Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zase krize: O králíčkovi, který chtěl koňskou injekci

| 29. 9. 2011

Světem obchází strašidlo recese a finanční krize – již podruhé od podzimu 2008. Statisticky vzato, recese navštěvuje vyspělé ekonomiky jednou za sedm let a trvá typicky rok a půl. Ale je to jako s povodněmi: dlouho nic, a pak máte pocit, že sotva skončila jedna, začne druhá.

Zase krize: O králíčkovi, který chtěl koňskou injekci

Recese znamená pokles výkonu hospodářství a vyšší nezaměstnanost. Finanční krize je větší bestie. Jaký je rozdíl mezi recesí a krizí? Recesi lze přirovnat k únavě po práci. Když ekonomika přepíná síly a produkuje nad svůj potenciál, následuje potřeba přestávky. Krize však není běžný odpočinek; spíše zhroucení organismu. Krize nastává, když organismus přepíná své síly a „jede“ na doping.

Zadluženi jsou prakticky všichni

Funkci dopingu samozřejmě zastávají peníze. Bývalo obvyklé, že po příchodu recese vláda rozhodla, že je třeba podpořit ekonomiku dodatečnými výdaji. Jako když si unavený pracant dá něco na posilněnou. Když recese odezněla, vládě se nechtělo výdaje rušit, protože si na ně jejich příjemci už zvykli. Tak vznikly hory státních dluhů, které dnes trápí skoro všechny evropské vlády, s výjimkou rozpočtově střídmého Estonska.

O drogové závislosti států na dluhy bylo napsáno hodně. Méně se ví, že soukromé dluhy jsou ještě větší malér, hlavně v Evropě. Španělské podniky a domácnosti dlužily bankám 284 procent hrubého domácího produktu v roce 2010, uvádí nedávno publikovaná zpráva Banky pro mezinárodní vypořádání v Basileji. Portugalské podniky a domácnosti dluží 259 procent hrubého domácího produktu. Nizozemci dluží 251, Belgičané 241, Britové 232, Francouzi 224, Finové 212 a Italové „pouhých“ 181 procent HDP.

Lépe jsou na tom Němci, kteří dluží přijatelných 164 procent HDP; střízliví Češi dokonce jen necelých 50 procent! Pro transatlantické srovnání: Američané dluží 171 a Kanaďané 201 procent HDP.

Bez krize to nepůjde

Problémy se státním dluhem USA a EU jsou zhruba srovnatelné. Pokud však jde o bankovní dluh soukromému sektoru, EU je na tom mnohem hůře: je těžce předlužená. Hospodářská recese v prostředí takto přesyceném bankovními úvěry musí nutně přerůst v bankovní krizi. Hospodářské dějiny neznají případ, aby se ekonomika do této míry zadlužená ozdravila bez krize.

Proč však jsou Španělé, Portugalci a Irové po krk v dluzích, zatímco německý soukromý dluh nepřekračuje meze stability? Měnová politika Evropské centrální banky byla přizpůsobena potřebám Německa, které potřebovalo nízké úrokové sazby. Na ekonomiky okrajových států eurozóny tato politika měla podobný efekt, jako když veterinář aplikuje králíčkovi injekci určenou pro koně. Koňská dávka levných peněz způsobila neuvěřitelný stavební boom v Irsku a ve Španělsku. „Španělsko prožívá čtrnáctý rok nepřerušeného hospodářského růstu,“ psalo se v roce 2007. „Nezaměstnanost, která v 90. letech dosahovala 20 procent, poklesla na úroveň 8,2 procenta.“ Tehdy se však evropská dluhová expanze blížila kulminaci a byly zřejmé známky budoucích problémů.

Ty se naplno projevují na podzim 2011. Bajka o králíčkovi, který chtěl stejnou injekci jako kůň, končí. Králíček doběhal a svíjí se v křečích. Doping v podobě levných eurových úvěrů byl příliš silný. Makroekonomie je však přece jen radostnější obor než veterina nebo medicína. Pacienti nikdy úplně neumírají. Ekonomika vždy nějak přežije, a to i tu nejhorší krizi. Existují metody, kterými by vláda nebo Evropská centrální banka mohla tento přerod usnadnit a zmírnit těžkosti?

Vláda je lékař, který zná jen jeden recept: stimulační rozpočtovou politiku. Dnešní evropské veřejné finance jsou však ve stavu jako po středně velké válce. Na stimulaci není prostor, naopak, je třeba dluhy splácet, a nikoli dělat nové.

Inflace děsí, ale také zachraňuje

Evropská centrální banka má také jen jeden recept: pumpovat peníze do oběhu. Zde neexistuje limit, protože libovolný počet miliard eur lze vyrobit stisknutím několika kláves. Potíž je v tom, že tato finanční medicína má vedlejší efekt: inflaci. Proto již dva němečtí členové vedení ECB na protest odstoupili: Axel Weber a Jürgen Stark. Němci inflaci nenávidí od roku 1923, kdy je úmyslně rozpoutaná hyperinflace připravila o úspory a zruinovala ekonomiku.

Při vyloučení nemožných variant však inflace zůstává nejméně špatným řešením. Inflace je účinným rozpouštědlem dluhů. Nikdo ji nemiluje a Němci ji vyloženě nenávidí – ale jiné řešení tu zkrátka a dobře není.

Nějaká dobrá zpráva? Inflace dělá investorům radost, neboť rozpouští dluhy a úspory na bankovních účtech, ale nafukuje ceny majetkových investic, zejména akcií a nemovitostí. Nejprve ovšem Evropa projde bolestným obdobím, kdy všichni budou ztrácet.

Psáno pro MF Dnes

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (20 komentářů)

Otakar Hokynář | 30. 9. 2011 09:00

Doplním ještě trochu svojí předchozí repliku na Jana Altmana. Zajímám se o historii, hlavněraného středověku a pozdní antiky, i když na to teď nemám moc času. Nicméně, zdá se, že trend k rozkladu mocných říší je poměrně univerzální: prosperující říše zahubí vnitřní rozklad daný tím, že stále víc lidí se cpe do nadstavby společnosti, která tím ztrácí akceschopnost. Je to vidětna postupném kouskování Římské říše na menší a menší provincie, postupně stoupající počet lidí ve vedení (vojenský a správní velitel). Naopak tam, kde byla rizika, zájem opadl. Městské kúrie ( asi bych charakterizoval jako sdružení občanů pečujících o město za vlastní peníze) mívaly zpočátku až několik set členů. Později se členství v kúrii stávalo přítěží,kdy kuriál riskoval až ožebračení.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 9. 2011 12:26
reakce na Otakar Hokynář | 30. 9. 2011 09:00

Nejen nárůst parazitické vrstvy, ale také inflace (snižování obsahu zlata v mincích)a vysoké daně vedly k pádu Říma. Ono samozřejmě tyto tři faktory jsou úzce propojené. Daně (odvody) mnohdy byly tak neúnosné, že synové odmítali po otci převzít/zdědit řemeslo/živnost a tak muselo být zákonem nařízeno, že je jejich povinností to převzít!
To právě inflace (tehdy šizení mincí, dnes emise nekrytých "peněz"), respektive státní monopol na emisi peněz, umožňuje státu takto bobtnat, provozovat hordy úřadů, válčit po celém světě a mít po světě stovky základen(USA), atd... Kdyby si stát o prostředky na toto všechno řekl na daních (a nemohl dodatečné prostředky získat jednak inflací a jednak zadlužením budoucnosti), daně by musely být 90% a došlo by k okamžité revoluci.

Jinak k tomu Římu je zajímavé ještě např. toto:
http://www.mises.cz/c lanky/inflace-v-rimske-risi-24 .aspx
http://www.istrejcek. cz/text/301-jak-nadmerna-vlada -znicila-starobyly-rim
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 3. 10. 2011 10:09
reakce na Jan Altman | 30. 9. 2011 12:26

Díky za odkazy, stihl jsem přečíst zatím ten první,pěkně shrnuto. Tu paseku ještě umocňovalo, že vojáci umírali nikoliv při obraně říše, ale převážně v občanských válkách, tedy bojích císařů, cézarů a usurpátorů.Ten proces byl taky pozvolný, začal porážkou u Teutonburského lesa , kdy říše přestala expandovat- a přesto se početní stav vojska zvyšoval. Nepřipomíná to nějakou současnou velmoc?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

marek stepan | 29. 9. 2011 16:23

vím, že je to irelevantní, přesto: na obrázku není králík, ale zajíc.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Dell | 29. 9. 2011 13:43

S tím se nedá dělat nic, než souhlasit. Kdyby alespoň ten růst HDP byl nějak výrazný, ale západ i s veškerou manipulací osciluje kolem 0% a to ještě naprosto ignoruje nezaměstnanost. Jen aby se dalo říct, že už není recese nebo nedej bože rovnou krize.

Jen tak mimochodem, v 70. letech se Čína otevřela světu a tato událost jen tak čistě náhodou koresponduje s tím, že dva američané od té doby stěží uživí svou rodinu. Zatím každá civilizace padla, teď se bohatsví přesouvá ze západu na východ. Falšování dat na tom nic nezmění.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 29. 9. 2011 13:47
reakce na Radovan Dell | 29. 9. 2011 13:43

Tohle mělo být dole k příspěvku Jana Altmana.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Kocourek | 29. 9. 2011 11:29

Opět velmi kvalitní příspěvek. Škoda, že nejste autorem článků tady na serveru, byly by velmi přínosné.

Co se týká inflace, chtěl bych se Vás zeptat, popřípadě zde diskutujících, kde nalézt nějaký zdroj informací, ze kterého by se dala zjistit reálná míra inflace v ČR? Tu by měl reflektovat dle původní definice inflace pouze přírůstek množství měny v systému (nově vytvořených peněz), který ji tak znehodnocuje. Inflaci vyjádřenou formou Indexu spotřebitelských cen dle ČSÚ za reálnou míru inflace nepovažuji, protože dle mého názoru se s reálnou mírou inflace nedá srovnávat (pouze na ní závisí). Hlavně údaje za poslední roky jsou mi velmi podezřele nízké (2009-1%, 2010-1,5%). Přičemž dle ČNB je M1 za oba roky mnohem vyšší (2009-6,1%, 2010-7,8%).

Existuje nějaký zdroj, kde takovou informaci najít nebo ji z něj odvodit?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel L | 29. 9. 2011 21:57
reakce na Tomáš Kocourek | 29. 9. 2011 11:29

Velmi kvalitní zdroj je sama ČNB a její výkazy. Inflaci lze vypočítat dle knihy MAKROEKONOMIE - DornbuscH Fisher jako meziroční růst M2 minus reálný růst HDP. Nebo také jednoduše jako tzv. deflátor HDP = Inflace. Velmi důležitý je i samotný objem oběživa a ten v posledních 20 letech rostl velmi nemilosrdně. Toto je výlučně v kompetenci ČNB a tak se nemusíme divit, proč byly zrušeny haléřové mince.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Ptáčník | 1. 10. 2011 20:33
reakce na Pavel L | 29. 9. 2011 21:57

Tady jsem to hodil do grafu: http://img189.imageshack.us/img189/7487/inflace.png
Deflátor a CPI spolu docela korelují, Dorbuschova inflace je dle očekávání vyšší (s výjimkou loňské deflace).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 29. 9. 2011 22:43
reakce na Pavel L | 29. 9. 2011 21:57

Mincemi jste mi připoměl rozhovor, který jsem měl nedávno. Krásným ukazatelem toho, jak peníze ztrácí hodnotu je kovová 50 koruna. Ještě si pamatuji papírovou 10 korunu, moje děti budou možná vzpomínat na papírovou stokorunu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 29. 9. 2011 23:25
reakce na Radovan Dell | 29. 9. 2011 22:43

Pamatuji tuto bankovku
http://www.penize. cz/Image.aspx?itemid=62746amp;width=640&q=80
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 29. 9. 2011 12:10
reakce na Tomáš Kocourek | 29. 9. 2011 11:29

Hezký den, Tomáši, díky moc za reakci. Jen, jak to prosím myslíte s tím: "Škoda, že nejste autorem článků tady na serveru, byly by velmi přínosné"? Díky moc
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Kocourek | 29. 9. 2011 12:08
reakce na Tomáš Kocourek | 29. 9. 2011 11:29

Příspěvek patří panu Altmanovi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 29. 9. 2011 13:05
reakce na Tomáš Kocourek | 29. 9. 2011 12:08

Dobrý den, díky, oficiální statistiky jsou třeba zde:
http://www.businessinf o.cz/cz/clanek/analyzy-statist iky/hlavni-menove-a-fiskalni-u kazatele-cr/1000431/49262/#uss p

http://www.cnb.cz/mir anda2/export/sites/www.cnb.cz/ cs/statistika/menova_bankovni_ stat/menova_stat_publ/2011/men stat_0711_CS.pdf

Případ něje možné použít tento nástroj:
http://www.cnb.cz/ docs/ARADY/HTML/index.htm
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Dell | 29. 9. 2011 07:50

"Zase krize:" kdepak, pořád ta samá krize. V roce 2008 jsme měli předlužené banky a předlužené státy, za 3 roky se jejich zadlužení ještě zvýšilo. To bych si opravdu nesměl vidět ani na špičku nosu, abych uvěřil tomu, že krize 2008 odezněla a teď nás čeká nová krize 2011.

Pro srovnání by bylo zajímavé vidět zadlužení států a soukromého sektoru v roce 2008 a 2010. Článek uvádí jen rok 2010.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 29. 9. 2011 09:34
reakce na Radovan Dell | 29. 9. 2011 07:50

Mainstreamoví ekonomové vidí ekonomiku jako stroj s dvěma ovládacímí pákami. Jedna ovládá objem vládních výdajů, druhá úrokovou míru a růst monetární báze. Vše ostatní je irelevantní, důležité je pouze u těch pák mít dobré kormidelníky.

Jsou v zajetí svých dogmat a vzorců (vzniklých radikální trivializací reality metodou "předpokládejme, že 10 z 12ti proměnných jsou konstanty a nezávislé hodnoty a vykouzleme funkci závislosti zbylých dvou hodnot). Všechny ty modely ala IS/LM a podobné trivialismy nemající žádný vztah k realitě.

Největší mantrou, kterou mainstreamovci vzývají a podle které se rozhoduje kormidelník se dvěma pákami, je HDP. Je to nic neříkající ukazatel. Nejproblematičtější je samozřejmě ono "G". Sebenesmyslnější vládní výdaj se do HDP započítává v plné výší. Předražená dálnice odnikud nikam. Zřízení a provoz úřadu komplikujícího podnikání. Dovoz předražených propisek á5000Kč/kus pro úředníky. Atd... toto vše se plně započítá do HDP. Podle mne by se nemělo G počítat vůbec (kdo ví, jestli vládní výdaje blahobyt a produktivitu společnosti zvyšují či snižují?), ne-li odečítat!

Další problém je s růstem HDP. Podle něj mimo jiné stanovujeme začátky a konce krizí. Jenže jak se počítá? Vezme se loňské HDP, vezme se letošní HDP, to se očistí o inflaci a vidíme, k jakému reálnému růstu/poklesu došlo. Jenže jakou inflaci vezmeme? No samozřejmě tu oficiální, spočtenou podle státu příznivých metodik. Kdyby se použila nezávisle stanovená inflace (např. ShadowStats.com), či i jen inflace dle několik let staré oficiální metodiky (před její účelovou změnou), nemohli bychom (mluvím o USA) mluvit o další krizi, protože ta před tím nikdy neskončila.

Otázka ale je, jestli by se od HDP neměl odečítat i růst dluhu. Pokud si koupím dovolenou, auto a 80'' plazmovou TV na dluh, zvýšil se můj blahobit či moje ekonomická výkonnost? Zvýšila se NPV mého majetku? Jistě ne! Blahobyt se spíše snížil o úroky, které musím zaplatit. Pokud tedy nějaká ekonomika roste o 2%, ale zadlužení se zvýší o 5%, je to reálný, poctivý, udržitelný růst?

Pokud by se (byť nějak umírněně) revidoval vzorec HDP o:

1) Efektivitu vládních výdajů (tedy to G dělit nějakým koeficientem)

2) Pro výpočet růstu HDP se používal realističtější údaj o inflaci

3) Nějak by se zohlednilo, jaká část růstu je vlivem skutečného růstu efektivity a která je jen iluzí růstu na dluh (na úkor budoucnosti)

... pak by se jasně ukázalo, že Západ je v permanentní recesi již minimálně od sedmdesátých let.

Ostatně každý američan vám potvrdí, že v 50. a 60. letech si příslušník střední třídy (dokonce i kvalifikovaný dělník) mohl dovolit nechat manželku v domácnosti a z jednoho platu utáhl hypotéku, studium dětí, jejich zdravotní pojištění, atd... Dnes pracují oba a nemají na to! To jaksi nekoresponduje s oficálními statistikami nepřetržitého růstu!

Západ stagnuje a i ta stagnace je jen koupená na dluh, který ale brzy bude muset být splacen, resp. celý Západ bude defaultovat. Tak, jak v roce 1989 skončil reálný socialismus, brzy skončí i socialismus demokratický. Na tu samou ekonomickou impotenci. Z těch samých příčin, jaké popsal Joseph Salerno.
http://www.libinst .cz/etexts/Salerno_kalkulace.p df
Protožei v demokratickém socialismu není ekonomická kalkulace možná. Stát zásadním způsobem ovlivňuje/deformuje cenu práce, cenu peněz, atd...
Demokracie zároveň vede k demotivaci, růstu nezodpovědnosti a krátkozrakosti a růstu parazitismu (hádám, že u nás maximálně tak 20% národa produktivně živí zbylých 80% neproduktivních). Tento stav, natož tento trend, objektivně není udržitelný - nicméně tento trend plyne ze samé podstaty systému - proto dojde k jeho změně. Ne proto, že si to někdo přeje, ne proto, že to někdo prosazuje. Prostě to bude nutnost a dojde k tomu "automaticky&qu ot;,skokově a bez varování.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 29. 9. 2011 16:09
reakce na Jan Altman | 29. 9. 2011 09:34

Jene, skvěle, naprosto přesně popsáno. Nejstrašnější je ale praktický trend v tom smyslu, že "neproduktivní& quot;lidéz nadstavby společnosti si usurpují rozhiodující podíl z práce produktivních a proto každý chce být v nadstavbě společnosti. Podotýkám, že rozumná nadstavba společnosti je třeba. Nyní třeba záchranné služby znervózňuje soudní spor, který je v podstatě o ptákovině. Jenže se tím živí tým právníků za nemalé peníze, násobně převyšující příjmy záchranářů (počítám je do produktivní sféry, neboť chrání hodnoty) riskujících zrannění v terénu či právní cestou vedený útok.
Jiná věc je, že díra do země vykopaná v Číně se tak moc neliší od díry dop země v Americe či v Německu. Nemůže za ní být diametrálně odlišný příjem a odlišný ekonomický status.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 9. 2011 12:51
reakce na Otakar Hokynář | 29. 9. 2011 16:09

V minulém příspěvku jsem psal, jak irelevantním údajem je HDP.

Přesto ho většina "ekonomů" uctívá jak pohanského bůžka.

A i když někdo o smyslu HDP pochybuje, takový ukazatel "podíl dluhu na HDP" se již používá zcela běžně a bez námitek. Ale k čemu je vědět, jak je velký dluh k HDP, když ke splátkám dluhu se nepoužívá HDP, ale daňové výnosy?

Investory do dluhopisů by spíše měl zajímat poměr celkového dluhu a celkových daňových "příjmů" státu (a to dost možná minus mandatorní výdaje). I když si vedle sebe postavím dva státy s obdobnou mírou zadlužení (dluh/HDP), relevantnější ukazatel Dluh/DaňovýVýnos mohou mít diametrálně odlišný.

Státy se do HDP snaží započítat kde co, jen aby se mohly chlubit růstem, úspěchem a nízkým podílem dluhu na HDP. A tak tam započítávají i drogy a prostituci:
http://byznys.lidovky.cz/s tatistici-zahrnuli-do-hdp-drog y-a-cesko-zbohatlo-fvf-/statni -pokladna.asp?c=A110930_110958 _statni-pokladna_nev

Ty ale na splátky dluhu nikdy nepřispějí. Zkusme si představit chaosstán, kde většinu HDP tvoří nezdanitelné drogy a prostituce. Z čeho dluh splatí? Nebo socialostán, kde je drtivá většina HDP tvořena vládními výdaji. Jak ti dluh splatí? Tím, že dosavadní vládní výdaje přesměrují na splátku dluhu? Tím jednak vyvolají revoluci a jednak tím HDP prudce klesne, čili podíl dluhu na HDP stoupne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 29. 9. 2011 19:16
reakce na Otakar Hokynář | 29. 9. 2011 16:09

Pujdu jeste dal a zeptam se: Kde by lidstvo mohlo byt, kdyby tito neproduktivni lide delali neco uzitecneho? Mozna by se celosvetove pracovalo jen 20 hodin tydne a kazdy by si tim vydelal na bezne zivotni potreby, mozna bysme uz byli na marsu, nebo se zbavily vsech neekologickych vyrob.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 9. 2011 12:37
reakce na Libor Kosour | 29. 9. 2011 19:16

Toto právě nikdo není schopen domyslet, ani náznakem si představit. Ani to vlastně nejde.
Kdyby pracovalo 70% místo 20ti, kdyby těm pracujícím ten parazitický zbytek jen nekomplikoval život regulacemi a dalšími omezeními a náklady, růst efektivity a jakýsi "všeobecný pokrok" by byl výrazně vyšší. A každý si umí spočítat, co třeba 5%dodatečný růst udělá za 40 let - zeSEDMINÁSOBÍ výchozí hodnotu! Co by to reálně znamenalo je nepředstavitelné. I daleko menší číslo by mělo nepředstavitelný dopad.

A i proto tvrdím, že "svobodná společnost" by byla efektivnější i v obraně (ve srovnání se současným modelem státního vynuceného monopolu na obranu). Nejen proto, že centralismus a monopol vždy přináší horší a dražší služby (ve všem, logicky i v obraně), ale i proto, že svobodná společnost by byla násobně bohatší a technicky vyspělejší. Po 40ti letech by taková společnost vedle té etetisticky centralistické vypadala jako britská společnost versus primitivní africké kmeny. A primitnvní africké kmeny neobstály v boji se soukromou armádou britských firem, i přes centralistický monopol na obranu, přes možnost náčelníka za účelem války sebrat lidem polovinu majetku, přes možnost povinně odvést všechny mladé muže do armády, atd...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!