Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Lukáš Kovanda: Příští zastávka? Hyperinflace…

| 1. 5. 2011

„Zastánců samospásného pumpování peněz do ekonomiky ubývá. Bohužel jsou to ale lidé, kteří mají obrovský vliv. Bernanke, Krugman a spol… Přes ně zatím nejede vlak. Ostatní si mohou štěkat, jak chtějí, ale jejich karavana pořád jede dál stejnou cestou,“ říká Lukáš Kovanda, novinář, ekonom a ředitel nadace Prague Twenty.

Lukáš Kovanda: Příští zastávka? Hyperinflace…

První díl rozhovoru najdete zde:

Nepřijdou vám ekonomové obecně poněkud omezení? Nedívají se na svět jen úzkým průhledem vymezeným jejich teoretickým vzděláním? Občas mi přijde, že ekonomům chybí zájem rozhlížet se, nasávat informace z jiných oborů, politologie, sociologie, antropologie…

Přijdou. A myslí si to i řada lidí, které jsem zpovídal. Třeba Samuelson mi říkal, že jeho generace sice byla posedlá uváděním matematických principů do ekonomie, ale ještě byli schopní vnímat i vhledy jiných disciplín, sociologie, anebo historie. Generace ekonomů, která přišla po nich, už interdisciplinaritu příliš v lásce neměla. Nejhůře jsou na tom ale z tohoto pohledu ekonomové současní. Ti už to nedokážou vůbec. Matematizace ekonomie ale došla příliš daleko. Tvoří se zbytečné modely pro modely, zcela odtržené od reality, u kterých jsou jediným kritériem matematická preciznost a elegance, často jde ale o zjednodušené a nic neříkající předpoklady.

Změnila na tom něco finanční krize?

Myslím, že ano. Do módy se teď hodně dostává třeba behaviorální ekonomie, která zpochybňuje řadu předpokladů tvrdé ekonomie hlavního proudu – třeba úplnou racionalitu člověka. Oproštění od reality je podle mého také příčinou toho, že tak málo ekonomů dokázalo krizi předpovědět. Teoretičtí ekonomové byli navíc v předpovídání krize mnohem méně úspěšní než ekonomové praktičtí. Ani u těch to ale nebyla žádná sláva… Proto se tu nabízí zcela legitimní otázka, jestli má takové bádání vůbec cenu.

Má vůbec ekonomie předvídat, snažit se hledět do budoucna?

Třeba Friedrich von Hayek tohle vždy akcentoval. Ekonom podle něj může předpovídat pouze obecné trendy vývoje. Měl by se proto snažit spíš zpětně pochopit a vysvětlit, co se děje kolem něj. Ekonomie není fyzika, není astronomie, kde se dá všechno spočítat. Jak chcete v ekonomii předpovědět cokoliv, když je to věda o lidech?! Já nevím, co uděláte zítra, nebo jak zareagujete na nějakou novou zprávu. Představte si, že vaše vydavatelství zítra zkrachuje. Co uděláte? Pojedete na cestu kolem světa, budete usilovně hledat novou práci, nebo se rozhodnete pokračovat ve studiu? A teď si vezměte, že ekonomie musí předpovídat jednání ne u jednoho člověka, ale u tisíců, milionů lidí. Tohle ale laikům vysvětlíte jen stěží. Ti samozřejmě opáčí, proč tady tedy jste? Co ale ekonomové dělat mohou, je upozorňovat na nebezpečné faktory… A to ekonomové mohli před krizí zvládnout. Měli více mluvit o nebezpečí nízkých úrokových sazeb. Já ale budu poslední, kdo za to bude ekonomy kárat. Dneska to samozřejmě vypadá podivně, že příchod krize nikdo nepředpověděl. Jenže v roce 2007 bylo všechno úplně jiné… Nikdo zkrátka nevidí do hlavy jiného člověka. Ekonomové se navíc, podobně jako všichni ostatní, rádi nechávají unášet proudem. Když se před krizí jásalo, ekonomové jásali dvojnásob. Teď je zase v módě postkrizový pesimismus plný bublin číhajících za každým rohem. Samozřejmě se ale vždy najdou výjimky.

Jak to vidíte vy?

Podle mého to takhle nefunguje. Když je vše černé, měli bychom se zaměřit na pozitivní věci. A obráceně. Ve své poslední knížce píšu třeba o tom, jak vloni na podzim úplně zapadla zpráva o tom, že v Německu byla v té době nejvyšší spotřebitelská nálada od sjednocení země. A to je pro nás skvělá zpráva. Jenže jí nikdo nevěnoval pozornost… Tedy někdo určitě ano. A právě tihle lidé, kteří jdou proti proudu, vydělávají.

Byla by vůbec poslední krize tak silná, nebýt internetu a globálních masových médií?

To je hodně spekulativní. Já osobně bych počkal na vědecké práce. Tipl bych si ale, že média svou roli v umocňování paniky a posilování atmosféry strachu určitě sehrála. Jestli je statisticky signifikantní, to si ale tvrdit nedovolím. Celá ekonomika prochází strukturálními změnami a svalovat vinu pouze na média by bylo velmi zjednodušující. I když i takoví ekonomové existují. Podlé mého ale hrál mnohem větší význam přesun kapitálových toků a zadlužování.

Jsme už z nejhoršího venku? Neklepe právě na dveře krize státních rozpočtů?

Neklepe. To ne! My už jsme jí totiž dávno dveře otevřeli. Portugalsko, Španělko, Irsko, Řecko... Ono se ale to samé děje i ve Spojených státech. Kalifornie, New Jersey, Illinois. To jsou úplně stejné problémy. Úplně stejné! Buď výrazně osekáme vládní výdaje, nebo budeme tisknout peníze jako o život a čekat, až nás semele hyperinflace. Už nyní stojí podle mnohých ekonomů za růstem cen komodit právě americké kvantitativní uvolňování (bezprecedentní pumpování nových peněz do ekonomiky). Jakkoliv se snaží představitelé americké centrální banky Fed svůj vliv bagatelizovat, jejich vliv je enormní. Kvůli globalizaci možná větší než kdykoliv předtím. A dovolím si také tvrdit, že svou pozici bagatelizují záměrně. Je to součást jejich strategie. Samozřejmě to ale nepřiznají.

Zrovna včera jsem četl studii ekonomů z Fedu, kteří říkali a dokládali na datech, že Fed nemůže za růst cen komodit. Opozice proti nim je ale obrovská. A nejsou to jen nějací praštění libertariáni, kteří jsou proti centrálnímu bankovnictví odjakživa, řeč je o solidních ekonomech hlavního proudu. Ostatně i sami představitelé Fedu mají mezi sebou velké neshody. Třeba Kevin Warsh, který kritizoval druhou vlnu kvantitativního uvolňování, z Fedu odstoupil. Podle zákulisních informací, které se ke mně donesly, jsou si i lidé kolem Bernankeho velmi dobře vědomi nebezpečí, které číhá za tím, co právě dělají. Věří ale, že ho dokážou ukočírovat.

Jednají na politickou objednávku?

To je spekulativní… Každopádně skupina zastánců samospásného pumpování peněz do ekonomiky je den ode dne menší a menší. Bohužel jsou to ale lidé, kteří mají obrovský vliv. Bernanke, Krugman a spol. Přes ně zatím nejede vlak. Ostatní si mohou štěkat, jak chtějí, ale jejich karavana pořád jede dál stejnou cestou. Jestli na konci spadne z inflačního útesu, to se uvidí. Podle mě je to velmi pravděpodobné…

Rozhovory Lukáše Kovandy na Finmagu:

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Miroslav Piták | 2. 5. 2011 09:03

Veškeré úspory zkonvertovat do drahých kovů nemyslím.

1) převést dlouhodobé spoření, dlouhodobé investice apod. (prostě vše co není rychle dostupné) na dostupnou likviditu (cash, běžný účet) Do této kategorie neřadím akcie apod., ty jsou velmi likvidní

2) vytvořil si pojistné zásoby trvanlivých potravin, léků, oblečení. V dnešní době jsem tak rozmazlení, že běháme i několikrát denně do obchodu, to dříve nebylo. Člověk byl schopen přežít měsíce.

3) nakoupit zboží trvanlivé hodnoty každému dle jeho obliby. Nejen drahé kovy, které osobně preferuji dokáží uchovat hodnotu, je tu ještě umění (této oblasti ale nerozumím) a možná by se našli další příklady.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 2. 5. 2011 10:21
reakce na Miroslav Piták | 2. 5. 2011 09:03

Odhaduji, že tabák bude ceněná a dobře směnitelná komodita.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 2. 5. 2011 10:32
reakce na František Pašingr | 2. 5. 2011 10:21

Už mě to také napadlo, ale nejsem kuřák, takže osobně bych spíše volil alkohol. Piju wisky, Metaxu apod. což by také mohl být žádaný artikl při směně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 2. 5. 2011 12:50
reakce na Miroslav Piták | 2. 5. 2011 10:32

Jistě, jen trochu náročné na skladování.
Kuřák nekuřák není podstatné. Také nenosím zlaté šperky a přesto bych rád syslil zlato. :-))
Jen asi máte nevýhodu, že jako nekuřák tabákům asi nerozumíte.
http://www.hint.cz/pipe
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Miroslav Piták | 1. 5. 2011 16:46

Naštěstí hyperinflace není událost, na kterou by se člověk nemohl přiměřeně připravit, když ji očekává.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 2. 5. 2011 08:40
reakce na Miroslav Piták | 1. 5. 2011 16:46

No to by mne zajímalo, co tím přesně myslíte :-)
Zkonvertovat veškeré úspory a drahých kovů?
Ale které veškeré úspory?
Ano, hotovost žádnou nemám a Au/Ag tvoří docela výraznou část mého portfolia.
Ale při hyperinflaci náklady raketově vyletí (jídlo, energie, ...) a příjmy budou za inflací zaostávat. Některý majetek se může stát vysloveně přítěží.
Má cenu zajít tak daleko, že člověk prodá i akcie a nemovitosti a vše "včas" vymění na Au/Ag? Teoreticky ano, ale riskněte si to! Vsadit vše na jednu kartu není moc rozumné.
Ale zbavit se třeba nemovitosí není možná od věci. V případě hyperinflačního vývoje všechny náklady s nemovitostí spojené vystřelí nahoru, ale utržený nájem tak rychle nahoru nepůjde, protože nájemníci po zaplacení základních životních potřeb již nebudou mít další peníze. Nemovitosti pak asi sletí dolů a držitelé Au/Ag je budou nakupovat za směšné ceny...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Martin VlnasMartin Vlnas
Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Na univerzitě Sungkyunkwan v jihokorejském Soulu se rok zabýval východoasijskou...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!