Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak zachránit Řecko (II.): Finanční pyrotechnika pro začátečníky

| 9. 11. 2011

Každý jistě zhlédl nějaký thriller z prostředí pyrotechniků. Každému je proto zřejmé, že je třeba odstranit roznětku. Zbytek nálože pak lze bezpečně zlikvidovat, snadná věc, že?

Jak zachránit Řecko (II.): Finanční pyrotechnika pro začátečníky

Spletitost vzájemných vazeb evropských bank a států však vytvořila delikátní systém, z něhož nelze odstranit jednotlivou část bez rizika destrukce celku. Architekti eurozóny si bezpochyby mysleli, že vzájemné propojení všech států odstraní rizika finančních krizí a hrozby válek. Ve skutečnosti vytvořili něco podobného zlomyslně komplikované bombě z filmu Ohrožení Britanniku. Pro neznalce britské thrillerové klasiky: zhrzený armádní pyrotechnik ve výslužbě vymyslí geniální bombu se zvláště zákeřným odpalovacím mechanismem. Umístí jich hned několik na palubu luxusní lodi Britannic, aby získal výkupné, ale hlavně, aby se pomstil bývalým kolegům.

Film skončí pochopitelně dobře, nepočítáme-li několik obětí z řad představitelů vedlejších rolí nutných pro správnou gradaci scénáře. Ale jak by měl postupovat tým evropských finančních pyrotechniků? Izolovat rozbušku není možné ze zřejmých důvodů. Současně ale tiše pracuje odpalovací mechanismus; na rozdíl od většiny filmů sice není vidět displej s časem zbývajícím do exploze, ale to na podstatě věci nic nemění. Co je třeba udělat?

Zapomeňte na eurovaly

V první řadě je třeba zapomenout na všechny „záchranné fondy“, „eurovaly“ a podobné nesmysly. Tyto nástroje mohly fungovat během asijské krize v roce 1997, nyní jsou však úplně k ničemu. Buď je euroval příliš malý, a pak zanedbatelný. Anebo bude natolik velký, že jeho financování vytvoří finanční riziko pro členské země. Záchranná akce ohrozí samotné zachránce - a co potom? Již teď není zřejmé, zda Španělsko, Belgie nebo Itálie mají spadat do kategorie zachránců či zachraňovaných. (A Německo nezaplatí vše, ani když si vezme na pomoc Slovensko.)

Za druhé, Evropská centrální banka musí zapomenout na všechna dogmata, se kterými byla založena. Jde o jedinou instituci v Evropě, která má ničím neomezený objem peněz. Neexistuje žádná náhrada za ECB. Ta nyní musí udělat dvojí: (a) poskytnout všem evropským bankám neomezenou a bezúročnou úvěrovou linku na dobu neurčitou; (b) veřejně prohlásit, že program nákupů státních dluhopisů rizikových zemí - který momentálně obnáší kolem 233 miliard eur - není omezen ani v čase ani v objemu. Jinými slovy, ECB musí zafungovat jako věřitel poslední instance pro dluhy veřejné i soukromé, a to v dimenzích, které nemají historický precedens.

To může znít hrozivě. Co inflace? Nechodili bychom kupovat chleba s nůší téměř bezcenných bankovek? Kdepak. Celkový řecký veřejný dluh obnáší 348 miliard eur. I kdyby tato suma byla kompletně uhrazena z nekrytých inflačních peněz - což nikdo nechce a ani by neměl chtít -jednalo by se o pouhá čtyři procenta měnového agregátu M3 v rámci eurozóny. Monetární impuls této hodnoty je na hranici pozorovatelnosti. Pokud by byl sterilizován emisí pokladničních poukázek, byl by zcela neznatelný. Žádné miliardové bankovky by se tisknout nemusely.

Takový je život

Neomezené úvěrové okno pro banky by však zabezpečilo stabilitu tohoto zranitelného sektoru. Nákupy dluhopisů rizikových států by udržely dlouhodobé úrokové sazby na úrovni snesitelné pro veřejné finance Itálie, Španělska, Belgie a případně jiných fiskálně vratkých vlád. Po ukončení záchranné operace by je ECB mohla opět prodat na volném trhu, jakmile by to bylo možné. Bankrotem k prosperitě Jako třetí procedura je na řadě detonace rozbušky: řízený bankrot Řecka. Bezpečnostní polštář poskytnutý Evropskou centrální bankou zbytku Evropy by měl pohltit účinky exploze. Řecký dluh musí klesnout na úroveň, která umožní zemi dostat se z dluhové pasti. Francouzské banky se budou muset smířit s velkými ztrátami, ale takový je život. Manažeři měli lépe počítat, lépe hodnotit rizika a nesedat na lep slibům o věčné stabilitě.

Řízený bankrot by neměl vládu oddlužit úplně, už jen proto, aby nebyly zcela vymazány hodnoty penzijních fondů, do nichž si nic zlého netušící Řekové odkládali své rezervy na stáří. Ani řecké banky nesmějí být vymazány ze světa. Země bude muset zchudnout, neboť neexistuje racionální vysvětlení, proč by Řecko mělo mít HDP o polovinu vyšší než Česká republika - když na rozdíl od České republiky nemá skoro žádný průmysl, který by stál za zmínku. Zchudnutí však nebude beznadějný pád do bídy. Nižší mzdy sice sníží životní úroveň, ale země přestane žít na dluh, stane se ještě atraktivnější turistickou destinací než doposud a snad i exportní průmysl se vzchopí.

Řecko musí zchudnout, ale nesmí ztratit naději.

Nová drachma

Čtvrtým krokem musí být zavedení nové drachmy. Pokles kurzu nové měny vůči euru může být zpočátku drastický, ale nezbytný. Pamětníci vědí, že kurz 24 Kčs za německou marku (odpovídal by zhruba 48 Kč/EUR) nebyl příjemný, zejména při průměrném platu poblíž 3000 korun měsíčně v roce 1990. Byl však nutný a správný. Bez levné koruny by se česká ekonomika nikdy neodlepila ode dna.

Občas je bankrot spojený s drastickou devalvací nejlepším řešením. Studie vydaná organizací Center for Economic and Policy Research s názvem The Argentine Success Story and its Implications (Příběh argentinského úspěchu a jeho důsledky) konstatuje zajímavá fakta. Argentina trpěla těžkou recesí od roku 1998. Politika úsporných opatření a překlenovacích úvěrů pod vedením Mezinárodního měnového fondu byla k ničemu. Všechny pokusy o stabilizaci ekonomiky selhaly. Nakonec země vyhlásila platební neschopnost v prosinci 2001. Zároveň byl opuštěn pevný kurz pesa v poměru 1:1 vůči dolaru; rychle devalvovalo na hodnotu 3,60 pesa za dolar.

Od roku 2002 do roku 2011 vzrostla argentinská ekonomika o 94 procent. Již tři roky po bankrotu byla Argentina „na svém“. Země se vzchopila i bez mezinárodních finančních trhů a jen s malým objemem přímých zahraničních investic. Co je zajímavé: argentinské akcie na burze v Buenos Aires od neblahého prosince 2001 do konce října 2011 získaly přes 127 procent v dolarovém vyjádření. Nelze tedy tvrdit, že by „zlí“ spekulanti Argentinu úplně zatratili.

Řecko ztratilo příliš mnoho času posloucháním nesmyslných příkazů z Bruselu, Berlína a Paříže. Kam nakonec vedly, je zřejmé. Je načase dělat věci jinak.

Psáno pro MfDnes

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (31 komentářů)

Luděk Zdražil | 10. 11. 2011 05:01

Dovolil bych si do této husté diskuse přispět trošku selským rozumem a nadhledem. Jakkoli mám s pocity PK někdy problémy (mám občas jiný pocit než PK), stál bych na jeho straně, pokud se relevance metod posuzování věcí týče. Uvedu příklady poznámkami:

Ratingové agentury jistě používají statistiku i matematické modely. Proč ještě pár dní před krachy velkých bankovních domů byly jejich ratingové hodnocení těchto subjektů naprosto mylné, byť mělo být toto hodnocení jiné již pár let ?

Schopnost hochů na Wall Street krást, např., je mimořádná. Jakýkoliv matematický model, který je tomuto faktu podřízen, je zbytečný a dopadne asi tak, jako by sofistikovaný model a jeho algoritmus výpočtu na základě poskytnutých dat byl v počítačové aplikaci přerušen tím, že comp vytrhnu ze zásuvky.

Ekonomické chování systému - např. státu není postaveno na matematickém modelu chování, ale je postaveno na demokracii a volbách, jakkoli se dá matematicky interpretovat. 50 % oprávněných voličů na to "sere" (omlouvám se, používám záměrně nedokonalého lidského jazyka - zde účelově). 30 % lidí se snaží věcem porozumět a dle toho volit, ale věcem nerozumí resp. je odkázáno na politiky a tvůrce názoru a na své pocity. 15 % jsou účeloví tvůrci názorů. Zbývajících 5 %, kteří buď na základě svých zkušeností a pocitů nebo na základě mat-stat metod si umí věci spočíst nebo dojít analýzou k výsledku jak by měli volit, je tak málo, že nic neovlivní. V takto se chovajícím systému jsou lidská řeč a pocity dominantními prvky, takže research centra k těmto tématům jsou opravdu zbytečná.

Domnívám se, že spočíst budoucí zdravotní stav jednotlivce na základě statistických a laboratorních dat je jednodušší a smysluplnější problém pro sestavení prognostického matematického modelu se zadáním kdy a na co jednotlivec zemře (včetně nehody) než konstrukce modelu pro chování ekonomicko-sociální entity. Mám pocit, že ten Berlusconi to vede od deseti k pěti - co říkají na Italii modely.

Historie nás může snadno přesvědčit o tom, že spočtené modely chováníekonomicko-společenskýc hsystémů byl (aje)schopen jednotlivec svou lidskou řečí v jejich výsledku změnit a převrátit, byťk neprospěchu systému a či jeho jednotlivých prvků.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Moravec | 10. 11. 2011 23:03
reakce na Luděk Zdražil | 10. 11. 2011 05:01

Naprosto souhlasím, dodal bych snad jen, že jde pořád jen o byznys :) A ten v mnoha případech nemá s logikou nic společného :) Proč? Byznys je často pocitovou (smyslovou) záležitostí a jakkoli by se člověk snažil tohle všechno popsat sebelepším modelem, vždy tu bude neznámá, která z pěkně vostré paní domácí udělá v okamžiku osedlanou ovci kupující péřové deky jako na běžícím pásu :) Lidé zkrátka chybují a z chyb se učí, tož si popřejme úspěšné zakončení :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Novotny | 10. 11. 2011 09:08
reakce na Luděk Zdražil | 10. 11. 2011 05:01

Ad ratingove agentury: Co rikaji matematicke modely (ale i selsky rozum) na to, kdyz si posuzovana firma sama plati ratingovou agenturu, kterou muze v pripade "nespokojonestiquot;vymenit? Tohle neni selhani matematickych modelu, jen proste nekdo mel pocit, ze se nic nedeje a prenesl svuj pocit na ostatni. V tomhle pripade selhal ten, kdo to dovolil a model (ci selsky rozum).

Takhle opravdu nemuzete hodnotit matematicke modely... fakticky chcete secist 1+1, do leve strany rovnice ale napisete jen 1+, popr. 1 a pak to, ze vam nevyslo dve, berete jako dukaz toho, ze matematika nefunguje.

Problem tohoto je, ze zrucny retor dokaze krasnymi slovnimi obraty presvedcit o sile a hloubce svych slov a myslenek masy bez ohledu na skutecny stav, prazdnotu... toho jsme byli svedky v minulosti, mame-li se z ni ucit, mnohokrat. Suchym a nudnym jazykem modelu, ktery vypada jak "bez nazoru", jak by nekteri komentatori (a tim nemyslim PK) rekli, se tezko manipuluji masy...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 10. 11. 2011 23:18
reakce na Jan Novotny | 10. 11. 2011 09:08

Mám pocit, neumím to ale dokázat, že si nerozumíme.

Já jsem chtěl svými poznámkami naznačit NEPOUŽITELNOST (tedy nesmyslnost jejich aplikace), jinak nepochybně fungujících matematických modelů.

A tedy sdělit mé výhrady k tomu, že by jakékoliv research centrum, např. v EU, vybaveno jadernými mozky, technologiemi a akademickým zázemím, mohlo napomoci řešení sociálních a ekonomických systémů, kde jsou např. v disharmonii motivy chování prvků systému vůči jejich důsledkům v čase a kde se např. lehce a sprostě krade a podvádí.
V takovém případě pak dávám přednost pocitům a instinktům před přesně, správně, leč neaplikovatelně spočítanými teoriemi her.

Možná je tento závěr faktorem věku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 10. 11. 2011 10:24
reakce na Jan Novotny | 10. 11. 2011 09:08

"fakticky chcete secist 1+1, do leve strany rovnice ale napisete jen 1+, popr. 1 a pak to, ze vam nevyslo dve, berete jako dukaz toho, ze matematika nefunguje." A to je presne to co myslim, kdyz pisu, ze "Matematika je jazyk a vzdy zalezi na recnikovi, jaka slova pouzije." Ostatne do tech modelu v drtive vetsine zvenci nevidite a nelze ani o nich verejne diskutovat. Vysledky ovsem uz viditelne jsou a zdaji se mi byt silne neuspokojive.
Ratingove agentury mely svoje modely a zdatne matematiky (na druhou stranu verim, jak pise Lewis v knize Big short - ze se jedna o matematiky az druheho sledu). Ale co ti ostatni? A co treba ratingove hodnoceni zemi, za ktere agentury placeny nejsou? To snad bylo/je v poradku?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Novotny | 10. 11. 2011 11:34
reakce na Adam Čabla | 10. 11. 2011 10:24

Uz je z toho dialog (ale ve stretu lze nalezt pravdu;-), ale nepouzivejte dalsi logickou fallacy, ze je to, co pisete. To tak opravdu neni. Matematicky model ma vice urovni a rozhodne to neni jen rovnice na risk-analyzu, jak se mi snazite podstrcit. Matematicky model ma v sobe mnoho ruznych urovni a spekulativni pouziti matematiky v bankach je jen jedna cast (zde se berou jen urcite stupne volnosti jako kratkodoby zisk a vuci nemu se optimalizuje a ostatni promenne, jako treba stabilita celeho financniho sektoru, je proste okrajova). To je OK, zpozice manazeru bank je to reseni, ktere funguje (privatizace zisku, socializace ztrat). ALE, ve stejny okamzik je treba delat "model" nad timto modelem a ptat se, jak pusobeni predchoziho modelu ovlivnuje napr. stabilitu celeho financniho sektoru. Modely dokazi s timto do urcite miry pracovat a ne ze ne (viz moje poznamka o ratingovkach). Muzou modely za to, ze pro spekulace se venuje hromada usili a pro regulaci se jen usili mnohdy predstira? Je to problem modelu? Neni. Tohle neni problem matematickeho modelu (a jasneji to neumim vysvetlit).

To, co navenek vidite, neni vysledek modelu. To je vysledek pouziti modelu a to je neco jineho. Nemuzete opravdu motat filozofii vedeckeho mysleni s tim, jak se rozhoduji politici. Stejne nakonec v poradnich organech, a to nejen CR, budou sedet lide, kteri za cely zivot neprecetli nebo neudelali ani jeden model, tak nemuzete obvinovat modely za to, ze nefunguji.

Mimochodem, na nevynucene ratingy existuje zajimavy research a jen ukazat, jestli jsou nevynucene ratingy vydirani (u soukromych spolecnosti) nebo ne neni tak jednoduche, jak se muze zdat;-) Rozhodne tyhle veci nerozhodneme ani vy ani ja na zaklade nasi zkusenosti;-)

Vazne bychom meli rict, o cem se bavime. Jestli z pohledu filozofie vedy na moznost matematicky modelovat spolecnost nebo o realne policy. To jsou dve naprosto odlisne veci (i kdyz realne policy rozhodovani se da modelovat;-)).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Palkovský | 9. 11. 2011 21:45

Abyste si s tou argentinou nenaběhl: http://marginalrevolution.com/marginalrevolution/2011/11/hows-the-argentina-recovery-coming-along.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 9. 11. 2011 16:51

Osobně mám z přílišné matematizace ekonomie a z prolínání ekonomie a fyziky spíše husí kůži. Je to hračka pro velké, s velkým destruktivním potenciálem. Ekonomie je nauka o chování lidí, rozhodně něco definičně velmi vzdáleného matematice a fyzice.
Hardcore matematiky s komplexními modely zaměstnával (vedle nobelistů Scholese a Mertona) i Long Term Capital Management. Tento case je, myslím, velmi poučný. Modely jsou postaveny na historických datech a jsou schopny predikovat pokud jsou podmínky stejné nebo podobné těm, které panovaly, když byly tyto modely odvozeny. A tady je kámen úrazu: tohle v ekonomii a na finančním trhu nelze zajistit. Modely LTCM fungovaly dobře za "normálních&quo t;známých okolností a fond outperformoval index (40% p.a.). Pokud dojde k podstatné změně (v případně LTCM k ruské finanční krizi) modely přestanou fungovat a dojde ke katastrofě (ztráta USD 4.5bn).
Pokud v dnešní situaci existuje nějaký funkční model, slepený před zářím 2008, rád bych ho viděl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aja Novotna | 9. 11. 2011 17:18
reakce na Jan Daniel | 9. 11. 2011 16:51

fyzici napriklad zkoumaji "Jak se potykat s krizemi v KOMPLEXNICH socioekonomickych systemech", prikladem muze byt nedavna konference v Zurichu - ETH.

Jean Paul Bouchaud, Didier Sornett, Lazslo Barabas - spicky ekonofyziky:

http://www .ifb.ethz.ch/comphys/conferenc es/ccss-workshop2011/programhttp://www.multimedia.ethz.c h/conferences/2011/ccss
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aja Novotna | 9. 11. 2011 16:05

zamestnavaji je stale - nejen banky - i male soukrome fondy /www.quantfinancejobs.com/

proc? to nevim, nejsem ekonom:-) mammalou spolecnost na dekonstrukce techto "hard core" instrumentu, mam tam take hard core matematiky, proc? humanitni ekonom to proste nerozlozi, takova je realita...

vsichni chtekji vydelat vic a vic penez, to je zrejme motivace, zeptejte se pana Janecka, proc je tak uspesny se svou "hard core" matematikou ve financich a proc to dela? hm...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip Mezera | 9. 11. 2011 16:37
reakce na Aja Novotna | 9. 11. 2011 16:05

Aha, už to vidím. My si nerozumíme. Netvrdím, že matematický model nemůže vést k vyššímu výdělku - to možné je. Expertní systémy atd. jsou schopné v rámci day-traddingu zajímavých výsledků. Matematici jsou obvykle schopni z dat dostat více informací a ty využít. O tohle se nepřu. V určitých chvílích ale model nemusí prokazovat dobré výsledky a to jsou obvykle doby, kdy je zapotřebí odpovídajících (slovu dobrý se záměrně vyhýbám) řešení. To, že někteří ekonomové se určitým matematickým modelům, jako zjednodušením reality, vyhýbají, je právě jejich podmíněná platnost (viz. třeba Giffenův paradox).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aja Novotna | 9. 11. 2011 14:41

Ja netvrdim, ze matematika je VSEHOspasna.

Ja TVRDIM, ze POCITOVA JAZYKOVA reseni, ktera jsou vysledkem TAKE nejake - velmi casto iracionalni - myslenkove operace v hlave jsou vice NEBEZPECNA nez ta, ktera jsou zalozena na matematickem modelu.

Model je totiz DEMOKRATICKY, tento termin pouzivam v tom smyslu, ze kazdy muze do jeho vnitrku nahlednout, pochopit ho a VYVRATIT ho. Vyvracenim se posouvame dal, dejme tomu presnosti.

Do hlavy naprikladzde Pavla nevidite, budme taky radi, ze nevidime, vime jen, ze ma POCIT, ktery ziskal tim, ze si precetl jine blogy (casto nejakym zpusobem akademicke, protoze jsou zase vystaveny na nejakem modelu).

A nejak sestavil (interpretovana) fakta v zahranicnim blogu, co precetl a znovu (!) je dal interpretoval.

Muj subjektivni (mozna spatny nazor) je, ze matematika je ZATIM nejobjektivnejsi mozne popsani reality, urcite to neni lidsky jazyk. Jazyk je zneuzitelny ideologicky pro manipulce, nerikam, ze se to tak deje vzdy.

S Kohoutem mam problem v tom, ze za nim neni zadna seriozni prace, jen kritizuje seriozni PRACE jinych a na tom on medialne roste. Vim o cem mluvim, ale budu tak seriozni, ze to nebudu rikat. Kazdopadne znovu rikam, ze jsem nikdy nevidela zadnou jeho vlastni praci, vlastni vyzkum. Ani magisterskou diplomovou praci (!)

At ale netvrdi, ze EU nema zadne odborniky a ze tam jsou diletanti. Jsou tam obrovska mnozstvi odborniku . Jejich vysledky(scenare) jsou dany politikovi, ktery je nejakym zpusobem (zne)"vyuzije&q uot;,soukromyanalytik financni instituce je zase dal (des)interpretuje.

Proti ekonomicke beletrii nic nemam, vadi mi vsak, kdyz ekonomicka beletrie aspiruje na to, aby se dle ni vazne rozhodovalo o osudech lidi (ucast ve vladnich komisich). Zde bych uvitala opravdu neco "hmatatelneho&q uot;,nejakou vlastni praci.

Btw. nejsem matematik, studovala jsem pravo, teologii / religionostiku - filosofii...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 9. 11. 2011 15:48
reakce na Aja Novotna | 9. 11. 2011 14:41

Operace zalozene na modelu nejsou o nic vice presne nez operace zalozene na myslenkovych pochodech (sam Kohout v jedne knize pouzil kouzelny termin "fenestralni analyza" - analyza dlouhym pohledem z okna).
Jake seriozni prace? Seriozni prace analytickych tymu a "obrovskeho mnozstvi odborniku" v nejruznejsich institucich, ktere nebyly schopny dosahnout v poslednich letech zadneho uspechu, predpovedet soucasne problemy, vcas na ne kratkodobe reagovat ani nastinit nejake funkcni dlouhodobe reseni? Mam verit praci tech samych lidi, kteri nedokazali pochopit co se stane s Reckem v eurozone, co se tyce napr. oceneni jednotlivych eventualit dalsiho vyvoje eurozony?
Ostatne se nakonec ukazuje, ze pocitove odhady jsou z nejruznejsich fundamentalnich duvodu naprosto rovnocene temto "vedeckym" .Uz samotna volba modelu a zahrnuti promennych je subjektivnim rozhodnutim bez racionalniho zakladu, postavenym na vire v platnost danych explicitnich i implicitnich predpokladu.
Matematika je jazyk a vzdy zalezi na recnikovi, jaka slova pouzije. Ze je to jazyk hodnotove neutralni v tom nehraje roli.
Jeden citat pripisovany sociologovi Kellerovi rika, ze "statistiky mame natolik sofistikovane, ze s nimi muzeme dokazat cokoliv". Obavam se, ze ma pravdu.
Me tedy vadi obecne, kdyz o osudech lidi rozhoduje z pozice sily nekdo jiny. Nejaka pseudoodbornost a hrani si na "vlastni hmatatelnou praci" v tom nehraje roli.
BTW Kohout ma, jestli se nepletu, vzdelani v oboru matematickych metod v ekonomii.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Novotny | 9. 11. 2011 17:49
reakce na Adam Čabla | 9. 11. 2011 15:48

Aadame, nejak me Vas komentar donutil opustit reseni nesmyslneho modelu a zareagovat.

Predne, Vy se snazite dokazat, ze pocitove vyroky jsou pravda dalsim pocitovym vyrokem?
"Operace zalozene na modelu nejsou o nic vice presne nez operace zalozene na myslenkovych pochodech (sam Kohout v jedne knize pouzil kouzelny termin "fenestralni analyza" - analyza dlouhym pohledem z okna)." -- Jak relevantni je v tomto vyroku libive oznaceni "fa"? Vy se tu snazite pouzit argument autoritou (v tomto pripade Pavla Kohouta, bohuzel, argument autoritou obecne nefunguje, argument autoritou PK funguje jen tam, kde ma PK autoritu, coz je mnozina miry nula).

Dalsi vas vyrok je pomerne obvykly. Bohuzel, pokud reknu, ze bez napr. zasahu FEDu a bail-outu bank by situace byla jeste horsi, tak se dostavame na druhou stranu. Opravdu, dokazete, ze bez zasahu FEDu, postaveneho na matematickych modelech, by situace byla lepsi? Opravdu s klidnym svedomim reknete, ze zasahy byly spatne, ze bez nich by bylo lepe? Nerikam, ze ex-post by se situace nedala vyresit vice a neexistuji zlepseni, ale ja tu jen rikam, ze na modelech zalozena reseni mela pozitivni dopad (dokazete opak?)

"Jake seriozni prace? ... eventualit dalsiho vyvoje eurozony?" Ano, vyhodnocovat eventuality je tezke, mnohem snazsi jsou vyroky "recko ma dve moznosti: otroctvi nebo drachmu".

Muzete prosim podlozit nasledujici tvrzeni? Pevne verim, ze to nestavite na argumentu "vsichni vi". jake jsou to "fundamentalni& quot;duvody? (priznavam, hezky to zni;)

"Ostatn ese nakonec ukazuje, ze pocitove odhady jsou z nejruznejsich fundamentalnich duvodu naprosto rovnocene temto "vedeckym" ."

Dale, "Uz samotna volba modelu a zahrnuti promennych je subjektivnim rozhodnutim bez racionalniho zakladu, postavenym na vire v platnost danych explicitnich i implicitnich predpokladu." Nezlobte se, ale tohle vas uci na skole nebo jste k tomu dosel sam kontemplaci nad blogovymi prispevky? Toto tvrzeni je nesmysl. Nerikam, ze nemuze nekdo volit model podle ruznych kriterii (napr. jeho resitelnost), ale vas vyrok je a priori ad hominem, cimz ztraci smysl s nim polemizovat. Michodem, problem mi dela "bez racionalniho zakladu", coz je tendencne urazlive. Mozna racionalni zaklad nevidite, ale to neznamena, ze tam neni a ze se samotnym racionalnim zakladem nemuzete(resp. nekdo, kdo ho vidi), polemizovat.

Samozrejme ze stoji model na predpokladech, ale ty jsou(by mely byt) racionalni a musi byt neustale podrobovany kritice (to je princip vedecke prace). Tento pristup muze nekdy ve standardni ekonomii drhnout, ale je tam pouzivany (resp. nedokazete, ze je pouzivany mene, nez u analyz typu Pavla Kohouta, at zustaneme v relativnich pojmech).

Dale: "Matematika je jazyk a vzdy zalezi na recnikovi, jaka slova pouzije. Ze je to jazyk hodnotove neutralni v tom nehraje roli." Nezlobte se, ale tohle je vyrok bez jakehokoli smyslu pro diskusi. Co tim chcete rict? Ze vsechno psane je poezie?

Jaky je zaver tohoto vyroku? Co tim chcete rict?
"Me tedy vadi obecne, kdyz o osudech lidi rozhoduje z pozice sily nekdo jiny. Nejaka pseudoodbornost a hrani si na "vlastni hmatatelnou praci" v tom nehraje roli."
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 9. 11. 2011 20:50
reakce na Jan Novotny | 9. 11. 2011 17:49

Zkusim to dat ve zkratce do bodu.
1.) Netvrdim, ze pocitove vyroky jsou pravdive. Spatne ctete nebo chapete muj text nebo ho ja spatne napsal. Ale nikde tam takove tvrzeni nevidim. Neohanim se zadnou autoritou, je to jenom perlicka, libivy nazev. Rikam pouze, ze takovato pocitova analyza neni nutne mene presna nez ta "vedecka". (viz. napr. vyzkumy uvedene Talebem v Cerne labuti, nyni dokonce diky bohu jiz i v cestine)
2.) Chytnu vas za slovicko, kdyz si tak taky hrajete - jak vite, ze mnozina, kde ma PK autoritu, je miry nula?
3.) Jaky pozitivni dopad tato reseni mela? Zkuste si alespon jednou projit zpetne historii a porovnat slibovane vysledky (vypoctene na zaklade tech "exaktnich" ;modelu) s realitou. To je mimochodem dalsi nazorne vypovidajici ukazatel kvality techto modelu. Nejde exaktni pozitivistickou metodou, do jake se snazite ekonomii narvat, dokazat, ze dane zasahy mely negativni ci pozitivni dopad.
Ja osobne reseni tohoto sporu hledam ve vyrokove zalozene ekonomii stylu treba Misese, protoze empirie je v tomto pripade zmatena a neuzitecna. Nicmene na sofistikovanou diskuzi o metodice ekonomie se vazne necitim. Je to jenom takovy muj pocit:-) ze v teto debate o vhodnosti jednotlivych metod je vice "pravdiveho&quo t;na strane rakusanu.
4.) Fundamentalne spatna je na nich nemoznost zahrnuti vsech vlivu, jejich vyrazne zjednoduseni, a neustala promenlivost vsech modelovanych vztahu. Matematizaci nepresnych udaju, nejasnych a promenlivych vztahu niceho kvalitativne odlisneho od uvahy se stejnymi omezenimi nedosahnete. Mozna jenom libive presne vypadajici cisla a pocit, ze jsme "neco udelali". Z toho mimojine vyplyva i predikcni neschopnost techto modelu.
5.) Toto tvrzeni o volbe modelu a jeho promennych je zcela pravdive. Ukazkou takovychto modelu nejsou zdaleka jenom ty ekonomicke. Nejak netusim, co bych na tomto tvrzeni mel vysvetlovat nebo co je na nem spatne.
6.) Vyrok o matematice je reakci na Anu Novotnou. Mozna az si pretete jeji vyrok o matematice jako jazyku v protikladu s normalni zneuzitelnem jazyku, pochopite, proc jsem citil potrebu na toto reagovat a poukazat na skutecnost, ze jazyk sam o sobe zneuzivani nezabrani.
7.) Opet, prectete si komentar, na ktery jsem reagoval. Je to v jejim samem zaveru a verim, ze vam nebude cinit potize to nasledne pochopit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Novotny | 9. 11. 2011 22:13
reakce na Adam Čabla | 9. 11. 2011 20:50

Roste to pomalu exponencialne;-) Pujdu trosku pres body, takze asi preskocim cislovani. Predne, nejjednodussi odpoved je na bod 2, protoze ho z definice muze obdivovat jen konecny pocet lidi, coz je mnozina miry nula. Ale to plati ostatne uplne pro kazdeho, nejen PK, at mu nekrivdim;-)

Predne, pocitovy odhad muze byt opravdu presnejsi nez model, ale take nemusi. Problem vidim prave ve slovech a jazyku. Vyhody matematickych modelu vidim v tom, ze do velke miry poskytuji jadro pro diskusi, ktere nelze tak snadno dezinterpretovat, jako nejaky slovni pocit. Tohle samozrejme podrazi modelum nohy v tom, ze temer nikdy neplati. Samozrejme, i matematicky model muzebyt a na konci dne je "interpetovany& quot;slovne (a jazyk jednozancy neni), ale aspon je tam jednoznacne jadro. Pokud je ale "interpretace&q uot;postavena na pocitu, tak snadneji z rustu udelate pokles. U ciselneho jadra to tak nelze.

At jsem ale objektivni, kritika vuci soucasnemu pouziti modelu je samozrejme na miste. V matematickem modelu lze pod HDP schovat ruzne veci, nezamestnanost na papire je mnohdy jina nez nezamestnanost, ktera trapi ekonomiku. Navic, mnoho akademiku nejtvrdsiho kalibru opravdu zneuziva cisla jako svou autoritu (nejeden profesor z Harvdardu byl za toto behem krize opravnene pranyrovany, ze se tvaril jako vseznalek, ale byl mimo). Vedle toho zpochybnovani predpokladu modelu, ktere je pro matematicky pristup nezbytny, neni zase az takove hot tema, i kdyz je podle me krucialni.

Uprimne si myslim, ze vyhoda modelu je naopak v tom, ze mi rikaji, proc a jak moc neco nefunguje, nez naopak. Treba ze zanedbani nejake promenne (spatny predpoklad) mi muze pusobit mnohem vetsi problemy, nez bych cekal. V tom je naopak vyhoda, ze model bere jen nejake Explicitni predpoklady. Samozrejme nelze vzit vsechny, ale lze je minimalne kvantitativne radit podle vyznamnosti (dalsi problem je, ze vyznamnost neni aditivni... ale tim jen rikam, ekonomie, pokud se bere vazne, je hodne netrivilani veda;-)

Navic, u tak slozitych systemu, jako je lidska spolecnost nelze z mikro urovne usuzovat makro uroven a naopak, prechod je hodne netrivialni. Poucky rakouske skoly v tomto ohledu velmi casto stavi makro chovani na pozorovani kolem sebe, pokud se nepletu, ale nejsem na to odbornik.

K predpokladum bych jeste dodal, ze je pravda, ze vsechny vlivy nelze zahrnout. Prote je neustale treba vedet, na cem model stoji a nepredstirat, ze dela to, co nedela. To ale neznamena, ze nelze problem efektivne popsat (ve fyzice byste taky musel popsat pro popis jedne castice jejich interakci s nekonecne mnoha dalsimi), ze nelze vzit jen ty nejdulezitejsi vlivy, tj. "s racionalnim zakladem" (to mi vadilo) a na nich stavet, pricemz neustale overovat, jestli jsou platne (muzou se zmenit treba okamzite a model muze okamzite prestat fungovat, to je ok, jen se nesmi jeste dva roky po takove zmene predstirat, ze se nic nestalo--coz treba lide z FEDu delali). A to, ze je v systemu zpetna vazba neznamena, ze neexistuje na matematice postaveny aparat, ktery si s tim dokaze do urcite miry poradit (asi by musel upravovat i sam sebe, proto dodam, ze "po castech v case" poradit;-).

K rakouske skole: 4) V pristupu pocitove ekonomie (nebo rakusanu) ani nevite, na cem stavite. Stavet na sve omezene zkusenosti, co si pamatuju, nebo co jsem nekde prezvykane cetl (nerikejte, ze pamatujete vsechny udalosti kolem velke deprese, jako rukasan byste to mel brat skrze interpetaci jinych lidi, pricemz je prirozene, ze vezmete ty, co vam jsou blizko/doporucene prateli/hezky pisou). Tim jsou predpoklady vasich odhadu zkreslene. Nebo treba myslite, ze PK travil roky v archivu a snazil se chapat VD? Z toho duvodu mi prijde lepsi vzit vsechna cisla, co se uchovala (bez toho, aniz by mi nekdo rikal, ze jsou hrozna, velka, nebo spatna) a snazit se z toho neco vyvodit, najit nejaky vzorec lidskeho chovani. Navic z definice pochybnych predpokladu varite neco nejednoznacnym aparatem a interpetujete to nejednozacnym formalismem... ja nevim, ale me je tohle vazne nejak proti srsti. Radsi budu bojovat proti nepoctivosti v matematickych modelech nez proti matematickym modelum (oproti kterym nevidim alternativu).

PS: To Martin Vlnas, uz vazne slibuju, ze nebudu pres miru utocit na PK nebo P4L, tak byste mi zase mohl povolit primou diskusi, zacina to byt zajimave.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 10. 11. 2011 10:18
reakce na Jan Novotny | 9. 11. 2011 22:13

Takhle jak to pisete uz nemam co bych k modelum dodal. Ma silna skepse je zalozena na zkusenosti a jejich praktickem dopadu ci uzitecnosti, ktera se v dobe krize ukazala jako nulova (krachujici banky plne matematicky nesmirne zdatnych risk-manazeru; centralni banky netusici, co jejich zasahy zpusobi opet plne nesmirne zdatnych matematiku, vysledky doporuceni MMF v nesouladu s odhady jejich dopadu pro ruzne zeme opet na zaklade modelu zdatnych matematiku apod.).
Zcela i souhlasim, ze "pocitovy" odhad v sobe obsahuje cast stejnych chyb co ten "matematicky, ma take chyby jine, ale i naopak. Diskutovat o modelech z matematickeho hlediska jiste lze, ale je to diskuze koncici nakonec vzdy u predpokladu (ty jsou opravdu krucialni), jejichz postaveni je casto neoveritelne ci rovnou mylne, ale (udajne) uzitecne. Takova diskuze nakonec vetsinou degraduje k pocitum.
Rakouska teorie (beru tedka Misese, protoze samozrejme se muzeme zaseknout na tom co je a co neni "rakouska teorie") neni stavena na pocitech, ale na predpokladech a vyrokove a priorni logice (doufam, ze jsem moc nezkreslil terminy). Tudiz stejne jako u tech matematickych modelu, jestli jsou predpoklady a logika odvozovani (logical reasoning) spravna, jsou spravne i zavery a lze o tom diskutovat stejnym zpusobem. Rakousani jinak vubec nedeli mikro a makro uroven a uprimne s nimi v tomhle souhlasim, ze se jedna o deleni umele vyplyvajici z keynesianske agregace, ktera zakryva strukturalni pohled na ekonomiku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Novotny | 10. 11. 2011 11:20
reakce na Adam Čabla | 10. 11. 2011 10:18

Deleni na mikro a makro je umele, ale zaroven prirozene. Pokud chcete pripopisu spolecnosti pouzivat jako stupen volnosti kazdeho jednotlivce, tak se nikde nedostaneme za uroven vesnice a meli bychom opustit slova jako spolecnost, mesto apod. Tohle deleni skal je opravdu prirozene, je to jako kdyz koukate na noviny, taky ctete pismenka, ale nerozebirate jednotlive pixely z tiskarny. To ale neznamena, ze kdyz tisknete, ze vas pixely nezajimaji...

Vas prvni odstavec je pro me dalsi argument, proc verit modelum. Vy stavite na vasich zkusenostech, ale jake to zkusenosti jsou? Pracoval jste v Goldmanech, abyste mohl hodnotit prohnilost bank? Delal jste brokera? Podvadite na danich? Kolik jste protocil na burze? Kolik Vam je? tohle jsou vsechno relevatni otazky, pokud mluvite o zkusenosti, jinak je vase zkusenost jen prazdna fraze (neberte to osobne). Proto si myslim, ze je lepsi vzit hromady cisel (jakasi kolektivni zkusenost) a na nich stavet. Jinak stavite pocity na pocitech jinych a to je nebezpecne.

Co se tyce odstavce dva... vy tady opravdu davate tvrzeni, postavene na tom, ze vite jak to chodi, s tim se neda argumentovat. Kolik modelu jste kdy udelal? S kolika ekonomy jste se bavil? Napr. stiglitz se proslavil jen tim, ze zpochybnoval predpoklady.

Btw: Matematicke modely muzou a z definice budou vzdy selhavat, coz je zrejma nevyhoda oproti vyrokum typu "ja to vedel";-) V modelu je napsane, co doopravdy vite a kde nemuzete ex post "doupravovat&qu ot;,co jste tim myslel.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 9. 11. 2011 23:45
reakce na Jan Novotny | 9. 11. 2011 22:13

Honzo, máte to tam. Ale fakt prosím respektujte pravidla diskuse... MV
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aja Novotna | 9. 11. 2011 16:00
reakce na Adam Čabla | 9. 11. 2011 15:48

Diky za reakci Adame, mame jiny pohled. Ja knizky Pavla nectu, byla mi dana jako dar kniha Finance po krizi, kterou jsem precetla behem dvou hodin ve vane, kde se dokola strefoval do akademiku, pamatuji si pamatnou vetu..."nemusim mit mozek jako jaderny fyzkik, aby bla bla". Tim se mi znova potvrdilo, ze Pavel se velmi trapi tim, ze odesel (byl odejit) z kybernetiky. A zda ma VSE, tak o tom nikde se nepise a nemluvi. Tu Mgr praci, kterou uvadite napsal jiny Pavel Kohout, mnohem mladsi rocnik, lze nalezt na VSE.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 9. 11. 2011 19:30
reakce na Aja Novotna | 9. 11. 2011 16:00

Víte, že obrat "nemusím mít mozek jako jaderný fyzík" je běžný anglický frazeologismus? A ten, jako spousta jiných, proniká i dojiných jazyků...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aja Novotna | 9. 11. 2011 21:26
reakce na Jan Dvořák | 9. 11. 2011 19:30

vazne diky za doplneni, clovek se dozvida porad neco noveho a zjistuje kolik toho stale nevi a vedet nebude...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip Mezera | 9. 11. 2011 15:30
reakce na Aja Novotna | 9. 11. 2011 14:41

Já mám státnice z ekonomie, informatiky, literatury a historie. Teď dokončuji disertaci na téma Návrh a analýza ekonomického modelu založená na případovém usuzování s využitím metod výpočetní inteligence. Opravdu jsem prošel velké množství článků o statistice, matematice a ekonometrii v ekonomice. Je to jako by psychiatr začal při seanci s klientem počítat integrály. Ekonomie je ryze humanitní věda. Doporučuji přečíst Holmana.
Už jenom popis ekonomického systému, jako otevřené souboru prvků a vazeb mezi nimi, nás nutí vnímat, že budeme pracovat s velkou neučitostí nestochastického typu. Takovýto předpokládaný model se střední hodnotou odchylek rovnou nule vylučuje svou univerzální platnost a tudíž nelze objektivně prokázat, že je modelem univerzálním bez dodržení dalších podmínek. Pokud však model není univerzální, pak je jeho platnost omezená a stavy, kdy je systém na hranici stability jako je s největší pravděpodobností nyní, nelze model brát jako směrodatný. Naopak je možné počítat, že zareaguje velmi, ale opravdu velmi špatně.
Ale na vaši obhajobu musím říct, že podobně ekonomii vnímá 99% lidí, kteří studovali práva.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aja Novotna | 9. 11. 2011 15:41
reakce na Filip Mezera | 9. 11. 2011 15:30

diky za kvalitni prispevek do diskuze Filipe. Prave diky studiu prava mam velkou neduveru k jazykua vim, co vse se jim da / neda delat, jak presny a dobry pomocnik jazyk je prave pri konstruovani nejakych regulaci, myslim, ze to si kazdy udela predstavu v praxi sam....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 9. 11. 2011 15:06
reakce na Aja Novotna | 9. 11. 2011 14:41

Diplomku Pavla Kohouta má v archivu jeho vysoká škola a na vyžádnání vás v ní nechá číst. Když vás to tak pálí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aja Novotna | 9. 11. 2011 15:20
reakce na Gabriel Pleska | 9. 11. 2011 15:06

zkuste ji najit, vic to komentovat nebudu...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aja Novotna | 9. 11. 2011 12:04

Akademikum je casto "vysmivano" ;,ze delaji vyzkum pro vyzkum a jsou odtrzeni od reality.

Problem je, ze vselijaci analytici pisou analyzy BEZ vlastniho tvrdeho vyzkumu (metodologie), ktery se da vyvratit (!), tak jako tady Pavel. Na zaklade tohopak davaji pocitove RESENI situace.

Fakta, ktera pouzivama prebrana z dalsich (zahranicnich) blogu na internetu, tyto fakta si vybira na bazi pocitu (podle ideove zpriznenosti, zde nejaky libertariansky proud). Nestoji za tim zadna vlastni tvrda myslenkova prace.

Proc zrovna jemu verit, ze jeho nazor na EURO je spravny? proc verit Pavlovym pocitum, ze zrovna takhle to v EU soucasne je?

Jakou myslenkovou metodologii vlastne on ma? protoze on NENI u zdroje napr. v research oddeleni ECB nebo Evropske komise, k tem datum se malokdo dostane, aby delal takove ostre soudy, napr. jeho vyrok o tom, ze z Recka se stane protektorat.

Uz jen na moznem vystoupeni Recka z eurozony si malokdo TECHNICKY dokaze predstavit a budou na tom pracovat celen skupiny matematiku - ekonometru - makroekonomu. Na moznych scenarich pracuji i cele research oddeleni iv ramci Evropske komise, nevalej se tam u kafe a nejsou medialne videt.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 9. 11. 2011 13:29
reakce na Aja Novotna | 9. 11. 2011 12:04

Tvarit se, ze ekonomika a jeji reakce jde nasimulovat pomoci (matematiky - ekonometrie - makroekonomie) a to dokonce pomoci "tvrdeho vyzkumu" znamena lhat si do kapsy. Ti lide se mozna nekopou do zadku, ale delaji az absurdne neuzitecnou praci, kterou by kolikrat lepe zastal generator nahodnych cisel (podobne jako u analytyku "bez tvrdeho vyzkumu", jejichz predikci se timto nezastavam).
Navic to, jestli se z Recka stane ci nestane protektorat, nepredpovi nejaky "tvrdy vyzkum", ale velice mekky vyzkum zajmu lidi drzicich moc. (vim, je to jenom priklad, ale nazorne ukazuje, jakych smesnych rozmeru fascinace "research centery" nabyva)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip Mezera | 9. 11. 2011 14:32
reakce na Adam Čabla | 9. 11. 2011 13:29

Nasimulovat jde leccos - sám částečně pracuji na univerzitě a někdy se nad výtvory kolegů děsím. Ekonomie nejde spočítat tak jako fyzika - příliš proměnných a neurčitosti. Modely mají určitou vypovídací hodnotu, ale spíše směrem do minulosti. To je problém jak ekonometrie, tak statistiky. Modely s využitím výpočetní inteligence se zase nezkoumaly dostatečně dlouho na to, abychom mohli potvrdit nějakou univerzální platnost. Navíc, když vidím, jak to politici mají spočítané u nás (a kdo jim to počítá), tak se divím, že se stát ještě dokáže alespoň tvářit, že funguje. A můj optimismus vůči EU není natolik velký, abych předpokládal, že tam to bude lepší.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aja Novotna | 9. 11. 2011 15:18
reakce na Filip Mezera | 9. 11. 2011 14:32

ok, tak proc (zahranicni) banky v centrale zamestnavaji v research oddeleni matematiky, a to opravdu hard core matematiky, aby jim konstruovali ruzne dabelske instrumenty a profitovali z toho oblbovanim lidi, kteri ani netusi, co za tim je.

I napriklad Karel Janecek vi, co dokaze "spirit" opravdu PRESNYCH vypoctu. Jasne, lajdaci se najdou vsude, zvlast ve vladnich komisich:-) kde o "nic" v uvozovkach nejde...

ekonomie a fyzika se ted zacina hodne prolinat, uz Stiglitz zde v Praze (Forum 2000) o tom mluvil a videl v tom budoucnost, zda to je sazka na spravnou kartu? kdo vi? ale je treba aspon neco zkusit a ne jen "plane" mluvit, ze modely jsou spatne, tak bysme zamrzli, ja se zajimam o filosofii poznani a v prubehu historie si lide mysleli ze dospeli k veskeremu poznani snad v kazde generaci...

http://www. finmag.cz/cs/finmag/kaleidosko p/agenti-podkopavajici-dogma-k lasicke-ekonomie/

to,ze momentalne neco neumime neznamena, ze to nejde...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 9. 11. 2011 15:52
reakce na Aja Novotna | 9. 11. 2011 15:18

Proc zamestnavaji banky "hard-core" ;matematiky? Motivaci tech bank nechapu, zeptejte se jich. Ja se zeptam na neco jineho: Proc musely byt mnohe banky, vyuzivajici techto "hard-core matematiku s dabelskymi intrumenty", zachranovany pred bankrotem statem? K cemu jim cele to slavne research oddeleni bylo? Kdyz prisla krize, spadlo par hypotek a najednou ty banky prakticky zkrachovaly?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!