Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak ústřední jsou střední vrstvy?

| 8. 7. 2010

„Amerika je dnes nejchudší zemí na světě, protože její střední třída je zdecimovaná,“ tvrdí Robert Kiyosaki, přední světový popularizátor finanční nezávislosti.

Jak ústřední jsou střední vrstvy?

Mnohý akademický ekonom by se jistě vyjádřil mnohem uvážlivěji, nicméně Kiyosakiho úspěch tkví právě v tom, že dokáže laiky burcovat mediálně chytlavým vyhrocením dějů, jež ovšem skutečně probíhají. A mizení střední třídy je jedním z nich - nastává nejen v USA, ale i v zemích, v nichž je uchování sociálního smíru v prioritách politiků mnohem výše, třeba v Německu. Vždyť experti Německého ústavu pro hospodářský výzkum (DIW) před pár týdny konstatovali, že střední třída se tam v posledním desetiletí povážlivě scvrkla.

Sovětské varování

Důležitost střední třídy dokládá v nové studii Daron Acemoglu z Massachusettského technologického institutu, těžká váha mezi akademickými ekonomy. S kolegy dospěl k závěru, že "města v bývalém Sovětském svazu, jež byla intenzivněji zasažena holocaustem, vykazují stále poměrně nižší populační stavy, přičemž jejich obyvatelé volí - v období po rozpadu SSSR - v relativně větším počtu komunisty".

V těchže městech či oblastech je rovněž nižší příjem na hlavu a skromnější mzdy. Není divu, že se tam pak lidem mnohem častěji a intenzivněji stýská po "sovětských pořádcích".

Statistická čísla ovšem ukazují, že nižší populační počty zdaleka nejsou jen výsledkem masakru, jehož oběťmi se v daných městech a oblastech Židé stali. Holocaustem zasažené regiony po válce rostly a rozvíjely se těžkopádněji ve všech ohledech. Acemoglu a spol. to přisuzují faktu, že ruští Židé se v nebývale vysoké míře řadili právě ke střední vrstvě. Holocaust v Rusku likvidoval střední stav, motor hospodářského růstu, více než jinde. Ony zasažené regiony jsou dnes, po více než 65 letech, chudší než ty, jež obdobně rozsáhlých krutostí zůstaly ušetřeny.

tyden.cz

V jistém smyslu lze tedy říci, že někdejší nacistická zvěrstva dnes zajišťují hlasy komunistům; prosperitu zkrátka velmi významně ovlivňuje i to, co se na daném území událo před desítkami, ba stovkami let.

Amerika opravdu není nejchudší zemí, jak líbivě fabuluje Kiyosaki, ale v běhu staletí se jí stát může. A stejně tak Německo. Zapomenou-li jejich politici, jak ústřední jsou střední vrstvy.

Připraveno ve spolupráci s časopisem Týden

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (4 komentáře)

Libor Kosour | 8. 7. 2010 14:50

Z urciteho pohledu je prumerny American chudsi nez prumerny African. American ma totiz hypoteku na barak a i ten kus zvance zaplati kreditkou, cili si pujci. African sice nema nic, ale zase nic nedluzi, nebot by mu nikdo nepujcil. Z ekonomickeho hlediska je na tom tedy lepe.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Černý | 9. 7. 2010 10:09
reakce na Libor Kosour | 8. 7. 2010 14:50

Říkal jste z určitého hlediska... Dobře. Nenazývejte ho ekonomickým, prosím, protože z ekonomického hlediska je na tom Američan mnohostranně lépe. Ekonomický může znamenat z pohledu užitku, možností alternativ živobytí, úrovně veřejných statků a mnoho a mnoho dalších aspektů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 9. 7. 2010 13:53
reakce na Adam Černý | 9. 7. 2010 10:09

Mate pravdu, ekonimecke hledisko by v tomto pripade bylo nevhodne slovo. Chtel jsem tim jen vyjadrit, ze ten American je co se penez tyce neustale v minusu, kdezto African na nule.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Černý | 9. 7. 2010 19:31
reakce na Libor Kosour | 9. 7. 2010 13:53

A v tom je ten paradox... Je monetární hledisko důležitější než reálné? Tedy: je Američan (rozuměj obyvatel vyspělé země) monetárně vypleněný, reálně žijící v /krátkodobém/ blahobytu na tom lépe než Afričan (obyvatel LDC), který je nezadlužený, žije s minimálním životním standardem, ale, s jistou mírou sarkazmu, dlouhodobě udržitelným způsobem?Podle mě na to neexistuje jednoznačná odpověď. Osobně si myslím - máme se lépe, protože naše možnosti jsou variabilní, nemusíme se nutně zadlužovat (ve smyslu osobních dluhů, ty veřejné jdou bohužel mimo naši režii) a můžeme svůj život v mnohém ovlivnit a ovlivňovat. Obyvatelé LDC nikoli a to ani za předpokladu, že budou sanovány monetárně pro reálný růst. Chybí v nich lidský potenciál s dlouhodobou perspektivou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda
Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!