Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Sophiina volba pro Česko: Berlín, nebo nic!

| 16. 2. 2011

Kancléřka Angela Merkelová se snaží celé Evropě nadiktovat „léčbu Němcem“. Co nás čeká? Více práce za méně peněz a vyšší daně.

Sophiina volba pro Česko: Berlín, nebo nic!

Maďarsko si sice naplánovalo, co bude prioritou jeho půlroční „vlády“ v Evropské unii, avšak už teď je jasné, že agenda se určuje úplně někde jinde než v Orbánově Budapešti. Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy si v podstatě nadiktovali, že se v březnu uskuteční mimořádný summit Evropské unie, který bude věnován vytvoření „hospodářské vlády EU“.

Nejde o nic menšího než o první zásadní pokus o skutečnou hospodářskou integraci Unie. Tento krok měl přitom podle názoru mnohých přijít již se zavedením eura před více než deseti lety. Nestalo se! Teď už je ale pozdě: plány se šijí horkou jehlou pod tlakem problémů eura a pod německou taktovkou. „Je to vlastně seznam podmínek, za nichž jsou Němci dál ochotni financovat záchranu eura,“ uvádí jeden vysoce postavený český diplomat, který si nepřál být jmenován. „V tom seznamu jsou skutečné podmínky, bez nichž euro může jen těžko dál fungovat, ale pak jsou tam i věci, jež s eurem nemají nic společného, ale které Němcům dlouhodobě vadí,“ dodává.

Ve své podstatě jde o to, aby se zbytek Evropy vydal „německou cestou“, která se kvůli zářným výsledkům Spolkové republiky v posledním roce může zdát nejlepším evropským receptem na cestu z krize.

Německý cukr a bič

Evropské země by podle německo-francouzských představ měly nejen udržet pod kontrolou své rozpočty, ale také reformovat své důchodové systémy, omezit růst mezd a zvyšovat je nikoli podle inflace, nýbrž podle růstu produktivity. Dalším ze zásadních bodů – pro země jako Česká republika bodů nejproblematičtějších – je však „harmonizace daní“, prozatím v podobě jakéhosi daňového pásma. „Chceme posílit konkurenceschopnost Evropy a její ekonomiku. Chceme, aby se různé evropské ekonomiky sbližovaly,“ balí vše do hezkých slov Sarkozy.

V tuto chvíli by se mohlo zdát, že se to Prahy netýká, protože jak řekla i sama Angela Merkelová: „Budeme se muset nejprve dohodnout v rámci eurozóny.“ Nedávný summit Výmarského trojúhelníku (Polska, Francie a Německa) ve Varšavě však ukázal, že kancléřka hledá pro svůj plán spojence i mezi novými členskými státy Unie. Berlín a Paříž si přitom na Varšavu vzpomněly až po dlouhých čtyřech letech, která od posledního summitu Výmarského trojúhelníku uplynula. Poláci, kteří doufali, že se pro Francouze a Němce stanou klíčovou zemí Východu, však již před lety poznali, že evropské velmoci dávají před těsným spojenectvím s Varšavou přednost bratření se s Moskvou... Teď se karta obrací. Důvodem, proč je najednou Polsko zase "in", je nejen to, že Poláci své vztahy s Rusy výrazně zlepšili, ale především to, že Varšavu teď silná dvojka prostě potřebuje pro prosazení své „hospodářské vlády“ Evropské unie.

Jenže Polsko, stejně jako Česká republika nebo Slovensko, do značné míry ekonomicky prosperuje právě díky svým nízkým daním, které lákají do země světové investory.

Sarkozy a Merkelová zvou Polsko do „klubu velmocí EU“ a jako kompenzaci nabízejí ztrátu konkurenčních výhod. Naši severní sousedé ale nemají na výběr. Kdyby se Francie s Německem od Varšavy, která bude od léta Unii půl roku předsedat, nedočkali dostatečné loajality, mají ještě tvrdší zbraň, a to nový rozpočet EU, kde se uvažuje o výrazném snížení pomoci „nové Evropě“. Zvláště v případě Polska přitom jde o každoroční mnohamiliardový přísun, bez něhož by země jen stěží udržela stávající tempo hospodářského růstu.

Berlín, nebo nic

Pro Česko je to slovy ministra zahraničí Karla Schwarzenberga „pěkná lapálie“. Přinejmenším po skončeném summitu EU také neplatí slova českého premiéra Petra Nečase, který označil plány na „ekonomickou vládu“ za „yettiho, o kterém všichni mluví, ale nikdo ho neviděl“. Po mnoha prohlášeních minulých měsíců, jak by Česko rádo patřilo do „německé části“ EU, tedy té, co na rozdíl od jihu Evropy nebojuje s krizí státních financí, nastává okamžik pravdy.

Cena za „německou Evropu“ je však nepříjemně vysoká. Nejde jen o „harmonizaci daní“, tedy případný konec jedné z velkých konkurenčních výhod Česka, které v Berlíně říkají „daňový dumping“. Německá cesta z krize spočívala v pomalém, postupném, ale citelném snižování platů, škrtání sociálních výhod, zvyšování produktivity. Zjednodušeně řečeno, více práce za přinejlepším stejné mzdy. To se ani v Česku nebude mnoha lidem líbit.

Samozřejmě, Praha není v eurozóně a nic ji vlastně na první pohled nenutí se k „německému modelu EU“ přidat. Přesto si troufám tvrdit, že jinou možnost v této chvíli nemáme a že jediné, co zbývá, je vyjednat co nejměkčí podmínky naší nejen „daňové kapitulace“.

Protože v opačném případě se Evropa samovolně rozdělí. A my nebudeme na „bohatém severu“, ale „východní periferii“, která na tom bude stejně mizerně, jako dnes tak propíraný „jih“.

Autor je redaktorem Lidových novin

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

Pavel Pršala | 21. 2. 2011 13:46

Lepší než "východoevropskou Čínou" je být "Švýcarskem&quo t;nebo "Holandskem&quo t;,případně "Švédskem" nebo "Dánskem", východní Evropy. Povšimněte si, prosím, že jde výhradně o "protestantské země". Nakonec ale budeme rádi, když se staneme spolkovými zeměmi, případně "svobodnými státy" Boehmen a Maehren v rámci Spolkové republiky Německo, ale proč ne, že ano? Obzvláště pokud naši severní hranici bude místo Polska tvořit spolková země Schlesien (nebo dvě země Oberschlesien a NIederschlesien) s hlavními městy Katowice a Breslau (Vratislav či Wroclaw). Vždyť totalita v Československu přece padla právě pod heslem "Zpátky do Evropy" (navíc v bezprostřední reakci na pád berlínské zdi - to bylo opravdu "hrdinství" ;dělat "revoluci" na jejích troskách!), naše dálnice jsou napojeny na německou síť atd. atp. A hlavně bychom se konečně zbavili většiny provinčních a nezodpovědných politiků - třeba už jen proto, že bez znalosti němčiny by každý z nich byl už předem vyřízený.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Igor Klaus | 16. 2. 2011 10:30

O tom, zda budeme patřit k vyspělé Evropě nebo k té zaostalejší "východní" musíme dorůst vývojem, nelze se jednoduše rozhodnout. Protože, pokud budeme mít "německé" daně, ceny,... lidé budou chtít německé platy, důchody,...a na to stát mít nebude.
Není lepší se stát "východoevropskou Čínou", kde se bude za levno vyrábět, lidé budou žít v souladu s poměry s nižšími životními standardy, skromněji. Ale bude plná zaměstnanost a stát nebude zadlužen?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radek Doležal | 16. 2. 2011 11:18
reakce na Igor Klaus | 16. 2. 2011 10:30

Ano hlasuji pro Čínské daně a Čínské důchodové a zdravotní pojištění :)

Přece jen praví komunisté ví co to je sociální spravedlnost a solidarita :D :D

PS: Čína má obrovské dluhy do budoucnosti to že zatím nejsou vyjádřeny penězi nic neznamená.
Už jen politika jednoho dítěte: Jednoduchá matematika:
1980: 16lidí, 2000:8lidí: 2020:4lidi: 2040:2lidi :2060:1 člověk.

až odejde do důchodu ročník jež plodil v 80-letech pak 16lidí živí 12lidí.

což je mnohem horší poměr než bude u nás

Bojím se že Čínu bude trápit Japonský scénář ale bez Japonského blahobytu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 16. 2. 2011 17:11
reakce na Radek Doležal | 16. 2. 2011 11:18

Politika jednoho dítěte nebyla v Číně nikdy tak striktní. Za prvé, národnostní menšiny z ní měly výjimku. Za druhé, na venkově se povoluje druhé dítě, pokud prvním dítětem je dcera (jeden ze zoufalých pokusů zabránit zabíjení prvorozených dcer). Za třetí, při porušení pravidla jednoho dítěte vám hrozí pouze peněžité pokuty, tudíž bohatí lidé si mohou dovolit dětí více.
Výjimek poslední dobou přibývá a hovoří se o nahrazení "měkčí" politikou dvou dětí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 16. 2. 2011 23:14
reakce na Robert Antonio | 16. 2. 2011 17:11

To sice ano, ale i tak v Cine tika obrovska demograficka bomba. Z rychle nalezenych udaju za roky 2004 - 2009 je plodnost lehce pres 1,7, coz nedostacuje na prostou reprodukci. Pri pohledu na tenhle strom zivota: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Chinapop.svg to vypada docela jednoznacne.. Navic uvolneni politiky kontroly plodnosti jeste nemusi znamenat tak vyrazny narust poctu narozenych deti, protoze prece jenom se pomerne vyrazna cast Ciny dost pripodobnila zapadnim svetu se vsim vsudy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radek Doležal | 17. 2. 2011 05:57
reakce na Adam Čabla | 16. 2. 2011 23:14

Přesně tak

Jen letmým pohledem lze zjistit že v Číně dnes chybí tak 300-400 mil lidí jež by se narodili kdyby byla reprodukce na úrovni 2,1 dítěte na ženu tak jak je nutné na udržení populace. Je to běh na dlouhou vzdálenost ale už se koná a nelze ho změnit stejně jako u nás.

+ doplním v Číně nelze aplikovat to co je u nás v Evropě a to masívní imigraci. Protože jestli jsou Češi rasisti pak neznám oznáčení pro Číňany :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlad Ender | 16. 2. 2011 08:37

Myslim, ze je to brat jako dane ze Berlin dostane sve je ponekud prehnane. Nebude se to libit Britum, ani Danum (danova harmonizace znamena pro ne snizovani dani a osekavani socialniho systemu), Holandanum se urcite take nebudou tesit na vsechny nemecke navrhy atd.

Nemecko v podstate jineho primeho silneho spojence nez Francii nema a i o tom pochybuji ze je to nadseny spojenec.
Navic, Nemecko je v tomto ohledu podstatne slabsi nez se zda - padem napr. Irska by nejvice trpelo Nemecko, resp. jeho banky. Francie si myslim ze ma podobny problem s Reckem.Jinymy slovy, nemecka BATNA (best alternative to a negotiated agreement) je spatna ;) - ale jsou velice dobri v tom, jak se jim ji dari prezentovat jako hodne dobrou.

Merkelova je taky mezy dvema mlynskymi koly - evropou a FSD spojenci v koalici, kteri maji volebni problem, coz resi populistickymy hlaskami a vyhruzkami odchodu z vlady.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 16. 2. 2011 11:41
reakce na Vlad Ender | 16. 2. 2011 08:37

Berlín své dostane.Co když jim byjde levněji nasypat peníze do bank nez zachraňovat polovinu eurozóny? Až jim tohle vyjde, opustí eurozónu, o "Nordice euro" se již nějakou dobu šušká...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 16. 2. 2011 21:54
reakce na Jan Dvořák | 16. 2. 2011 11:41

Nemecke banky maji v "prasatkach&quo t;priblizne 400+ miliard, Francouzkse cca 500 miliard, coz je dohromady skoro 50% vsech dluhu.

Pokud by rekneme hodnota dluhu padla o polovinu (napr. haircut + agresivni devalvace a redominace), padaly by nemecke a francouzske banky jedna po druhe (coz je duvod proc Francouzi Nemcum horlive pritakavaji).

Navic v nemeckych bankach je jeste porad hodne toxickych hypotecnich dluhopisu (ono i v ne-nemeckych bankach, ale nemecke to nikdy nemuseli priznat a BaFin nad tim zaviral obe oci, takze nikdo vlastne nevi kolik jich tam je). Navic, pokud by padly francouzske banky, museli by Nemci nalit do svych bank jeste vice, neb s velkou pravdepodobnosti jsou nemecke banky exposed francouzskym jeste vice nez PIIGS (prece jen SocGen, BNP Credit Agricole atd. jsou zatim povazovany za kvalitni jmena)

Nemecko poskytlo ESF garanci 120miliard EUR - navic je to garance neboli "doufejme ze to nemusime pouzit". Realne bych naklady na sanaci nemeckych bank odhadoval minimalne na 250+ miliard, a to za predpokladu ze Francouzi (a Britove) zasanuji sve banky.

Navic, relativne nizke EUR Nemecku (jako exporteru) vyhovuje. Pokud by se vyvorilo "severni EUR", nejspise by dramaticky posililo, coz by se sice libilo US a Cine (a do jiste miry take UK), ale uz ne tolik Nemecku - a nejspise ani Cecham, ktere jsou docela zavisle na tom ze Nemecko porad exportuje (pokud si dobre pamatuji, tak hodne velka cast Ceskeho export - tusim tak 70% - jde na Nemecko nebo Slovensko).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Luboš PalataLuboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!