Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Bulhaři zařízli fotovoltaiku. Po vzoru Prahy!

Slunečnímu byznysu odzvonilo už i v Bulharsku. Ze stejného důvodu jako v Česku – je pro něj příliš drahý.

Když máte syna, který hraje fotbal, a dobře, můžete se seznámit s mnoha zajímavými lidmi, které byste jinak jen těžko potkali. Jeden z nich byl loni po prázdninách hodně strhaný. „Co se děje?“ ptal jsem se ho v přestávce mezi poločasy. „Ale, stavím teď solární elektrárny a nestíhám. Musíme to stačit, než začnou platit ty nový zákony,“ říkal ustaraně a vypočítával, kolik desítek tisíc kilometrů teď musí najezdit. Když jsme se potkali během prvních jarních zápasů, nevypadal o nic méně strhaně. „Co děláš teď?“ ptal jsem se s vědomím, že na konci roku přestaly být solární elektrárny v Česku tím pohádkově výnosným byznysem. „Ale, teď se přesunujeme do Bulharska a Rumunska. Jen tam už nebudu jezdit autem, ale lítat,“ odpovídal s úsměvem, jako kdyby jeho život dostal další smysl.

Útěk na zkorumpovaný Balkán

Nebyl rozhodně sám. Články o tom, že solární byznys prchá do Bulharska, kde byly nestaveny pro investory podobně výhodné podmínky jako u nás před „dupnutím na brzdu“, se začaly v Česku rojit už koncem roku. Tamější prostředí bylo totiž pro české firmy mimořádně výhodné. V zemi, která je v rámci Unie proslulá především korupcí a prorůstáním mafie do státní správy i špiček politiky, si čeští investoři v čele s ČEZ dokázali v minulých letech vyšlapat své cestičky.

Energetický byznys je v této části Evropy sice obtížný – s ohledem na nestandardní politické prostředí, ale perspektivní. Západní Balkán jako celek trpí velkým deficitem elektřiny, a zdejší ceny proto mají velký potenciál růstu. Bulharsko samotné má velké potíže kvůli vynucené odstávce čtyř starých reaktorů své největší jaderné elektrárny Kozloduj. V provozu zůstávají jen její pátý a šestý reaktor, jež jsou novější konstrukce.

Solární investoři tak připomínají kočovnou společnost, která se v rámci Evropské unie přesouvá od západu směrem do východní části, kde mohou ještě dostat za elektřinu z obnovitelných zdrojů „královské“ výkupní ceny. V Bulharsku, které je pro výrobu elektřiny ze slunečního záření podstatně výhodnější než Česko, plánovali obří projekty. Podle zpráv z tisku se tu například japonské konsorcium chystalo postavit sluneční elektrárnu s instalovaným výkonem 250 MW a investičním rozpočtem 1,2 miliardy dolarů. Na tomto i dalších projektech se chtěl podílet i ČEZ, který patří na bulharském energetickém trhu k hlavním hráčům.

Ekologické jádro

Podobně jako v Česku si však i bulharská vláda uvědomila, jaké nebezpečí obrovský nástup solárních investorů představuje – tak jako u nás i v Bulharsku hrozilo kvůli vysokým výkupním cenám za elektřinu za solárních elektráren výrazné zvýšení ceny pro spotřebitele. Cena elektřiny je sice v Bulharsku jedna z nejnižších v Evropě, ale nejnižší jsou v nejchudší zemi Unie i mzdy...

Bulharský parlament tak v podstatě zopakoval český postup, jen s půlročním zpožděním. Datem zlomu, do kdy musí být elektrárny zkolaudovány, jinak pro ně extrémně výhodné výkupní ceny platit nebudou, je polovina letošního roku.

Je tu ovšem jeden háček, který může v patře zabolet jak Bulhary, tak i Českou republiku. Stále totiž platí „celoevropskounijní“ závazek, který členským státům nařizuje vyrábět do roku 2020 šestnáct procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Bulharsko z nich nyní vyrábí zhruba sedm procent. Než by stavělo nové, finančně náročné a provozně problematické elektrárny na bázi obnovitelných zdrojů, chce jít země raději cestou snižování spotřeby.

To je však cesta poměrně složitá. Pravděpodobnější je, že Evropská unie, pokud se její ekonomika nevrátí na cestu rychlého růstu, své plány zredukuje. Nebo půjde tou nejjednodušší cestou a mezi ekologické zdroje elektřiny zahrne jaderné elektrárny a udělá tak logický krok, který měla udělat už dávno.

Autor je redaktorem Lidových novin

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 8 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK