Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

De(sta)bilita

Ondřej Hrubý
Ondřej Hrubý
27. 7. 2011

Ze všech stran je z médií slyšet o záchranných balíčcích. Řecko, Irsko, Portugalsko, možná i Španělsko jsou země, které je třeba zachraňovat, a to obrovskými částkami z rozpočtů jiných zemí. Komu je pomoc ve skutečnosti určena? Neposlouchejte argumenty připravené na míru masivní kampani! Myšlení přece nic nestojí a stačí selský rozum a kupecké počty, abyste přišli na to, že něco není v pořádku.

De(sta)bilita

Ohledně eura zaznívá z médií jednotná písnička hlásající nutné kroky k zajištění jeho stability. Kvůli ní je prý potřeba poskytovat Řecku další a další půjčky. Proč by však stabilitu eura měl ohrozit krach jedné země? Euro je přece měna a jeho stabilita je určena tím, co si za ni mohu koupit. Bude snad v Německu dražší jogurt, když zkrachuje Řecko? Pro ty, kteří teď odpověděli ano – pošlete mi prosím vysvětlení, jaký vztah má pád Řecka k ceně jogurtu!

Stabilita eura závisí na finanční pomoci. Ale jinak, než byste čekali

Pro ty, kteří si odpovědí ne, mám ještě jednu otázku. Bude snad v Německu dražší jogurt, když Řecko nezkrachuje? Podívejme se do budoucna. Půjčíme-li Řecku dnes, nevytvoříme takový tlak na úspory, jaký by vytvořili soukromí investoři. Jinými slovy: půjčíme-li dnes, budeme muset půjčit i zítra.

Ale pozor – na ty půjčky si museli půjčit i ti, kteří půjčují. V eurozóně totiž není nezadlužených. A rozhodně to není tak, jak řekl kdysi jeden politik. „To jsou půjčky, které se nemusí splácet.“ Jak to tedy uděláme, když nebudeme šetřit a budeme půjčovat? Inu, jednou se dostaneme do situace, ve které nám soukromí investoři nebudou chtít půjčit. V běžném životě, pokud nemáte prostředky a nejste dostatečně důvěryhodní, aby vám někdo půjčil, přijde bankrot. Ve státním měřítku existuje ještě jedna možnost. Stát (v našem případě Evropská unie) ovládá měnu, a díky tomu může využít inflace. Eura si tedy prostě natiskne. Jogurt kvůli tomu bude dražší a měna – méně stabilní. Je zvláštní kam vedou „kroky k udržení stability“.

Koho zachrání záchranný balíček?

Proč tedy dělat záchranné balíčky, které nezachrání ani stabilitu eura, ani Řecko samotné? Jen tak pro nic za nic by se asi tolik miliard nevyhazovalo. Koho by tedy mohl onen záchranný balíček zachránit? Záchranný balíček přece zachraňuje v první řadě toho, kdo pádem Řecka přijde o své investice. Kdo má dnes investované obrovské finanční prostředky? Kdo už nechce dál investovat? Kdo tedy potřebuje určitý čas, ve kterém mají vypršet splatnosti stávajících půjček? Ano vaše odpověď je správná. Velcí soukromí investoři.

Scénář je tedy jasný. Půjčovat ze záchranného balíčku dostatečně dlouho na to, aby dluh přešel ze soukromých bankovních domů na ostatní státy eurozóny. Ty zase financují stejné bankovní domy, takže ve finále nepřijdou ani o své investice, ale ani o investiční možnosti. Jen je přesunou k jistějším věřitelům a tím výrazně sníží rizika.

Docházíme tak i k odpovědi na otázku, jak dlouho budou poskytovány záchranné balíčky? Nemyslím teď tu prezentovanou: Tak dlouho, dokud nebudou Řekové schopni opět využívat financování svých dluhů soukromým sektorem. To je totiž nesmysl, který nikdy nenastane. Když někdo nemá na splácení a nezačne šetřit ani víc vydělávat, což je přesně situace dnešního Řecka, nebude moci splácet ani v budoucnu. Na to stačí prosté kupecké počty. Správná odpověď je tedy: Tak dlouho dokud nebudou soukromé pohledávky v Řecku splaceny respektive převedeny na Evropskou unii. Chcete se vsadit?

A přece se točí, i když nesmyslně

Nenadávejte. Sice to jako daňoví poplatníci nakonec všechno zaplatíte v daních, ale můžete si za to sami. Politiky si volíte, i když v nedokonalé demokracii (ale to už je jiné téma), vy. Navíc vám nadávání nepomůže. Lepší než brblání by bylo koupit si akcie těch bankovních domů, které si to tak pěkně zlobovaly. Dividendy vám pak vynesou prostředky na daně a kruh se uzavře. Jen to má samozřejmě háček. Většina těch peněz zůstane viset v tom dlouhém nesmyslném penězovodu, který vede kolem dokola. Bohatství tato finanční konstrukce nezvýší, právě naopak, protože na svou režii alokuje obrovské zbytečné zdroje. Leč pozor – nezvýší bohatství celkové. To ale neznamená, že se nezvýší bohatství jedněch na úkor druhých. A tomu říkáme pomoc.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Ondřej Hrubý

Ondřej Hrubý

Působí v oblasti informatiky, projektového řízení a procesních konzultací. Spolupracoval s mnoha světovými i místními poradenskými firmami, mimo jiné Logica, Indra, Marbes Consulting, Centire. Působil... Více

Související témata

bankrotEUeuroeurozónaevropská unieinsolvenceIrskoPortugalskoŘeckoŠpanělskozáchranný balíček
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo