Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Larry Williams: Nesázejte na pád Ameriky!

| 1. 8. 2011 | Vstoupit do diskuze

„Investice do zlata a stříbra je dobrým zajištěním proti lžím politiků. Proti politikům, kteří kradou naše peníze, proti politikům, kteří věří v masivní schodkové financování státních výdajů. Drahé kovy jsou výtečný způsob, jak se zajistit proti velmi pochmurnému politickému systému, jenž je dnes celosvětovou realitou," tvrdí legendární burzovní obchodník Larry Williams.

Larry Williams: Nesázejte na pád Ameriky!

Říkáte, že do některých surovin, například sojových bobů, investujete podle cyklů sluneční aktivity. Opravdu to vychází?

Můj vlastní výzkum skutečně potvrzuje - v souladu třeba i s analýzou Fedu (americké centrální banky, pozn. red.) -, že se ceny akcií i většiny zemědělských surovin vyvíjejí ve zhruba desetiletých cyklech. Nikdo nebyl schopen říci, proč přesně tomu tak je. Během svého výzkumu jsem přišel na to, že důvodem může být právě cyklus sluneční aktivity, který je typicky jedenáctiletý. Myslím, že právě ten pravděpodobně vysvětluje ty přibližně stejně dlouhé cykly, které pozorujeme u cen obilovin, kovů a také akcií.

Zmiňujete i jiné druhy cyklů. I s přihlédnutím k nim, myslíte, že nyní je dobrý čas k investici do akcií, komodit? Je možné to říci obecně, nebo máte nějaké konkrétní favority?

Nejprve bych poznamenal, že skoro vše se vyvíjí cyklicky. Vždyť i život sám má své cykly. Ekonomika či politika také, v určité podobě. Alespoň v USA zcela jistě existují sezónní výkyvy. Třeba u obilovin záleží, kdy se seje a kdy sklízí. Akcie zase mají v jistých obdobích roku tendenci zdražovat. Úrokové sazby inklinují k vzestupu začátkem roku a k poklesu v jeho druhé polovině, na sklonku roku. To je prostě způsob, jak Fed ovlivňuje ekonomickou aktivitu. Samozřejmě, nemusí tomu tak být každý rok, ani letos, ale je to jistá indikace, jistá nápověda - a já to právě jako nápovědu používám.

Ale konkrétně z hlediska úrokových sazeb je nyní mimořádná doba, neboť ty jsou Fedem nastaveny téměř na nulu.

Myslím ale, že se během následujících tří měsíců dočkáme vyšších úrokových sazeb, nižší ceny dluhopisů i akcií.

To vypadá, že v nejbližší době neočekáváte třetí vlnu kvantitativního uvolňování (nekonvenčního pumpování nových peněz do ekonomiky, které ji má povzbudit, pozn. red.).

Ne. Můj výzkum ukazuje, že bychom měli očekávat spíše snížení cen akcií. Dokonce bych řekl, že se blíží úplný akciový výprodej. Nastane do října či listopadu. Pak ceny akcií zase porostou.

Ale opět sílí obavy z propadu americké, ale i evropské, ba možná i světové ekonomiky na takzvané druhé dno.

Podívejte se, jsem trader (obchodník s akciemi, dluhopisy atp., pozn. red.). Nezajímá mě ani tak, co třeba přijde v řádu let, zda přijde recese s dvojitým, trojitým nebo třeba žádným dnem, ale to, co je nyní přímo přede mnou. Vím ovšem, že ekonomické útlumy s dvojitým dnem jsou vlastně poměrně vzácné.

A vy jste samozřejmě schopen vydělávat peníze i na ekonomickém útlumu - spekulováním na pokles.

Určitě. Dobrý trader musí umět vydělat peníze i v časech, kdy jdou trhy dolů. V tomto ohledu se nejspíš objeví dobré příležitosti. Myslím, že boom v sektoru komodit je u konce a předpokládám, že do konce roku se v tomto sektoru ještě dočkáme masivních výprodejů.

Co soudíte o cenách zlata či stříbra? Je to bublina? Vidíte stříbro a zlato jako dobré zajištění proti inflaci?

Na trhu s kovy čekám trvalejší růst pravděpodobně až tak v září. Myslím, že investice do zlata a stříbra je hlavně dobrým zajištěním proti lžím politiků. Proti politikům, kteří kradou naše peníze, proti politikům, kteří věří v masivní schodkové financování státních výdajů. Politici kradou naše peníze - peníze občanů - mnoha způsoby, z nichž jedním je inflace a dalším zase třeba vysoké daně. Takže drahé kovy jsou výtečný způsob, jak se zajistit proti velmi pochmurnému politickému systému, jenž je realitou vlastně po celém světě.

Když hovoříte tak sklíčeně, je podle vás nějaká naděje na opravdovou změnu, třeba v americké politice?

Zcela jistě. Vždycky existuje naděje na změnu. Věřím, že v USA se to zlepší. Vezměte si, že se objevují hnutí, jako je Tea Party, v nichž hledají naději lidé - a je jich více a více -, kteří jsou rozhořčeni z prezidenta Obamy. Ten má v průzkumech tak nízkou popularitu, že snad ani nemusí být schopen ucházet se o znovuzvolení. Lidé říkají, že už mají všeho dost - dost lží, dost Kongresu, dost politiků, kteří jen vytahují peníze z jejich kapes.

Jaký máte názor na Rona Paula (neotřelý republikánský kongresman, jehož názory jsou poměrně blízké těm, jež zastává Tea Party, pozn. red.)?

Znám jej spoustu let. Nesouhlasím s ním sice úplně ve všech jeho politických názorech, ale cením si jeho konzistentních postojů během dlouhé doby. Ale i když jsou jeho libertariánské postoje nyní stále populárnější, pochybuji, že kdy bude prezidentem. Mám Rona rád, ale myslím, že už je prostě příliš starý. Už se neumí prodat jako kdysi. Viděl jsem ho tuhle v nějaké televizní debatě a už vypadal jako já, unaveně.

Souhlasíte s jeho názorem, že Fed by měl být zrušen?

Ano, na tom bych se s ním shodl. Fed je totiž pravděpodobně největší světová privátní firma. Řídí přitom americkou, ba světovou ekonomiku. Není - a nikdy nebyl - transparentní. Ale ztotožňuji se hlavně s Paulovými libertariánskými postoji - potřebujeme menší vládu, potřebujeme více osobních práv a potřebujeme méně válek. Amerika se žene do válek, zabíjí lidi pro kdejaký důvod - proč to děláme? Nedává to žádný smysl. Není to přitom vůbec izolacionistický pohled. Je to jenom otázka, zda válčit po celém světě, nebo ne. Raději bych viděl podporu ekonomického růstu, ne zabíjení lidí. Tento jeho libertariánský pohled - nikoli však on sám - nyní získává na popularitě.

Když říkáte, že Fed je v soukromých rukou, kdo je vlastníkem?

Fed, Federální rezervní systém, je vlastněn třinácti bankami. A vystopovat, kdo je za těmito bankami, je poněkud obtížné. Jsou to, zdá se mi, jisté soukromé osoby - evropské a americké rodiny, jako jsou Rockefellerové a další... prostě bohaté rodiny. Ale lidé už konečně prozřeli. Vzpomínám se, že když jsem byl velmi mlád a začínal jsem s obchodováním, někdy v roce 1962, Fed pořádal přednášky po celé zemi. Na nich jeho zaměstnanci vštěpovali lidem, ať rozhodně neinvestují do zlata, že je to hrozná investice - že do toho zkrátka mohou investovat jen úplní šílenci, nikoli civilizovaní lidé. Avšak zlato se ukázalo být navzdory tomu nejlepší dlouhodobou investicí. Oni nás tedy úmyslně mátli. A myslím, že lidem to už konečně došlo, probrali se. Je mi jedno, když lidi takto mate některá z makléřských firem, které přímo žijí z toho, že lidi klamou. Ale v případě Fedu, který se tváří jako vládní organizace, je to ještě mnohem horší lež a manipulace ekonomikou.

Myslíte, že se Fed od té doby nijak nezměnil?

Mám dojem, že nynější šéf Fedu Ben Bernanke chce řadu věcí skutečně zlepšit, ale používá stále staré způsoby z minulosti, které nikdy nefungovaly - třeba to schodkové financování. Proč raději nesnížit státní výdaje, nezmenšit vládu? Když prezident Reagan snížil daně, ekonomice to prospělo. To samé prezidenti Bush či Kennedy. Kdykoli jsme v historii snížili daně, hospodářství to svědčilo. Ale současná socialistická vláda ví nejlépe, že nám prostě nejvíce prospěje zvýšení daní. Myslí si, že když lidem vezme na daních ještě více peněz, ekonomice to nějakým zázrakem pomůže.

Jak tedy postavit americkou ekonomiku opět na nohy?

Dejme lidem více svobody, nechme je vydělávat více peněz, umožněme jim získat práci. Vezměte si třeba náš obchod s Čínou. Čína na americké vývozní zboží uvaluje tarify, zatímco my dovážíme z Číny velmi levně, se zanedbatelnou tarifní politikou. Jak mohou v USA vznikat nová pracovní místa, když levně dovážíme čínské šmejdy? Mohli bychom to zboží vyrábět v Americe - stačí zavést pořádné tarify na čínské dovozy. Pak budeme konkurenceschopní. Takhle je situace taková, že jen my na celém světě věříme ve volný trh bez tarifů, ostatní ne. Upínáme se volný trh, jenže tím ztrácíme konkurenceschopnost a tedy i pracovní místa.

Takže říkáte, že Amerika je oázou volného trhu ve světě, kde každý další klíčový hráč je protekcionistickou nebo dokonce centrálně řízenou ekonomikou typu té čínské?

Shrnul jste to lépe, než bych to řekl já. Ano, my věříme ve volný trh. A kdyby v něj věřili všichni ostatní, pak je to perfektní. Ale není tomu tak. Musíme jít tedy nazpět k tomu, co dělal Thomas Jefferson. To byl pozoruhodný muž. Pocházel mimochodem ze stejného kraje jako já. Prosazoval uvalení citelných tarifů na zboží, které jsme schopni produkovat v Americe, a velmi nízkých nebo žádných tarifů na zboží, které produkovat nemůžeme. To dalo zejména v devatenáctém století vzniknout silné Americe. Nyní je to Čína, která provádí jeffersonovskou politiku.

A co říkáte spekulacím, že čínská ekonomika, zejména její nemovitostní sektor, je v bublině. Může její případné splasknutí ohrozit i světovou ekonomiku?

Tato hrozba je reálná. A odpověď na otázku, zda bublina splaskla, je jednoduchá - jen se podívejte na šanghajský burzovní index. Ten svých maxim dosáhl už před několika lety. Pokud platí, že akciový trh je nejlepším ukazatelem očekávané ekonomické aktivity, je to vše, co je třeba o Číně vědět. S Číňany hodně spolupracuji, přednáším tam, znám lidi z univerzit, takže myslím, že docela dobře znám tamní situaci. Číňané vědí, že hospodářský vzestup skončil, že akciový trh přestal růst a jde dolů. Oni se v poslední době opravdu obávají. Mají strach. Ale největší problém, jemuž Čína začíná čelit, je, že mnoho lidí z nejchudších vrstev získalo trochu peněz a teď je opět ztrácí. Když vezmete dítěti cukrátko, rozladíte jej. A takhle jsou v Číně kvůli špatné ekonomice nyní rozladěny miliony lidí. Ta je to hlavní, čeho se nyní čínská vláda bojí.

A jak dopadne na světovou ekonomiku dluhová krize v Evropě?

Jsem trader, ne nějaký makroekonom. Jsem jen pozorovatel zvenčí. Kdybych však byl občanem evropského společenství, ze všeho nejprve bych se ptal, jací idioti nechali do Evropské unie Řecko vstoupit. Řekové prostě nikdy v minulosti nedokázali kočírovat své státní finance, vyhlašovali platební neschopnost, devalvovali.

tyden.cz

Jste otcem herečky Michelle Williamsové, jež byla dvakrát nominována na Oscara. Věnovala se ovšem také investování jako vy...

Michelle teď již neobchoduje. Jako herečka se chytla velmi dobře. A je mnohem snadnější být herečkou než obchodovat na burze. Jako úspěšný herec vyděláváte hodně peněz, máte výborné honoráře a je to prostě mnohem lepší práce. Obchodování, to je totiž stálý stres a úzkost. Obchodování je vlastně každodenní boj. Krásné na tom je, že Michelle chtěla být herečkou odmalička. Už jako malá mi říkala, „tati, to je to, co chci dělat". Její nadšení se rozvinulo dost brzy, což není typické. Třeba můj syn, lékař, začal po takovém povolání toužit až mnohem později. Já jsem zase bohu vděčný, že jsem našel svoji životní vášeň v obchodování. Nevím, čím bych byl jinak byl. V jakémkoli jiné činnosti jsem většinou vždy rychle pohořel...

Třeba i v placení daní. Vyšetřovali vás pro daňové úniky. Byl důvodem i váš libertariánský světonázor, že vláda prostě nesmí tahat tolik peněz z kapes občanů?

Šlo o kombinaci důvodů. Jedním bylo, že jsem skvělým terčem. Je přece výtečné klepnout přes prsty otce dcery, jež je nominována na Oscara - to zaručuje pozornost médií. Hlavně jsem však dal na rady právníků a jiných poradců z firem, jako je PriceWaterhouse Coopers, kteří mi doporučili, že tak a tak se lze legálně vyhnout placení daní. Řekl jsem si, že to je dobrý nápad. Jenže to legální nebylo. Ti experti takto radili snad desetitisícům jiných, ale po většině z nich vláda nešla. Selektivně vybrala mě a pár dalších lidech. Naštěstí jsem měl dost peněz na právníky, abych se z toho vysekal.

Je proces už definitivně za vámi - jste „vítěz"?

Ne, nejsem, neboť mě to stálo spoustu peněz (smích). Takže nevím, zda jsem vítěz, ale rozhodně jsem svobodný občan. Je ovšem vidět, že vláda opravdu jde hlavně po zvučných jménech. Herec Wesley Snipes je nyní ve vězení - neměl by tam být. A teď zrovna vyšetřují Nicolase Cage. Proti Cageovi či Snipesovi jsem docela bezejmenný, jde však prostě o strategii, jejímž prostřednictvím se vláda snaží vystrašit řadové daňové poplatníky. Ze stejného důvodu klepla kdysi přes prsty Muhammada Aliho. Je hnána snahou ukázat veřejnosti, padni, komu padni.

Vraťme se k investování. Co je nejčastější chybou, kterou drobní investoři činí?

Pokaždé, kdekoli na světě, je to to samé. Lidé při svém obchodování riskují příliš mnoho. Nemají ani ponětí o správě finančních prostředků. A z toho důvodu se nechávají příliš ovlivňovat emocemi. A jakmile se ocitnete pod vlivem emocí, nemůžete dost dobře obchodovat.

Proto doporučujete investovat vždy jen malý podíl celkového jmění toho kterého investora?

Samozřejmě. Je třeba dobře kontrolovat rizika, kontrolovat ztráty. Kdo vsadí hodně, může o hodně přijít. Jedna z mých klíčových rad tedy zní - nikdy nesázejte ve velkém. Sázejte v malém a snažte se svézt na mohutných pohybech trhu. Tak se vydělávají peníze.

Pravděpodobně tedy nejste fanda investování „na páku" (s vysokým podílem vypůjčených prostředků, pozn. red.)?

Rozhodně ne. Makléř vám sice bude říkat, že na páku lze získat ještě více peněz. To je pravda, ale můžete také o více peněz přijít. Ale makléři samozřejmě chtějí, aby klienti investovali „na páku", jsou to oportunisti - budou tak mít více z komisních poplatků.

Vidíte investování „na páku" jako jednu z hlavních příčin finanční krize? Velké banky investovali masivně na dluh.

Klíčovou příčinu vidím jinde - v tom, že Spojené státy šly do války.

Domníváte se, že pověstná hrdost Američanů, na to, že jsou Američané, nyní jaksi vadne - z důvodu válek, z důvodu churavějící ekonomiky?

Nikdy, za žádných okolností, nesázejte na pád Ameriky! Je to úžasná země. Všichni v USA jsou optimističtí, schopní riskovat. Jenom jim dejte příležitost něco zkusit dělat lépe - a budou to dělat lépe.

Dát jim příležitost - to znamená třeba i to, co jste již říkal, tedy zavést tarify na dovoz čínského zboží?

Ano, musíme srovnat globální ekonomické podmínky - prostřednictvím nějaké formy dovozních tarifů. Když uvalíme třicetiprocentní tarif na všechno, co se do USA importuje z Číny, jenom z Číny, nebudeme muset zatěžovat Američany žádnou daní z příjmu! Rozumíte - daň z příjmu bude nulová! Daň z příjmu ostatně v USA neexistovala do roku 1916 - a to z nás učinilo tak silnou zemí.

Mnozí by ale asi řekli, že vaše návrhy týkající se tarifů jsou docela ochranářské.

Určitě. Proto je potřebujeme. Potřebujeme chránit Ameriku, protože nikdo jiný Ameriku nechrání. Když v jedné zemi podporuje tamní vláda podnikatele tím, že dotuje elektřinu, nemůžeme jim v USA - kde takové dotace nejsou - konkurovat. To není fér. Musíme to fér udělat.

Rozhovor vedl Lukáš Kovanda.

Larry Williams

Americký obchodník s komoditami. Vystudoval žurnalistiku a je autorem několika knih, včetně úspěšných titulů o investování. V roce 1987 se stal mistrem světa v obchodování s termínovými kontrakty; během dvanácti měsíců dokázal vstupní kapitál deseti tisíc dolarů zhodnotit na více než 1,1 milionu dolarů, tedy o více než 11 tisíc procent. O deset let později zvítězila ve stejné soutěži jeho dcera Michelle, jež se nyní věnuje herectví - dvakrát byla nominována na Oscara. Na sklonku sedmdesátých let Williams dvakrát neúspěšně kandidoval (coby republikánský kandidát) za stát Montana do amerického Senátu. Mezi jeho koníčky patří běhaní, rybolov a potápění.

Připraveno ve spolupráci s časopisem Týden

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje například v žurnálu Politická ekonomie. Spolupracoval s časopisem Týden...

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Bojkotovat Ameriku?

Bojkotovat Ameriku?

Teď už je jasné, že výsledek prezidentských voleb v USA je katastrofa. Lhostejnost prezidenta Trumpa vůči riziku klimatických...

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK