Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Česko mezi Islandem a Řeckem

Miroslav Singer vyjádřil názor, že by Česká národní banka mohla v dohledné době začít zvyšovat úrokové sazby. Připomeňme, že základní repo sazba dosahuje od prosince pouhého procenta, což je rekordně nízká hodnota.

Bude případné zvýšení správné, nebo dokonce nutné? Sazby porostou nejdříve během druhého pololetí 2010, a to v případě, že bude pokračovat oživení světové ekonomiky, nenastane další akutní finanční krize a ekonomové se budou starat spíše o inflaci. Jinak pro dražší sazby nejsou důvody. Hlavním důvodem pro nižší sazby je fakt, že úvěrování v české ekonomice stagnuje. Objem úvěrů rezidentům vzrostl v listopadu 2009 meziročně jen o 2,4 procenta. Kladného znaménka bylo dosaženo jen díky růstu zadlužení domácností, což není právě zdravé. Objem úvěrů nefinančních podniků pod českou kontrolou poklesl o 10,4 procenta, zatímco objem úvěrů podnikům pod zahraniční kontrolou vzrostl o 3,6 procenta.

Choutky autoritářů

Co nám tato čísla říkají? Česká ekonomika byla loni tažena spotřebou, podniky se zahraničními vlastníky jsou v recesi, zatímco domácí kapitál je v krizi. Ve velmi hluboké krizi, abychom byli přesní. Podniky vlastněné českým kapitálem byly u vlád vždy v nemilosti, skoro jako kdyby oficiální politickou linií bylo české kapitalisty nadobro zlikvidovat a nahradit je zahraničním, dotovaným kapitálem.

Je dokonce možné, že tento „konspirativní scénář“ likvidace českého kapitálu je tvrdou realitou. Ostatně nedávný památný výrok Jana Mládka z ČSSD – že je sporné, jestli vůbec potřebujeme malé a střední podniky – prozrazuje mnohé. Pro autoritativní vládu je snadnější ovládat masy zaměstnanců (navíc zatížených spotřebitelskými úvěry) než společnost založenou na živnostnících, nezávislých profesionálech, drobných a středních podnikatelích.

Sazby vysoké...

Vraťme se však zpět k měnové politice. Pár dramatických let v nedávné době ukázalo, jak velmi na ní záleží. V Evropě máme několik zemí, které jsou na pokraji bankrotu kvůli příliš vysokým sazbám v nedávné minulosti – ale i několik ekonomik, které jsou v podobné situaci z přesně opačného důvodu.

Island, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Maďarsko – tyto země udržovaly vysoké úrokové sazby, aby zkrotily inflaci. Výsledek? Vysoké sazby přilákaly zahraniční kapitál. Přiteklo mnoho peněz, které způsobily inflaci.

Pak na podzim 2008 peníze přestaly přitékat, což způsobilo krizi likvidity v bankovním systému. Zároveň si značné procento populace bralo hypotéky v cizí měně kvůli nižším sazbám. Oba tyto faktory se ukázaly být pro uvedené země velkým problémem. Nyní vidíme, jak vysoké sazby dokáží zvýšit inflaci a zruinovat malou otevřenou ekonomiku.

...nebo nízké?

Irsko, Španělsko a Řecko se naopak těšily z nízkých sazeb díky zavedení eura. Všechny tři země zaznamenaly období rychlého růstu. Na křídlech levných úvěrů se ekonomika vznášela. Bohužel jen dočasně: pak úvěrová bublina praskla a nastal ikarovský pád. Euro, které mělo znamenat konec finančních krizí, přineslo největší krizi v poválečném období.

Česká národní banka se naštěstí poučila z vlastní krize v roce 1997. Díky rozumné měnové politice jsme byli schopni proplout úžinou mezi Islandem a Řeckem. Před úpadkem domácího kapitálu nás však ani nejlepší měnová politika na světě neochrání.

Autor je ředitelem pro strategii Partners

Psáno pro E15

Foto: Profimedia.cz

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 5 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK