Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Bulhaři zařízli fotovoltaiku. Po vzoru Prahy!

| 18. 5. 2011

Slunečnímu byznysu odzvonilo už i v Bulharsku. Ze stejného důvodu jako v Česku – je pro něj příliš drahý.

Bulhaři zařízli fotovoltaiku. Po vzoru Prahy!

Když máte syna, který hraje fotbal, a dobře, můžete se seznámit s mnoha zajímavými lidmi, které byste jinak jen těžko potkali. Jeden z nich byl loni po prázdninách hodně strhaný. „Co se děje?“ ptal jsem se ho v přestávce mezi poločasy. „Ale, stavím teď solární elektrárny a nestíhám. Musíme to stačit, než začnou platit ty nový zákony,“ říkal ustaraně a vypočítával, kolik desítek tisíc kilometrů teď musí najezdit. Když jsme se potkali během prvních jarních zápasů, nevypadal o nic méně strhaně. „Co děláš teď?“ ptal jsem se s vědomím, že na konci roku přestaly být solární elektrárny v Česku tím pohádkově výnosným byznysem. „Ale, teď se přesunujeme do Bulharska a Rumunska. Jen tam už nebudu jezdit autem, ale lítat,“ odpovídal s úsměvem, jako kdyby jeho život dostal další smysl.

Útěk na zkorumpovaný Balkán

Nebyl rozhodně sám. Články o tom, že solární byznys prchá do Bulharska, kde byly nestaveny pro investory podobně výhodné podmínky jako u nás před „dupnutím na brzdu“, se začaly v Česku rojit už koncem roku. Tamější prostředí bylo totiž pro české firmy mimořádně výhodné. V zemi, která je v rámci Unie proslulá především korupcí a prorůstáním mafie do státní správy i špiček politiky, si čeští investoři v čele s ČEZ dokázali v minulých letech vyšlapat své cestičky.

Energetický byznys je v této části Evropy sice obtížný – s ohledem na nestandardní politické prostředí, ale perspektivní. Západní Balkán jako celek trpí velkým deficitem elektřiny, a zdejší ceny proto mají velký potenciál růstu. Bulharsko samotné má velké potíže kvůli vynucené odstávce čtyř starých reaktorů své největší jaderné elektrárny Kozloduj. V provozu zůstávají jen její pátý a šestý reaktor, jež jsou novější konstrukce.

Solární investoři tak připomínají kočovnou společnost, která se v rámci Evropské unie přesouvá od západu směrem do východní části, kde mohou ještě dostat za elektřinu z obnovitelných zdrojů „královské“ výkupní ceny. V Bulharsku, které je pro výrobu elektřiny ze slunečního záření podstatně výhodnější než Česko, plánovali obří projekty. Podle zpráv z tisku se tu například japonské konsorcium chystalo postavit sluneční elektrárnu s instalovaným výkonem 250 MW a investičním rozpočtem 1,2 miliardy dolarů. Na tomto i dalších projektech se chtěl podílet i ČEZ, který patří na bulharském energetickém trhu k hlavním hráčům.

Ekologické jádro

Podobně jako v Česku si však i bulharská vláda uvědomila, jaké nebezpečí obrovský nástup solárních investorů představuje – tak jako u nás i v Bulharsku hrozilo kvůli vysokým výkupním cenám za elektřinu za solárních elektráren výrazné zvýšení ceny pro spotřebitele. Cena elektřiny je sice v Bulharsku jedna z nejnižších v Evropě, ale nejnižší jsou v nejchudší zemi Unie i mzdy...

Bulharský parlament tak v podstatě zopakoval český postup, jen s půlročním zpožděním. Datem zlomu, do kdy musí být elektrárny zkolaudovány, jinak pro ně extrémně výhodné výkupní ceny platit nebudou, je polovina letošního roku.

Je tu ovšem jeden háček, který může v patře zabolet jak Bulhary, tak i Českou republiku. Stále totiž platí „celoevropskounijní“ závazek, který členským státům nařizuje vyrábět do roku 2020 šestnáct procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Bulharsko z nich nyní vyrábí zhruba sedm procent. Než by stavělo nové, finančně náročné a provozně problematické elektrárny na bázi obnovitelných zdrojů, chce jít země raději cestou snižování spotřeby.

To je však cesta poměrně složitá. Pravděpodobnější je, že Evropská unie, pokud se její ekonomika nevrátí na cestu rychlého růstu, své plány zredukuje. Nebo půjde tou nejjednodušší cestou a mezi ekologické zdroje elektřiny zahrne jaderné elektrárny a udělá tak logický krok, který měla udělat už dávno.

Autor je redaktorem Lidových novin

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

František Pašingr | 18. 5. 2011 04:38

Především by to chtělo "zaříznout" ;(nevolit) poslance, kteří pro ty původní nesmyslné zákony hlasovali, protože buď jsou tak hloupí, že si to nedokázali spočítat nebo jsou zkorumpovaní od sluneční lobby.
http://frantisekmatejka.bl og.idnes.cz/c/157993/Seznam-po litiku-kteri-rekli-ano-dotacim -pro-obnovitelne-zdroje.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 18. 5. 2011 16:02
reakce na František Pašingr | 18. 5. 2011 04:38

Otazka je, zda by pri tomto pristupu bylo po nekolika malo zakonech vubec koho volit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 18. 5. 2011 16:16
reakce na Libor Kosour | 18. 5. 2011 16:02

Myslíte, že se v celé ČR nenajde 200 inteligentních lidí, kteří nekradou?
Potom tedy snížíme počet poslanců třeba na 11 a vyjde to navíc levněji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 18. 5. 2011 17:21
reakce na František Pašingr | 18. 5. 2011 16:16

V cele CR byste tech 200 lidi mozna nasel, ovsem mezi politiky, nebo alespon tech, kteri by byli ochotni jit do politiky a meli by sanci uspet,by uz jich ani 200 byt nemuselo. A pokud jsou volby jednou za 4 roky, mohlo by hledani tech 200 poctivych trvat par tisic let.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 18. 5. 2011 19:42
reakce na Libor Kosour | 18. 5. 2011 17:21

Připadá mi, že volby jsou každou chvíli (v Krupce dokonce obden).
Háček je v tom sousloví "měli by šanci uspět". Dokud budeme volit podle toho, kdo má šanci uspět (nebo o kom nám to namluví média), tak tam Kalousek bude na věky věků.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 18. 5. 2011 20:12
reakce na František Pašingr | 18. 5. 2011 19:42

To je dalsi vec, voleb je nekolik druhu (a to nemame ani primou volbu prezidenta), coz cely system pro bezneho cloveka zeslozituje. Jenze od toho Kalouska uz clovek vi co cekat (bohuzel) a ma sanci se nekam dostat. Volbou neznameho cloveka vetsinou promrhate hlas. Aneb nejlepsi zbusob, jak vladnou lidem je dat jim vybrat pouze ze spatnych moznosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 18. 5. 2011 21:27
reakce na Libor Kosour | 18. 5. 2011 20:12

Volbou někoho jiného než "osvědčených&qu ot;amedii doporučených budu promrhávat hlas tak dlouho, dokud ostatní nepochopí, že by to také měli zkusit a ne jen jít se stádem.
Má to jeden vedlejší efekt. Současné vládní hrátky mne nemusejí zajímat, protože nefandím nikomuz nich a je mi tedy jedno, jak to dopadne a kdo je nebo není ve vládě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 19. 5. 2011 16:38
reakce na František Pašingr | 18. 5. 2011 21:27

Bohuzel tohoto stavu se take nemusite dozit. V tom druhem odstavci s Vami souhlasim.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Luboš PalataLuboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!