Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nový socialismus

| 4. 1. 2010 | Vstoupit do diskuze

Země třetího světa na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let ovládly silou svých hlasů OSN a rozhodly se na tom začít vydělávat. OPEC tehdy prováděl historicky největší převod majetku bohatých ve prospěch chudých. A tak se začal v závěrečných deklaracích Spojených národů prosazovat tzv. nový mezinárodní ekonomický řád. Jeho základní požadavek byl jednoduchý: převést značnou část bohatství průmyslového Západu do zemí třetího světa.

Nový socialismus

Proč? Ve jménu rovnosti - redistribuce bohatství pomocí globálního socialismu - doplněné dávkou postkoloniálního odškodňování.

Myšlenka tvrdě zdanit pracující občany západních demokracií, a tím naplnit státní pokladny kleptokracií třetího světa, se neprosadila zejména díky Ronaldu Reaganovi, Margaret Thatcherové a dluhové krizi na začátku osmdesátých let. Celý podnik byl zablokován.

Sny ale neumírají. Útok na státní pokladny západních zemí začal znovu, byť s novým odůvodněním vyhovujícím současné ideologické módě. Protože socialismus je mrtev, chystá se tato gigantická loupež coby mše nového náboženství: ekologie.

Jedním z hlavních cílů klimatického summitu v Kodani byla další vyděračská splátka ve stylu nového ekonomického řádu: přesun stovek miliard z průmyslového Západu do zemí třetího světa - aby byla zachráněna planeta (například zakládáním „zelených odvětví" ve smutných tropech).

Politicky je to geniální myšlenka, neboť útočí hned na několik levičáckých erotogenních zón: vinu bohatých, vinu postkolonialismu, vinu za životní prostředí. Krom toho nebujela jen v noblesních prostorách internacionalistů v Kodani, ale vzkvétá i v národním měřítku.

V den zahájení kodaňského summitu vyhlásila americká Agentura ochrany životního prostředí EPA svou soudní pravomoc nad regulací emisí uhlíku tím, že je uznala za ohrožení lidského zdraví.

Protože naše hospodářství je na uhlíku založeno, bude agentura EPA regulovat prakticky vše. Žádná instituce, která emituje více než 250 tun CO2 ročně, EPA neunikne. To znamená přes milion velkých budov, nemocnic, továren, škol, podniků a podobných zařízení. Nikdy od vytvoření IRS (Internal Revenue Service - Úřad daňové správy) nebylo federální agentuře předáno více moci narušovat každý aspekt hospodářského života.

Toto neopodstatněné uplatňování obrovské exekutivní moci ve jménu životního prostředí je dokonalým naplněním předpovědi českého prezidenta a ekonoma Václava Klause, že z environmentalismu se stává nový socialismus, totemický ideál, v jehož jménu se vláda zmocňuje vedoucího postavení v hospodářství a ve společnosti.

Poté, co se socialismus dramaticky zhroutil, byla levice bezmocná, dokud nerealizovala brilantní taktický krok: metamorfózu z rudé na zelenou. Kulturní elity odešly z pohřbu socialismu přímo k oltáři životního prostředí. Cíl je stejný: vysoce centralizovaná moc předaná těm nejlepším a nejchytřejším, nové třídě odborníků, manažerů a technokratů. Tentokrát je ale údajným ospravedlněním nikoliv zrušení utlačování a nerovnosti, ale záchrana planety.

Ne každý je příchodem nového „bezuhlíkového řádu" nadšen. Když Obamova administrativa do Kodaně vzkázala, že USA se zavazují k význačným omezením emisí uhlíku, ozval se demokratický senátor Jim Webb s tím, že prezident nemá v daném směru žádnou pravomoc; je nezbytný souhlas Kongresu (buď legislativou, nebo mezinárodní smlouvou).

Protože Senát blokuje Obamovu legislativu na omezení emisí, posloužil převrat v agentuře EPA jako hlasitá vládní odpověď: díky nálezu EPA můžeme s uhlíkem naložit, jak chceme. Buď Senát nechá zákony o omezení emisí a obchodu s emisními povolenkami projít, nebo EPA zavede ještě drakoničtější opatření.

Zapomeňme na chvíli na ekonomické důsledky tvrdé uhlíkové zdrženlivosti. Zde jde o věc ústavní slušnosti. Pokud chcete způsobit převrat ve společnosti, což drastické regulace CO2 a zdanění energetiky založené z 85 % na uhlíku jistě způsobí, měli byste tak učinit přes Kongres odrážející vůli lidu, ne úředním nařízením byrokratů z EPA.

Kongres by se měl takovému zacházení ze strany exekutivy nejen bránit, měl by jej přetrumfnout - novelizovat stávající zákony o čistotě ovzduší a obnovit jejich původní záměr tím, že CO2 vyjme z kontroly EPA a danou pravomoc vyhradí Kongresu a budoucí legislativě.

Udělejte to nyní a udělejte to brzy. Protože Velký bratr se neschovává pod pláštěm CIA. Usmívá se pod hlavičkou EPA.

Text Charlese Krauthammera z The Washington Post, 11. prosince 2009, přeložil a redakčně upravil Vladimír Gregor.

Text byl publikován v prosincovém čísle Revue Politika.

Foto: Profimedia.cz

Komentáře

Celkem 5 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK