Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

A bude hůř: O inflaci, politice a dlouhodobých investicích

| 25. 7. 2011

Koncem června 2011 ukončila americká centrální banka - Fed - druhou vlnu takzvaného kvantitativního uvolňování. To lze zjednodušeně přirovnat k pumpování nových dolarů do ekonomiky - Fed takto napumpoval dodatečných 600 miliard dolarů.

A bude hůř: O inflaci, politice a dlouhodobých investicích

Opatření mělo jasný cíl, a sice rozhýbat úvěrovou činnost komerčních bank, přes něž ony napumpované dolary měly proudit do širšího hospodářského systému, k podnikům a firmám a tak oživit americkou ekonomiku a snížit tamní nezaměstnanost. Jenže zatímco míra nezaměstnanosti v USA činila loni uprostřed června 9,1 procenta, letos ve stejné době to dle Gallupova institutu bylo 8,9 procenta. Tedy žádné velké zlepšení. Naopak se stále častěji hovoří o tom, že by se nejsilnější ekonomika světa mohla propadnout na „druhé dno" (na to „první" zahučela v důsledku finanční krize z let 2008 a 2009). Nově napumpované dolary tedy, zdá se, nezabírají. A nejen, že nezabírají, ještě vyvolávají obavy z možných inflačních tlaků, jež by mohly být právě důsledkem přemíry peněz v ekonomice. Když zkrátka v daném období naroste objem peněz rychleji než celková produkce ekonomiky, je zřejmé, že ceny budou růst, říká selský rozum.

S větrem o závod

Objem peněz v americké ekonomice skutečně rapidně stoupá. A nejen v souvislosti s druhou vlnou kvantitativního uvolňování. Vezmeme-li v potaz takzvaný měnový agregát M1 (který zahrnuje bankovky a mince ve fyzické podobě a dále například vklady na požádanou), jeho hodnota činila v květnu letošního roku 1935,3 miliardy dolarů - nejvíce v dějinách. To znamená, že v oběhu jsou bezmála dva biliony dolarů v nejlikvidnější podobě (agregát M1 samozřejmě nezahrnuje termínové vklady a další méně likvidní formy peněz). V září 2008, když padla investiční banka Lehman Brothers a odstartovala kritická fáze finanční krize, činila hodnota agregátu M1 pouze 1461 miliard dolarů. To znamená, že za poslední necelé tři roky vzrostl objem de facto fyzických dolarů o téměř čtvrtinu. Ač agregát M1 samozřejmě z roku na rok, z měsíce na měsíc kolísá, lze tvrdit, že podobný, 25procentní nárůst, zaznamenal před pádem Lehman Brothers během mnohem delšího úseku, a sice během patnácti let. Na růst o čtvrtinu totiž vyčerpal časový úsek od září 1993 právě do září 2008.

Z těchto údajů tedy jasně vyplývá, že růst agregátu M1 v posledních letech razantně zrychlil. Dolary emitované Fedem přímo ve fyzické podobě (nebo poskytované komerčním bankám ve formě přípisu k rezervám, jež u Fedu drží) však ještě nemusí nutně vést k inflačním tlakům, a to přesto, že v posledních letech je množství, v němž jsou emitovány, historicky bezprecedentní. Z hlediska inflačních tlaků je mnohem podstatnější objem úvěrů, které jsou z takto emitovaných peněz vytvořeny. Fyzické peníze, bankovky a mince, totiž v USA tvoří zhruba jednu desetinu veškerých peněz, tedy především peněz ve formě úvěrů, které mají mnohdy jen podobu elektronického vpisu v bilanci komerční banky - tyto „nefyzické" peníze tedy tvoří devět desetin celkové peněžní zásoby!

Až bude lépe, mohlo by být hůře…

Vzhledem k tomu, že růst agregátu M1 v posledních letech enormně narostl, není planou obava z možného enormního nárůstu objemu úvěrů v americké ekonomice. Takový nárůst by již měl citelný inflační potenciál. V křehkém pokrizovém období je však úvěrová činnost komerčních bank stále utlumena - banky jsou totiž stále poměrně značně nejisté stran návratnosti investic, pročež požadují za své půjčky vyšší úroky, a navíc si musejí dávat do pořádku své vlastní bilance, tolik pochroumané právě v důsledku finanční krize.

Jakmile však tato nejistota opadne, jakmile ekonomické oživení nebude tak křehké a bilance bank budou v relativní „pohodě“, jakmile začnou banky standardně úvěrovat investiční činnost, reálně hrozí, že se dolary vytvořené Fedem v reakci na finanční krizi a v enormní míře poskytované v rámci bezprecedentních opatření typu kvantitativního uvolňování projeví i v enormním vytváření nových úvěrů. To posléze může způsobit rapidní růst objemu peněz v nejširším slova smyslu (tedy včetně úvěrů) v americké ekonomice, a tedy i citelnou inflaci. Takové nebezpečí hrozí hlavně v tom případě, že Fed podlehne politickému tlaku a nestáhne v době takového oživení dolary v dostatečné míře z ekonomiky.

Lze si totiž dost dobře představit takovou situaci, že američtí politici vyvinou v době solidního oživení na Fed tlak, aby nezvyšoval úrokové míry na rezervy, které u něj nyní drží komerční banky. Politici - uvažující spíše krátkodobě - si totiž mohu přát, aby ekonomická expanze byla ještě solidnější. Vyvinou tedy onen tlak, aby Fed upustil od zvýšení úroku z rezerv, a výsledkem bude, že banky budu raději (protože za vyšší úrok) úvěrovat firmy a podniky, než aby držely peníze u Fedu.

Bezcenné papírky

Jak silný bude politický tlak na Fed, aby netlumil oživení a expanzi americké ekonomiky, to je nyní ve hvězdách. Předpokládejme však, že tento tlak přece jenom vyvinut bude, a to v nezanedbatelné míře. Jak pak investovat, abychom na následujícím hospodářském vývoje profitovali?

Nynější pumpování peněz do ekonomiky jen akcentuje dlouhodobý trend, jímž je nadměrná peněžní expanze (ta dlouhodobě souvisí s faktem, že peníze jsou „vytvářeny z ničeho“, jejich hodnota není podložená reálnou hodnotou, třeba zlatem). V krátkodobém ani střednědobém horizontu nelze čekat enormní růst cenové hladiny ve smyslu nějaké katastrofické inflace či dokonce hyperinflace. Inflační tlaky však samozřejmě budou patrny, a to zejména, jak bylo řečeno, pokud američtí politici vyvinou tlak na Fed, aby nestahoval nyní nově poskytované dolary ze systému. Míra inflace v USA se ovšem i pak bude pohybovat maximálně kolem deseti dvanácti procent. Jen částečně se přenese do České republiky. Dlouhodobě však neustane trend znehodnocování peněz. Zlato, stříbro, nemovitosti jsou tak bezesporu dobrou dlouhodobou investicí a to nejméně do doby, kdy se změní nynější systém nekrytých peněz. Papírové peníze prostě budou dále znehodnocovat - těžko hledat, co by tento trend mohlo zvrátit.

Připraveno ve spolupráci s časopisem Týden

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Jan Dvořák | 25. 7. 2011 22:01

Výsledkem krize bude hodně lidí překvapeno. Bohužel. Už jsem to sem do nějaké diskusepsal, ale výsledkem bude jedno z největších přerozdělení majetku v historii lidstva.
.
Jak kdo uspěje, to je na něm.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomík | 25. 7. 2011 15:59

Z článku jako bych cítil nostalgii po zlatem krytých měnách. Dovolím si jenom upozornit, že zlatem kryté měny mají i dost negativ. Především měnová banka nemůže nijak moc reagovat na potřeby a cykly národních hospodářství.
Co se týká očekávané inflace, tak souhlasím. Jak Euro, tak USD poklesnou na hodnotě. Doufám, že to bude ročně pouze jednociferná inflace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 25. 7. 2011 16:41
reakce na Tomík | 25. 7. 2011 15:59

"Dovolím si jenom upozornit, že zlatem kryté měny mají i dost negativ. Především měnová banka nemůže nijak moc reagovat na potřeby a cykly národních hospodářství. "

A to si pouze myslíte nebo to bezpečně víte? Díval jste se do historie na vývoj objemu úvěrů, hodnotu zlatých rezerv v porovnání s měnovými agregáty atd.? Já vám odpovím sám. Asi ne, jinak by jste něco takového netvrdil.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Dell | 25. 7. 2011 07:49

Viděli jste Too big too fail? Henry Paulson je ve filmu opravdový hrdina a Bernanke je takový slabší sidekick. Všichni jsou tam poměrně pozitivně ztvárnění, bohužel ale neví, co dělají.

Každopádně bychom se měli připravit na QE3, tipuji to na únor 2012.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 25. 7. 2011 17:32
reakce na Radovan Dell | 25. 7. 2011 07:49

A viděli jste Inside Job ? Ba ne, to nejsou hrdinové, tahle parta z Goldman Sachs. To jsou hráči pokeru, kteří se dívají do karet protihráčům. Takoví hráči obyčejně končívají velmi špatně, alespoň tomu tak dříve bývalo na divokém západě. Velmi se divím, že jim to prochází a Obama to s Geithenerem jen potvrdil, že se takhle hrát může - no uvidíme kdy někomu dojdou nervy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 25. 7. 2011 17:56
reakce na Luděk Zdražil | 25. 7. 2011 17:32

Inside Job jsem viděl, tam jsou zase všichni "zlí". Každopádně oba filmy stojí za shlédnutí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda
Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!