Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Evropská centrální banka a síla slova

Tomáš Raputa
Tomáš Raputa
14. 12. 2011

Takový centrální bankéř si nemůže jen tak veřejně polemizovat o budoucnosti eurozóny jako to děláme tady na Finmagu nebo s kamarády u piva. Každé jeho slovo je totiž několikrát prostudováno a pokud si finanční mudrcové usmyslí, že „bdělost“ centrální banky znamená budoucí zvýšení sazeb, začnou okamžitě prodávat a hnát akciové trhy dolů.

Evropská centrální banka a síla slova

Ze všech stran i naruby se převrací každá věta, která vyjde z úst osoby v centrální bance dostatečně vysoko postavené: i kdyby guvernér chtěl zrovna mezi řádky naznačit, že den předtím bankovní rada slavila něčí narozeniny a on má teď na jednání o snížených úrokových sazbách poněkud sníženou schopnost udržet otevřené oči. Centrální banka ovšem může toho, že se jí neustále všichni snaží odezírat ze rtů, i využít. A naznačuje nebo i vyhlašuje svoje záměry „na plnou hubu“, takže pak leckdy nemusí hnout ani prstem a nenasytný trh udělá při vidině zisku černou práci za ní.

Bystří čtenáři již zjistili, o čem je řeč – o Evropské centrální bance a o tom, jak Německo odmítá, aby tato skupovala dluhopisy Itálie a Španělska a za cenu potenciálně vysšší inflace tak činila jejich dluhy do budoucna udržitelnými. Zatím Evropská banka roli zachránce a spasitele neplní, spíš z potápějící se lodi čas od času vylije vědro vody.

Otázka tedy zní: Musela by skutečně centrální banka vynaložit stamiliardy nově „vytištěných“ eur na záchranu potápějících se ekonomik, nebo jí stačí prohlásit, že použije neomezený kapitál na udržení maximálního výnosu x procent dluhopisů postižených zemí, s tím, že vsadí na to, že trh jí uvěří a sám stlačí náklady na financování jejich dluhu do udržitelných mezí?

Pro ilustrativní příklady takových akcí nemusíme chodit daleko – podíváme se do kuchyně japonské a švýcarské centrální banky, které letos bojovaly proti příliš silným domácím měnám.

Japonské ladění

Bank of Japan se snaží už dlouhou dobu pomoci konkurenceschopnosti domácího exportu tím způsobem, že čas od času nakoupí ohromné množství dolarů, což oslabí japonský jen – provádí intervence.  Z grafu je ale vidět, že intervence trend nijak nemění a japonský jen pořád posiluje (zčásti určitě také proto, že je stále chápán jako bezpečná investice a to dnes táhne). Japonsku rostou devizové rezervy, ze kterých má velké ztráty, protože dolary, které v intervencích nakoupila, mají stále menší hodnotu.

Měnový pár japonského jenu proti americkému dolaru

Měnový pár jenu a dolaru se zvýrazněnými okamžiky intervence BoJ. Dva roky

Paralela s dnešním přístupem Evropské centrální banky k nákupům dluhopisů PIIGS se přímo nabízí. ECB občas nakoupí za pár miliard eur, ale celá akce je příliš opatrná, pomalá, nepředvídatelná, pro centrální banku ztrátová a v důsledku vůbec neplní svůj účel, kterým je snížení výnosů dluhopisů.

Radikální řez po helvétsku

A s jakým arzenálem se bojovalo se silnou měnou v Alpách? 9. září 2011 švýcarská centrální banka (SNB) prohlásila, že „nebude tolerovat silnější frank než 1,20 za euro a použije k tomu tolik prostředků, kolik bude potřeba“. Frank za mohutné podpory centrální banky oslabil během několika minut z 1,11 na 1,20 za euro.

Touto akcí SNB donutila spekulanty uzavřít ztrátové pozice a neotevírat nové sázky na posílení franku. K ohromnému zavalení měnového trhu franky ani nemuselo dojít, trhy záměru SNB uvěřily a ta se už pomalu zbavuje devizových rezerv nahromaděných během předchozích intervencí (viz Graf 2 – k dnešnímu datu asi 280 miliard dolarů), a to se ziskem. Výsledkem je pro Švýcarsko stabilní měna, jejíž kurz je kompromisem pro tamní exportéry.

Švýcarské devizové rezervy (v mil. USD)

Devizové rezervy švýcarské centrální banky

Zdroj: www.snb.ch

Sophiina volba: Kolaps, nebo inflace?

Německo se bojí, že na stabilizaci výnosů dluhopisů PIIGS (a tím i celé dluhové krize v Evropě) bude muset evropská centrální banka vynaložit ohromné množství nových eur, jejichž vpuštění do oběhu způsobí vysokou inflaci. Zkušenosti švýcarské centrální banky ale mohou být pro Evropskou centrální banku motivací: situace na evropských dluhopisových trzích ji nutí jednat. Možná je tedy lepší rozhodnout se k radikálnímu kroku a o tomto rozhodnutí správně informovat. Důvěryhodnost a síla slova Evropské centrální banky jsou takové, že trh bude dost pravděpodobně skákat, jak banka píská, i bez záplavy nově „natištěných“ eur.

Je tu tedy – pro optimisty – možnost, že se Evropská centrální banka vyhne oné volbě mezi finančním kolapsem a inflací. Centrální bankéři ale musí dobře vážit svá slova.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Tomáš Raputa

Tomáš Raputa

Studuje finance na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Již během studia na gymnáziu získal řadu ocenění z oblasti investic. Aktivně se zabývá finančními trhy a makroekonomií. Působí rovněž... Více

Související témata

Bank of JapanCentrální bankydevizové rezervydluhová krizeECBEuroeurozónaEvropská centrální bankafinanční trhintervenceJaponská centrální bankajenkredibilitaměnová krizePIIGSstátní dluhopisyŠvýcarská národní bankašvýcarský frank
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo