Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Polská vláda euro chce. Poláci ne…

| 12. 7. 2011 | Vstoupit do diskuze

Varšava chce hrát v Evropské unii jednu z hlavních rolí. Vláda Donalda Tuska si uvědomuje, že bez vstupu země do eurozóny, kde se dnes tvoří klíčová rozhodnutí o budoucnosti EU, to není možné, a proto chce euro co nejdříve. Polská veřejnost však přijetí eura v současnosti není příliš nakloněna.

Polská vláda euro chce. Poláci ne…

V pátek přijede na návštěvu Prahy polský premiér Donald Tusk. Polsko bývá tady v České republice často označováno za nejbližšího spojence a především v diplomatických kruzích stavěno někdy dokonce výše než Slovensko. Skutečně – rozsah a dynamika kontaktů a v neposlední řadě růst ekonomické spolupráce, obchodní výměny i vzájemných investic překonává další sousedy, byť samozřejmě v tvrdých číslech a v tradici vedou stále Německo a Slovensko.

Civilizační skok díky Unii

Přes deklarovanou (a v ekonomické rovině i skutečnou) blízkost si jsou však Praha a Varšava na hony vzdálené v nejzásadnější věci, v níž by oba státy mohly a měly spolupracovat: v evropské politice. „Nová Evropa“, tedy desítka nových států Unie na východ od německých hranic, bývá na Západě často považována za „Polsko a jeho okolí“. Čtyřicetimilionové Polsko si tuto pozici nejen uvědomuje, ale poslední čtyři roky za vlády kabinetu Donalda Tuska cílevědomě pracuje na tom, aby své postavení „velmoci východní Evropy“ co nejvíce posílilo a také z něj co nejvíce vytěžilo.

Česko i Polsko získávaly na jednoho obyvatele z Unie přibližně stejné prostředky. Zatímco ty české se rozplynuly bez výraznějšího efektu, v Polsku se mluví o minulých letech, jako o „civilizačním zlomu“. Díky desítkám miliard eur z unijních fondů Polsko rychlým tempem buduje svoji dosud zaostalou infrastrukturu, modernizuje zemědělství a nebývale investuje do vzdělání, především do vysokých škol. Evropská unie má v Polsku u většiny společnosti dobrý zvuk a klady polského členství jsou něco, co se ve Varšavě každodenně připomíná.

Bez eura to nepůjde

Polsko se cíleně snaží být součástí „hlavního proudu“ evropské politiky a své národní zájmy prosazovat v jeho rámci, a ne mimo něj. Polská liberální vláda proto skutečnost, že země není součástí eurozóny a nemá euro, pociťuje jako nedostatek, a nikoli jako přednost, jak to veřejnosti představuje především česká vládní garnitura a většina české mainstreamové publicistiky. Protože stav polských státních financí neumožňuje nějaký rychlý vstup země do eurozóny, snaží se polská vláda být alespoň „při tom“ a nabízí za to eurozóně pomoc v podobě účasti na akcích pro záchranu Řecka, Irska či Portugalska. A v době, kdy se tady z Prahy zdá podle výroků českých představitelů euro jako ztracená varta, říká Tusk zcela otevřeně: „Problémy eura nás neodradily od plánů přijmout společnou měnu tak rychle, jak jen to bude možné“.

Poláci, kteří aspirují na postavení jedné z evropských velmocí a navíc nyní půl roku předsedají Unii, totiž pociťují, že bez eura jsou zcela mimo klíčová rozhodnutí, jež se dnes v Evropské unii rodí. Tusk proto požádal, aby se Polsko alespoň jako předsednická země mohlo účastnit jednání zemí eurozóny, byl však jednoznačně odmítnut. Dá se proto očekávat, že po říjnových volbách, v nichž míří Tusk a jeho Občanská platforma k jasnému vítězství, Polsko oznámí plán rychlého přijetí společné měny.

Více odpůrců než příznivců

Nová vláda však bude muset překonat odpor polské veřejnosti, kterou značně znejistilo sypání peněz do bezedného Řecka a množící se problémy dalších zemí. Jen 47 procent Poláků si podle pár dní starého průzkumu agentury OBOP myslí, že jim přijetí eura přinese více záporů než kladů. Celých 63 procent Poláků je toho názoru, že by euro mělo negativní vliv na polské hospodářství. Více pozitiv eura vidí jen 18 procent obyvatel.

To však neznamená, že by se mělo Polsko vzdát eura navždy - tak zásadními odpůrci společné měny je jen 28 procent Poláků. Většina Poláků však chce, aby země vstoupila do eurozóny nejdříve v roce 2015.

V Česku, kde jsou ve veřejném životě příznivci eura téměř disidenti, je odpor veřejnosti v současnosti daleko zásadnější – proti přijetí společné evropské měny je podle průzkumu CVVM z poloviny května 75 procent Čechů. I pokud by přinesly prezidentské a parlamentní volby změnu v současné evropské izolacionistické politice Česka, budou to mít „Evropané“ na Hradě či ve Strakově akademii s prosazováním společné měny obtížné.

Autor je redaktorem Lidových novin

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu....

Komentáře

Celkem 4 komentáře v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK