Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

K čemu jsou ekonomové?

| 17. 2. 2010

Česká ekonomika v posledním kvartálu 2009 meziročně poklesla o 4,2 procenta. Ve srovnání se třetím čtvrtletím dokonce poklesla o 0,6 procenta. Tento výkon znamenal zklamání, protože analytici čekali pokles jen asi kolem dvou až tří procent. Podobně byli zklamáni i ekonomové v západní Evropě. Celá řada evropských ekonomik vykázala růst podstatně horší, než se čekalo.

K čemu jsou ekonomové?

Což vyvolává otázku: k čemu jsou vlastně ekonomové, když neumějí předvídat?

Skutečnost je pro mnohé možná překvapující: krátkodobé prognózy HDP ve vyspělých zemích jsou podle různých studií opravdu málo přesné. Například podle studie L. E. Ollera a B. Barota (ke stažení zde), kteří zkoumali přesnost prognóz třinácti evropských zemí v letech 1971-1995, činila průměrná chyba odhadu 1,43 procenta, přičemž průměrná hodnota růstu HDP byla 2,91 procenta. Uvedená chyba tedy dosahovala bezmála poloviny hodnoty odhadované veličiny.

Ekonomům se nedaří dobře odhadovat hospodářský růst ani během roku, prognózy na rok příští jsou obvykle jen hádáním. Rafinované ekonometrické modely sice mohou odhady zpřesnit, ovšem pouze tehdy, pokud nenastane nějaká nečekaná událost. Tyto modely jsou jen pro „dobré počasí“. V případě recesí, nebo dokonce krizí jsou už úplně bezcenné.

„Jednoduché pravidlo, že růst HDP v příštím roce bude totožný s růstem během letoška, by způsobilo prakticky stejnou předpovědní chybu jako předpovědi odborníků,“ píše jeden zklamaný bloger, „což mi přijde jako velké zklamání. Jako kdyby meteorologové po desetiletích bádání, teoretizování a modelování nebyli schopni sestavit lepší předpověď počasí než pouhým odhadem podle předchozího dne.“

Zní tedy pointa, že ekonomické předpovědi jsou k ničemu? Ne.

Lékaře bereme vážně, ekonomy málokdy

Pointa je, že ekonomie není cosi jako „hospodářská meteorologie“. Jejím posláním není poskytovat krátkodobé prognózy HDP, inflace a nezaměstnanosti. Koneckonců v době, kdy ekonomie vznikala jako samostatná disciplína, ještě ani nebyl znám termín hrubý domácí produkt, inflací se rozumělo něco jiného než růst cen (dříve tento termín označoval objem peněz v ekonomice) a neexistovaly statistiky nezaměstnanosti.

Posedlost krátkodobými ekonomickými ukazateli je záležitostí pouze několika posledních desetiletí. Skutečný význam ekonomie je jinde. Spíše než v meteorologii bychom mohli hledat podobnost s medicínou. Lékař vám také neřekne, kdy přesně onemocníte chřipkou, jakých maximálních hodnot dosáhne váš krevní tlak během následujícího čtvrtletí a že v listopadu 2010 vás čeká infarkt myokardu.

Může vám ale na základě vyšetření sdělit, že infarkt je natolik vysoce pravděpodobný, že bude lepší neprodleně absolvovat pětinásobný bypass. Analogicky, ekonom může na základě analýzy sdělit, že (například) pravděpodobnost finanční krize v Řecku je taková, že by tato země měla rychle něco dělat, aby předešla bankrotu. Anebo že hypoteční boom ve Španělsku hrozí přerůst v bankovní krizi.

Rozdíl je v tom, že lidé obvykle berou lékaře vážně, kdežto ekonomy málokdy. A pak se diví. Řekové se dnes hodně diví, ačkoli na jejich problémy ekonomové poukazovali již před lety. Také španělská bankovní a hypoteční krize byla ekonomy signalizována již na jaře 2007, kdy se ještě zdánlivě nic nedělo. Ano, občas přijde i nemoc, kterou lékař nečekal, a krize, kterou ekonomové zaspali. Ale to neznamená, že obě profese jsou bezcenné.

Ekonomové neumějí předpovídat krátkodobé výkyvy různých veličin. Umějí ale poměrně dobře předpovídat dlouhé dopady hospodářských politik. Například důsledky zavedení eura. „Kdyby Španělsko stále mělo svoji starou měnu, mohlo by rychle zmírnit problémy devalvací,“ píše Paul Krugman. „Ale Španělsko již nemá vlastní peníze, takže bude muset získat konkurenceschopnost dlouhým, drtivým procesem deflace. Řecko je samozřejmě v hlubších problémech, protože Řekové, na rozdíl od Španělů, byli skutečně rozpočtově nezodpovědní. Řecko je malá ekonomika, jejíž problémy jsou důležité hlavně do té míry, do jaké mohou metastazovat do mnohem větších ekonomik, například Španělska. Je to tedy nepružnost eura, nikoli rozpočtový deficit, co je příčinou krize,“ pokračuje Krugman.

„Nic z toho by nemělo být považováno za velké překvapení. Dlouho předtím, než bylo euro zavedeno, ekonomové varovali, že Evropa není připravena na společnou měnu. Ale tato varování byla ignorována a krize přišla.“

Tolik levicový ekonom Krugman. Jeho již zesnulý pravicový kolega Milton Friedman v roce 1999 tvrdil, že euro nepřežije první krizi. Uvidíme, zda se i tato předpověď vyplní.

A výkyvy HDP? Ignorujte je. Čtvrté čtvrtletí 2009 je již minulostí.

Psáno pro Lidové noviny

Autor je ředitelem pro strategii Partners

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

mposs | 18. 2. 2010 09:12

Pan Kohout píše :"Skutečný význam ekonomie je jinde. Spíše než v meteorologii bychom mohli hledat podobnost s medicínou."- Skušal som si overiť tuto "podobnosť" ;, a hladal som lekara, ktorý by mi doporučil pravidelné prežieranie, fajčenie, požiadal som viacerých lekarov o predpísanie kartona cigariet. Bezúspešne. Lekari asi nevedia, že majú liečiť "podobne" ako ekonomovia.Je tiež zaujimavé, že pan Kohout píše o ekonomoch ako o homogennej množine. A popritom jednotliví ekonomovia obhajujú presne opačné teorie ako iní ekonomovia. Taký HelikopterBen ani Krugman by sa asi nezhodol s nebohým Misesom, ani s Petrom Schiffom.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Libor Kosour | 17. 2. 2010 19:40

Pripomina mi to odhad volebnich vysledku, tam byva take velky rozptyl. A pritom vsichni predem vime, jak volby dopadnou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

cml11 | 19. 2. 2010 06:35
reakce na Libor Kosour | 17. 2. 2010 19:40

Spíš všichni tipujeme, zatímco možností není mnoho. Ale je to zábavné.Můj, zcela nekvalifikovaný, tip na příší volby: vítězství ČSSD, zisk TOP09 obdobný jako ODS (může se stát i druhou nejsilnější stranou), vypadnutí zelených a dost možná i lidovců ze sněmovny. Povolební koalici vytvoří ČSSD s TOP09.Schválně jak moc budu s touhle předpovědí počasí mimo:)))
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jakub | 17. 2. 2010 22:22
reakce na Libor Kosour | 17. 2. 2010 19:40

Opravdu všichni víme jak volby dopadnou? Já to teda nevím. Povězte nám to tedy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 18. 2. 2010 15:05
reakce na Jakub | 17. 2. 2010 22:22

Samozrejme ze povim, takze poslouchejte: Priblizne vysledky voleb v CR pro soucasnost a nekolik pristich let dopredu (nepocita se s extremy jako valka, revoluce, atd.):Vitezem voleb bude ODS nebo CSSD. KSCM ziska svych nekolik set tisic hlasu jako vzdy (nepamatuju si presne, tusim ze je kazde volby voli asi 500 000 lidi?). S vysokou pravdepodobnosti se do vlady dostanou take lidovci, v ridkych pripadech je moznost ziskani 5% nejake nove malo uspesne strany, naposledy to byli napr. Zeleni. O pristich volbach mi dejte vedet, jak presna byla moje predpoved.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 19. 2. 2010 11:24
reakce na Libor Kosour | 18. 2. 2010 15:05

Tím neodpovídáte na otázku, jak DOPADNOU volby. Jen tvrdíte, že máme dvě velké strany, stabilní komunisty a malé lidovce. Ale nevím z toho, zda sestaví vládu levice nebo pravice. Což je podstatný výsledek voleb.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 19. 2. 2010 15:05
reakce na Petr Síla | 19. 2. 2010 11:24

No mohl bych take salamounsky rici, ze volby dopadnou dobre pro politiky a spatne pro obcany. Kdyz si vezmete, jaky rozptyl maji predvolebni vysledky, je to slusny odhad. Ale samozrejme ze neni na 100% presny. Jd emi o to, ze volby v tomto state temer nic nezmeni.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

viglib | 17. 2. 2010 18:44

Podle me je to problem mnohych ekonomu, ze si za svoji profesi vybrali meteorologii misto mediciny, a ne verejnosti. Ta je pak vnima podle spolehlivosti jejich zaveru :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!