Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Soumrak éry levné a hojně dostupné ropy

Od památné sázky sociologa Juliana Simona s biologem Paulem Ehrlichem uplynulo v ropovodech již mnoho miliard hektolitrů ropy. Tehdy se zdálo, že Simon svou tezí o „nevyčerpatelnosti přírodních zdrojů“ opakovanou sázku vyhrál. Dnes, kdy jsme velmi pravděpodobně již za zenitem těžby ropy z konvenčních zdrojů, budeme možná muset výsledek sázky přehodnotit. Není to pouze ropa, která pozvolna ale jistě dochází, o vyčerpání ropy se však v posledním čase v určitých kruzích mluví nejvíce. Jsou pro to pádné důvody.

Anglický frazém „to cry wolf“ znamená přibližně totéž co české „malovat čerta na zeď“. Odkazuje k Ezopově bajce o pasáčkovi, který si svůj čas opakovaně krátí tím, že vyvolává falešný poplach a burcuje vesničany, aby mu přispěchali na pomoc před vybájeným vlkem. Když jednoho dne vlk skutečně přijde, marné je pasáčkovo volání, doplácí na svoje uličnictví, na pomoc mu nikdo nepřichází. Podobně tak s docházením ropy, zdá se. Teze o výrazně se tenčících zásobách ropy se v průběhu 20. století objevovaly mnohokrát. Četné z nich se nevyplnily, jiné poukazovaly do příliš vzdálené budoucnosti, než aby byly brány vážně. Není proto divu, že příchod téhle alternativy mnozí odepsali jako vybájený, popřípadě jej vytěsnili do říše věčného zapomnění...

Dost možná jste se již s termínem peak oil čili ropný zlom, zlom ropy či ropný vrchol setkali. Jeho průkopníkem byl ropný geolog M. King Hubbert, který v roce 1956 představil prognózu, podle níž nastane vrchol těžby ropy, těžené na území USA (vyjma Aljašku), v roce 1970. Trefil se na rok přesně. Na základě téže metodologie pak Hubbert vytvořil křivku předpokládané budoucí těžby ropy a předpověděl, že její vyvrcholení nastane celosvětově mezi lety 1995–2000. Hubbertova predikce později upadla v hlavním proudu v zapomnění (diskutovalo se o ní pouze v odborných kruzích) a teprve až v 90. letech ji poněkud oprášenou vytáhlo zpět na světlo světa několik ropných geologů.

Podle Hubbertovy křivky představuje ropný zlom bod, kdy lidstvo vytěžilo polovinu dostupných zásob ropy. Jelikož však úplně přesně nevíme, kolik ropy v zemi skutečně je, a jelikož se naše schopnost těžit tyto zdroje vlivem různých nadzemních i podzemních faktorů v průběhu časů mění, je tato definice velmi pravděpodobně chybná. Třebaže se lze setkat s matematickými modely, jejichž výsledkem je asymetrická křivka, podle níž by ve fázi sestupu mělo být vytěženo více ropy než ve fázi vzestupu, jsou stejně tak i modely, které předvídají asymetrii opačnou. V druhém případě hovoříme o čisté Hubbertově křivce či žraločí ploutvi. Cesta nahoru velmi pravděpodobně nebude tatáž jako cesta dolů. Už jenom z tohoto důvodu je ropný zlom nutné chápat jako vrchol těžby levné a hojně dostupné konvenční ropy.

Saka a sandály

Kdo na ropný zlom slyší? Paleta lidí, kteří ho berou jako skutečnost, je natolik rozsáhlá, že ji lze jen těžko vměstnat do klasických škatulek. Ty ze „zlomropových Vršovic“ proto nemá smysl dělit, jak bývá zvykem, na dva tábory, kdy jedni kopou za klokany a druzí za sešívané.

Výčet lze začít konzervativcem, bankéřem a poradcem dvou bývalých amerických prezidentů, pokračovat přes Pentagon, Bundeswehr či libovolnou další ze 60 vojenských či bezpečnostních studií, vysloužilé ropné geology, studenty a profesory Uppsala University, odnervované ekonomy, zelené organizace až ke katastrofistům. K této partě, rozkročené mezi saka a sandály, se minulý rok připojila i Mezinárodní energetická agentura (IEA), zřízená OECD. Jaký je její výhled do budoucna, co se ropy týče, vidíme na tomto grafu:

Legenda: Celkové těžby surové ropy dle pořadí odshora dolů: nekonvenční ropné zdroje; těžba vyšších uhlovodíků; těžba z dosud neobjevených nalezišť; těžba z nalezišť, která jsou v současnosti známá, ale nejsou roztěžena; těžba ze stávajících ropných polí.

Ropný zlom podle IEA nastal se 70 miliony barely ropy těžené denně (mb/d) z konvenčních zdrojů v roce 2005 (tmavě modrá) a následovat bude plató s produkcí 68 mb/d až do roku 2035. Prof. Kjell Aleklett z univerzity v Uppsale k tomu poznamenává: „IEA si všimla, že od roku 1980 jsme ropu spotřebovávali rychleji, než jsme ji objevovali. Dnes spotřebováváme 30 miliard barelů ročně, což je dvakrát více, než nacházíme. IEA překvapivě tvrdí, že, abychom v příštích 25 letech uspokojili poptávku, musíme najít 900 miliard barelů ropy. Ovšem při současném stupni objevování, který je 10 miliard barelů ročně, by to zabralo 90 let! Aby se mohla naplnit prognóza IEA, musely by země mimo OPEC do roku 2035 vyprodukovat víc ropy, než kolik je dnes v jejich zásobách. A co víc, v roce 2035 by i nadále musely těžit 46 mb/d!

Výlučnost konvenční ropy

V současnosti zajišťuje ropa přibližně jednu třetinu světové spotřeby primární energie, přičemž z toho ropa z konvenčních zdrojů přibližně čtyři pětiny, tedy zhruba jednu čtvrtinu světové spotřeby primární energie. Konvenční ropa jako zdroj energie je výjimečná zejména svojí velkou energetickou a ekonomickou návratností a energetickou hustotou. Její výlučnost tak spočívá zejména v tom, že jsme se na ní stali silně závislými.

Jsme připraveni?

Otázkou zůstává, zda jsme na ropný zlom připraveni. Z historie od Václava Smila víme, že energetické transformace trvají přibližně 40 let a předpokládají nové zdroje energie o stejném či vyšším energetickém potenciálu. Největší budoucnost čeká zemní plyn, často zmiňované nekonvenční zdroje ropy (ropné břidlice a písky) mají potenciál také, ale provázejí je potíže. Dojde patrně i na inovace znatelně snižující spotřebu, zatím neefektivní elektromobily a na syntetickou ropu získávanou z uhlí (CTL). Na biopaliva zapomeňme, jejich energetická návratnost je záporná.

Budou však tyto technické substituty dostačující? Dostupné relevantní studie nasvědčují, že nikoliv. Potíže mohou vyvstat i tam, kde se k možným dopadům připojí zádrhele z jiných oblastí. Nezapomínejme, že relativně levná ropa je motorem mnoha ekonomik po celém světě.

Ropný zlom zkrátka není obskurním tématem, které si hýčká pár frustrovaných, do důchodu čerstvě nastoupených a Alzheimerem prozatím nesužovaných ropných geologů, které doplňuje svita za každý výbušný potenciál vděčných konspiračních teoretiků. Ledy se hýbou nejen v českých řekách. S klasikem řečeno, Mladé frontě dávám rok, maximálně dva. Na Finmag právě došlo, alespoň co se zpravení týče.

Komentáře

Celkem 58 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK