Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zpátky ke strojům: Průmysl je zase „in“!

| 31. 3. 2011

Co mají společného ekonomiky Francie, Řecka, Portugalska, Španělska, USA a Velké Británie? Ve světle každodenních zpráv by vás asi nejprve napadly problémy v oblasti veřejného dluhu. Není ale náhodou, že právě tato šestice zemí se během posledních dvaceti let částečně vzdala svého průmyslového potenciálu a budovala „moderní ekonomiku“ založenou na službách.

Zpátky ke strojům: Průmysl je zase „in“!

Z mikroekonomického pohledu je všechno v pořádku: Proč bychom měli doma vyrábět trička, kecky nebo videokamery, když je můžeme za zlomek ceny dovézt z Asie? Skvělý nápad! Raději zaměstnáme své pracovníky jako číšníky v hotelu nebo je necháme založit si vlastní wellness studio. Ti se teď nemusí věnovat špinavé a fyzicky náročné práci v průmyslu, dovážené zboží nám drží inflaci při zemi a všichni si žijí spokojeně. Až do chvíle než nám idylku začne kazit hluboký deficit na běžném účtu a dluhy rozeseté po celém světě.

Než věřitelům dojde trpělivost

Jak je známo, služby se vyvážejí mnohem obtížněji než zboží, a proto si musely zmíněné moderní ekonomiky na stále větší apetit po zboží půjčovat u zemí s přebytky – především u Německa a Číny. Finanční krize tento trend sice zpomalila, ale zároveň připomněla, že ani dluhy vlád vyspělých zemí nejsou bezrizikové. Následný výprodej řeckých a portugalských dluhopisů poslal tyto země do dluhové spirály, ze které se jen tak hned nevymotají. O větších ekonomikách se v této souvislosti zatím pouze mluví.

Jakým směrem tedy otočit kormidlo a začít své zahraniční dluhy splácet? Jediným receptem je samozřejmě vytváření přebytků běžného účtu. Ze dvou základních makroekonomických vzorečků (viz níže) je jasné, že běžný účet můžou dostat do plusu jedině národní úspory – a to buď cestou snižování vládních deficitů (Velká Británie, PIIGS), nebo více spořivými domácnostmi (USA). Takovéto kroky sice sníží importy, ale pokud nechtějí tyto ekonomiky služeb hrát v růstu globální ekonomiky pouze druhou ligu, musejí se také více zaměřit na exporty a vrátit se k budování konkurenceschopného průmyslu, který dokáže snížit nezaměstnanost i při ochromené domácí poptávce.

  • Běžný účet = saldo veřejných rozpočtů + čisté úspory domácností + čisté úspory podniků
  • Běžný účet = bilance zboží a služeb (+ bilance výnosů + bilance transferů)

Ve střednědobém horizontu by se měly země snažit alespoň zachovat zbylé průmyslové jádro a nenechat se „outsourcovat“ do Asie. Podnikatele v tomto ohledu budou motivovat především reálné mzdy, u kterých se např. ve Velké Británii, Španělsku nebo Portugalsku čeká dlouhodobější stagnace, zatímco v Číně a jiných rozvíjejících se ekonomikách rostou platy enormně rychle a jejich atraktivita coby bezedné studnice levné pracovní síly se pomalu vytrácí.

Inspiraci hledejme u Balatonu

Někdo by zřejmě v dnešní době považoval za rouhání dávat v něčem za příklad Maďarsko, ale pokud nahlédneme na makroekonomické zdraví, podařil se Maďarsku během posledních pěti let úctyhodný kousek – snížilo rozpočtový deficit a oslabilo měnu, což vrátilo zemi konkurenceschopnost. Navzdory kontroverzním podnikovým daním se do země vrací zahraniční investoři a průmyslová výroba roste meziročně o 15 %. Země se ze svých problémů tzv. „vyexportovala“ – běžný účet se přehoupl z deficitu 10 % HDP do přebytku 4 % HDP.

Graf: Maďarsko – bilance běžného účtu

Zdroj: www.mnb.hu

Situace zkrátka nenasvědčuje tomu, že by během následujícího desetiletí služby odsunuly průmysl úplně na druhou kolej, jako se to kdysi stalo zemědělství. Čistě služební ekonomikou totiž může být pouze daňový ráj nebo malé obchodní státy jako Hongkong a Singapur.

Autor je ekonom

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

Radovan Dell | 31. 3. 2011 13:12

Hlupák je ten, kdo vymyslel, že budeme mít ekonomiku bez průmyslu a ještě větší hlupák tenm kdo si to myslí doteď. Pokud jsem někoho urazil, pak se stejně neomlouvám :-)

Služby a průmysl se navzájem potřebují, on ne každý chce být kadeřnice nebo číšník. Můj kamarád, který soustruží lodní hřídele a práce ho baví, by určitě ve službách dělat nechtěl a já taky ne. Ale oba služby využívat budeme. A to nemluvě o know-how, vytváření hodnot a vyšších mzdách (více peněz na útratu za služby).

Pokud jde o Čínu, tak tam zatím konkurovat nemůžeme, tam mají v továrně na boty průměrný plat 80 USD měsíčně, to znamená, že mají ještě obrovský prostor pro růst mezd.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 1. 4. 2011 00:04
reakce na Radovan Dell | 31. 3. 2011 13:12

Ono je hezké mluvit o průmyslové základně, ale jakým způsobem hodláte udržet průmysl v Česku, když je méně konkurenceschopný nežli služby? A doufám že nebudete vzývat investiční pobídky a daňové prázdniny, to bych vás neměl rád :))
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 1. 4. 2011 08:08
reakce na Robert Antonio | 1. 4. 2011 00:04

Nemám recept na všelék, ale když si můžou průmysl udržet Němci a Japonci, zvláště pak Japonsko, které má za rohem Čínu a Koreu, tak to určitě jde.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Grym Vojtěch | 31. 3. 2011 10:24

V tomto článku je velké množství zavádějících informací.

1) Veřejné rozpočty a platební bilance jsou dvě rozdílné věci. I při chronických deficitech a obrovském veřejném dluhu může být běžný účet vyrovnán nebo dokonce v přebytku a naopak.

2) Obecné tvrzení, že deficit běžného účtu je špatný, není správné. Pokud je deficit BU vyrovnáván na straně finančního účtu přímými investicemi, dochází k přílivu kapitálu do země, plus ještě know-how firem, které takto investují (zahraniční firma postaví továrnu v chudé zemí = příliv kapitálu + ukážu jim, jak se ty tenisky šijou a až budou dost bohatí, postaví si svojí továrnu). Stačí deficit BU financovat nedluhově.

3) Srovnávat růst Číny a západu...hm, kdyby alespoň byla čínská data 100% věrohodná a my se na ně mohli spolehnout, ale oni spíš nejsou, že?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Raputa | 31. 3. 2011 15:06
reakce na Grym Vojtěch | 31. 3. 2011 10:24

1) Je samozřejmě možné mít obrovský veřejný deficit a skončit na běžném účtu v přebytku (např. Japonsko), ale veřejný deficit musí být více než financován úsporami domácností a podniků, což se často neděje. Proto země s velkým schodkovým rozpočtem většinou vytváří deficity na běžném účtu a jsou závislé na zahraničním financování. První vzoreček ve článku dokazuje, že jsou to spojené nádoby
2) Nelze než souhlasit
3) Neuvědomuji si, že bych nějak srovnával růsty Číny a Západu.
Autor
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 31. 3. 2011 12:28
reakce na Grym Vojtěch | 31. 3. 2011 10:24

Také bych se pozastavil nad tím, zdali je pravdou, že vyvážet služby je náročnější než vyvážet zboží. V mnoha případech to neplatí. Kupříkladu software snáze prodáme do zahraniční, než specifické robotické stroje apod.. Příklad Švýcarska či Nizozemí, ekonomik, které jsou z velké části založené na službách a mají přebytkovou OB, myslím tohle dokazuje dostatečně. . Co se týká naší platební bilance, také byla v deficitu během krize, je to přirozené, že se zastaví investice (především ty portfoliové) . Nyní jsme však znova v přebytku. Obdobná situace jako v Maďarsku. Nepovažuji za něco, co si lze vzít z této země jako úspěšný příklad.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 31. 3. 2011 15:43
reakce na Arsen Lazarevič | 31. 3. 2011 12:28

Možná jsem vás špatně pochopil, ale není software taky zboží? Je to produkt, jehož vývoj probíhá velmi podobně, jako vývoj třeba letadla.

Windows jsou výrobek s copyrightem a spoustou patentů, zatímco třeba email se považuje za službu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Raputa | 31. 3. 2011 15:20
reakce na Arsen Lazarevič | 31. 3. 2011 12:28

Švýcarsko a Nizozemí mají také bohatou průmyslovou základnu - přebytek na běžném účtu netvoří pouze službami.
K platební bilanci ČR - běžný účet je stále v deficitu krize nekrize, viz: http://www.investujeme.cz/clanky/co-ohrozuje-ceskou-menu/ . Maďarsko je tudíž v jiné situaci než Česká republika.
Autor
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tomáš Raputa
Studuje finance na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Již během studia na gymnáziu získal řadu ocenění z oblasti investic. Aktivně se zabývá...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!