Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Evropa podle Sikorského. A podle Nečase?

| 8. 12. 2011

Začíná další z řady „klíčových summitů“ Evropské unie. Řeč bude o zásadní změně podmínek fungování Unie. K fiskální integraci Unie a k posilování pravomocí Evropské komise se nedávno v nezvykle otevřeném projevu přihlásil polský ministr zahraničí. Jaký je český postoj? A je jen jeden? Může být rozdílný pohled na evropskou politiku důvodem konce koalice mezi TOP 09 a ODS?

Evropa podle Sikorského. A podle Nečase?

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski přišel na konci listopadu v Berlíně s možná nejzásadnějším příspěvkem do současné unijní diskuse. Nehlásí se k ničemu menšímu než ke „skutečné federalizaci“ Evropské unie, k tvrdému dohledu Evropské komise nad rozpočty jednotlivých členských zemí, bourá tabu, že každá členská země má mít svého eurokomisaře.

Páni Němci, je to na vás!

Hlavní však byla otevřená výzva Německu, aby se plně ujalo řešení současné evropské krize, již by také mělo z velké části zaplatit. „V první řadě žádáme Němce, aby uznali, že ze stávajícího uspořádání věcí těží nejvíce a zároveň že mají také největší podíl na závazku toto uspořádání udržet,“ apeloval Sikorski na své posluchače. „Po Německu žádám, aby – pro dobro své i naše – pomohli eurozóně přežít a prosperovat. Dobře víte, že nikdo jiný to nedokáže.“ A dodal větu, která zřejmě vejde do historie: „Určitě jsem první polský ministr zahraničí, který řekne: Začínám se míň bát německé moci než německé nečinnosti.“

Výborný projev nebyl rozhodně Sikorského soukromou iniciativou.  Konzultoval ho s premiérem Donaldem Tuskem a hlavní důvod, proč ho Tusk nepřednesl sám, byla prý pět let stará aféra s Tuskovým „dědečkem ve wehrmachtu“. Před minulými prezidentskými volbami totiž vytáhli Tuskovi protivníci z tábora Lecha Kaczyńského informaci, že jeho dědeček za druhé světové války bojoval v německé armádě. Tusk si proto podle polských komentátorů tak „proněmecký“ projev nemohl dovolit. Sikorski, pokládaný za „atlantistu“s konexemi v USA a Británii, ano. I tak to však Sikorski schytal od nacionalistické opozice z Práva a spravedlnosti, která se stává čím dál víc germanofobní. Její šéf Jarosław Kaczyński žádá postavit Sikorského před státní tribunál za protiústavní návrhy a údajný útok na polskou suverenitu.

Polákům ujel eurovlak

Důvod mimořádné aktivity polské vlády nelze hledat jen v tom, že Polsko právě předsedá Evropské unii. Dnešní předsednické zemi totiž přísluší spíše zákulisní vyjednávání o pozicích než aktivity typu Sikorského projevu.

Pravý důvod je, že Polsko, respektive jeho dnešní vláda, by rádo patřilo mezi rozhodující evropské mocnosti. Společně třeba s Velkou Británií však do tvrdého jádra nepatří: nemá euro. Na rozdíl od Česka, které mohlo do eurozóny vstoupit už dávno (přinejmenším ve stejné době jako Slovensko), Polsko k tomu rozpočtové parametry nikdy neopravňovaly. Varšava si je vědoma toho, že jí ujel vlak, a Sikorski ve svém projevu bojoval hlavně o to, aby ještě někdy měla šanci naskočit. Šlo mu tedy především o to, aby se nevytvářelo žádné uzavřené „tvrdé eurojádro“ unie, neboť Polsko by v něm nebylo.

Druhý pravý důvod by prý mohly být unijní dotace. Poměrně chudé Polsko je mezi novými zeměmi EU stále jejich zdaleka největším příjemcem a podařilo se mu díky nim udělat za posledních pět let infrastrukturní civilizační skok. Pokud Unie svou krizi nezvládne, mocný pramen miliard eur vyschne a v dalších letech s ním polský rozpočet nebude moci počítat.

A za třetí – v neposlední řadě jsou tu bezpečnostní ohledy. O některých zemích sousedících s Polskem, jmenovitě Rusku, Bělorusku a Ukrajině, lze říct ledacos, ale určitě ne to, že jsou stabilní, bezpečné a přátelské.

Konec české vlády?

Jak se v tomto období chovají Češi? Pozice České republiky je jako obvykle pouze „obranářská“. Nemáme konstruktivní ani méně konstruktivní návrhy, jen říkáme, co nechceme.

Role ODS, největší české strany v Evropském parlamentu, byla marginalizována jejím členstvím v okrajové konzervativní frakci. Podobné je to ale i na vládní úrovni. Praha obecně žádá opatření k posílení rozpočtové disciplíny, ale zároveň bojuje proti tomu, aby někdo, například Evropská komise, mohl český státní rozpočet kontrolovat. Pokud by dnešní summit nějaké podobné rozhodnutí přijal, Václav Klaus dopředu ve své nejnovější knize deklaroval, že do konce svého funkčního období se pod něj nepodepíše.

V Nečasově vládě se přitom stále rozšiřuje propast mezi evropskou politikou ODS a TOP 09 ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který by na rozdíl od Nečase se Sikorského projevem zřejmě zcela souhlasil. Člověk nemusí mít zas tak velkou představivost, aby ho napadlo, že právě na rozporech o evropskou politiku může koalice skončit – podobně jako se to nedávno přihodilo vládní koalici slovenské.

Autor je redaktor Lidových novin

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Luboš PalataLuboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!