Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Konec velkých snů: Středoevropský pád Česka pokračuje

Luboš Palata
Luboš Palata
24. 6. 2011

Česko se v žebříčku hospodářské výkonnosti států EU propadlo minulý rok o dvě místa. Zatímco tento posun lze označit tak trochu za kouzlo statistiky, setrvalý propad v postavení mezi postkomunistickými státy je už několik let faktem.

Konec velkých snů: Středoevropský pád Česka pokračuje

Na to, že Česká republika je jen stínem meziválečného Československa, desáté nejvýkonnější ekonomiky tehdejší doby, si Češi už tak nějak zvykli. Nejméně v posledních patnácti letech si žádný z klíčových českých politiků nepostavil ambicióznější cíl, než být zvolen v příštích volbách.

Ani Václav Klaus, přes svou erudici ekonoma, nebyl s výjimkou kuponové privatizace schopen nastínit pro Česko žádný program, který by nám dokázal dát nějaký smysluplnější dlouhodobější cíl. Česká republika tak v poslední dekádě a půl v ničem nepotvrzuje svou výrazně lepší startovní pozici, než jakou měly ostatní postkomunistické země.

Zase za Portugalskem

Ještě v polovině devadesátých let se zdálo, že by Česko mohlo – aniž pro to s výjimkou bleskové a poněkud problematické privatizace něco udělalo – hospodářsky ujet svým partnerům z Visegrádské čtyřky. Na přelomu tisíciletí jsme ale byli bezpečně zpátky v houfu zaostávajících postkomunistických zemí.

Jenže ani mezi nimi nejsme schopni plnit pozici ekonomického lídra, který by svými kroky inspiroval okolí. Výsledkem toho je smutná skutečnost: Náš odstup od ostatních postkomunistických zemí se výrazně snižuje, zatímco západní Evropě se přibližujeme výrazně pomaleji.

Poslední fackou, po níž by mělo následovat probrání se z „českého snu“ o vlastní výjimečnosti, je v těchto dnech zveřejněná statistika Eurostatu. V ní se Česko propadlo na žebříčku, který řadí země podle hrubého domácího produktu na obyvatele, přepočítávaného podle zřejmě nejférovější metody PPS, ze sedmnáctého na devatenácté místo. Přeskočilo nás opět dokonce i krachující Portugalsko a poprvé jsou na tom lépe než my i Malťané. Velký, devítiprocentní odstup si stále udržujeme i za bankrotujícím Řeckem.

Estonsko má vizi, my jen uměle nízké platy

Zásadnější zprávou ale je, že se každý rok zmenšuje rozdíl mezi námi a Slovenskem a že na nás mílovými kroky dotahuje také Estonsko. Stát, kam by se měli čeští politici, ekonomové, ale i novináři jezdit povinně učit. Estonsko je zářný příklad země, jejíž elity se rozhodly, že se chtějí stát „skandinávskou zemí“ a setřást ze sebe postkomunistický stín, a hlavně pro to opravdu něco dělají: Intenzivně podporují nové technologie a vědu a výzkum a stejně tvrdě jdou i za vymýcením korupce. Samozřejmě jim v tom pomáhá blízkost s podobně se chovajícím Finskem, ale i Česká republika by si mohla vzít inspiraci například v sousedním Rakousku nebo Německu, přinejmenším jeho bavorské části.

Tabulka Eurostatu je o to nelichotivější, že pokud by byla sestavená na základě příjmové statistiky, byť i podle parity kupní síly, Česko by se v ní propadlo ještě výrazněji. Naše ekonomika totiž dlouhodobě funguje na základě platového dumpingu, kterým musí vyvažovat vysokou míru korupce, špatně fungující státní správu a nedostatečně se rozvíjející infrastrukturu.

Při pohledu na současnou vládní situaci, myšlenkově pustou politickou scénu, jen ojedinělé podnikatelské úspěchy uskutečněné v České republice, se lze oprávněně obávat, že by sešup z vůdčí pozice regionu, který však zatím příliš nepociťujeme, mohl skončit pořádně natlučenou zadnicí.

Autor je redaktorem Lidových novin

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (5)

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo