Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Recept na dluhy? Hospodská ekonomie!

| 7. 3. 2011

Všechny státní dluhy jsou vymyšlené a odporují zákonu o zachování hmoty a energie. Nejde o nic jiného než o promyšlenou neoliberální propagandu a konspiraci mocných bankovních domů. Zkrátka a jasně: není názor jako názor!

Recept na dluhy? Hospodská ekonomie!

Kolegům do redakce Peníze.cz přišel od čtenáře zajímavý odkaz. Nějaký pan Václav Pankrác se ve vysílání Českého rozhlasu podělil o svůj názor na státní dluh:

Zdroj: ČRo

Čísla o dluhu odporují zákonu o zachování hmoty a energie, tvrdí pan Pankrác. Evropské státy dluží biliony dolarů, ale platební bilance Unie je vyrovnaná. Evropané tedy utratili peníze ne za zboží ze zahraničí, ale za něco, co sami vyprodukovali. Spotřebovali, co sami vyrobili, ale jsou za to paradoxně dlužní. Z toho plyne, že státní dluhy jsou jen hrátky finančních institucí. Jsou vymyšlené!

Pivo sem, pivo tam, státní dluh je spiknutí

Hezká ukázka hospodské ekonomie. Ponechme stranou čísla o platební bilanci (což je navíc toková veličina). Jestli dluh drží domácí nebo zahraniční subjekty na podstatě věci mnoho nemění.

Když už jsme u hospodské ekonomie, malý příklad: když si Petr od výčepního Pavla nechá nalít na sekeru, Pavel má pohledávku jedno pivo, Petr je jedno pivo v minusu. Produkce je jedno pivo, spotřeba je jedno pivo. Ovšem pozor, následuje objev hodný Nobelovy ceny za ekonomii. Pivo a minus pivo je nula, dluh v ekonomice tvořené Petrem a Pavlem neexistuje!

Skutečnost je samozřejmě taková, že Petr bude muset v budoucnu pivo zaplatit. Například odpracovat mytím půllitrů. Nebo dostane od Pavla přes ústa, případně provede oddlužení a svůj závazek jednostranně škrtne. Potom ale připravil Pavla o jeho uspořené pivo. Pavel by býval udělal lépe, kdyby svoje pivo vypil sám.

Prý kdybychom se drasticky uskrovnili a chtěli dluh rychle splatit, nastal by kolaps. Trhy jsou nasycené, neměli bychom svoji produkci (mytí půllitrů) komu prodat. Dluhy jsou proto jen habaďůra těch nahoře, vyvozuje pan Pankrác.

Dluh má smysl. Když přinese zisk

Ve skutečnosti půjčují věřitelé dlužníkům právě proto, že očekávají budoucí splácení dluhu i s výnosy. Problém není odbyt, problém je naopak produktivita.

Firma se zadlužuje, pokud jí to umožní v budoucnu zvýšit produkci a více vydělat. Občan se zadlužuje, protože na konci splácení hypotéky má zajištěné bydlení do konce života a pro budoucí generace. Naopak stát si půjčuje v podstatě na současnou spotřebu, na financování úplatků pro voliče a zájmové skupiny. I výdaje, které by měly být produktivní, jako investice do vzdělání nebo infrastruktury, jsou zoufale neefektivní.

A efektivita se dál snižuje. Směřování Evropy k plánované ekonomice hezky ilustroval Evropský soudní dvůr zákazem jednoho ze základních principů pojištění. Úměrně míře nesmyslných regulací a přerozdělování klesá produktivita ekonomiky a tedy i schopnost splácet dluhy. To je pravý problém zadlužené Evropy.

A proč vlastně reagujeme na náhodný názor z rozhlasu? Protože je vzorkem populace, i když snad ne statisticky reprezentativním. Není velká naděje na změnu, dokud volič považuje dluh za výmysl pravičáků (v souladu se slavným výrokem, že „dluhy se přece nesplácejí“).

Jiná věc je, jestli současná vláda rozpočet látá správně, o tom už tu byla řeč. A někdy příště si povíme o dalším produktu lidové tvořivosti. Konkrétně o tvrzení, že veškeré peníze světa jsou dluh, za který někde neustále naskakují úroky, takže nikdy nemůže být splacen.

Autor je analytik Partners

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Ota Nik | 10. 3. 2011 12:03

Prosím Vás mohl byste mi říct jaký to "jeden ze základních principů pojištění" zakázal Evropský soudní dvůr? Děkuji
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel L | 9. 3. 2011 21:13

Tak na ten produkt lidové tvořivosti, konkrétně o tvrzení, že veškeré peníze světa jsou dluh, za který někde neustále naskakují úroky, takže nikdy nemůže být splacen na to se opravdu těším jak to bude vysvětleno.
Když vložím 100 do banky, ta dá 3 do ČNB a 97 půjčí celkově vznikne 3333 Kč úvěrovou emisí bank, z kterých je potřeba platit úroky. Aby toto bylo možné, musí množství peněz celosvětově stále růst a také se přerozdělovat. Dalším důvodem je možnost akumulace kapitálu, než je tento přeměněn v reálný kapitál.
Nebo snad ne? Viz: http://goldnews.bullionvault.com/files/all_the_money_in_the_world_2.png
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

PavelB | 7. 3. 2011 14:36

Ekonomika není složitá. Proto není potřebné rozsáhlé studie.
Školák dostane 50,- Kč na svačinu, protože je nesvéprávný ve škole si pujčí dalších 50,- Kč a koupí si cigarety. Otec je rozumný , proto jak to zjistí seřeže syna rákoskou na prdel, že si týden nesedne.
Stejný případ se stane v jiné rodině a protože otec je hlupák tak si řekne jak mám chytrého syna a začne si taky pujčovat kde se dá a svému synovi již nedává 50,- Kč ale 200,- ať má radost. Jak to časem dopadne ?
Jestliže vyprodukuji deně 50,- Kč a utratím 200,- i žák prvního stupně ZŠ spočítá jak to dopadne.
Je zarážející že různí ekonomové a lidé kteří mají vysoké vzdělání nejsou schopní to nazvat pravím jménem ale raději budou kolem statní ekonomiky roztrubovat různá moudra a další mudrci na to uznale přikyvují.
Prosím čekám odpověď nějakého mudrce nejlápe ekonoma.
Dle mého nazoru jsou stejné počty s 50,-Kč, také s 50 000,- Kč
ale také s 50 000 000 000 000,- Kč
Těch nul tam dejte kolik chcete,-
Čekám odpověď!!!
Čekám na to, že mně dokáže někdo kde se pletu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 7. 3. 2011 23:00
reakce na PavelB | 7. 3. 2011 14:36

Bohužel se nepletete, jen je rozdíl mezi otcem a politikem. Politik potřebuje, aby ho syn (občan) volil a proto mu vyhoví a jak to dopadne jste již popsal.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

PavelB | 8. 3. 2011 11:03
reakce na František Pašingr | 7. 3. 2011 23:00

Děkuji za odpověď . :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Dell | 7. 3. 2011 10:43

Úroky, inflace a bubliny. Trochu té hospodské ekonomie na příkladu domu, který jsem, kdysi dávno, postavil, řekněme za 300 tisíc. Dům stojí, dluhy splacené. Dům prodám, někdo si na něj veme hypotéku. Dům už ale byl zaplacen, práce byla zaplacena, přesto je generován nový dluh. Člověk, který hypotéku zaplatí, zaplatí i úroky, které možná i překročí výši hypotéky. Žádný nový dům ale nebyl postaven. A nejen to, dům, který jsem postavil za 300 tisíc dnes prodávám za 3 milióny. Kde je ta produktivita?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Aleš TůmaAleš Tůma
Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!