Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Mýty a fakta v kauze ProMoPro: Něco tady nehraje!

Příručka etiky pro analytiky a investiční manažery uvádí, že je třeba vždy rozlišovat mezi fakty a názory. Jak velmi pravdivé. Také politika, ekonomika i žurnalistika by byly poctivější, kdyby se všichni řídili tímto pravidlem. Zvláště patrně se nešvar záměny názorů za fakta projevuje u takzvané kauzy Vondra a ProMoPro.

Vyjděme z faktů, které nelze zpochybnit.

Fakt číslo 1.

Tím je odeslání celkové částky 525 milionů korun v období od 23. 1. 2009 do 17. 12. 2009 z bankovního účtu Úřadu vlády na bankovní účet společnosti ProMoPro s r. o. Co z toho vyplývá? Hodně peněz, zajisté. Šlo o předraženou a potenciálně korupční zakázku? To je hypotéza, o jejíž pravdivosti nelze rozhodnout bez hlubšího zkoumání předmětu zakázky. Pouze odborný posudek by mohl přinést odpověď.

Fakt číslo 2.

Do 7. ledna 2010 bylo odesláno celkem 44,76 milionu korun na soukromé účty manželů Jaroslava a Mileny Veselých, majitelů společnosti ProMoPro. O čem to vypovídá? Majitel či spolumajitel firmy dostávají občas podíly na zisku, což je dokonale legální, pakliže zisk byl řádně zdaněn. Ale mohlo jít i o jinou transakci, například o splátku půjčky. Definitivní odpověď by mohl přinést pouze audit.

Fakt číslo 3.

Během roku 2009 bylo převedeno 378,43 milionu korun z účtu společnosti ProMoPro na účet firmy NWDC Company s r. o. Tato společnost byla subdodavatelem, což u tak velké zakázky nepřekvapí. Jestli subdodavatel dodával za přiměřenou cenu, je opět otázkou, na niž nelze odpovědět „z fleku“.

Fakt číslo 4.

Od února do prosince 2009 byla převedena z účtu NWDC v deseti platbách částka 134,73 milionu korun na účet vedený v Rakousku, který patřil společnosti Deeside Service Solutions Ltd se sídlem v Londýně. Tato společnost není příliš průhledná: vlastnická struktura je neznámá, ředitelem je kdosi z Karibiku, předmět podnikání je vágně definován a ke všemu byla nedávno přejmenována. Co to znamená? Nic. Podobných společností existují desítky tisíc. Většinou slouží k daňové optimalizaci, což je legální, anebo k daňovým únikům, což již legální není.

Fakt číslo 5.

Dispoziční právo k účtu společnosti Deeside Service Solutions Ltd v Rakousku má občan České republiky Ing. Libor Veverka, který se podle výpisů z obchodního rejstříku musí znát s Jaroslavem Veselým z ProMoPra. Můžeme tedy triumfálně zvolat – kruh se uzavírá, korupční jednání dokázáno!? Ale kdepak. Co jsme zatím viděli, stačí maximálně k podezření z daňového úniku. To sice není bez zajímavosti, ale nic zatím nepoukazuje na korupci na Úřadu vlády.

Bohužel finančně-analytický útvar ministerstva financí opustil pevnou půdu faktů a pustil se do sčítání hrušek s jablky. Analytici metodicky chybně sečetli částky vyplacené manželům Veselým, dále účetní zisk ProMoPra a částku poslanou na účty Deeside. Tak dospěli k názoru, že „není zřejmé, jaké plnění získal stát za cca 240 milionů korun z celkové platby 525 milionů korun“.

Ale proboha! NWDC měla v roce 2009 tržby ve výši 567 milionů – není tedy vůbec jasné, zdali oněch 134 milionů poslaných do Rakouska pocházelo z českého předsednictví, neboť peníze nemají mašličku. V případě zisku ProMoPra a výplaty manželů Veselých mohlo jít o dvojí započtení stejných peněz.

Tím však příběh nekončí. Naopak začíná. Fakt číslo 6.

Podle zákona o praní špinavých peněz je povinná osoba (zejména banka) povinna oznámit podezřelý obchod do pěti kalendářních dnů ode dne zjištění. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je třeba oznámit obchod okamžitě.

A kdy oznámila banka podezřelý obchod? Transakce proběhly v období od 23. ledna 2009 do 7. ledna 2010. Nicméně hlášení z Komerční banky je ze dne 26. října 2010. Namísto pěti dnů šlo o 292 kalendářních dnů – pěkné zpoždění, proč k němu asi došlo? Nejde náhodou o správní delikt s hrozbou pokuty až do pěti milionů?

Fakt číslo 7.

Ne, protože nešlo o podezřelý obchod. Banky tento druh transakcí nehlásí, protože převod z účtu firmy na účty majitelů není podle zákona proti praní špinavých peněz podezřelá transakce – a protože převod na účet do Rakouska není podezřelá transakce. Rakousko není na seznamu rizikových zemí.
Komerční banka tedy – alespoň podle informací, které jsou veřejně známé – nahlásila s devítiměsíčním zpožděním jako podezřelou transakci, která ve skutečnosti nebyla podezřelá.

Pak je tu fakt číslo 8.

Peníze ani po dvou letech nebyly čerpány z rakouských účtů. To je vlastně indicie proti hypotéze o korupci – kdyby k ní došlo, byly by dávno čerpány.

A konečně fakt číslo 9.

Nedlouho před hlášením Komerční banky začíná ministerstvo obrany pod vedením ministra Vondry vyšetřovat podezřelé armádní zakázky. A nyní by bylo možné vyvozovat další hypotézy, ale to přenecháme jiným...

Psáno pro MF Dnes

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK