Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Paul Craig Roberts: Spojené státy jsou řízeny oligarchií. Demokracie je jen show...

| 4. 10. 2011

„Koupili jsme si většinu bývalé sovětské říše. Ty vlády ovládáme, vlastníme. A pravděpodobně vlastníme i Českou republiku,“ říká Paul Craig Roberts, duchovní otec hospodářských reforem za vlády Ronalda Reagana.

Paul Craig Roberts: Spojené státy jsou řízeny oligarchií. Demokracie je jen show...

V Reaganově administrativě jste se v 80. letech významným způsobem podílel na úspěšné hospodářské reformě (viz také tento článek). Jak byste léčil Ameriku dnes?

Nejdříve je třeba říci, že finanční krize je vlastně jen zástupný problém. Opravdovou krizí Ameriky je ten fakt, že její ekonomika není již s to nabídnout dostatečné množství pracovních příležitostí střední třídě. Většina těchto pracovních pozic se totiž již delší dobu přesunuje mimo Spojené státy.

Střední třída, motor ekonomiky, tedy v USA „vymírá“?

Ztenčuje se. Vzniká tak silně polarizovaná společnost. Na úplném vrcholu je méně než jedno procento populace - lidé se stovkami milionů, nebo dokonce miliardami dolarů, lidé s opravdu masivními příjmy. No a pak je tu zbytek, tedy lidé, kteří horko těžko splácejí své hypotéky, dluhy na kreditních kartách, studentské půjčky, leasingy.

Samé dluhy, žádná práce?

Bohužel ano. Přitom řada ekonomů stále tvrdí, jak je globalizace skvělá, jak se díky ní zbavíme úmorné práce, jak budeme jen a jen inovovat, zatímco Číňané oddřou tu rutinní, nezáživnou práci. Neměli a nemají snad ani ponětí, že kde se nevyrábí, tam nelze ani inovovat. Prostě proto, že ztrácíte přehled. Ano, mysleli, že tu vznikne ekonomika založená na službách. Ale pracovní pozice, jež tu v sektoru služeb vznikají, asi nejsou tím, co měli na mysli.

Proč?

Americká ekonomika v posledních deseti letech vytváří hlavně pozice pro číšníky, servírky, nemocniční personál. K žádnému nárůstu ovšem nedochází například v oblasti inženýrských pracovních pozic, designu, lékařství. Tahle všechna místa byla již „vyvezena“ za hranice. A vše je umocněno tím, že naopak ještě „dovážíme“ nemocniční sestry či učitele. Na základních školách tak dnes třeba učí Indové. Sotva mluví anglicky, ale už učí děti! Jsou prostě levnější. Jenže tam, kde nejsou lidé se slušnými příjmy, není ani slušná ekonomika.

Ta však v USA stále zjevně je.

V chodu naše hospodářství udržují starší lidé, kteří již dříve nashromáždili značné úspory a nyní se díky nim mohou postarat o své děti. Viděl jsem dokonce jednu statistiku - nevím, zda je zcela pravdivá -, podle níž se v posledních letech osmdesát procent absolventů škol vrací bydlet zpět k rodičům. A to dokonce i ti, kteří získali práci. Bývají zkrátka placeni tak nuzně, že si nemohou dovolit platit nájem. Takže to je ten skutečný problém Ameriky - lidem se nedostává práce. Globalizace není přínosná, jak si mnozí mysleli.

Jak tedy přinést pracovní místa zpět do USA?

Ano, to je ta správná otázka. Odpověď, jež se hned nabízí, je zavedení tarifů. Jenže tarify vždy sloužily k ochraně domácího trhu a domácího průmyslu před cizinci. Jenže nyní by tarify zatížily náš, americký průmysl. Americké firmy totiž ve velkém vyrábějí levněji za hranicemi, přičemž toto zboží dovážejí zpět do Ameriky. Tarify by tedy dopadly i na tyto dovozy, na naše vlastní firmy.

Existuje jiné řešení?

Je třeba změnit způsob zdanění firem - zdanit je podle toho, kde hodnotu k produktu přidávají. Děje-li se tak doma, pak uplatnit nízkou daňovou sazbu, a pokud hodnotu přidávají v zahraničí, tak zdanit sazbou vysokou. Dokud nevykročíme tímto směrem, americká ekonomika neoživí a její dluh se neumenší.

