Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Luxusní šance Evropy

Luboš Palata
Luboš Palata
8. 2. 2011

Dva krizové roky do značné míry otřásly pohledem, že budoucnost Evropy je v sektoru služeb. Tahounem Unie se stalo Německo, poslední velká továrna Evropy, a hitem rychle rostoucí poptávka po nejkvalitnějším, luxusním evropském zboží na asijských trzích.

Luxusní šance Evropy

Je to pouhých pět století, kdy Evropané při hledání cesty pro tehdy luxusní čínské zboží objevili Ameriku a obepluli africký kontinent. Přestože často slyšíme o úpadku globálního významu Evropy a Západu vůbec, což je v porovnání se situací před sto lety do jisté míry pravda, faktem zůstává, že pokud jde o „luxusní zboží“, je trend obrácený. Poptávka čínské střední vrstvy a vládnoucí třídy po evropském a západním luxusním zboží roste podobně jako v Indii takovým tempem, že se stala jedním z tahounů hospodářského oživení starého kontinentu. Česká republika z tohoto jevu profituje převážně sekundárně, a to díky napojení na Spolkovou republiku, z níž je dnes doslova „dílna Evropy“. Dílna vysoce prosperující, což je zřejmě nejpřekvapivější odchylka od prognóz, které ještě před krizí velká část ekonomických stratégů Západu hlásala.

Milion aut, naštěstí většinou škodovek

Mezi čísly minulého roku, která prošla téměř bez povšimnutí, bylo jedno, jež by se ještě před pár lety slavilo palcovými titulky v novinách, nebo dokonce projevy vysoce postavených politiků: v České republice se loni vyrobilo poprvé přes milion aut. V produkci automobilů na obyvatele tak zůstáváme na absolutní světové špičce.

Nejde přitom jen o počet. Velice zásadní je také struktura: drtivou většinu tohoto výkonu vytváří jediná skutečně plnohodnotná česká automobilka, Auto Škoda v Mladé Boleslavi. Ještě lepší je pak skutečnost, že se značkám Škoda Octavia a Škoda Superb podařilo prosadit mezi žádané „evropské luxusní značky“ právě v Číně i Indii. Především růst vývozu do Číny měl na celkový hospodářský výsledek automobilky zásadní vliv.

Je samozřejmě otázka, zda jsou škodovky na asijských trzích vnímány jako „česká auta“, při svých cestách po světě jsem se mnohokrát setkal s tím, že ve vzdálenějších zemích jsou považovány za „německý výrobek“, ale to je i otázka přístupu českého státu, který by měl škodovky jako „česká auta“ propagovat na každém kroku.

Luxusní zboží postsovětského světa

To, co se daří škodovkám, se bohužel příliš nedaří v jiných tradičních českých oborech – výrobně náročnému českému sklu, české bižuterii nebo českému porcelánu. V těchto oblastech jsme v minulých desetiletích příliš lehce a příliš rychle vyklidili pozice, které jsme měli, a v rámci tvořícího se čínského, indického či souhrnně asijského trhu luxusu jsme rozhodně nezachytili počáteční vlnu zájmu. Ale ani tady ještě není všechno ztraceno. Tradiční české luxusní výrobky stále mají poměrně slušnou pozici v postsovětském světě, jemuž můžeme do značné míry děkovat za udržení alespoň části tradiční české luxusní produkce. V této části světa se navíc daří ve skupině „nejdražších a nejkvalitnějších“ držet i další důležitý český vývozní artikl, a to české pivo. České pivovary by však měly velice uvážlivě a obezřetně postupovat v otázce „licenční výroby“ českých značek na místě, poněvadž některé místní produkce českých značek pojem „české pivo“ devalvují.

Bude mít kdo vyrábět?

Po minulém desetiletí, kdy se zdálo, že skutečnou prosperitu může Česku a Evropě vůbec zajistit především rozšiřování sektoru služeb, a výrobní odvětví měl leckdo jen za odumírající části ekonomiky, se v pokrizovém stádiu ocitáme v daleko složitější realitě.

Dobrou zprávou je, že o naše nejkvalitnější a nejzajímavější zboží stojí lidé v nejrychleji se rozvíjejících ekonomikách světa. Tou „špatnou“ je, že si náš další růst, ba i jen udržení současné pozice, vyžaduje více tvrdé, kvalitní, namáhavé, ne příliš atraktivní práce v oborech, nad nimiž velká většina mladé generace – nejen Čechů, ale i Evropanů vůbec – ohrnuje nos. Znáte nějaké dítě ve svém okolí, které by snilo o tom, že bude vyrábět sklo nebo pracovat v automobilce?

Autor je redaktorem Lidových novin

Foto: profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (6)

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo