jedinou významněji pohyblivou proměnnou je penzijní věk. Skutečně, když budeme prodlužovat penzijní věk pomocí tzv. autopilota, ukazuje se, že systém lze stabilizovat. „Autopilot“ je žargonový termín pro postupné prodlužování penzijního věku podle postupujícího stárnutí populace.

Češi? Chudáci s holým zadkem

Proč ale vůbec máme zakládat druhý pilíř, když první bude perfektně vyladěn, propočítán a pomocí autopilota stabilizován? Pokud jde o dlouhodobé úspory, Češi jsou v mezinárodním srovnání nuzáci žijící ze dne na den bez finančních rezerv. Odchod do penze znamená pro mnohé propad do bídy. Týká se to zejména vyšších příjmových skupin. Pro jejich příslušníky může být penzionování skutečně tvrdým propadem v životní úrovni.

V rámci zemí OECD má Česká republika objem aktiv penzijních fondů k HDP v hodnotě 5,95 procenta. Menší objem má Německo nebo Rakousko, ovšem zde je nízký objem penzijních fondů kompenzován obrovskými technickými rezervami životních pojišťoven a velkými objemy podílových fondů. Pokud si vezmeme jako příklad Dánsko, tedy stabilní ekonomiku s rozvinutým sociálním systémem, zjistíme, že na jednoho Dána připadal v roce 2008 objem majetku v ekvivalentu 1,173 milionu Kč, počítáme-li dlouhodobé investice: penzijní fondy, životní pojištění a podílové fondy. Na jednoho Čecha připadalo podle statistik OECD jen necelých 55 tisíc Kč. Češi jsou tedy, řečeno nepříliš diplomaticky, chudáci s holým zadkem, kteří plně závisí ve stáří na penězích od státu. Aby se tento stav alespoň částečně začal zlepšovat, je žádoucí zavést druhý pilíř.

Klíč? Úspory z rozsahu!

Politická síla, která lidem umožní vytvořit si úspory, bude populární. Bude populární proto, že lidé mají raději skutečné peníze na vlastním účtu než mlhavé přísliby, že někdy ve vzdálené budoucnosti jim stát něco snad zaplatí. Aby však Češi skutečně nashromáždili seriózní úspory, je třeba systém správně navrhnout. Minimalizovat náklady – to znamená nezakládat nějaké nové zbytečné důchodové správcovské společnosti, ale využít existující penzijní nebo ještě lépe podílové fondy. Výhody? Existující fondy umožní využití úspor z rozsahu, což je u jakýchkoli fondů klíčová podmínka nízké nákladovosti. Dále, systém dohledu a regulace funguje hladce již řadu let. ČNB se v roli regulátora osvědčila, o čemž svědčí počet fondů vytunelovaných za posledních deset let (nula).

Konečně, z hlediska možné konfiskace státem je obtížnější zabavit majetek v podílových fondech (kde jsou penzijní úspory smíšeny s ostatními) než majetek specializovaných penzijních fondů. V mezinárodním srovnání směřuje česká penzijní reforma nejspíše ke švédské, kterou také byla částečně inspirována. Žádná reforma však nezabezpečí dva „detaily“, bez nichž žádná společnost nebude dlouhodobě prosperovat: aby se vyplatilo mít děti a aby tyto děti chodily do dobrých škol.

Psáno pro Lidové noviny

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

Ondřej Švadlenka | 30. 1. 2011 16:31

Důchody bych zrušil. O staré lidi by se měly starat jejich děti. Ty prachy,které stát důchodcům rozdá, stejně bere od jejich dětí, takže je v roli neefektivní a nákladného prostředníka. Osobně by mi vyhovovalo mít větší plat a s ním spojenou odpovědnost o rodiče, než to nechávat na státu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 30. 1. 2011 17:20
reakce na Ondřej Švadlenka | 30. 1. 2011 16:31

Ano, takhle to fungovalo celá staletí a někde ještě funguje. Má to však jeden háček. Byl byste tím nebezpečně nezávislý na státu a to se státu nehodí.
Systém funguje tak, že Vám stát vezme Vaše peníze a když budete hodný a poslušný, tak Vám část z nich vrátí.V době reálného socialismu to fungovalo na sto procent, nyní Vám stát bere jen asi 70 procent Vašich peněz (cca 50% jako daně a odvody na sociální a zdr. poj., zbytek jako DPH, spotřební daň a další daně).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Kratochvíl | 30. 1. 2011 15:03

Možná by mohl někdo z "říše ekonomie" vysvětlit mě jako prostému technikovi, proč se stále někdo ohání zvyšováním věku odchodu do důchodu. Vážně se tu najde takový naivka, který si myslí, že nějaká podstatnější část naší populace proslulé pitím piva, nehýbáním a obezitou bude po 65 letech "českého" životního stylu ještě schopna rozumně pracovat ?
Jediný rozdíl vidím v tom, že se budou místo řádných důchodů dávat invalidní - tzn. ve výsledku tu bude stejný počet důchodců, jen se jim bude říkat jinak a budou brát ještě méně...

Řešení sice není jednoduché, ale měl by při něm býti použit tzv. selský rozum. Já se za hloupého nepovažuji, nicméně vidím jen chabé náznaky (špatného) řešení důsledků, místo řešení příčin...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 30. 1. 2011 16:01
reakce na Jiří Kratochvíl | 30. 1. 2011 15:03

Trik spočívá v tom, že na starobní důchod máte podle současných zákonů nárok. Na invalidní důchod nárok není a záleží na posudku komise. Takže až dojdou peníze, protože mladí emigrovali, tak bude snazší pro stát Vám důchod nedat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 30. 1. 2011 16:32
reakce na František Pašingr | 30. 1. 2011 16:01

Tak místo invalidního důchodce budete mít "zdravého" nezaměstnaného na podpoře/dávkách. Pořád to bude člověk který do systému nic nepřidavá...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 30. 1. 2011 17:10
reakce na Jiří Kratochvíl | 30. 1. 2011 16:32

Pozor, já to neobhajuji, pouze se snažím pochopit proč to dělají.
Důchod je podstatně vyšší než sociální dávky po skončení podpory v nezaměstnanosti. Snižování důchodů je politicky neprůchodné, ale snižování sociálních dávek má podporu značné části voličů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 30. 1. 2011 17:38
reakce na František Pašingr | 30. 1. 2011 17:10

Já rozumím jak to myslíte, jen je třeba si uvědomit, kdo bude tvořit za 30-40 let tu značnou část voličů. On se vždycky najde nějaký ten "obyčejný člověk", co těm důchodcům peníze zvedne a ty ostatní tak ještě více zadluží...
Prostě ta masa lidí, co nebude schopná pracovat si ty peníze zajistí - bez ohledu na systém. Je tedy třeba primárně zajistit, aby ty peníze byly a nebylo nutné si je půjčovat...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 30. 1. 2011 21:54
reakce na Jiří Kratochvíl | 30. 1. 2011 17:38

Obávám se, že tak daleko dopředu politici nemyslí.
In the long run we are all dead.
Proč myslet na 40 let dopředu, když stačí to nějak ošolíchat na jedno nebo dvě volební období. To je další důvod proč žádné skutečné řešení nebude.
Ostatně nějakým fondům bych také nevěřil. Když je náhodou někdo nevytuneluje, tak nakoupí státní dluhopisy nebo je vláda přímo znárodní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Arsen Lazarevič | 28. 1. 2011 15:36

To co navrhuje vláda je nebezpečné ze tří hledisek.

1. Předpokládá se, že bariéry vstupu fondů budou značně vysoké. Kalousek se dokonce vyjádřil, že uvažuje pouze o 5 fondech. Znamená to jediné: nedostatečná konkurence v oligopolním prostředí která bude mít za důsledek směšné výnosy a vysoké poplatky.
2. Možné důsledky morálního hazardu, kdy stát bude tyto fondy zachraňovat či jim dávat různá privilegia z důvodu jánabráchismu ( napojení majitelů fondů na politickou reprezentaci) .
3. Peníze jsou stále v péči státu, moje důvěra vůči politice je minimálnía pokládám za velmi pravděpodobné, že se do 20 let objeví druhý Orbán a peníze znárodní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Tětek | 28. 1. 2011 12:37

"Politická síla, která lidem umožní vytvořit si úspory, bude populární. Bude populární proto, že lidé mají raději skutečné peníze na vlastním účtu než mlhavé přísliby, že někdy ve vzdálené budoucnosti jim stát něco snad zaplatí."
Bohužel si pod tímto výrokem zřejmě představuji něco jiného než autor. Jediné, co od "politické síly" chci je, aby mi mé peníze nechala - tj. aby mých cca 10 000 ze superhrubé mzdy neskončilo kdesi v černé díře veřejného penzijního systému. Takový návrh, ponechání peněz, však v možnostech reformy nikde není. Jediný rozdíl po reformě bude ten, že peníze skončí v jiné černé díře, nikoli na mém účtu, kdykoli k dispozici na co já chci (včetně investice do něčeho solidního, ne junk bondů jako jsou státní a EU dluhopisy).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!