Dluh je však už dnes značný. Hrozí Spojeným státům platební neschopnost?

Nemyslím si, že by ji americká vláda vůbec kdy byla nucena vyhlásit. Jednoduše proto, že její dluhopisy jsou v dolarech a ty ona může vždy nechat natisknout - a držitele dluhopisů vyplatit. Už dnes je to Fed, americká centrální banka, co financuje vládu. Tiskne peníze, jimiž je dluh zalátáván. Tohle oni mohou dělat donekonečna.

Jenže to časem může vést k citelné inflaci.

Může. Ale v současnosti je takzvaný peněžní multiplikátor nefunkční. To znamená, že nově vzniklé peníze, které doproudí do bankovního systému, nepokračují ve své cestě do širší ekonomiky - končí u bank. Podle mého názoru je to z toho důvodu, že banky nejsou solventní a nechtějí půjčovat. A řadoví spotřebitelé jsou až po uši v dluhu a dále se zadlužovat také nemohou. Takže k jisté inflaci nyní dochází jen z důvodu poklesu reálné hodnoty dolaru na devizových trzích. A to proto, že celosvětově vzrůstají obavy vyvolané právě tiskem nových dolarů a rovněž obavy z velikosti amerických schodků.

Dolar je však stále rezervní měnou číslo jedna.

Ano. Proto Číňané vlastní dluhopisy za dva biliony dolarů. A Japonci v podobné sumě. Rovněž všechny státní fondy ropných velmocí mají obrovské zásoby dolarů. Tyto země se je už proto snaží dále nehromadit. Jenže není příliš možností, jak investovat jinak. Nelze všechny ty dolarové investice přesunout třeba do švýcarského franku. Franků prostě není tolik. A vlastně nikdo nechce mít měnu, jež je viděna jako dobrá investiční alternativa k dolaru - protože taková měna sílí a znevýhodňuje vývozce na globálních trzích. Mimochodem, když jsme u švýcarského franku, pamatuji doby, kdy jste za dolar dostali více než čtyři franky. Dnes dostanete necelý jeden. I to vystihuje ztrátu důvěry v roli Ameriky coby lídra finančního světa.

Je tahle ztráta vyvolána nedávnou finanční krizí, či jde o dlouhodobý fenomén?

Je spojena s finanční krizí, ale také se zpronevěrami na Wall Streetu a s hrozivým jednáním, jehož se dopouštějí některé tamní investiční domy, například Goldman Sachs. To důvěrou lidí otřásá opravdu hodně. Ale hlavně: výdaje vlád jsou vysoké v porovnání s jejími příjmy a neexistuje žádný jasný způsob, jak tento nesoulad zahladit. A zvláště ne v tom případě, nedojde-li k „osekání“ vojenských a bezpečnostních výdajů. Ty polykají 1,2 bilionu dolarů ročně - což je 75 procent provozního deficitu americké vlády.

Je jejich „osekání“ vůbec reálné?

Mluví se stále o redukci výdajů na sociální zabezpečení, na zdravotnictví, ale o seškrtání peněz na armádu nikdo ani nehlesne. Nikdo se v Kongresu nepozastaví nad tím, proč to Amerika dělá, proč tolik utrácí za válčení.

A jaký je váš názor - proč to Amerika dělá?

Myslím, že je to proto, že Spojené státy jsou řízeny oligarchií. Tady žádná demokracie neexistuje. Je to všechno faleš, přetvářka, show. Amerika je ve skutečnosti řízena Wall Streetem, vojensko-bezpečnostním komplexem, ropnými společnostmi, zemědělskou lobby a v menší míře pojišťovnami a farmaceutickými firmami. A samozřejmě Americko-izraelským výborem pro veřejné záležitosti. To je velká, mocná lobby, která zajišťuje, že Spojené státy budou vždy chránit Izrael.

I americký prezident je tedy „prolobbovaný“?

Jistě. Kdokoli se chce ucházet o vysoký politický úřad - třeba o post kongresmana nebo právě prezidenta -, musí sehnat obrovskou sumu peněz na volební kampaň. Rozhodující fondy na politické kampaně mají v rukou silné zájmové skupiny, ona oligarchie, o níž jsem hovořil. Dostatečné peníze tak lze získat jen tak, že budete těmto zájmům sloužit. Kdo se vzpříčí a prohlásí třeba, že si nepřeje další válčení na Blízkém východě, jde od válu. Zákony tady píše oligarchie. A to, že je schvaluje Kongres a podepisuje prezident, to je jenom divadlo.

Někteří tvrdí, že se Spojené státy chystají na válku s Íránem. Byla by taková válka v zájmu oné oligarchie?

Ano, jistě. Izraelci stále tlačí na to, aby ta válka byla. A hraje to samozřejmě do karet i vojensko-bezpečnostnímu komplexu. Ale navíc je tu pár dalších důvodů.

Které máte na mysli?

Klíčovým motivem, proč jsme zahájili válku s Libyí, je naše sílící obava z čínského hospodářského vzestupu. Také Japonsko bylo ve třicátých letech, kdy vzkvétalo, staženo Spojenými státy prostřednictvím odstřižení země od ropy a strategických surovin. Výsledkem toho byl - podle mého názoru - útok na Pearl Harbor. A nyní panuje stejná obava z Číny. Není to tak dlouho, co Mezinárodní měnový fond zveřejnil zprávu, že během několika let Čína hospodářsky předběhne Spojené státy. To Washington děsí k smrti.

Jak s tím souvisí Libye?

Čína právě tam mohutně investuje do ropy. Ale také v Angole nebo v Alžírsku. Nezapomeňte, že všechno to nynější dění se točí hlavně kolem východní části Libye. Tam pracuje 40 tisíc Číňanů. A tam také vypukla ozbrojená povstání. Nezačalo to tedy nějakými demonstracemi v hlavním městě, ale povstáním na východě. Odtamtud není daleko do Egypta, což je loutkový stát Ameriky. Východní část tak mohla být snadno zásobována CIA. Tajné služby si samozřejmě mohly koupit i tamní libyjské kmeny. Ale hlavním důvodem té invaze jsou čínské ropné investice.

Proč tedy Čína nezvedla v OSN ruku proti libyjské invazi?

Je to přece mezinárodní pomoc libyjským civilistům (ironicky), ne žádný přímý útok proti Číně. Takhle se dnes dělá mezinárodní politika.

A jak je to se situací v Sýrii?

Tam zase jde hlavně o ruskou námořní základnu ve městě Tartus. Spojené státy si nepřejí ruskou námořní přítomnost ve Středozemním moři, tím méně přímo na Blízkém východě. Ale opět - nejdou na to přímo. Jde zase o „ozbrojené povstání“. Přitom když byli vojensky umlčováni lidé v Bahrajnu, nikdo se ani neozval. Jakmile by se něco takového mělo dít v Libyi nebo Sýrii, hned jsou USA v pohotovosti. V Bahrajnu totiž Amerika námořní základnu má. A uvědomme si rovněž, že pokud USA dosáhnou svého v Libyi i Sýrii, cesta na Írán bude takříkajíc „umetená“.

Nestřílíte tak trochu do vlastních řad? Kritizujete americkou administrativu, ale přitom jste v ní před lety působil.

Lidé obecně dosud nepochopili ten zásadní fakt, že Spojené státy se od Reaganových let fundamentálně proměnily. Došlo k nástupu neokonzervativců, kteří sdílejí stejnou ideologii jako jakobíni během Francouzské revoluce. Nabyli přesvědčení, podobně jako kdysi francouzští revolucionáři, že Američané jsou tím vskutku ctnostným národem. A že jsme povinováni vštěpovat svoje hodnoty zbytku světa. Proto též ty vojenské invaze, podvracení cizích vlád nebo jejich přímá koupě. V nákupech cizích vlád jsme ostatně velmi efektivní - koupili jsme si většinu bývalé sovětské říše, třeba středoasijské státy. Ty tamní vlády ovládáme, vlastníme - v Gruzii, taktéž loutkové zemi, jsme dokonce rozpoutali válku. A pravděpodobně vlastníme i Českou republiku.

Říkáte ale, že zatímco USA ovládají řadu loutkových režimů, samy jsou loutkou v rukách Izraele.

Ano. Na Blízkém východě nemáme nezávislou zahraniční politiku. Všechny tamní problémy, všechny války vyvěrají z toho, že Izrael se nikdy ze svých zločinů nezodpovídal. Proto Izrael hledí na Ameriku jako na svůj loutkový stát. Cokoli jim řekneme, ignorují - Izraelci dělají jen to, co sami chtějí. Problém je v tom, že jakmile Izrael kritizujete, hned vás nařknou z antisemitismu, z toho, že nemáte rád Židy. Ale v tom to není, jde jen o to, že každý by se měl zodpovídat ze svých činů.

Rozhovor vedl Lukáš Kovanda, Big Canoe, USA.

Připraveno ve spolupráci s časopisem Týden.

Paul Craig Roberts (72)

Americký ekonom je jedním z duchovních otců takzvané reaganomiky; výrazně se podílel na úspěšných ekonomických reformách, které prováděla administrativa prezidenta Ronalda Reagana v osmdesátých letech. V roce 1987 byl Robertsovi udělen Řád čestné legie, nejvyšší francouzské státní vyznamenání. V současnosti je milovník koček, někdejší dlouholetý vedoucí redaktor listů Wall Street Journal či BusinessWeek, nesmlouvaným kritikem jak demokratů, tak republikánů.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (17 komentářů)

Lukáš Hoder | 4. 10. 2011 16:12

Prvni cast rozhovoru je zajimava, ale pak mi prijde ponekud paranoidni. V mnohem muze mit pravdu, ale hledat vsude CIA se mi nezda, Syrie, Libyie, ...

"výrazně se podílel na úspěšných ekonomických reformách" ... Nejsem si jist, kdyz pak reaganovy vlady zanechaly takove dluhy, ale neumim to posoudit. Mozna jsem ovlivnen tim, ze ctu pameti Billa Clintona, ktery se s deficity musel po 12 letech republikanskych vlad vyrovnavat. Nicmene za Reagana byl narust vydaju na zbrojeni extremni, coz sam kritizuje v dnesni dobe.

Ohledne neokonzervativcu, ti meli velmi vyrazny vliv prave i za Reagana, a to predevsim v oblasti zahranicni politiky. Zda se mi proto, ze uplne nevysvetluje sve tvrde nazory.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 5. 10. 2011 10:32
reakce na Lukáš Hoder | 4. 10. 2011 16:12

No když jsme u té paranoi a konspirace: tak na RussiaToday říkali, že důvodem útoku na Kaddáfího byl fakt, že chtěl zavést zlatý denár. Zlatou měnu, ve které by se obchodovalo s ropou - a jelikož Muammar byl velké zvíře v Africké unii, přidalo by se více států.
Na té RT to podepírali jednak rozhovory s několika známými US ekonomy a jednak pouštěli ne moc starý záznam muammarovy řeči, kde o tom opravdu mluví.

Samozřejmě to nemusel být ten hlavní důvod.

Nicméně USA silně profitují z faktu, že USD je světovou rezervní měnou a jen oni mají monopol na její libovolně rozsáhlý tisk (což je fakt docela cool výhoda, já bych ji bral všema deseti). A USD je rezervní měnou hlavně proto, že se v ní uskutečňují ty největší obchody - obchod s ropou.
Největší exportéři ropy (Saudská arábie, Emiráty, Katar, Kuwait, Irák, ...) těžko mohou přijít s tím, že už za drahocennou ropu nechtějí přijímat americké potištěné papírky, ale něco jiného - toto si nemohou dovolit, protože tamní režimy se drží u moci pouze díky přítomnosti USArmy (taky protesty v těchto zemích byly potlačeny, stejně krutě jako v Lybii a Syrii, ale bez kritiky ze strany Západu). A dosazené šejky inflace až tak nepálí, protože k těm miliardám USD přicházejí docela lehce a bezpracně a tak jejich roční desetiprocentní znehodnocení je pro ně nízkou cenou za to, že mohou sedět u zdroje.
Nicméně iniciativy proti dolaru jako jedinému platidlu za ropu jsou pro USA nebezpečné už proto, že když s tím začně jeden (Lybie, Irán, Venezuela, ...), další by se mohli přidat, mohl by to být ten první kamínek vypadlý z hráze. A tak se OSN posvěcená bezletová zóna lehce změní v cílené bombardování vládních cílů (proti mandátu OSN) a o nezpochybnitelné přítomnosti pozemních speciálních jednotek se cudně mlčí.

Současný statut dolaru je výhodný pro US elity (méně již pro US občany - minimálně z dlouhodobější perspektivy) , nepřirozený, umělý, a proto z principu dočasný. Něco takového se sebevětším úsilím a náslimím nedá udržet na věky. Nicméně je to tak lákavé, že se to elita bude snažit udržet za každou cenu a bez ohledu na náklady. Jednou to ale praskne a čím později to bude, tím větší rána to bude, tím spíše to budou provázet systémové změny na celém světě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza | 25. 7. 2015 08:34
reakce na Jan Altman | 5. 10. 2011 10:32

Africká unie je organizace zcela bezvýznamná
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 5. 10. 2011 11:44
reakce na Jan Altman | 5. 10. 2011 10:32

2 nezaručené info o Libyi:

- O vyvolání revoluce za pomoci CIA říkal cosi i Ron Paul. Podle něj mají být zapleteni do voleb, vybírání a sesazování diktátorů, obchodů s drogami, bombardování, atd. po celém světe.

- Údajně mělo být hlavním požadavkem demonstrantů zavedení centrální banky! Ještě jsem neviděl, že by demonstranti něco takového požadovali.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 4. 10. 2011 11:57

Stejně jako finančně-mocenská oligarchie ztělesněná např. Goldman Sachs v USA, která ovládá tzv. demokracii, je v EU u moci úplatná, neodpovědná, v principu systémově neodvolatelná a přitom velmi dobře placená a dáleparadoxně stále posilující celoevropská byrokracie. To je v EU neméně vážná katastrofa.

Ano, v USA ta kombinace importu značné části výroby a možnosti zároveň devalvovat hodnotu dluhů tištěním peněz Fedem za nepochopitelného přihlížení jejich věřitelů a penzistů je neuvěřitelná.

Ať v USA nebo v EU, jisté jsou tři věci:

a) zatím to jdepraktikovat
b) nepůjde to do nekonečna
c) až to praskne a lidem to dojde, poteče krev
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Novák | 4. 10. 2011 13:04
reakce na Luděk Zdražil | 4. 10. 2011 11:57

U nás byla po roce 1989 také obrovská inflace a krev netekla.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 5. 10. 2011 03:55
reakce na Petr Novák | 4. 10. 2011 13:04

OK, myšleno spíše obrazně, i když jak kde. Měl jsem na mysli opuštění standardních demokratických evolučních procedur, které nás dovedly tam kde jsme a nástup revolučních dramatických a radikálních postupů. když to nešlo po dobrém.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ferdinand Mácha | 4. 10. 2011 10:21

Demokracie není jen show.
Dosud není vyvíjen fyzický nátlak na voliče a není fyzicky manipulováno s volebními výsledky. Celé uspořádání je tedy výsledkem toho, čemu se obecně říká svobodná vůle jedinců. Tedy demokracie je tržní princip.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 4. 10. 2011 10:51
reakce na Ferdinand Mácha | 4. 10. 2011 10:21

Není.
Na trhu lidé dobrovlně uzavírají smlouvy a rozhodují o svém majetku (s kým ho smění, atd...).
Demokracie je rozhodování o cizím majetku a o nedobrovolném uzavírání smluv na nátlak většiny.
Demokracie a trh jsou protiklady.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 4. 10. 2011 11:03
reakce na Jan Altman | 4. 10. 2011 10:51

Právěže zapojením se do demokratické společnosti lidé svobodně rozhodují o SVÉM majetku a těle. Hledají ochranu a usnadnění přežití v přírodě na základě svého uvážení, jak přežít.

Vy se můžete dosud stále svobodně rozhodnout, že nechcete být součástí společnosti:
Podobně jako bezdomovci, nikdo je fyzicky nenutí dělat cokoliv, ale nemají žádnou ochranu před okolními vlivy.
Pokud si ale zvolíte cestu hromadění majetku, stáváte se součástí společnosti, čímž přijímáte DOBROVOLNĚ její principy fungování.
A pokud nechcete platit daně (být součástí společnosti), stejně jako v přírodě požírají silnější ty slabší (což je liberální trh), tak vás sežere silnější okolní společnost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 4. 10. 2011 18:29
reakce na Ferdinand Mácha | 4. 10. 2011 11:03

Ne, nerozhodují o svém majetku a těle. Vyměnili rozhodování o celém svém majetku a svém těle za možnost rozhodovat o majetku a těle ostatních. O svém nerozhoduji ze sta procent, ale jen z jedné desetimiliontiny (a v rámci EU jde o ještě menší zlomky), zato moho z jedné desetimiliontiny rozhodovat o životě a majetku všech ostatních. Rozhodovat o čemkoli z desetimiliontiny je jako nerozhodovat vůbec.
Důsledkem je pouze současná demotivace, krátkozrakost, nezodpovědnost, morální hazard, rozpad morálníh hodnot a mezigeneračních vazeb, decivilizace.

Vy říkáte, že cestou hromadění majetku se stávám součástí společnosti. Co to je za tvrzení a co ho dokazuje? A hlavně: jak jste přišel na to, že společnost a stát je to samé? Samozřejmě že se zapojuji do interakce a spolupráce s mnoha dalšími lidmi. Na dobrovolné bázi, na bázi vzájemné výhodnosti. Zcela bez státu! Ten nám tuto plodnou a dobrovolnou spolupráci naopak komplikuje a prodražuje. Stát nerovná se společnost, stát je teritoriální monopol na porušování práva, silně protispolečenská instituce? Nesouhlasíte? Já zase nesouhlasím s vámi. A tvrdím, že nemůžete sváj názor nadřazovat mému.

Tvrzení PlaceníDané=BýtSoučástíSpolečn ostije lež a etatistická propaganda bez jakékoli opory v důkazech. Stejně tak minulý režim mohl tvrdit, že BýtSoučástíSpolečnosti=Milovat SovětskýSvaz.Je to tak na stejné úrovni.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 6. 10. 2011 09:33
reakce na Jan Altman | 4. 10. 2011 18:29

Stát je uskupení, které spolčuje "většinu" lidí. Takto to vykrystalizovalo. Správně říkáte, že je to teritoriální monopol. Ano, dříve než byly státy, si každý mohl volně vejít na uzemí, které si zrovna vybral. Ovšem někteří jedinci nesnášejí pobyt jiných na svém území. Takže se válkami uspořádalo územní vlastnictví. Válkami došlo ke spolčování jedinců, protože společnost má větší sílu k prosazení vůle.

Lidé rozhodují o svém těle a majetku. Mají volbu: buďto se podřídí tomu, jakým způsobem žije společnost, která tvoří stát, na jehož území smějí pobývat. Dnes je ten způsob života něco, čemu se říká demokracie. Nebo se nepodřídí demokracii, ale za to si musejí svoje území nějak vydobýt a udržet oproti mocenské zvůli okolních států.

A hromaděním majetku na území daného státu, podle předchozího textu, už snad je jasnější. Vy můžete pobývat na území státu a za to se musíte podřídit a něco dát nazpět, to jsou daně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Dell | 4. 10. 2011 09:27

Je někde k dispozici rozhovor v angličtině? Chtěl bych to dát přečíst několika svým kamarádům, bohužel nemluví česky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 4. 10. 2011 09:45
reakce na Radovan Dell | 4. 10. 2011 09:27

Hezký den, super rozhovor... Tenhle se Lukášovi fakt povedl, taky posílám na všechny strany. Ohledně anglického originálu: zkuste napsat přímo Lukášovi: kovanda@tyden.cz...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 4. 10. 2011 11:02
reakce na Martin Vlnas | 4. 10. 2011 09:45

Rozhovor je zajímavý.
Docela by mne ale zajímalo, nakolik se od jeho doby politika změnila. Tehdy opravdu nebylo potřeba mít na volební kampaň mocné sponzory?
Samozřejmě, že vývoj (k horšímu) v USA je patrný (ostatně jako v každé demokracii, už z principu), ale posun za těch 20 let bude v řádu procent, možná několika málo desítek. Ale nepůjde o zásadní změnu.

Další věc, se kterou bych polemizoval, je ta kritika globalizace.
Co je globalizace? Že jako podnikatel si mohu zadat výrobu svého nápadu do jiné země? Co je na tom špatného a kdo a jakým právem by mi v tom měl bránit? Že jsou malé překážky pro pohyb zboží a kapitálu? Opět co je na tom špatného? Jakým právem by někdo měl chtít výpalné za to, když se rozhodnu si za své peníze koupit zahraniční a ne domácí auto?

Globalizace na USA dopadla negativně ne z principů vlastních globalizaci, ale ze zcela jiných důvodů. Kdyby USA neměly monopol na tisk nekryté světové rezervní měny (udržovaný politickým nátlakem i vojenskou silou - mimochodem to je pravý důvod zmiňovaných vysokých nákladů "na obranu"), deficit zahraničního obchodu by nikdy nemohl dosáhnout takových rozměrů.

Představte si, co by se dělo, kdyby se vývoj takovým směrem ubíral v ČR. Nic bychom nevyráběli, vše dováželi... Co by se stalo?No například koruna by prudce oslabila (a náš export a práce tak zlevnila). A nastaly by i další automatické vyrovnávací procesy. V USA jim je uměle bráněno a teď sklízí plody. Ale globalizace za to nemůže, ta (dovoz levného čínského zboží) naopak způsobila, že si USA užívaly relativně nízkého růstu CPI navzdory masivní monetární expanzi. Kdyby se takto chovala ČNB, máme tu inflaci aspoň 15%.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 5. 10. 2011 10:15
reakce na Jan Altman | 4. 10. 2011 11:02

Prostě každý chvilku tahá pilku. Aneričani se nebudou mít tak dobře, ale globalizace zlepšilaživotní úroveň obyvateljihovýchodní Asie, rostou postkomunistické republiky. Jak už jsem jednou psal, díra do země 1x1 mse tak moc neliší v Rzusku, Americe nebo Číně. A nemůže se diametrálně lišit ekonomická pozice autora díry do země.
Je zajímavé, jaksvětové rezervní měny, původně umožňující ovládat okolní země, se po čase otáčí proti své mateřské zemi. Ještě jednou díky za odkazy na přehledné články o Římu- u toho článku O králíčkovi, co chtěl koňskou injekci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 5. 10. 2011 10:47
reakce na Otakar Hokynář | 5. 10. 2011 10:15

Není zač.

Co se týče Číny, tak je docela možné, že její zázračný růst brzy skončí, přijde tam krize a vzhledem k politickému zřízení je možné, že krize povede i k nějaké změně režimu.

http://zo.trimbroker.c om/komentare/komentar-Cinska-c asovana-bomba--111002

P odlemne dříve či později dolar skončí jako rezervní měna. To v USA vyvolá krizi a hyperinflaci (biliony USD se vrátí "domů"), USD zcela zanikne, přijde nějaká nová čistě lokální měna. A USA tím získají zpět konkurenceschopnost a začnou růst na zdravém základě. Samozřejmě za předpokladu, že ta krize povede k liberalizaci ekonomiky, alespoň k částečnému návratu k ústavnosti (bez dodatků otáčejících ústavu o 180°) a ne ke vzniku nějaké skorototality. Ale předvídat vývoj si netroufám a to ani na týden, natož na 10 let ˘


Jinak k té US ústavě jsem kdysi četl zajímavý článek, jak plno jejích článků je dodatky otočeno úplně naruby a plno dalších je prostě ignorováno (např. že prezident sám o sobě nemůže začít válku). A tím nemyslím jen oddíl 10 prvního článku americké Ústavy (tenzakazuje americkým státům učinit legálním platidlem cokoli jiného než zlato a stříbro).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda
Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!