Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Mýty o českém schodku

| 7. 1. 2010

Mýty o českém schodku

Mýtus první

Schodek loňského rozpočtu dosáhl 192 miliard korun.

To číslo se sice zdá obrovské a je pravdou, že je to největší schodek České republiky v její historii. Ale skutečná díra českých veřejných financí za minulý rok je minimálně o třetinu vyšší. K oněm 192 "státním" miliardám je totiž potřeba připočíst další dluhy, za které stát ručí a které bude muset nějak zaplatit. Vedle rozpočtových rezerv, které si ministerstva schovala na horší časy, státní díru prohlubují i ztráty samospráv nebo zdravotních pojišťoven. Jenže 192 miliard zní o něco lépe než 262 miliard, které bude český schodek veřejných financí činit v jediné relevantní metodice, evropské ESA95.

Mýtus druhý

Rozpočty se tvoří na základě platné legislativy.

Tento argument zazníval velmi často při obhajobě absolutně nerealistického rozpočtu na rok 2009. Jenže rozpočet vedle platné legislativy ovlivňují především predikce makroekonomického vývoje a odhady výběru daní. Stejně tak je pouze na vládě, jak nastaví v řadě oblastí výdaje. Celý vzdušný zámek, zvaný státní rozpočet 2009, tak nebyl nic jiného než neochota přiznat si, co přichází. Pokud tehdejší vláda v něčem selhala, byla to právě neschopnost a neochota říct nahlas politicky nepohodlnou pravdu, která by znamenala nutnost vzdát se některých politických fetišů typu rovné daně.

Mýtus třetí

Za všechno může krize.

Samozřejmě nikdo nezpochybňuje, že ekonomický propad ekonomiky měl negativní vliv na výběr daní i pojištění a na nezaměstnanost. Jenže všechny to neuvěřitelně dlouho nechávalo klidnými.

Zatímco podniky i finanční instituce využily krizi jako výmluvu pro přijetí nepopulárních opatření a prosazení nepříjemných úspor, politici i vrcholoví úředníci krizi používají jako výmluvu, proč nedělat nic nepopulárního. Jsme na tom špatně, propadají se nám příjmy a rostou sociální výdaje? Zatímco odpovědný manažer by v tu chvíli hledal každou možnost úspor, čeští politici nejsou ochotni obětovat jedinou korunu státních výdajů ani zvýšit daně.

Stejně tak nikdo příliš neřeší efektivitu výběru daní a pojistného. Například u daně z příjmu právnických osob došlo k poklesu o 34,5 %, výběr pojistného na sociální zabezpečení klesl o 9,7 %. Opravdu musel být ten pokles tak výrazný, pokud by stát uměl vybírat daně efektivně – a ideálně všechny na jednom místě? Opravdu musel poskytnout tolik výjimek a odkladů?

Mýtus čtvrtý

Ke změnám nás donutí svět.

Často se říká, že změny nastanou, až investoři přestanou financovat český dluh. Jenže tahle situace je – bohužel – příliš daleko. V příštích dvou letech na tom budeme pořád ještě lépe než sousední země, do značné míry díky tomu, jak nás zachraňuje Německo. I tlak EU bohužel nebude nijak silný, protože nejsme tak problematičtí jako Řecko či Pobaltí. A že dlouhodobě z České republiky děláme naší neschopností problémy řešit nedůvěryhodnou zemi? To přece voliči na rozdíl od navýšení důchodů a sociálních dávek nevnímají.

Autor je ředitelem pro rozvoj a péči o klienty společnosti Partners.

Psáno pro týdeník Ekonom

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

Joe | 8. 1. 2010 21:35

Proč se lidé nechtějí omezovat? Mají absolutní zkušenost, že když se omezí, někdo jim úspory sebere a dá na "potřebnější&qu ot;účely.Přiklad ze života: Jeden bratr šetří a má pár milionů na účtech. Druhý bratr rozhazuje až k němu dorazí exekutor: Víte, kterého z bratrů by rodina a celé příbuzenstvo zavrhlo, kdyby bohatý tu exekuci "nezatáhl" ze svého s tím, že to někdy (=nikdy) dostane zpátky?Úplně stejně se chovají státy: pomůže měnová unie, pomohou ostatní, ono to nějak dopadne. Parafrázuji Paroubka: "Státní dluh je fikce a nemusí se splácet, a když, tak až tu nebudeme ...".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jablunka Aleš | 7. 1. 2010 16:41

Nebyl bych tak "klidný", že situace, kdy investoři začnou odmítat kupovat státní dluhopisy, je až tak moc daleko. Bohužel neseme přece jen status někdejší komunistické země, dokázali jsme reálně světu, že nemáme problém udělat ze sebe blbce (když nakonec volby stejně budou v řádném období......), ukázali jsme, že politická kultura je u nás mizerná.Pro svět nejsme vyspělá země stižená "jen" nárůstem veřejného dluhu, máme k tomu i nálepku viz výše. Nemáme termín přijetí Eura a prezident je euroskeptik a černá ovce (to nehodnotím, jen konstatuji, jak to někteří vnímají). Dokázali jsme, že po svržení vlády běhěm předsednictví EU máme ústavní problém návazně vykonat volby. Tedy pro vyspělejší svět jakýsi uzlíček zmatku. To může hranice zlomu důvěry investorů posouvat dost níž oproti zemi, kde je dluh možná i vyšší, nicméně se tam nekoná ta "nadstavba" ;jako u nás.A v momentě, kdy je řeč o rozpočtovém balíčku a špatném řešení mezi ještě horšími, tak ukážeme investorům, že i tak se porcuje medvěd a přihodí se pár kapek na misku vyššího dluhu. Že nás evropští papaláši nebudou moc kousat, protože to jinde hoří víc+hledí si spíš, jak si vyřvat zvýšení platu a navýšit byrokracii s asistenty, bych taky pro nás neviděl jako terno, poněvadž potřebujeme bič. Navíc pokud ve volbách zvítězí levice, díky zdecimované pravici, tak to vyšle další signál investorům.... Neříkám, že zlom důvěry je za dveřmi, ale ani bych ho neviděl až tak daleko.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Prouza | 8. 1. 2010 09:04
reakce na Jablunka Aleš | 7. 1. 2010 16:41

Nechejme se překvapit :-) Ale byl jsem u emisí českých eurobondů a pravidělně se potkával se zahraničními investory - a pro většinu jsou české politické hrátky pod jejich rozlišovací schopností. Zajímají je čísla a strategie do budoucna, navíc ČR vždycky měla a mít bude mnohem lepší zvuk než ostatní země Visegrádu. To se může samozřejmě změnit, pokud by se z ostatních tří zemí Visegrádu stali zapálení reformátoři, ale to myslím při sociální tradici celého regionu nehrozí...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jablunka Aleš | 8. 1. 2010 14:34
reakce na Tomáš Prouza | 8. 1. 2010 09:04

Bodejž byste měl pravdu. Jen mám obavu, abychom tímto směrem neposlali sami sebe my. Kolem vidím až moc lidí, kterým je už všechno jedno, ať je tam pravý, levý nebo marťan. Rezignace na jakoukoliv zodpovědnost vůči sobě samému a strkání hlavy do písku před problémy, které ty lidi neminou, pokud se již v této etapě mnohé rychle nezmění. Jenže to slyšet nechtějí. Nahoře se krade, dělají výměnné handly a já mám se sebou něco dělat? A proč, když to nemá cenu? To vidím kolem sebe až nepříjemně moc a člověk pak sám má problém, aby tomu nepodlehl. Propadám pocitu, že nemáme jinou cestu, než dopadnout jako Maďarsko, a pak možná je šance na znovuprobuzení. Tihle lidi mají volební právo a ztracené polistopadové iluze. Ztracené čím dál víc. Dost těžká kombinace..... A obávám se, že volby levice fakt vyhraje a komunisté dále reálně koaličně posílí, byť procentně slábnou. No nic, stane se, co má stát a kéž bych se mýlil... Pěkný den.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radek Hejl | 7. 1. 2010 09:54

Pěkný článek. Jen ta rovná přijmová daň je něco, na co by se sahat nemělo. A když stupńovitou progresi, tak mírnou, ne 60 % od určité výše, jak navrhuje ČSSD. Nikdo není schopen říct, jak by se výběr daní zvýšil. Ekonomické subjekty by se snažili dani vyhnout, vedlo by to nárůstu šedé ekonomiky. To mě vede k otázce: Jak velký podíl šedá ekonomika v ČR má?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Prouza | 8. 1. 2010 09:00
reakce na Radek Hejl | 7. 1. 2010 09:54

Viděl jsem různé studie, obvykle podíl šedé ekonomiky odhadovaly na několik procent HDP. A přitom by stačilo pár jednoduchách opatření typu důrazných kontrol pracovních povolení a pracovních podmínek na stavbách nebo v supermarketech a slušná část šedé ekonomiky by zmizela. Ale měla by k tomu být i pozitivní motivace nízkopříjmových skupin k tomu, aby skutečně pracovali - nízké zdanění, poměrně výrazný rozdíl mezi sociálními dávkami a minimální mzdou a podobně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Kusaj | 7. 1. 2010 09:27

Mýtus třetí - Je to můj subjektivní názor, ale domnívám se, že v době krize by nebylo moudré zvyšovat daně či snižovat státní výdaje všeobecně. Daně jsou jenom opakem státních výdajů a dle mého názoru je nutné v době krize do ekonomiky peníze spíše nalít a ne je z ní ubrat, ať už formou zvýšení daní či snížení výdajů. Pokud by se zvýšily daně, hlavně DPPO + soc. poj, mohlo by padnout pár podniků, címž by se zvýšila nezaměstnanost a znamenalo by to pro stát jen další ztrátu výnosu daně DPPO a další výdaje na podporu v nezaměstnanosti,možná také částečné snížení spotřeby, zhruba řečeno. Pokud stát chytře zvýší sociální výdaje, může efektivně zvýšit konečnou spotřebu a to je další stitul pro pomoc ekonomice. Souhlasím s vámi, že je možnost daně zvyšovat a snižovat výdaje, ale v době konjuktury, rozhodně ne v krizi. Stát si měl v tlustých letech našetřit na tyto "investiční náklady" v době krize. Momentálně na tyto zásahy není dobrá doba, pokud by se provedly, jen by trvání krize prodloužily.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Prouza | 8. 1. 2010 08:57
reakce na Kusaj | 7. 1. 2010 09:27

Dobrý den, máte samozřejmě pravdu, ale... Potkal jsem dost českých politiků a téměř nikdo reálně nechtěl v dobrých dobách šetřit. Dokud totiž věci běží dobře, všichni vnímají omezování jako zbytečné, mimo jiné i proto, že myšlenkový horizont je vždy omezen jen dalšími volbami (bez ohledu na verbální proklamace).Pokud se podíváte na Slovensko před pár lety nebo na Maďarsko dnes, tak je to stejný příklad - v dobrých dobách se utrácelo a problém se začal řešit až ve chvíli, kdy byl stát těsně před krachem...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tomáš ProuzaTomáš Prouza
Vystudoval na VŠE v Praze mezinárodní politiku a diplomacii a na britské Open University získal titul MBA. Během studia pracoval v Nadaci Patriae a jako...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!