Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Amerika na cestě k bankrotu: Obama, Kongres a biliony

Jan Dvořák
Jan Dvořák
27. 7. 2011

Ekonomové v posledních dnech žijí dvěma tématy. Z evropské perspektivy se zdá, že tématem číslo jedna je další pokus o řešení řecké krize. Možná že mnohem důležitější je ale dění za oceánem, totiž souboj amerického prezidenta a Kongresu o zvýšení dluhového limitu Spojených států a hrozba defaultu rozhodující světové ekonomiky.

Amerika na cestě k bankrotu: Obama, Kongres a biliony

Často slýchávám, že by to bylo vůbec poprvé v historii, kdy by Spojené státy nedostály svým závazkům. Z mého pohledu to není pravda. Minimálně dvě události by se za default USA považovat daly. První je znárodnění a zákaz soukromého držení zlata v roce 1934, následované okamžitou devalvací dolaru z 20,5 na 35 dolarů za unci zlata. Druhou událostí je ukončení směnitelnosti dolaru za zlato prezidentem Nixonem v roce 1971.

Limit zadlužení byl v USA uzákoněn v roce 1917 pomocí Second Liberty Bond Act. Od té doby byl Kongresem zvýšen 76krát, jeho poslední hodnota činí 14,294 bilionu dolarů a platí od 12. února 2010. Zatím se v historii nestalo, že by se USA dostaly do defaultu kvůli tomu, že Kongres limit pro zadlužení nezvýšil. Po krachu jednání prezidenta Obamy s Kongresem minulý pátek se však tato událost významně přiblížila. Vývoj limitu je názorně vidět na následujícím grafu, převzatém z Hat Trick Letter.

Dluh jako předvolební trumf

Limitu zadlužení USA prakticky dosáhly v půlce května, kdy se dluh zastavil těsně pod schválenou hranicí. Od té doby žily Spojené státy z hotovosti na účtech a díky „účetním trikům“, jak se vyjádřil ministr financí. Protože tato hotovost Spojeným státům podle různých simulací dojde počátkem srpna, musí nejprve vydat nové pokladniční poukázky a dluhopisy a teprve poté splatit stávající. Proto takový tlak na datum 2. srpna.

Politický boj se vede nejen o samotný fakt (ne)zvýšení limitu, ale také o to, o kolik jej případně zvyšovat. Obamova vláda by ráda zvýšila limit tak, aby byla kryta minimálně do prezidentských voleb v listopadu příštího roku. Republikáni naopak, ti by z deficitu rádi udělali předvolební téma, a tak tlačí na takové zvýšení limitu, které by vynutilo další jednání o dluhu ještě do voleb v příštím roce. Bude zajímavé sledovat, jak to celé nakonec dopadne. Podle posledních informací to vypadá na zvýšení limitu zadlužení o 2,5 bilionu dolarů. Z velké části je to politická hra, z pohledu čísel se na to již podíval Martin Lembák ve svém komentáři.

Peníze jsou potřeba rychle

Nezapomínejme, že USA jsou zemí s jednou z nejkratších průměrných dob splatnosti svých závazků, i když se snaží o prodlužování splatnosti. Počátkem letošního roku byla průměrná doba splatnosti závazků USA 59 měsíců (minimum bylo v březnu 2009 a činilo 49,4 měsíce – to bylo nejméně od roku 1984). Během srpna se stávají splatnými dluhopisy a pokladniční poukázky za 467 miliard dolarů. Následující tabulka je převzata z analýzy publikované nedávno Bipartisan Policy Center.

Tyto dluhy je třeba refinancovat. Bez navýšení limitu dluhu nebude možné vydat nové pokladniční poukázky a dluhopisy a závazky nebudou splaceny. Byli bychom tak svědky defaultu USA.

Přijde kvantitativní uvolňování číslo tři?

Aby USA fungovaly, jak mají, potřebují po zvýšení limitu zadlužení vydat v srpnu 2011 dluhopisy za více než 700 miliard dolarů (potřebují refinancovat splatné dluhopisy a pokladniční poukázky a dofinancovat deficit naběhlý od května). To navíc vše za poklesu daňových příjmů, které situaci jenom zhoršují.

Tlak na obligační trh bude silný. Pokud opravdu skočilo QE2 a žádné QE3 se nekoná, budou se muset najít pro výše uvedenou sumu kupci. Trhy budou bezpochyby velmi pozorně sledovat poptávku a výsledné podmínky, za jakých se podaří dluhopisy a pokladniční poukázky prodat. Pokud bude kupcem Fed, je to jasný signál počátku dalšího kvantitativního uvolňování. Ať už to bude oficiálně oznámeno, či nikoliv. Spuštění QE3 by mohlo být rozbuškou startující raketu s cenami zlata a stříbra na palubě.

Klíčovou informací pro trhy budou nejen úrokové sazby, ale vzhledem k výše popsané situaci u průměrné splatnosti závazků USA bude velmi zajímavá i splatnost prodávaných dluhopisů. Pro samotné Spojené státy budou sazby tím důležitější, s čím delší splatností budou dluhopisy prodávat.

Možný zisk z krize: Redukce státu

Toto samo o sobě jsou ekonomické důsledky. Mnohem zajímavější ale mohou být nezamýšlené důsledky, zejména pokud se nepodaří limit zadlužení zvednout. V takovém případě by stát byl nucen omezit poskytování služeb některými institucemi. A lidé by mohli zjistit, že jim některé z těchto služeb vlastně vůbec nechybí…

Výsledkem by mohl být tlak na audit, zda opravdu všechny státní instituce jsou potřeba a na zrušení těch nepotřebných. Zda by hnutí opravdu k něčemu vedlo, to by záleželo jen a jen na jeho síle. Zde se obávám, že potřebnou sílu bohužel asi nenabere. Pokud by však uspělo, musím říci, že by krize stála za to.

Analýza vyšla na webu www.proinvestory.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (9)

Vstoupit do diskuze
Jan Dvořák

Jan Dvořák

Autor je soukromý investor a provozovatel investičního portálu pro investory. Publikuje zejména analýzy primárně zaměřené na globální ekonomickou situaci a drahé kovy.

Související témata

Barack ObamadanědefaultudluhopisyFedKongreskvantitativní uvolňovánílimit pro zadluženípokladniční poukázkyprezidentské volbyQEQE2QE3Richard NixonSecond Liberty Bond Actstátní dluhstátní institucestříbroúčetní trikyúrokové sazbyUSAzlatoznárodnění zlata
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo