Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Německý ústavní soud rozhoduje o budoucnosti eurozóny

| 5. 9. 2011 | Vstoupit do diskuze

Euro je v ohrožení a dokonce hrozí jeho zánik, shoduje se dnes řada investorů. V debatě o budoucnosti eura ale poněkud zapadá fakt, že ohrožena není jen měna samotná a eurozóna, ale také budoucnost celé Evropské unie. A to možná dřív, než byste čekali…

Německý ústavní soud rozhoduje o budoucnosti eurozóny

Co je onou kritickou hrozbou pro Unii? Zasedání německého Spolkového ústavního soudu naplánované na tuto středu. Právě 7. září totiž ústavní soud oznámí své rozhodnutí, zda Německo poskytnutím finanční pomoci slabším evropským ekonomikám neporušilo Lisabonskou smlouvu, přesněji článek 125, tedy takzvanou protibailoutovou klauzuli. Lisabonská smlouva ovšem platí pro všechny státy, které ji podepsaly, nejen pro Německo. Pokud by tedy německý ústavní soud uznal, že pomoc zemím v problémech je porušením smlouvy, znamenalo by to, že proti ní konaly i všechny ostatní země přispívající do Evropského fondu finanční stability.

Co říká první bod článku 125 Lisabonské smlouvy?

  • Unie neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních nebo místních orgánů nebo jiných veřejných orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo veřejných podniků kteréhokoli členského státu, pokud se nejedná o vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru. Členský stát neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních nebo místních orgánů nebo jiných veřejných orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo veřejných podniků jiného členského státu, aniž jsou dotčeny vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru.

Bez Německa je slavný euroval nahraný

Zmínek o tomto potenciálním milníku ve vývoji Evropské unie přitom najdete v tisku pramálo. Pokud se k němu vyjadřují politici, prakticky nepřipouštějí možnost, že by se soud vyslovil proti přelévání peněz. Jenže pokud by výrok nakonec přeci jen vyzněl v tom smyslu, že účast Německa na záchranném plánu pro Řecko nebyla v pořádku, je plán odsouzený k zániku. Bez Německa, tedy bez německých peněz je prostě nerealizovatelný – nikdo jiný zkrátka nemá dostatek prostředků.

Německý příspěvek do společného fondu je jednoznačně největší. A to o parník. Druhá země v pořadí, Francie, totiž dává zhruba o třetinu méně. S významnější pomocí od zemí „na periferii“ (tím myslím malé země) pak může eurozóna počítat jen stěží. Jejich naplánovaná pomoc je (s výjimkou Nizozemska) o jeden nebo v případě některých zemí dokonce o dva řády nižší než příspěvek Německa! Mimochodem, největší záruky z malých zemí dává Slovensko (44 procent HDP v případě pádu Itálie; došlo by tak k více než zdvojnásobení tamního státního dluhu). Přesvědčte se sami, hodnoty jsou názorně shrnuty v následující tabulce.

zadluzenost

Výpočty: autor článku. Plná velikost k dispozici zde.

Odstoupení Německa by malé země, které k účasti na internacionální pomoci stejně přišly jak slepý k houslím, neustály a podle všeho by byly nuceny se svých závazků vzdát. Bez Německa není šance pomoc „ufinancovat“. Určitě by bylo zajímavé sledovat, jak by se v takové bezprecedentní situaci, pokud by nastala, zachovala Evropská centrální banka (ale i Fed, který jí už minulosti opakovaně vypomáhal).

Pomoci by se ale určitě měly zúčastnit i banky (tím, že by na svá bedra naložily část ztrát). Ony přece držely dluhopisy, inkasovaly úroky, a když hrozí problémy se splácením, najednou žádají, aby jim jiné země zaplatily celou částku... Nedivil bych se, kdyby si evropské země vzaly inspiraci ze Spojených států a připravily žaloby.

Trh nezná sentiment

Středeční rozhodnutí soudu bude klíčové nejen pro budoucnost eurozóny, ale nejspíš i projektu Evropské unie. Soud unii pravděpodobně „podrží“. Nebo se dočkáme nějakého šalamounského řešení, aby se vlk nažral a koza eurozóny zůstala celá… Otazníků však i tak zůstane ve vzduchu více než dost.

A pokud by náhodou Spolkový ústavní soud opravdu řekl, že příspěvky do Evropského fondu finanční stability odporují Lisabonské smlouvě, máme se na co těšit. Euroevropa se otřese v základech. A s ní i všichni eurooptimisté… Reakce trhů – od obligací přes akcie až po komodity – by byla drastická. Na spekulaci na pokles by byly zralé jak evropské banky, tak euro jako takové.

Autor je soukromý investor a provozovatel investičního portálu pro investory.

V pokračování článku se budu zabývat tím, co by znamenalo rozdělení eura na „silné euro“ a „slabé euro“, což je také jedna z alternativ vývoje, o nichž se diskutuje...

Komentáře

Celkem 4 komentáře v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK