Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Řekněme "Ne" budování federace a transferové unie!

| 10. 6. 2011

Začnu od konce – vřele doufám, že k žádnému budování federace, transferové unie ani politické unie nedojde. Proč: vývoj v posledním desetiletí jasně ukazuje, že čím těsnější unie, tím horší výsledky přináší.

Řekněme "Ne" budování federace a transferové unie!

Bez společné měny by Španělsko ani Irsko nedokázaly nafouknout úvěrovou bublinu, která v případě Irska již vedla k faktickému státnímu bankrotu. Bez evropských dotací a nutnosti kofinancování by Řecko nedokázalo vytvořit tak velké veřejné výdaje (a to ani nemluvím o umělém zlevnění dluhového financování, které nastalo po přijetí eura a které také ke kritické situaci mocně přispělo.)

Existuje myšlenka, bohužel značně rozšířená, že za všechno může rozpočtová lehkomyslnost řecké vlády, a že hlubší a těsnější koordinace by byla vhodným prostředkem prevence budoucích krizí. Nesmysl. V případě Irska a Španělska je hlavním viníkem měnová politika ECB, která sledovala zájmy Německa, ale byla totálně nevhodná pro tzv. periferní země eurozóny. Na vině je integrace - nikoli její nedostatek.

Morální hazard na steroidech

Transferová unie, kdyby k ní nedej bože došlo, by znamenala morální hazard na steroidech. Pracovitější budou dotovat méně pracovité, střídmější budou dotovat hazardéry. A pokud jde o politickou unii - ta by odrážela zájmy velkých mocností (Německa a Francie především). Pro nás by znamenala především zvýšení daní, navýšení nákladů na "compliance" s evropskou legislativou a tím pádem sebe eliminaci v hospodářské soutěži. Nedává snad Francie dost dlouho a silně najevo, že se jí nezamlouvá přesun pracovních míst do východní Evropy, kam jsme samozřejmě řazeni i my? Francouzští politici jsou typicky velcí nacionalisté, myslí si snad někdo, že by brali ohledy na nějakou malou zemi, o které sotva vědí, kde leží?

Francie a Německo mají dostatečné prostředky, aby sanovaly své banky, které nerozumně investovaly do řeckých dluhopisů. Nemusejí do problémů svých bank zatahovat zbytek Evropské unie.

Psáno pro HN

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (2 komentáře)

Jiří Jan Otte | 10. 6. 2011 13:04

EU a její problémy se nás nedotýkají tak, jako skutečnost, že ČR se rozkládá do hnilobné kaše.Za posledních 20 let je v rozvratu školství, zdravotnictví, soudnictví, naše silnice a dálnice a rozladěnost řadového občana dosahuje intenzity obdobné revolučnímu r. 1989.
A vy nám tady budete popisovat problémy EU ?
Zkuste býtpaneP. Kohoute trochu ON-LINEpro českého občana, vy si to přeci můžete dovolit!
(Chápu, že po fiasku statečného činu p.Michálka mají další osvícení spravedliví obrovské dilema zda má smysl se vymezovat protinepravostem v ČR......)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 10. 6. 2011 07:11

Podobně jako v USA politická moc zasáhla svým nesystémovým přáním do úvěrování nemovitostí, obdobně politická evropská moc reálně vytváří společensky a systémově neakceptovatelnou transferovou unii. Politická evropská moc je klíčový pojem. Ona totiž nemá korektor. Národní politická moc jistý korektor má - volby. Navíc evropská politická moc je někdy ovládána národní politickou mocí (Německo, Francie), jindy - hodí-li se to, je tomu naopak, nebo není reálně ovládána vůbec (Česko + ekonomické satelity EU).

Pan Kohout píše: Řekněme NE budování federace a transferové unie. V tom nadpisu je obsažen právě ten systémový problém. My nevíme (nemáme reálnou možnost) jak to NE máme/můžeme říct,pominu-li revoluční spaní na náměstích ve stanech.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!