Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Svobodou k prosperitě: Gratulujeme, soudruzi!

Česká republika poskočila v indexu ekonomické svobody ze 34. místa na 28. místo. Skok se to zdá být relativně velký, dříve však, než zvoláme slavnostní hurá, je třeba nalít si čistého vína…

minulém díle jsme si objasnili, jaký podstatný vliv má ekonomická svoboda na hospodářský růst. Pravda je taková, že naše zlepšení ekonomického prostředí bylo minimální (0,6 bodu) a v některých oblastech jsme si dokonce pohoršili. O většinu „bodů k dobru“ se postarala centrální banka rozumnou měnovou politikou. Máme stabilně posilující měnu, inflace je díky snaze ČNB nízká. Srovnejme si to například s eurem, které nejenže prochází krizí důvěry, ale kroky Evropské centrální banky spočívající v tisknutí peněz (a la Fed) a odkupu dluhopisů mohou v budoucnu způsobit vážně problémy.

Další výrazné zlepšení proběhlo v oblasti podnikatelské svobody. Hodnocení ale i tak není příliš lichotivé: regulační překážky jsou stále velké a nedostatek transparentnosti představujte nadále zásadní překážku.

Naopak velké mezery máme překvapivě v korupci, kde měření z velké části vycházejí z indexu Transparency International. O problémech spojených s korupcí se není třeba dlouze rozepisovat. Alarmující však je, že i přes programy současných vládních stran, ve kterých byla korupce klíčovým tématem, se nejenže ve společnosti nic neděje, ale podle tohoto indexu dochází i k celkovému zhoršení.

Další vývoj: negativní

O dalším vývoji se index Heritage nezmiňuje, můžeme si ho však snadno domyslet – povodňová daň, daň z ulice, zvýšení DPH, zvýšení daní živnostníkům, jednatelé, kteří jsou trestně odpovědní. To všechno jsou zákony, které přispějí k největšímu omezení naší ekonomické svobody vzniku samostatné České republiky.

Smutné je i to, že došlo k rozcupování a zvulgarizování Bezděkovy reformy. Jeden z jejích hlavních cílů – snížení nákladů na zaměstnance – se totiž nenaplní.

Měnová politika směřující k vysoké inflaci

Lze očekávat zhoršení i v měnové politice. Je totiž velmi nepravděpodobné, že při zvýšení dolní sazby DPH se ČNB podaří udržet inflační cíl na třech procentech. Bude se tak opakovat situace z roku 2008, kdy došlo ke zvýšení dolní sazby DPH z 5 na 9 procent. Vláda nám tehdy společně s centrální bankou slibovala, že se inflaci podaří udržet na 4 procentech, skutečnost však byla o mnoho horší – 6,3 procenta růstu a jedno z nejnižších zvýšení reálných mezd v novodobé historii.

Zvýšení DPH velmi rychle donutí Českou národní banku zvyšovat úrokové sazby a i to bude výrazným faktorem zbrzdění naší ekonomiky.

A to není vše…

Za velmi problematickou pokládám skutečnost, že se smazaly rozdíly mezi pravicovou a levicovou politikou, což přiznávají i někteří (levicoví) politologové.

Už je to více než 20 let, kdy jsme roztrhli otěže nesvobodného režimu, který nedovolil lidem a společnosti se rozvíjet, a nyní tu máme další státní moloch, který bude do našich životů zasahovat stále víc. Odnese to především střední třída, která se většinou žádných kompenzací nedočká a bude muset platit jak mourovatá.

Jestliže jsme očekávali s novou vládou změny jako vhodně nastavené protikorupční zákony, stejné či nižší daně a penzijní reformu, dostali jsme pravý opak: zvýšení korupce (ve které jsou zapleteni i členové vlády), vyšší daně a totální paskvil v podobě „penzijní reformy“.

Komentáře

Celkem 10 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK