Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Čína, nebezpečná záchrana Evropy

Donedávna se Číňané jen snažili kopírovat nejvyspělejší evropské technologie. Teď, když je Evropa v problémech, chtějí levně vykoupit to nejlepší z Unie.

Evropská cesta čínského premiéra Wen Ťia-Paa, která minulý týden vedla přes Maďarsko a Velkou Británii do Německa, byla již několikátá v pořadí. Zvýšený čínský zájem o Evropu má několik dobrých důvodů. Jedním z nich jsou čínské devizové rezervy. Jejich hodnota se odhaduje na tři biliony dolarů, čtvrtina je v eurech. Problémy eurozóny tedy Čínu nenechávají chladnou – stabilita eura, jako druhé světové měny po dolaru, je pro ni velice důležitá.

Druhým důvodem, proč se čínský premiér Wen Ťia-Pao s rozsáhlým doprovodem o Evropskou unii tak zajímá, je šance levně a dobře investovat. V Evropě se totiž schyluje k velkým výprodejům. Chystá se na něj nejen Řecko, kde je to pochopitelné, ne-li nezbytné, ale také zmiňovaná Velká Británie nebo třeba náš severní soused Polsko. Číně jde navíc nejen o ovládnutí evropských státních firem za babku, ale také (a možná především) o příležitost dostat se k vyspělým technologiím.

Čínský premiér dal také v Maďarsku najevo, že Peking je ochoten dál kupovat dluhopisy slabších zemí eurozóny. Čína sama připouští, že už koupila dluhopisy ve výši „několika miliard euro“, může to však být mnohem více.

Čína kolonizuje Afriku. Bude Evropa další provincií?

Evropany by zájem Číny a její ochota pomáhat Evropě mohly těšit. Jenže Čína je problematický partner. Svědčí o tom zkušenosti z Afriky, kde se země stala nejdynamičtějším investorem, především pokud jde o investice do využití přírodních zdrojů. Čína, investující převážně přes státní fondy a firmy, si však z Afriky buduje i odbytiště pro své zboží a v neposlední řadě ji kontinent zajímá jako zásobárna levné pracovní síly, až ta čínská začne být příliš drahá.

Čína ve svém zájmu tlumí také demokratický pokrok afrických zemí, protože jí zkorumpované diktátorské režimy vyhovují. Neváhala dokonce ostentativně pozvat súdánského prezidenta Umara Bašíra – stíhaného za válečné zločiny mezinárodním tribunálem – na oficiální návštěvu, a to v době, kdy čínský premiér pobýval v Británii a Německu. A to je jen jeden z mnoha příkladů.

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová varovala před několika dny Afričany před „nový kolonialismem“, tentokrát čínským. Toto varování však platí i pro Evropu. V mnoha ohledech je to už dnes Čína, kdo diktuje podmínky, zatím jen obchodní. Případ Maďarska, kde byly při návštěvě čínského premiéra zcela zakázány demonstrace, protože si to Peking nepřál (naopak si pro záběry televizních kamer přivezl „své Číňany“, nadšeně mávající vlajkami), je jednou z prvních výstrah, že po diktování obchodních podmínek může přijít i něco horšího.

Vysoká cena za čínské peníze

Evropská unie by proto měla udělat vše proto, aby si „řeckou krizi“ vyřešila sama, případně ve spolupráci se zeměmi svého civilizačního okruhu, do kterého Čína prostě nepatří.

Ve chvíli, kdy se vyspělé evropské technologie a kvalitní špičkové zboží, jež si Číňané v posledních letech zamilovali, budou vyrábět v Číňany vlastněných a pak do Číny odstěhovaných továrnách, nastane nová fáze evropské civilizace. Fáze, v níž se Evropa bude nucena přibližovat diktátorské Číně, s tím nejtvrdším kapitalismem bez přívlastků, který v Evropě existoval naposledy před sto padesáti lety.

Autor je redaktorem Lidových novin

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK