Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

HDP: Je nám milejší krutá pravda, nebo milosrdná lež?

Lukáš Pfeifer
Lukáš Pfeifer
3. 8. 2011

Už „vynálezce“ hrubého domácího produktu říkal, že by tento ukazatel neměl sloužit k hodnocení blahobytu. HDP skutečně o stavu a vývoji ekonomiky vypovídá velmi zkresleně. Proč je tedy hlavním makroekonomickým ukazatelem? Protože toto zkreslení se prostě občas hodí… A nejen politikům.

HDP: Je nám milejší krutá pravda, nebo milosrdná lež?

V článku Reálná inflace je daleko vyšší! Víte o kolik? jsem kritizoval vypovídací hodnotu nejpoužívanějšího makroekonomického ukazatele měřícího cenovou hladinu, indexu spotřebitelských cen. Tentokrát se zaměřím na analýzu vypovídací schopnosti nejpoužívanějšího makroekonomického ukazatele vůbec, tedy hrubého domácího produktu. I ten totiž trpí silnými a záměrnými nedostatky.

Zlaté tele spotřeby

Oba zmíněné makroekonomické ukazatele mají shodný problém. Zaslepenost spotřebou se totiž netýká pouze indexu spotřebitelských cen. Podobně je konstruován také hrubý domácí produkt. I ten ignoruje veškerá stádia produkčního procesu a zaměřuje se pouze na finální produkci. Navzdory názvu se tak jedná spíše o čistý domácí produkt, neboť opomíjí hodnotu všech meziproduktů. Tím dochází k nadhodnocení spotřeby, jejíž váha v USA činí 70 procent HDP. V ČR se jedná „jen“ o 50 procent. Nemůžeme se však divit tomu, že vlády se tento zásadní nedostatek HDP nepokusily odstranit. Odůvodnění je snadné, neboť spotřeba je položka, která v průběhu času stabilně roste, a proto roste i na ni navázaný HDP.

Nepřiměřené nadhodnocení důležitosti spotřeby způsobuje rozsáhlé chyby v hospodářské politice, neboť nositelé hospodářsko-politických rozhodnutí jsou ve snaze vykázat pozitivní vývoj nejdůležitějšího ukazatele hospodářské výkonnosti nuceni přistoupit ke krokům podporujícím spotřebu. Ostatní opatření by HDP – symbolizující úspěšnost ekonomiky – příliš neovlivnila.

Oživování ekonomiky tímto způsobem je navíc i politicky populární – politici v těžkých ekonomických dobách zvýhodňují přístup k úvěrům, zvyšují sociální dávky, zvyšují vládní výdaje, čímž statisticky odvracejí hospodářský propad. Rostou-li spotřební a vládní výdaje, pak údaje o HDP naznačují lepšící se hospodářské výsledky, neboť váha těchto dvou sektorů je rozhodující: činí například přes 90 procent HDP Spojených států a 72 procent HDP České republiky. Opatření vedoucí k dlouhodobému růstu vládních výdajů či spotřebitelských úvěrů sice destabilizují hospodářský cyklus a zvyšují státní zadlužení, to je ovšem z krátkozrakého politického úhlu pohledu často naprosto irelevantní.

Následující obrázky přehledně ilustrují aktivitu jednotlivých sektorů v USA a ČR v posledních patnácti letech. Z nich je naprosto patrné, že vlády se snaží vyrovnávat pětiprocentní trend růstu spotřeby. Poklesla-li tedy spotřeba například v USA v dubnu 2009 o 2,6 procenta, americká vláda reagovala zvýšením vládních výdajů o 11,1 procenta. Stejné tendence jsou viditelné i na druhém obrázku, znázorňujícím vývoj jednotlivých sektorů v ČR. Menší aktivita české vlády v době hospodářského propadu je dána jejím menším vlivem na ekonomický vývoj malé otevřené ekonomiky.

Modrá křivka poté znázorňuje hrubé soukromé investice a reprezentuje třetí významnou položku HDP, která je zároveň nejvíce nestabilní. Její váha však v USA činí pouze 14 procent. Obdobnou položku pro ČR představuje tvorba hrubého kapitálu reprezentující 22 procent českého HDP. Tento dvanáctiprocentní rozdíl může být jedním z faktorů silnější volatility českého HDP oproti HDP Spojených států.

Graf: Aktivita jednotlivých sektorů v průběhu času v USA (procentní změna oproti předešlému roku)

Zdroj: Federal Reserve Bank of St. Louis

Graf: Aktivita jednotlivých sektorů v průběhu času v ČR (procentní změna oproti předešlému roku v běžných cenách)

Zdroj: Český statistický úřad, národní účty

Vliv podnikové sféry je tak v rámci oficiálních ukazatelů ekonomické výkonnosti silně podhodnocen. Není se čemu divit. Poslední po čem vládní představitelé touží, je silná volatilita ukazatele hospodářské výkonnosti.

Hrubý domácí výstup

Americký ekonom Mark Skousen si záměrného klamu takto konstruovaného makroekonomického ukazatele ekonomické výkonnosti povšiml a pokusil se do výpočtu ekonomického růstu začlenit různá stádia výroby. Hrubý domácí produkt nahradil indikátorem, který nazval hrubý národní výstup (Gross Domestic Expenditures). Ten se snaží pojmout produkci zboží od surových materiálů až po spotřební produkty. Hrubý domácí výstup tak můžeme vypočítat jako hrubý domácí produkt plus výdaje na meziprodukty. Je to právě množství meziproduktů neboli vstupů, které je spjato s využitím kapacit v podnikovém sektoru. Tuto položku HDP naprosto ignoruje, a proto také nemůže dostatečně reflektovat skutečný vývoj hospodářského cyklu.

Váhy jednotlivých sektorů se samozřejmě mění v čase. Následující obrázek ilustruje nejaktuálnější rozložení vah obou zmíněných ukazatelů, tedy HDP (GDP) a HDV (GDE) v USA. Pro Česko bohužel nejsou váhy hrubého domácího výstupu doposud určeny.

Graf: Váha jednotlivých sektorů podle hrubého domácího produktu a hrubého domácího výstupu

Zdroj: Centre for Comparative Economics

V případě hrubého domácího výstupu nečiní váha podnikových výdajů v USA 14 procent, ale necelých 63 procent, což je číslo, které na první pohled daleko realističtěji reflektuje skutečnost. Z důvodů silné váhy hrubých podnikových výdajů (které zahrnují i výdaje na meziprodukty) je hrubý domácí výstup podle Skousenových propočtů 3,66× volatilnější, než dnes využívaný HDP. Hrubý domácí výstup proto dokáže zachytit skutečný vývoj hospodářského cyklu daleko lépe než HDP

Začlenění HDV do národních statistik by tedy mělo velmi pozitivní důsledek na informovanost jednotlivých ekonomických subjektů o aktuální ekonomické situaci a zřejmě by vedlo i k vhodnější hospodářské politice státu. Podle Skousena může být navíc jeho začlenění velmi jednoduché, neboť se jedná o jakýsi předstupeň HDP. HDV lze rozložit na HDP a meziprodukty, poté následují již používaná členění na ukazatele čistého národního produktu, národního příjmu, osobního příjmu a podobně.

Stačí si tedy jen vybrat: je nám milejší krutá pravda, či milosrdná lež?

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Lukáš Pfeifer

Lukáš Pfeifer

Od roku 2011 pracuje jako finanční analytik. Na odborné úrovni se zabývá zejména finanční stabilitou.

Související témata

hrubý domácí produkthrubý domácí výstupmeziproduktyspotřební výdajevládní výdaje
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo