Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Maďarské hypotéky mají zaplatit i Češi. Podle Maďarů...

Maďarský premiér Viktor Orbán se znovu – poté co před časem speciální daní zatížil banky, mobilní operátory a energetické firmy – rozhodl řešit problémy maďarské ekonomiky na úkor zahraničních investorů. Cílem jsou opět banky, mezi nimi na jednom z prvních míst i rakouská Erste. Orbánův útok proti ní je útokem i na českou ekonomiku.

„Maďarsko nemá problémy, problémy má Evropská unie,“ prohlásil minulý týden sebevědomě ve velkém projevu k občanům maďarský premiér Viktor Orbán. Od premiéra země, která vlastním občanům zestátnila zhruba 200 miliard korun uložených v soukromých penzijních fondech, je to poměrně troufalé. Maďarská ekonomika přitom míří do recese, měna se propadá a plán na tříprocentní deficit státních financí bude dodržen, jedině když se zvýší daňová zátěž nebo se se státními účty bude čarovat ještě víc, než je obvyklé.

Rozumný plán

O dalším problému, který Maďarsko tíží, jsme zde informovali nedávno. Je jím obrovská zadluženost obyvatelstva (ale i samospráv) ve švýcarských francích a také eurech. V těchto měnách si statisíce Maďarů (a také spousta radnic) braly v devadesátých letech úvěry. Soukromníci převážně na hypotéky. Nízké úročení úvěrů a stoupající kurz forintu byly ještě před několika lety neodolatelným lákadlem. Teď však naopak rekordně vyrostl kurz franku a splátky hypoték vyskočily někdy až na dvojnásobek. Záchranný plán maďarské vlády zní: pro splátky zavedeme na pár let fixní kurz franku a eura, o desítky procent nižší než současný tržní kurz. Celková výše hypotéky se tím sice nezmění, nutnost splácet vysoké dluhy se ale odsune „na neurčito“ a uvidí se teprve za tři roky. Tento plán sice banky nepotěšil, ale zněl ještě jako kompromis snesitelný pro obě strany, jak dlužníky, tak věřitelské banky.

Orbán přitvrdil

Jenže premiér Orbán ve svých populistických nápadech přitvrdil. Oznámil, že plátci hypoték ve francích a eurech dostanou možnost splatit jednorázově hypotéku podle státem stanoveného výhodného kurzu 180 forintů za frank, aktuální kurz franku je přitom 233 forintů za frank. Rozdíl by byl problémem banky, která úvěr poskytla.

Jde po speciální dani o další pokus řešit problémy maďarské ekonomiky na úkor zahraničních investorů, protože většina maďarských bank je v cizích rukou. Největšími investory do bankovního sektoru jsou Rakušané a tentokrát to vypadá, že Orbán se svým krokem ve Vídni tvrdě narazí. A to proto, že vzhledem k obrovskému rozsahu půjčených prostředků jeho postup rakouské banky citelně zasáhne. Rakousko již oficiálně protestovalo a je připraveno obrátit se na Brusel.

„Takhle se člověk nemůže ke svým sousedům chovat. To není dobrý styl komunikace," uvedl podle agentury APA rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger. „Přijetí takového zákona v Maďarsku by rakouské banky existenčně ohrozilo,“ dodal také ministr.

Patnáct miliard od Erste

 Vývoj kauzy by měl zajímat i Česko. V ohrožení je totiž i finanční skupina Erste, pod kterou spadá největší česká banka, Česká spořitelna. Erste má jen v maďarských hypotékách (o půjčkách samosprávám nemluvě) přes tři miliardy eur, tedy téměř 75 miliard korun. Pokud by Maďarsko skutečně plán na splátku hypoték (tedy jejich pravděpodobné přefinancování na forinty) uskutečnilo, odhaduje se ztráta Erste jen z tohoto kroku v přepočtu na minimálně 15 miliard korun. Že by se něco takového nedotklo finanční stability celé skupiny, tedy i České spořitelny, nelze očekávat.

Pokud nebude Orbánovi jeho nápad „rozmluven“, přispějí tak Maďarům na řešení problémů jejich hypoték i čeští střadatelé, kteří si ukládají peníze do České spořitelny. Česká vláda a diplomacie by proto měly rozhodně konat a Rakousko v jeho případné stížnosti, či dokonce žalobě proti Maďarsku důrazně podpořit. V sázce není totiž nic menšího než budoucnost největší české banky s miliony střadatelů.

Autor je redaktorem Lidových novin

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 12 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK