Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zpátky ke strojům: Průmysl je zase „in“!

| 31. 3. 2011 | Vstoupit do diskuze

Co mají společného ekonomiky Francie, Řecka, Portugalska, Španělska, USA a Velké Británie? Ve světle každodenních zpráv by vás asi nejprve napadly problémy v oblasti veřejného dluhu. Není ale náhodou, že právě tato šestice zemí se během posledních dvaceti let částečně vzdala svého průmyslového potenciálu a budovala „moderní ekonomiku“ založenou na službách.

Zpátky ke strojům: Průmysl je zase „in“!

Z mikroekonomického pohledu je všechno v pořádku: Proč bychom měli doma vyrábět trička, kecky nebo videokamery, když je můžeme za zlomek ceny dovézt z Asie? Skvělý nápad! Raději zaměstnáme své pracovníky jako číšníky v hotelu nebo je necháme založit si vlastní wellness studio. Ti se teď nemusí věnovat špinavé a fyzicky náročné práci v průmyslu, dovážené zboží nám drží inflaci při zemi a všichni si žijí spokojeně. Až do chvíle než nám idylku začne kazit hluboký deficit na běžném účtu a dluhy rozeseté po celém světě.

Než věřitelům dojde trpělivost

Jak je známo, služby se vyvážejí mnohem obtížněji než zboží, a proto si musely zmíněné moderní ekonomiky na stále větší apetit po zboží půjčovat u zemí s přebytky – především u Německa a Číny. Finanční krize tento trend sice zpomalila, ale zároveň připomněla, že ani dluhy vlád vyspělých zemí nejsou bezrizikové. Následný výprodej řeckých a portugalských dluhopisů poslal tyto země do dluhové spirály, ze které se jen tak hned nevymotají. O větších ekonomikách se v této souvislosti zatím pouze mluví.

Jakým směrem tedy otočit kormidlo a začít své zahraniční dluhy splácet? Jediným receptem je samozřejmě vytváření přebytků běžného účtu. Ze dvou základních makroekonomických vzorečků (viz níže) je jasné, že běžný účet můžou dostat do plusu jedině národní úspory – a to buď cestou snižování vládních deficitů (Velká Británie, PIIGS), nebo více spořivými domácnostmi (USA). Takovéto kroky sice sníží importy, ale pokud nechtějí tyto ekonomiky služeb hrát v růstu globální ekonomiky pouze druhou ligu, musejí se také více zaměřit na exporty a vrátit se k budování konkurenceschopného průmyslu, který dokáže snížit nezaměstnanost i při ochromené domácí poptávce.

  • Běžný účet = saldo veřejných rozpočtů + čisté úspory domácností + čisté úspory podniků
  • Běžný účet = bilance zboží a služeb (+ bilance výnosů + bilance transferů)

Ve střednědobém horizontu by se měly země snažit alespoň zachovat zbylé průmyslové jádro a nenechat se „outsourcovat“ do Asie. Podnikatele v tomto ohledu budou motivovat především reálné mzdy, u kterých se např. ve Velké Británii, Španělsku nebo Portugalsku čeká dlouhodobější stagnace, zatímco v Číně a jiných rozvíjejících se ekonomikách rostou platy enormně rychle a jejich atraktivita coby bezedné studnice levné pracovní síly se pomalu vytrácí.

Inspiraci hledejme u Balatonu

Někdo by zřejmě v dnešní době považoval za rouhání dávat v něčem za příklad Maďarsko, ale pokud nahlédneme na makroekonomické zdraví, podařil se Maďarsku během posledních pěti let úctyhodný kousek – snížilo rozpočtový deficit a oslabilo měnu, což vrátilo zemi konkurenceschopnost. Navzdory kontroverzním podnikovým daním se do země vrací zahraniční investoři a průmyslová výroba roste meziročně o 15 %. Země se ze svých problémů tzv. „vyexportovala“ – běžný účet se přehoupl z deficitu 10 % HDP do přebytku 4 % HDP.

Graf: Maďarsko – bilance běžného účtu

Zdroj: www.mnb.hu

Situace zkrátka nenasvědčuje tomu, že by během následujícího desetiletí služby odsunuly průmysl úplně na druhou kolej, jako se to kdysi stalo zemědělství. Čistě služební ekonomikou totiž může být pouze daňový ráj nebo malé obchodní státy jako Hongkong a Singapur.

Autor je ekonom

Komentáře

Celkem 8 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK