Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Itálie, náš vzor

| 16. 11. 2011

Itálie dnes platí za další černou ovci. Přitom tato bohatá země s obdivuhodnou kulturou zažila doby, kdy byla vzorem rozpočtové střídmosti. Přinejmenším některé vyspělé italské státy by mohly být inspirací i dnes.

Itálie, náš vzor

Evropa řeší otázku, jak a zda vůbec je možné zkrotit veřejné zadlužení. Odpověď je přitom dávno známa. V Janovské republice působila již od roku 1407 finanční instituce zvaná Officium procuratorum Sanctii Georgii super diminutione debitorum (Dozorčí úřad svatého Jiří pro omezení zadluženosti), obecně řečená San Giorgio. Šlo o finanční ústav s úkolem chránit zájmy držitelů státních dluhopisů a snižovat riziko, že republika nebude schopna plnit své závazky.

Věřitelé sobě

Janovská republika dlouho trpěla slabou vládou v důsledku vnitřních konfliktů. Věřitelé se proto na ochranu svých zájmů začali organizovat do sdružení, jejichž zástupci byli formálně uznáni státem jako partneři pro jednání. Začátkem 15. století se veřejný dluh stal takovou zátěží, že republika vytvořila na bázi zmíněných sdružení věřitelů ústav San Giorgio jako nástroj pro snížení dluhové zátěže veřejných financí, uvádí profesor Michele Frattiani.

Z právního hlediska byl San Giorgio akciovou společností, jejímiž vlastníky byli věřitelé státu. Ústav kupoval státní dluh za peníze klientů a měl nárok na příslušnou část daňových příjmů. San Giorgio byl více než jen zájmovou organizací věřitelů. Hlavním přínosem byly expertní znalosti San Giorgia v oblasti veřejných financí a risk managementu. Ústav ovlivňoval rozpočtovou politiku a fakticky diktoval státu, jak se smí zadlužit. Zároveň pomáhal vybírat daně – ve vlastním zájmu. Výsledkem nezávisle řízené rozpočtové politiky bylo nízké riziko platební neschopnosti státu. Janovské republice také San Giorgio umožňoval půjčovat si peníze za nižší úroky, než bylo běžné u jiných italských městských států.

San Giorgio byl předmětem obdivu mnoha

Kontrolu nad rozpočtem by mohla mít instituce, které by dominovali věřitelé historiků a politologů. Již Niccolo Machiavelli se o něm zmiňoval jako o „státě ve státě“ – v kladném slova smyslu! Zdůrazňoval kvalitní vedení této instituce, které v politicky vratké Janovské republice působilo jako stabilizační faktor. „Málokdy v historii vystoupili věřitelé tak přímočaře a efektivně ve smyslu vytvoření nevládní instituce za účelem ochrany svých zájmů,“ uvádí historik Steven Epstein. San Giorgio měl propracovaný systém řízení, který chránil všechny strany a účinně zabraňoval konfliktu zájmů.

Janované také vymysleli originální typ cenných papírů. Investor svěřil své prostředky ústavu San Giorgio a stal se podílníkem (il partecipo) na státním dluhu. Jako takový neměl nárok na fixní úrok, jak je běžné u klasických dluhopisů, nýbrž na podíl z vybraných daní. Výše investičního výnosu závisela na objemu vybraných daní. Šlo tedy vlastně o státní dividendové akcie bez hlasovacího práva. Tento systém v Janově fungoval až do příchodu Napoleona v roce 1805. Díky dozoru nad státním dluhem Janované dosáhli finanční stability a mnoha ekonomických úspěchů.

Když mnohem později (roku 1871) Garibaldi, Cavour a Mazzini sjednotili Itálii, byl nový stát zatížen již od svého vzniku. Vláda nového království zvýšila daně, což ochromilo hospodářství a vedlo k masové emigraci – to je mimochodem jedna z příčin, proč tolik Američanů má italská příjmení. Ani fašistická vláda nebyla finančně zdatná. Musela dvakrát, v letech 1926 a 1934, provést nucenou konverzi (conversione forzosa) krátkodobých dluhopisů na dlouhodobé. To byl vlastně částečný bankrot. Tolik tedy k vládě pevné ruky.

Jak zabránit rabování ekonomiky

Nabízí se myšlenka vrátit se do historie a svěřit kontrolu nad rozpočtem nezávislé organizaci, jejímuž vedení by dominovali věřitelé. Role věřitelů v moderních státech byla a je čistě pasivní: nezbývá jim nic než věřit, že stát své dluhy splatí. Věřitelé ale financují dluh státního rozpočtu. Proč by nemělo platit, že kdo financuje, ten spolurozhoduje? Volení politikové se ohánějí mandátem lidu, ale volební právo je zdarma a není spojeno s žádnou materiální odpovědností. Když si lid odhlasuje velkorysé výhody na úkor budoucích generací, neexistuje žádná systémová zábrana, žádná brzda, která by zamezila rabování ekonomiky na účet budoucnosti a na účet finanční stability.

Česká vláda nyní řeší možnost založení Rozpočtové rady vlády. Představy jsou zatím mlhavé. Proč by však v této radě neměli mít rozhodující slovo věřitelé českého státu? Tedy ti, komu nejvíce leží na srdci finanční stabilita země, neboť jsou motivováni návratností svých investic? V Janově tento princip fungoval stovky let – a fungoval dobře.  

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (31 komentářů)

Tomas Neverici | 17. 11. 2011 11:31

Neco na tom je. Stat je vlastne firma (dobra prednaska o tom treba zde: http://www.zlo.cz/andreas-clauss-geld-und-recht-penize-a-pravo.php )
A o firme by meli rozhodovat jeji akcionari, coz jsou v pripade statu jeho veritele.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Novotny | 17. 11. 2011 17:13
reakce na Tomas Neverici | 17. 11. 2011 11:31

FYI, majitel dluhopisu neni a nikdy nebyl akcionar. To jsou dve naprosto odlisne instituce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 17. 11. 2011 19:11
reakce na Jan Novotny | 17. 11. 2011 17:13

Jenže stát žádné akcionáře nemá. Stát je jen nástroj pomocí něhož zájmové skupiny vytahují peníze z ostatních lidí. Debata o tom, zda ti, co tenhle cirkus opravdu platí by měli mít více vlivu, je zcela legitimní. A to platí nejen pro bondholders, ale i pro taxpayers. Dnešní konfigurace, kdy volí každý bez ohledu na to, zda do systému přispívá nebo z něj jen bere, a nejdůležitější rozhodnutí nakonec dělají malé ale vlivné skupiny, zjevně směřuje k zániku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 18. 11. 2011 10:17
reakce na Jan Daniel | 17. 11. 2011 19:11

Takže když bude pekařství péct spálené rohlíky, které nebudou k žrádlu, firmu si "koupí" věřitel, protože ze zakázek není možné chod financovat, a bude rozhodovat o všech zaměstnancích on???
Zákazníci pekařství mít nebude, ale věřitel bude spokojený, jak ovládá zaměstnance? Asi ne, že? Tak proč takový stav chcete zavádět u státu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aja Novotna | 18. 11. 2011 11:24
reakce na Ferdinand Mácha | 18. 11. 2011 10:17

Existuje dost (mozna) brilantnich ekonomickych reseni marasmu, ve kterem Evropa (svet) soucasne je. Jenze je tady jeden maly hacek, ktery stoji v ceste jejich rychle implementaci a mozna budme radi, ze tady vubec porad ten hacek existuje, posledni instance, Ustavni soud:-)

Ten navrh, ktery sem predklada Pavel s Veriteli se zacina neprijemne otirat kolem cl. 9/2, nemenne jadro Ustavy, ani ustavodarce ho "nemuze" prolomit, a hlavne kolem ustavne-pravniho principu suverenity lidu a urcite i dalsich zasad z nich se odvijejicich...."Kdy žsi lid odhlasuje velkorysé výhody na úkor budoucích generací, neexistuje žádná systémová zábrana, žádná brzda, která by zamezila rabování ekonomiky na účet budoucnosti a na účet finanční stability"

I to zalozeni Rozpoctove rady vlady, ktere mi neprijde zas tak uplne od veci, bude podle meho nazoru mozna take hodne problematicke...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 18. 11. 2011 23:53
reakce na Aja Novotna | 18. 11. 2011 11:24

Promiňte, zeptám se jako laik: co kdyby se to implementovalo ve formě směrnice Evropské komise? To je osvědčená cesta, kde svrchovanost lidu nebyla nikdy na překážku.
Případně by se tom mohlo hlasovat v referendu, ke kterému by se udělala "informační kampaň" za stamiliony korun, a pokud by hlasování nedopadlo dobře, mohlo by se opakovat znovu a znovu, až by to bylo schváleno.
Bylo již prosazeno mnoho problematických věcí, v čem by toto měla být výjimka?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 18. 11. 2011 13:50
reakce na Aja Novotna | 18. 11. 2011 11:24

LID má možnost hlasovat??? Ještě jsem neviděl, že by LID mohl odsouhlasit "velkorysé výhody na úkor budoucích generací".
Já jsem viděl velkorysé výhody pro kamarádíčky a výhody pro mafii.
Kdyže si konkrétně LID odhlasoval nějaké výhody???
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Novotny | 17. 11. 2011 21:59
reakce na Jan Daniel | 17. 11. 2011 19:11

Tak ja jsem nesouhlasne reagoval na "A o firme by meli rozhodovat jeji akcionari, coz jsou v pripade statu jeho veritele." S tim snad souhlasite, nebo snad Vase "Jenže stát žádné akcionáře nemá." znamena neco jineho?

Takze Vy ve sve podstate navrhujete majetkovy census? Ja bych osobne chtel census na zaklade dosazeneho vzdelani, jako tomu bylo po dlouhou dobu v Anglii a fungovalo to (PhD titul na vyznamnych univerzitach dane zeme). Nebo jeste lepe majetkovy census AND census podle vzdelani;-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 18. 11. 2011 11:14
reakce na Jan Novotny | 17. 11. 2011 21:59

Navrhuji odejmout hlasovací právo těm, kteří čerpají ze státního rozpočtu, včetně státních zaměstnanců.
Census na základě dosaženého vzdělání nepovažuji za vhodný, protože vzdělání nezaručuje ani selský rozum, ani základní finanční gramotnost ani zodpovědný přístup.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Novotny | 18. 11. 2011 14:43
reakce na Jan Daniel | 18. 11. 2011 11:14

Jak definujete cerpani ze statniho rozpoctu? majitel firmy, co pro stat stavi most pres reku bude bez hlasovaciho prava. Ale co jeho zamestnanci? Co napr. firma najata touto firmou? Co bufet, kde se majitel firmy stravuje? To skonci bud tak, ze mate problem se stopovanim penez ze statniho rozpoctu, nebo za dva mesice vzniknou bily kone, pres ktere se bude prat punc statnich penez. Penalizovat statni zamestnance za jejich sluzbu mi prijde trosku tendencni.

Na druhou stranu vzdelanostni census fungoval (ted bych asi mel jako zdani argumentu opsat z wikipedie nekolik cizich jmen a letopoctu, coz ponechavam na ctenari). Nebo proc je nespojit?;-)

Vazne, veskere tyhle omezeni jsou tendencni (nesmysly), kdy navrhovatele vetsinou navrhuji to, co jim vyhovuje a hledaji pro to argument. Vazedeni majetkoveho censu by mel byt zaver diskuse, ne jeji zacatek a pote hledani podpurnych argumentu...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 18. 11. 2011 13:54
reakce na Jan Daniel | 18. 11. 2011 11:14

A podle vás by tedy měl vládnout kdo? Když odejmete hlasovací právo "těm, kteří čerpají ze státního rozpočtu, včetně státních zaměstnanců", kdože to konkrétně zbude?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aja Novotna | 17. 11. 2011 22:04
reakce na Jan Novotny | 17. 11. 2011 21:59

Boze, kam to kracis Evropo! tak po tehle regulaci bych uz nemohla rozhodovat vubec o nicem...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 17. 11. 2011 16:54
reakce na Tomas Neverici | 17. 11. 2011 11:31

O firmě rozhodují především její zákazníci! Z čeho by jinak ta firma generovala zisky a byla zajímavá pro akcionáře?
Nebo máte dojem, že je běžné, aby z lidí firmy vysávaly peníze a nic jim za to nedávaly jako se to daří státům???

Video je příliš dlouhé, abych s ním ztrácel čas, ale závěr předchozího příspěvku mě teda dost vyděsil, jestli je myšlen v kontextu diskuze, které úplně zanedbávají tuhle drobnost, tu lůzu, které je NUTNÉ vládnout...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Novotny | 16. 11. 2011 19:37

Tak tohle je ekonomicke zverstvo... pri tomhle mi beha mraz po zadech. Stale verim, ze jen ekonomicky "zertuje" a provokuje ve stylu Vaclava Klause. Jestli to ale mysli vazne, tak se zblaznil a mel by v NERVu okamzite skoncit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 17. 11. 2011 10:32
reakce na Jan Novotny | 16. 11. 2011 19:37

"AUTOR Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, a. s., Komero s. r. o., ING Investment Management, a. s., a PPF, a. s. V letech 2002 – 2003 působil jako člen sboru poradců..."

{ br}Celákariéra prokecaná v poradních sborech, radil investorům bez rizika následků při neúspěchu, radil ministrům, bez rizika následků při neúspěchu...
Samozřejmě, že jemu by vyhovovalo umístění v dalším bezrizikovém útvaru.
:-D

Na druhou stranu, pokud je základem jeho víry současná víra politiků, že lidi se neumí rozhodovat sami, a proto je MUSÍvést zrovna On, nemůžu mu mít za zlé, aby lidi přesvědčoval o své potřebnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aja Novotna | 17. 11. 2011 17:07
reakce na Ferdinand Mácha | 17. 11. 2011 10:32

Clovek musi mit literarni talent (cestinu moc lidi nezvlada, neni to pro). Nachytate z pocatku - co a jak - inspiraci na zahranicnich webech (treba MarginalRevolution).

Ce sijako narod maji hodne radi ruzna historicka srovnavani ekonomicke soucasnosti s minulosti, nekdo se i vyziva dokonce v teologii zabalene do ekonomie, zajimave v takove hrde ateisticke zami nebo mozna prave proto? hnedle to da "stavu" do tech nudnych fakt, mate ten komplexni prehled a nepatlate se jen izolovanev nudnych cislech.

Jeden clanek do novin se protlaci exkluzivne na nekolika mistech.

Pak uz Vas kontaktuji z bezrizikoveho utvaru sami.

Jenze je to opravdu zadarmo, rohlik si za to nekoupite, nikdo Vas neposloucha, nalevo ani napravo.

Od poradnich komisi je jen maly krucek k dozorcim radam a to je novy placeny level.

K clanku vyse: tohle v praxi zrusi ihned Eliska Wagnerova a pavel Rychetsky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 18. 11. 2011 11:47
reakce na Aja Novotna | 17. 11. 2011 17:07

Obávám se, že tzv.vyspělé demokracie se rychle přibližují ke stavu, kdy jejich nefunkční nastavení ústavního pořádku a politického systému bude nadále neudržitelné (jak ostatně kdysi prorokoval Alexis de Tocqueville). A Eliška Wagnerová s Pavlem Rychetským to ztěží zachrání. Do té doby se můžeme chovat jako ten chlápek padající z mrakodrapu.
Pokud jde o historii: obecně platí, že kdo není ochoten se z ní poučit, musí... však víte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 18. 11. 2011 14:03
reakce na Jan Daniel | 18. 11. 2011 11:47

A já zase prorokuju nefunkčnost systému, kdy na vládu bude OPĚT nezadatelné právo (v historii od Boha, dané narozením jedince), tentokrát dané naakumulovaným jměním.
Opravdu věříte, že majetek dává jedinci schopnost vládnout ostatním a ovlivňovat jejich osudy?
V minulosti feudálové věřili, že pouze svým narozením do správné rodiny dokázali, že mají schopnosti vládnout a ovlivňovat osudy poddaných...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 16. 11. 2011 20:37
reakce na Jan Novotny | 16. 11. 2011 19:37

Takováhle intelektuálně nabitá, odborně sofistikovaná argumentace je na CERGE normální?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Novotny | 17. 11. 2011 16:23
reakce na Jan Pozner | 16. 11. 2011 20:37

Na beletrii odpovidam beletristicky. Navic, tohle neni otevrene forum, kde by obe strany (obdivovatele PK a ti druzi) dostavali stejny prostor. Tak jsem zvolil basnicky obrat.

Mimochodem, kontaktoval jsem Pavla, ze by mne zajimalo, jak to myslel, nebot uz jsem si zacal rikat, jestli z te smogove inverze neblazni, ale samozrejme nereaguje a chodit za nim do kancelare kvuli tomuhle se mi nechce.

Ale pokud chcete nejake argumenty, tak se zde o tom muzeme bavit. Mimochodem, pokud se dluhopisy prodavaji na otevrenem financnim trhu, tak banky do dluhoveho financovani statu uz mluvi docela dost, ne? To oni stanovuji urok, za ktery pujcuji, nikdo je nenuti(l) pujcovat italii nebo recku a ani je nenutil verit, ze jen fakt samotne spolecne meny resi veskere problemy. Ted bychom jim navic meli dat moznost mluvit do vladnuti? To, co tady PK navrhuje navic popira i zakladni rozdil mezi financovanim dluhovym a podilovym (vydat dluhopis a akcie). Stat vydava dluhopisy, nikoli akcie...

PS: Mala rada: Pokud v reakci pouzijete jeste nekolik invektiv na mne, tak se k Vam jiste nekolik dalsich lidi zde na foru pripoji a nebudete v tom proti mne sam;-) Obvykle velmi dobre pomaha pouzit, ze jsem moc akademicky a ze bych mel jit nejdrive do ceskeho byznysu, abych pak mohl neco rikat;-) ... ale vic Vam radit nebudu;-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 17. 11. 2011 20:13
reakce na Jan Novotny | 17. 11. 2011 16:23

1) autor sice vyprodukoval "beletrii" ,ale vy rozhodně ne, a i "básnický obrat" v mých představách vypadá jinak.
2) Reagovat na dotaz jestli se nezbláznil, by bylo bláznovstvím:-)
3) tak popořadě:
a) Co je to "docela dost"? To, že prakticky celý Západ je v dluzích, značí systémovou vadu. Jakou (a jestli vůbec, kolik, a kde,...) je věc názoru, třeba to co píše autor, třeba něco úplně jinýho.
b) "To oni stanovuji urok...", nestanovují, jen mají vliv, další vliv mají centrální banky a i ty státy samotné.
c) "nikdo je nenutil...", doporučuji ke čtení Zákon o penzijním připojištění, zvláště §33-34, a obzvláště §34 od. 4 druhou větu, resp. její důsledek. Ano vy mluvíte o bankách, autor ale o věřitelích, a koneckonců ani banky a PF nejsou na sobě nezávislé. A i další směs požadavků regulátorů jim v podstatě jinou možnost nedává než je nakupovat.
d) "ani je nenutil věřit...", tak natvrdo, s pistolí v ruce je opravdu nikdo nenutil. Dovolím si ovšem tvrdit, že kdyby měli tu "drzost" nekupovat "bezrizikové&qu ot;státní dluhopisy, byly by řádně "převychováni&q uot;.Příkladů dneska máte...
e) PK rozdíl mezi dluhopisem a akcií nepopírá, on jen tvrdí, že stát může vydávat i jiné cenné papíry než dluhopisy, papíry spojené s jinými právy. Věřím ovšem, že v nějaké Svaté Knize Ekonomie je napsáno "Stát vydává jen a pouze dluhopisy", důkazem tvrzení je, že to napsal nějakej Velká Autorita:-P

P.S. Malá poznámka: Podmětem vašeho prvního příspěvku je autor, podmětem mého je slovo argumentace. Pokud v ironickém sarkasmu vidíte osobní invektivu, tak to máte blbý:-) A navíc si i myslím, že je mi jedno, jestli se ke mě někdo připojí.
A teď bych zde mohl spáchat stořádkový traktát o ničím neopodstatněné (akademické) domýšlivosti, vztahovačnosti, pýše, atd. zvláště v měkkých vědách, kterou tak pěkně demonstrujete...., ale že bych se na to... (ano, to je osobní, konečně jste se dočkal :-))

Koneckonců si myslím, že v CERGE má PK docela "zaryté přátele", protože si před pár lety dovolil napsat, že jeho (=CERGE) otec Švejnar už není ekonom, ale producent floskulí a hraběcích rad.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Novotny | 17. 11. 2011 21:32
reakce na Jan Pozner | 17. 11. 2011 20:13

1) Otazka vkusu.

2) Klinicky to lze zodpovedet. vezmu-li v potaz posledni vykriky nad soudruzkou merkelovou, tak mam o PK vaznou obavu...
3a) ? Veta za otazkou neni relevantni k pojmu "docela dost". Docela dost nesouvisi s krizi systemu, ale s tim, ze ti, co nakupuji dluhopisy (TCND) na volnem trhu maji vliv na jejich cenu. Podstatny vliv. Pouzili veskery svuj vliv v minulych 10-20 letech? Nikoli. Napr. Portugalsko dostalo pristup k velmi levnym penezum bez ohledu na to, jak silne melo hospodarstvi. Nic nebranilo TCND vznest pochybnosti. Zadne vyrazne pochybnosti nad schopnosti Portugalska do budoucna zplacet se neobjevovali.
3b) Omlouvam se, "to oni maji statisticky vyznamny vliv".
3c) Proc zde argumentujete penzijnim pripojistenim, tj. jednim konkretnim instrumentem? (u ktereho znate paragrafy, ktere zde slouzi jen jakoilustrace sily;-) "v podstatě jinou možnost nedává" - nulovy obsah. Navic i sam PK pouziva mezinarodni historicke priklady, proto se neomezujme na CR, ale globalni dluhopisove trhy. To, ze staty omezuji nektere operace bank neznamena, ze banky tyto operace jako takove musi provadet. Analogie je v tom, ze napr. investicni bankovnictvi je regulovane, ale nikdo nikoho nenuti, aby investicni banky zakladal.
Mimochodem, prijemci penzijniho pripojisteni jsou lide, proto navrhujete, ze ti, co maji penzijni pripojisteni, maji vetsi pravo spravovat stat? Meli by tudiz mit "silnejsi" volebni hlas?
3d) To je dost prazdne "Příkladů dneska máte..." Nikdo je nenutil. Mohli zustat u konzervativniho fungovani, fungovat na vkladech, nevynalezat dalsi nove oblasti. O derivatech nemluve.
3e) Ja nemluvim o tom, co stat nemuze delat do budoucna, ja mluvim o soucasnych dluhopisech. To ponekud obracite. Pokud by byly vydany jine instrumenty, ktere by v sobe meli odpocatku nejaka dalsi prava, tak je to zrejme mozne (pravne tomu nerozumim), ale tyto instrumenty by byly ekonomicky naprosto odlisne od soucasnych dluhopisu a dluhopisy bych je nenazyval. Navic by zrejme nesly mensi urok diky svemu kontrolnimu pravu. Ale jedna se o jiny instrument, ktery nelze srovnavat s dluhopisem, stejne tak pouzivat slovo veritel je zavadejici.

Narazky na velkou autoritu... i Vy vtipalku;-)

ad PS: bez komentare, ale asi toho vite "hodne" z blogu PK.

PS moje: V oblasti verejneho prava plati jine principy, existuje neco jako suverinita lidu, coz v soukromem pravu neplati. V soukromem vztahu jsou si vsechny subjekty rovny. I diky tomuto proste aplikovani toho, co muze fungovat v soukromem pravu na pravo verejne, je velmi komplikovane a historicka paralela je ponekud zavadejici (obzvlaste pokud se pravni normy od zminovane doby vyrazne zmenily). Ale opakuji, nejsem pravnik, na rozdil od Vas.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 17. 11. 2011 18:47
reakce na Jan Novotny | 17. 11. 2011 16:23

Pane kolego, za normálního stavu věřitelé opravdu nemluví do řízení a pouze hlasují penězi. Přehlédl jste ovšem, že v případě insolvence dlužníka to nefunguje a pravidla hry se mění - věřitelé získávají pravomoci na úkor akcionářů. V oblasti soukromého práva mají tyto situace institucionální rámec daný bankrotovým právem. V oblasti dluhů státu, žádná taková úprava neexistuje, což je problém, pokud tedy nechcete oživovat praxi dělových člunů (dnes asi spíše letadlových lodí) či přímo okupace dlužnických zemí.
Btw: Pokud někdo popíše koncept, který v minulosti reálně fungoval, a to po několik století, a vy to komentujete výkřiky typu "zvěrstvo" ,"žert" či "beletrie" ,pak nevím, co si mám o vás myslet. Můžeme vést diskusi (pokud přijdete s nějakými věcnými argumenty), zda je takový koncept replikovatelný v současnosti, ale těžko jej můžete vymazat z historie jen proto, že sám si nic podobného nepamatujete.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Novotny | 17. 11. 2011 21:50
reakce na Jan Daniel | 17. 11. 2011 18:47

I stat muze vyhlasit bankrot. Je Italie v soucasnem stavu insolventni ve smyslu toho, co pisete Vy? Je Recko v soucasnem stavu insolventni? Jake je meritko? To, ze Italie dostava pomoc od ostatnich zemi muze byt interpretovano jako pomoc od dcer vlastnenych jednou matkou. (ovsem hodne nadnesene, ted neberte doslova, ze matkou je ECB, ktera nic nevlastni, jen je proste nutne brat do uvahy existenci ekonomicky spojenych zemi, ktere si pomahaji). Bankrot na statni urovni existuje, resp. je zde v historii fungujici paralela. Diplomacie je pomerne ucinne fungujici nastroj, ktery muze spoustu insolvencnich kroku replikovat bez pouziti delovych clunu. A v pripade insolvence statu je zde pak otazka, kdo statu v nejblizsich letech neco pujci.

Druhy odstavec: Kladl jste si stejne otazky, kdyz PK pouzival ve svych "konceptech&quo t;jako podpurne argumenty urazky Angely Merkelove? Neustale opakuje slovo diletanti, jaky na toto mate nazor? Co si myslite o PK ve svetle toho, ze nazyva uredniky v EU diletanty? Ja jsem jen zvolil jeho jazyk (ale netusil jsem, ze to nekdo muze povazovat za "koncept", to se Vam omlouvam). Bral jsem to spise jako beletrickou prestrelku;-)

Historick eparalely jsou dobre, ale zavadejici. Vy si osobne pamatujete rok 1871? Pomatuje si to PK? Kde vzal sve podklady? Kolik casu dal tomu, aby poznal vsechny okolnosti te doby? Podle toho, jak znam PK (moje historicka paralela, ale klidne to muzeme vzit tak, ze tak zaneprazdneny muz jako on, fungujici v tolika firmach, policy advising body a dozorocich radach proste nemuze fyzicky mit cas to studovat), tak moc ne. Tipnul bych to na dva zahranicni blogy a nejakou popularne psanou knizku s nazorem. A to povazuji za nebezpecne. Ale muzu se mylit. Proto jak jsem uvedl vyse, snazil jsem se ho kvuli tomuto kontaktovat, jak moc seriozne tuto historickou "studii" provedl, aby mohl postavit svuj "koncept".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 18. 11. 2011 11:34
reakce na Jan Novotny | 17. 11. 2011 21:50

Ano, stát může vyhlásit banktrot, pokud "vyhlášením bankrotu" rozumíte prohlášení "nemáme peníze, nebudeme platit závazky." Já ale říkám, že tento bankrot nemá formalizovanou proceduru a pravidla, a že je to potíž. Řecko je dávno insolventní v tom smyslu, že jim nikdo nepůjčí jiný než politicky sankcionovaný úvěr. A i u tohoto úvěru je otázkou jak dlouho vydrží (záleží na konstituentech v zemích, které Řecko dotují, jak dlouho si to nechají líbit). Nebudu dělat prognózy, ale troufnu si na jednu: nebude to na věčné časy.
Pokud jde o spojení výrazu "diletanti" ;s politiky a úředníky, tak proti tomu opravdu vcelku nic nemám. Nechápu ale, proč do toho motáte ten "koncept", jste úplně off-topic. Já jsem psal o konceptu v souvislosti s věřitelským výborem v Janově.
U historických paralel není třeba pamatovat si je osobně, stačí o nich vědět. Já jsem narážel na to, že dnes někteří lidé mají tendenci považovat za nesmysl všechno, co fungovalo před tím, kam sahá jejich paměť a osobní zkušenost jen proto, že o tom neví. Hypotézy o tom, odkud PK čerpal nechám na vás. Já diskutuji raději o samotném problému, namísto o osobě autora.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Novotny | 18. 11. 2011 15:36
reakce na Jan Daniel | 18. 11. 2011 11:34

Vzhledem k tomu, ze jsme na urovni verejneho prava u statu, nad kterymi nic nestoji, tak je tezke najit nejake formalni procedury (kdo bude nad nimi?) a prosta analogie se soukromym pravem musi zakonite selhat. De facto zde ale procedury funguji. Pokud bych chtel pouzit zavadejici priklad, tak bych rekl, staci se podivat na bankrot MF Global... (mozna by stacilo rict, ze prikladu je vsude kolem hodne, ale ani to nestaci;-)

Pokud PK oznaci angelu merkelovou soudruzkou a radi ji pouzivat mozek, uredniky diletanty (pri komentovani jejich navrhu, za kterymi stoji stovky hodin prace a navrhy maji casto konkretni podobu), tak to povazujete za normalni, ale analogicky komentar k nejake historicke pohadce Vam prijde nefer. To je k tematu vice nez dost. Navic, on ma moznost se k tomu vyjadrit, na rozdil od AM;-)

3. odst. To neni pravda. Je naopak treba znat veskere podrobnosti, jinak dospejeme k zavadejicim zaverum. Napriklad jsem slysel vyroky, ze Cina padla, az kdyz postavila Velkou Cinskou Zed, proto jakykoli ochranny val vede okamzite k padu (vcetne valu, ktery ma chranit euro). Naopak je dobre se z historie poucit, ale ne na urovni nejake popularni knizky nebo wikipedie. To uz pak skoncime u kresleneho stareho zakona. Ja bych o tematu diskutoval, pokud by navrhl nejaky koncept. Podobnych 1-blogovy-prispevek dlouhych vizi opsanych z jinych 1-blogovy-prispevek dlouhych vizi je plny internet (Vyhodou internetu je, ze kazdy muze byt vizionar). Dal si autor praci a rozpracoval tuto vizi jako napriklad Ondrej Schneider (ktery na rozdil od nej neni v NERVu) svuj navrh rozpoctove rady, o kterem se da mluvit? Nikoli, jen napsal pohadku plne postavenou na historicke parelele bez jakehokoli upraveni na soucasnou situaci. Proto se ptam, zda-li to jedine, co v prispevku je (tj. znalost historie), je alespon hluboka nebo se jedna jen o povrchni znalost nekolika jmen. V prispevku je napr. "Díky dozoru nad státním dluhem Janované dosáhli finanční stability a mnoha ekonomických úspěchů." Proto se ptam, jak nekdo, kdo se nevyzna v historii Italie 18. a 19. stoleti, muzu teto kauzalite verit, ze je opravdova nebo jen spurious... tim ale nerikam, ze kauzalita nemuze byt nahodou opravdova. Pokud by byl konkretni navrh, muzeme se bavit o nem. (Uprimne, pokud Vam nekdo, kdo neumi CIST, rekl, ze nekde neco CETL, budete mu verit?) Nedelam nic jineho, nez ze pochybuji...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 19. 11. 2011 00:13
reakce na Jan Novotny | 18. 11. 2011 15:36

Popravdě řečeno, není mi zcela jasné, kam směřujete. Kritizujete Kohouta, že nemá nastudovanou příslušnou historii, ale sám myšlenku smetete ze stolu jako "žert", aniž byste sám o této věci něco bližšího věděl.
Kohoutův blog nepředstírá, že jde o konkrétní dopracovaný návrh, to by nebyl zveřejněn tímto způsobem. Je to jen článek, slovo do pranice, o kterém se dá diskutovat. Pokud jste si povšiml, sám jsem zpochybnil, že je tento koncept replikovatelný v současných podmínkách a napsal proč. Trochu jsem doufal, že se tady rozvine věcná diskuse na dané téma, což se bohužel nestalo.
Vy, zdá se, trpíte nějakou obsesí Kohoutem, ale zde se musím omluvit, nejsem připraven diskutovat na téma osoby autora a o nesouvisejících otázkách typu, co kdy řekl o Merkelové. Jednak mne to nebaví a druhak si myslím, že takový způsob diskuse patří někam na iDnes.cz a nikoliv na Finmag.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Novotny | 19. 11. 2011 19:03
reakce na Jan Daniel | 19. 11. 2011 00:13

Jen jsem chtel ukazat, ze urazet jednim smerem je OK, zatimco druhym uz je to "na iDnes"... ale nechme toho, stejne tohle asi nikdo tady nechce pochopit.

Pokud chcete muzeme rozvinout neco konkretniho... jste zrejme zastancem teto myslenky, tak prosim. (Ja to cele beru od zacatku jako zert). Nahore jsem se Vas ptal, jak to myslite s tim prispivanim do statniho rozpoctu, ale nejak jste to asi prehlednul. Tam uz je diskuse dost konkretni, tak muzeme vecne pokracovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Síla | 16. 11. 2011 15:38

Pokud nechám o rozpočtu (spolu)rozhodovat lidi, jejichž zisk je přímo úměrný zadlužení státu, tak nevidím jediný důvod, proč by to mělo být zárukou odpovědného financování a přiměřeného zadlužení. Dle mého by jejich zájem byl přesně opačný, získat co největší část rozpočtu jen pro sebe.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 16. 11. 2011 11:15

Pavlův článek podle mého názoru opomíjí důležité souvislosti, a sice rozdílné rozložení mocenských sil v té době a dnes.
Bondholders v severoitalských státech (ve své podstatě patricijských republikách) se do značné míry překrývali s lidmi s přímým politickým vlivem – šlo o politické elity, které úvěrovaly stát (často povinně) a zároveň měly obvykle rozhodující vliv na vládu. Tento fenomén, někdy také zvaný „moneycracy“ přetrval dlouho přes pozdní středověk – v podmínkách neproporčního systému parlamentní reprezentace byly rentiérské vrstvy, držící většinu státních dluhopisů, zároveň nadproporčně zastoupeny v politickém systému (pozor, nemluvím o absolutistických monarchiích, ale např.o Anglii až do 1.sv.války). Takové rozložení sil přinášelo finanční stabilitu (zároveň ale možná i redistribuci bohatství ve prospěch těchto rentierských vrstev).
Demokracie s všeobecným hlasovacím právem ale tuto konstelaci rozbila a zároveň pohřbila i malou pravděpodobnost, že stát se kdy dostane z případného nadměrného zadlužení fiskálními přebytky a skutečným splacením dluhu (naposledy Británie po napoleonských válkách, poté zbyly jen různé formy defaultu, od soft defaultu skrze inflaci po hard default).
Popisovaný systém by sice mohl mohl být v havarijních situacích funkční (nabízí se paralela s věřitelským výborem při konkurzní správě podniku), ale vzhledem ke změněnému mocenskému rozložení sil je politicky neprůchodný a jeho zavedení tudíž nereálné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dan Balogh | 16. 11. 2011 09:23

Tak takové nápady bych od pana Kohouta opravdu nečekal. To jsem velice zklamaný.
A banky zase necháme řídit Radou střadatelů? Ti přece mají primární zájem na zhodnocení a ochraně svých vkladů, na rozdíl od chamtivých bankovních dobrodruhů!
Investory přece nikdo nenutí vkládat peníze zrovna do státních dluhopisů. Prozatím mají k dispozici dost relevantních informací o hospodaření jednotlivých zemí na to, aby se kvalifikovaně rozhodli. Pokud někdo zemi jako je Řecko nebo Itálie půjčí peníze např. na 15 let, tak je buď blázen nebo naivka. Každopádně by měl za tato svá rozhodnutí nést plnou zodpovědnost! A zde je podle mě zakopaný pes. Většina investorů dobře ví, jak je na tom Itálie, ale spoléhají na to, že v případě nějaké formy bankrotu, jim budou jejich ztráty kompenzovány. A to na úkor střadatelů nebo daňových poplatníků. Proto nejsou obezřetní.
Žádné Rady ( víte, že rusky se to řekne sověty) není třeba zakládat. Socialismus jsme již měli. Stačí narovnat státem pokřivené vztahy na kapitálových trzích. Kdo investuje do dluhopisů, ať nese také plnou odpovědnost za jejich nesplacení = opatrnost investorů u problémových států = problémové státy nemají prostředky na zadlužování (nikdo jim nepůjčí) = a tak se musí reformovat!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!