Měnové války, šoky a druhá vlna krize! Takový bude rok 2011

Rok 2011 bude rokem nemilosrdným, rokem rozjezdu druhé vlny krize, kdy vypuknou měnové a obchodní války. Budeme svědky série šoků, které zboří stávající pilíře globálního ekonomického uspořádání. Půjde o již beztak podminovaný dolar, o poptávku po amerických vládních bondech, o opětovné problémy bank s aktivy a o rostoucí problémy eurozóny, včetně problémů některých členských zemí s financováním. Investoři si naplno uvědomí, že nemohou čekat plné splacení závazků ani USA, ani evropských zemí.

Média mají obrovskou moc a nikdo by neměl zapomínat na jejich koncentrovanost a vlastnictví. Když čteme finanční rozbory nebo se dozvídáme o snížení ratingu nějaké země, mějme na paměti, že:

• žádné významné finanční médium není původem z eurozóny – jsou buď z USA, nebo z Velké Británie;
• všechny největší světové ratingové agentury jsou původem z USA.

Co je největším rizikem z pohledu USA?

Jednoznačně to, že dolar přestane plnit funkci rezervní měny. Spojené státy by tak přišly o výhodu shrnutou do slov „Dolar je naše měna, ale váš problém“. Země označované jako BRIC (a zapojují se i další) začínají pracovat na paralelním systému bez dolaru jako prostředku směny. Pracují přímo s národními měnami. Pokud k podobným krokům přistoupí více zemí, může to zvrátit stávající politiku neomezeného pohybu kapitálu. Svět se může v extrémním případě vrátit k praxi z doby před druhou světovou válkou a těsně po ní, kdy se pro obchod a finanční transakce používaly rozdílné měnové kurzy. S velkou pravděpodobností by následně došlo i k dalším změnám v hlavních finančních mezinárodních organizací typu MMF či Světová banka a spolu s tím i k dalšímu zmenšení vlivu USA i Evropy v těchto organizacích.

To je však něco, čemu chtějí Spojené státy za každou cenu zabránit. Tlaky USA na Čínu ohledně revalvace měny v loňském roce začaly „náhodou“ přesně v okamžiku, kdy Čína přestala masivně nakupovat americké státní obligace. Takové náhody se nedějí.

Amerika bude navíc bojovat s vlnou bankrotů jednotlivých států a municipalit. Enormní odpisy amerických bank, spojené s problémy municipalit a kulminací další vlny změn podmínek Option ARM hypoték a dalších úvěrů, budou tím relativně nejsnáze řešitelným problémem. Lze jej totiž smést ze stolu částečným či plným znárodněním bank (i když investorům držícím akcie bank se to jistě líbit nebude). Nechat zkrachovat banky de iure (jako Lehman Brothers) si dnes nikdo nedovolí.

Mnohem větším rizikem bude kolaps municipalit kvůli nedostatku financí a s tím spojené riziko občanských nepokojů. Výsledkem může být dlouho nepoznaná politická nestabilita. Dopad na dolar či americké vládní bondy by byl dramatický.

Ratingové agentury budou co nejvíce oddalovat snížení ratingu USA. Udělají to, až skutečně nebude vyhnutí, ačkoliv v případě jiné země by rating snížily již dříve.

Jak je na tom Evropa?

Také Evropa se v roce 2011 octne ve velkých problémech. Není daleko doba, kdy zkrachuje první členská země EU – Řecko. V současné době již probíhají jednání o restrukturalizaci řeckého dluhu (de facto bankrotu). Podle připravovaného plánu by měli věřitelé přijít o 35 % hodnoty svých pohledávek s tím, že ty zbylé budou převedeny na pohledávky s třicetiletou splatností. Ztráty investorů včetně bank se budou počítat v desítkách miliard. To signalizuje zásadní obrat v přístupu. Podobný návrh by byl ještě loni na podzim smeten pod stůl jako bláznivý.

Dalším epicentrem problémů se stane Španělsko. Uvědomme si, že Španělsko je dvakrát větší než Řecko, Irsko a Portugalsko dohromady. Kdo mu pomůže? Nikdo. V evropském záchranném fondu totiž podle všeho nebude dostatek peněz.

Jak to celé dopadne? Přiblíží se rozdělení eura na dvě měny! Na „severní euro“, které bude měnou v Německu, Rakousku, Beneluxu či Finsku, a na stávající euro platné ve zbytku dnešní eurozóny. Nová měna pak vůči stávajícímu euru výrazně posílí. Termín rozdělení? Mluví se o červnu 2011. Přikláním se ale spíše k druhému pololetí letošního roku, možná k prvnímu pololetí roku příštího. Pokud by navíc „severní“euro opravdu obsahovalo zlatou složku, jednalo by se o revoluci ve světových financích. Jestliže se vám zdá rozpad eura nadsazený, doporučuji přečíst názor jednoho z jeho architektů – německého ekonoma Otmara Issina. Najdete ho zde.

Nezapomeňme, že do situace v Evropě stále významněji promlouvá Čína. Čína totiž vystupuje pro země EU v problémech jako věřitel poslední instance a snaží se ze stávající situace vytlouct co největší kapitál. Pomohla Řecku, nyní pomáhá Španělsku, další na řadě bude zřejmě Itálie. Skupuje evropské obligace a elegantně se tím zbavuje těch amerických. Čína se tak dostává zadními vrátky do EU, míří na evropská hmotná aktiva. Získává tak postupně poltickou moc a její vliv na rozhodování evropských politiků poroste.

O občanských nepokojích v USA jsem psal již výše. V roce 2011 můžeme očekávat významné občanské nepokoje i v Evropě, výrazně větší než ty v roce 2010.

Pokračování zítra...

Foto: profimedia.cz