Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

O krok blíže ke krachu

| 18. 1. 2010

Otázka z podtitulku tohoto článku není úplně přesná a nezachycuje celý problém. Lepší je zeptat se: jsou důvody rostoucího zadlužení České republiky, Německa, Francie, Řecka a dalších zemí předzvěstí bankrotu evropského sociálního státu?

O krok blíže ke krachu

Nejprve uveďme několik čísel. Veřejný dluh ČR činil 1. ledna 2010 přibližně ve 13.40 celkem 1 340 281 874 665 korun. Odpovídalo to 37,2 procenta hrubého domácího produktu. Dluh rostl tempem 7452 Kč za sekundu a na jednoho obyvatele připadalo 127 604 korun dluhu.

Tato čísla mohou, ale nemusejí ohromit. Veřejný dluh států, které zavedly euro, činil v roce 2007 celkem 66 procent HDP. Na letošní rok odhaduje Evropská komise růst zadlužení na 84 procent HDP, na rok 2014 dokonce na 100 procent. Zvrat růstového trendu není v dohledu.

V této souvislosti lze slýchat laický argument: „Vyspělé evropské země, které určitě vědí, co dělají, si mohou dovolit vysoké dluhy – tak proč ne my Češi?“ O něco sofistikovanější omluva vysokých dluhů může sahat do historie: „USA po druhé světové válce měly dluh 111 procent HDP, Velká Británie dokonce přes 250 procent HDP – a přesto jej tyto země dokázaly zvládnout.“ Smutný fakt je, že „vyspělé země, které vědí, co dělají“, to ve skutečnosti nevědí. Anebo nechtějí vědět.

Realitu rozpočtové politiky v Evropě odkryl v jedné ze vzácně upřímných chvil sociálnědemokratický politik Jiří Havel během rozhlasové diskuse 14. srpna 2009: „Realita je taková, že málo politiků myslí alespoň v časové periodě jednoho volebního období. (…) Ti lidé myslí jenom od jednoho rozpočtu možná do příštího rozpočtu. (…) Problém v ostatních státech Evropy je možná ještě hlubší než u nás. Oni se chovají velmi podobně, a protože volební období někde končí, (…) tak podobně jako my řadu problémů prostě jenom strkají před sebou jako nabalující se sněhovou kouli. Politika bohužel v tomhle směru nemá odpovědnost, která by sahala na desetiletí.  Možná, že ji má na čtyři roky.“

Politika bohužel nemá odpovědnost.

Tato čtyři slova vypovídají o příčinách státního dluhu vše podstatné.

Ale dobrá – když se po roce 1945 podařilo mnoha zemím splatit obrovské válečné dluhy, proč by nešlo provést stejný rozpočtový manévr v budoucnosti? Protože Spojené státy americké a Británie se zadlužily s cílem mobilizovat válečnou ekonomiku. Tato mobilizace byla časově ohraničená a po jejím konci měly obě země dostatečnou sílu, aby většinu dluhu po válce splatily. Zde je rozdíl oproti současné situaci Evropy. Nynější evropské státy financují na dluh sociální stát. Jeho finanční požadavky jsou časově nekonečné a shora neomezené. Bez neustálých emisí dluhopisů by nebylo dost peněz na penze, sociální dávky, platy stále rostoucí armády veřejných zaměstnanců, nejrůznější dotace a vůbec všechny úplatky, kterými si strany a vlády kupují voličské hlasy.

Model evropského sociálního státu v nynější podobě vznikl teprve koncem 70. let. Tehdy se rozpoutala spirála utrácení a života na dluh. Ještě začátkem 70. let bylo běžné, že veřejné výdaje dosahovaly hodnot kolem 30 procent HDP, státní dluhy kolísaly kolem 20 až 30 procent HDP a rozpočty bývaly převážně vyrovnané.

Během posledních zhruba třiceti let však evropský sociální stát zdegeneroval do podoby, která není trvale udržitelná – rozhodně ne dalších třicet let. Evropa se podobá domácnosti, která si bere spotřebitelské úvěry na placení potravin, nájemného a dovolených.

Rozdíl je pouze v tom, že domácnost může takto rozmařile hospodařit jen několik měsíců, maximálně pár let. Stát si vzhledem ke své velikosti a výsadnímu postavení může dovolit život na dluh i po dobu desítek let. Ale ne navždy.

Která země přijde na buben nejdříve? Žhavým kandidátem je Řecko, ale ani „relativně“ nízký český dluh není zárukou bezpečí. Ekonomická teorie ani praxe neuvádí žádné bezpečné hranice. Rozpočtová krize se může dostavit kdykoli, až finanční trh odmítne kupovat další dluhopisy české vlády. Nelze spočítat, kdy tato situace nastane.

Případná krize Řecka či jiného slabého evropského státu by českou pozici jistě destabilizovala. Přinejmenším by vzrostla riziková prémie, a tudíž podstatně zdražila státní dluhová služba.

Finanční krize a světová recese během let 2007 až 2009 citelně přiblížily okamžik skutečné krize, možná dokonce o deset let. Co může dělat Česká republika? Neopakovat chyby jiných. Pokud je to aspoň trochu možné. Řešením pro celou Evropu by bylo vrátit se k úspornému sociálnímu státu šedesátých let. Ale to je politicky neprůchodná cesta.

Text byl publikován v týdeníku Euro.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

Jiří Prášil | 19. 1. 2010 11:26

O tom bylo už nespočet debat. Politici nepřemýšlí generačně a to bohužel ani mnoho voličů. Nikdy nebude jistá budoucnost pokud nepřestaneme myslet pouze na sebe. Co nám přinese EU nikdo přsně neví a každý má své názory, osobně to všechno vidím hodně černě. Myslím si, že se krize budou střídat jako na běžícím páse. Pouze připravení budou vydělávat, ale těch je opravdu velice málo. Neustále se poukazuje, že jsme nejméně zadlužení, ale už se nedíváme na to, jak na tom budeme za 5-10let. Reformy které jsou taky nákladné si necháváme na horší časy, což není pro naše peněženky zrovna moc dobrá zpráva. Plánuje se euro, jen nevím jestli na něj budeme připraveni.Pokud zde budou penzijní fondy a pojišťovny tak o dluhopisy bude zájem ještě dlouho. Zaleží taky, jaké nastanou změny v penzijních fondech (výběr porfolia) to může mít určitý dopad na dluhopisy, ale jestli to ovlivní něco zásadního to netuším, pouze konstatuji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Joe | 19. 1. 2010 09:00

Věštím řešení: Až se EU zhroutí a lidé budou zmateně pobíhat jako na Haiti, nastoupí nějaká osvícená diktatura, jejímž prvním krokem bude pochopitelně nalezení viníků (najde se pro ně určitě nějaké hanlivé označení, možná socouši) s následujícími politickými procesy a popravou všech bývalých vrcholných politiků, ať už patřili k ods, ksčm, čssd, zeleným (ti to extra schytají za ochranu žabiček místo ekonomiky). Novým náboženstvím se stane šetření, takže všichni budou nosit stejné šedé šaty / montérky a důchod bude posunut až do průměrného věku úmrtnosti obyvatel, takže se ho polovina nedožije.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Kubát | 18. 1. 2010 13:08

Chtělo by to systém bonus / malus pro odpovědné. Za každou miliardu deficitu na konci roku by musel každý odpovědný politik odevzdat 1 000 Kč, za každou miliardu v plusu by naopak dostal prémii 1 000 Kč. To by pak byly rozpočty:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Malý | 18. 1. 2010 17:25
reakce na Radovan Kubát | 18. 1. 2010 13:08

Radovane, obávám se, že oni si bonusy do svých kapes nasměrují tak jako tak, v podobě malých domů. Nepotřebují k tomu voliče, takže nějaké tisícovky z přebytku jim mohou být ukradené:-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 21. 1. 2010 11:04
reakce na Petr Malý | 18. 1. 2010 17:25

Už to napadlo i hochy z ODS..http://domaci.ihned.cz/po litika/c1-40035260-ods-vymysle la-financni-ustavu-a-vyplacela -by-podle-ni-ministry-a-poslan ce.Topolánek,Nečas a ekonomický expert strany Martin Kocourek také představili návrh ústavního zákona o rozpočtové kázni a odpovědnosti. Ten například předpokládá, že i platy členů vlády a poslanců, kteří hlasovali pro rozpočet, by se odvíjely od hospodaření státu za uplynulý rozpočtový rok..Možná to nebude mít velký efekt, každopádně jsem pro to by to zkusili.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

kopelman | 24. 1. 2010 19:13
reakce na Radovan Kubát | 21. 1. 2010 11:04

Když čtu podobné diskuse, trápí mě a začínám chápat, proč politikové tolik horovali pro zrušení povinné maturity z matematiky.Pane Kubáte, promiňte, ale heslo vyrovnaného rozpočtu je jen vějička na prostší "pravicové" ;voliče, kteří netuší, že vlády bez deficitního rozpočtování by v současném peněžním systému dramaticky zrychlily směřování ke krachu. Nějak se množství peněz v oběhu udržovat musí a vlády žádnou jinou možnost prostě nemají.Takže všechny diskuse typu, zda roční deficit ve výši 5,3% HDP je špatný a 4,7% je dobrý, jsou s prominutím účetnické plky. Tohleto "ladění" je významné jen z jednoho hlediska, a tím je, že bez ohledu na typ příští vlády bude v dalších letech nezbytné se dále zadlužovat a není dobrý nápad se zadlužovat příliš rychle. To je podstata celé diskuse.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 25. 1. 2010 11:57
reakce na kopelman | 24. 1. 2010 19:13

Nějak nechápu, co by mělo zkrachovat, když bude mít ČR vyrovnaný rozpočet. Můžete to, prosím, více rozvést?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

kopelman | 25. 1. 2010 15:43
reakce na Petr Síla | 25. 1. 2010 11:57

Pokusím se to trochu rozvést, jak na tomto prostoru lze:- Jádrem problému je státní dluh a komu stát dluží. Pokud se shodneme na tom, že vyrovananý rozpočet je cíl řádného hospodáře, pak tento dluh neměl nikdy vzniknout, ale vzniknul, protože politici nesmírně touží být znovu zvoleni a toho by s vysokou nezaměstnaností těžko dosáhli. Otázka zní, zda je vůbec žádoucí stát oddlužit a pokud ano, tak jak.- Pro nejbližší roky nic nehovoří pro skutečnou inflaci, spíše naopak. Nejvíc o tom svědčí pokles a v lepším případě stagnace mezd, pokles odbytu průmyslových výrobků, škrcení nákladů, výprodeje. Běžte mezi podnikatele a pobavte se s nimi. Také podnikám a chci přežít, proto už jsem slevnil na hranici rentability. A bez přiměřené inflace nemá stát šanci dluhy zvládat.- ČNB v dané neinflační situaci logicky srazila úrokové sazby na historická minima. To vede k neochotě investovat, protože v situaci trvalého poklesu cen jsou tyto nepoužité peníze "úročeny" jejich zvyšující se kupní silou. Tím, že banky a investoři drží peníze "ve slamníku", ještě dále klesá objem peněz v ekonomice a dál klesají ceny, protože M.V=P.Q, a proto je v této situaci vyrovnaný rozpočet smrtící.- Vláda jakékoliv vyznání chce alespoň přežít a tak nějaké peníze do ekonomiky napumpovat musí, proto rádi zapomenou na všechna předchozí silácká prohlášení. A to už nemluvím o tom, že politické firmy také chtějí přežít a potřebují peníze a tak vyhlašují zakázky typu cena 1mld, 100mil plnění, 900mil do kapsy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 25. 1. 2010 16:35
reakce na kopelman | 25. 1. 2010 15:43

Která strana slibuje vyrovnaný rozpočet od chvíle kdy se dostane k moci?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 18. 1. 2010 13:45
reakce na Radovan Kubát | 18. 1. 2010 13:08

Teoreticky, pokud politika nehlidaji volici tak by ho mel hlidat kapitalove trhy (nekde si ty penize pujcit musi, ze ano)..Realne ho kapitalove trhy hlidaji az kdyz uz je moc pozde, protoze casovy horizont kapitalovych trhu se take podstatne zkratil. Z velke casti paradoxne diky zvyseni efektivity kapitalovych trhu - kdyz jste statni dluhopis musel drzete vice-mene do splatnosti, byl jste opatrnejsi nez kdyz ho muzete za 10 vterin prodat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!