Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Progresivní daň a ekonomická destrukce

| 22. 3. 2010

Jedním z bodů ekonomického programu sociální demokracie je zavedení progresivního zdanění: 38 % z mezd, které přesáhnou 100 000 Kč měsíčně. Měli by bohatší lidé přispívat do státního rozpočtu více? Jaký dopad to může mít na ně, jaký na státní rozpočet a jaký na celou naši ekonomiku?

Progresivní daň a ekonomická destrukce

Začněme od rozpočtových dopadů. Kvůli nim má k této změně dojít především. Sociální demokracie odhaduje, že přidáním daňového pásma pro lidi s příjmem nad 1,2 milionu ročně získá pro státní rozpočet 5 až 6 miliard korun. Těchto 6 miliard by ovšem tvořilo pouhých 0,6 % celkového příjmu, je tedy zřejmé, že na snížení schodku rozpočtu – připomeňme, že už několik let se pohybuje v řádu desítek miliard – se podepíší minimálně.

Oprávněná je navíc otázka, zda je výnos ve výši 6 miliard vůbec reálný. Jak poznamenal ekonom Jan Švejnar, bohatí lidé jsou vysoce mobilní. Proto pro ně pravděpodobně nebude velký problém danit své příjmy v jiných zemích EU. Pro příklad takového chování netřeba chodit daleko v čase ani místě: vzpomeňme na případ vysokých německých manažerů, kteří platili daně v sousedním Lucembursku.

Budování znalostní ekonomiky

V současnosti se Česká republika nachází v pozici, kdy rozvoj sekundárního sektoru dosáhl vrcholu, další velké investice do velkých průmyslových podniků tak očekávat nelze. CzechInvest informuje, že investice se z průmyslových výrobních závodů přesouvají do výzkumu a služeb. Naopak je více než pravděpodobné, že průmysl se bude rychleji či pomaleji přesouvat do zemí s levnější pracovní silou. Je tedy na čase začít vážně hledat odpověď na otázku, na čem bude v budoucnosti stát naše ekonomika.

Pokud ji položíme našim politikům, všichni – včetně levicových – budou tvrdit, že odpověď je přece dávno známá a že oni pracují na tom, aby se brzy stala skutečností. Naše budoucnost je v terciární sféře, ve službách, dvěma slovy: znalostní ekonomika. Dobře. Proč ale tedy zejména levice hází klacky pod nohy právě těm firmám a lidem, kteří tvoří páteř takto orientované ekonomiky? Zdá se, že ve skutečnosti se u nás na přechodu k ekonomice znalostí pracuje s odpuštěním spíš hubou než rukama.

Nejlepší si půjdou vydělat jinam

Zvýšení progresivní daně bude (spolu s nepřehledným a špatně vymahatelným právem, ale také spolu se spletitou strukturou vlastních daňových předpisů, abychom zůstali u tématu) jedním z důvodů, proč se k nám ze zahraničí zrovna nepohrnou firmy zaměřené na výzkum a duševní práci s vysokou přidanou hodnotu. Logicky půjdou raději tam, kde jsou náklady na vysoce kvalifikovanou sílu mnohem nižší. Společnosti, které u nás zůstanou, budou nucené najímat méně lidí, než skutečně potřebují nebo by dokázaly zaměstnat. Projeví se to samozřejmě i na míře nezaměstnanosti vysokoškolsky vzdělaných lidí, zejména absolventů. Chceme se snad přiblížit Španělsku, kde podle listu El País (citovaného zde) pouhých 40 % vysokoškoláků najde po ukončení studia práci v oboru?

Dá ovšem rozum, že ti nejschopnější z absolventů za takových podmínek vůbec nebudou hledat práci doma, ale v zemích, kde budou jejich schopnosti patřičně oceňovány.

Lid: opijte nás rohlíkem

Bohužel, jakkoli jsou nastíněné argumenty logické, podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) si prý u nás 61 % populace myslí, že daně pro osoby s vysokými příjmy jsou nízké, dalších 22 % je dokonce považuje za příliš nízké! Tato čísla jsou alarmující. Dokud nás bude panovat přesvědčení, že je nespravedlivé, aby někdo byl za svou práci lépe ohodnocen, a to i přesto, že vynaložil mnohem více času a prostředků na své vzdělávání a sebezdokonalování, je přechod na znalostní ekonomiku prakticky vyloučený. Hospodářský růst zvýšení daní také těžko nastartuje a odliv průmyslových firem nezastaví.

Po sociálnědemokratických slibech jistě přijde pořádná kocovina, bolesti hlavy, chladný pot. Bohužel ale platí, že rohlík je ještě návykovější než alkohol, nejtvrdší z drog. Jakmile se začnou dostavovat abstinenční příznaky, budeme hledat, kdo nás opije rohlíkem slibů ještě populističtějších.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

marný | 22. 3. 2010 23:33

Pokud má být zajištěn příjem od skutečně bohatých lidí ("tzv. diskrétní skupina a spol."),pomůže následující:1.zatížit rovnou daní majetek např. nad 10 M, bez ohledu na držitele.2.Vysoké příjmy zdanit dle návrhu.Je ovšem nutno ošetřit převody peněz přes různé servisní organizace a to důslednou kontrolou převodů peněz do zahraničí.Převod se vždy uskutečňuje , buď na základě faktury nebo smlouvy.Vyhodnocením těchto lze snadno zjistit o jaký druh platby se jedná.Případné neurčité platby za služby, marketink apod. považovat za manažerskou platbu, zatíženou daní.Důkazní břemeno musí být na straně plátce, nikoliv na státu.Když se bude chtít, tím se může začít. Čili "zdroje" jsou..Tyto zdroje při 15 % dani budou jistě tvořit více než polovinu výběru stávajících daní.Budování znalostní ekonomiky podle stávajících konceptů je více než iluzorní.Nelze např.provádět vývoj bez následného ověření ve výrobě.To jsou dvě strany jedné mince.Pokud výrobu přemístíme např. do Číny,jakýkoliv vývoj je dlouhodobě odsouzen k zániku.Naopak výroba je ten stimulant rozvoje,ne naopak.Je to nejlepší postup, jak se stát banánovou republikou, resp. v našem případě bramborovou . Ostatně tato cesta formou produkce GM brambor byla letos úspěšně zahájena..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 23. 3. 2010 11:17
reakce na marný | 22. 3. 2010 23:33

V takovém případě se firmy i lidé začnou přesouvat do zahraničí, protože nebudou mít zájem nechat se těmito pravidly buzerovat. To je vždy problémem vysokých daní a byrokracie, lidé i firmy mají možnost se proti nim bránit odchodem jinam, neboť i mezi státy existuje jisté konkurenční prostředí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Likavec | 22. 3. 2010 18:15

Vzdělanostní ekonomika - náš vzor? Řekl bych, že vystěhovat výrobu mimo ČR nás může dovést k stejné situaci, v jaké je nyní USA i když v menším měřítku. Nejdřive se stěhuje výroba a pak za ní jde i vývoj. Navíc přirozená struktura znalostí obyvatelstva vede k tomu, že ne každý se uživí jako raketový inženýr. A tak je potřebná i výroba a tím i práce pro obyčejné lidi, protože jeden inženýr předpokládám nebude chtít živit ze svých daní dalších pět lidí, kteří prostě nedostali tolik od pánaboha a ani peníze od rodičů na studium.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 23. 3. 2010 11:18
reakce na Pavel Likavec | 22. 3. 2010 18:15

Cílem není vystěhovat výrobu, ale rozšířit možnosti naší ekonomiky do terciální sféry.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 22. 3. 2010 19:43
reakce na Pavel Likavec | 22. 3. 2010 18:15

Na vzdelanostni ekonomiku bych se s klidem vykaslal a radeji mel politiku nezavislosti (ale ne izolace!). Zakladni veci, jako jidlo, bydleni, spotrebni veci atd by si mohl i maly stat vyrabet sam. Dovazet muzeme spickove technologicky vyspele veci, ktere uz je obtiznejsi vyrobit. Tim bychom ziskali vetsi nezavislost na okolnich velkych statech. Ale uznavam, ze cinskym platum se konkurovat neda.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Larak | 22. 3. 2010 17:56

Jestliže budeme v daních hledat jakousi "spravedlnost&q uot;,tedy uvažovat nad tím, zdali je spravedlivější zdanit toho či onoho, můžeme dojít k různým závěrům. V podstatě k jakýmkoli.Ale co když uznáme, že takové uvažování je zhola nesmyslné? Co pak?Když nazvu své osobní preference "spravedlivými& quot;,pak osobně docházím k tomu, že správná není daň progresivní ani "plochá", ale degresivní. Nevidím že by člověk, který vydělává stonásobek průměrné mzdy, také za své peníze dostal od státu stonásobek průměrné služby.Jenže, jak jsem napsal na začátku, každý to nakonec může vidět jinak.Když ale zkusím uvažovat pragmaticky, není to špatný nápad. Boháči jsou všeobecně nenáviděni a je jich relativně málo. Za jeden ztracený hlas boháče získá se deset stejných hlasů chudiny. Z vyšších daní pro bohaté stát patrně příliš nezbohatne, zřejmě ale ani nijak nezchudne. Tedy z hlediska politiků by to - alespoň v prvním přiblížení - fungovat mohlo.Z mého hlediska, ježto politik nejsem, jsem však stále proti. Nejde o to, že by mne to samotného přímo bolelo, ale o to, že jde obecně o zvýšení daní. Stát potřebuje peníze, nesnaží se šetřit, vynaložit je efektivněji, prostě mi další sebere. A to ne. Dnes seberou bohatým, a zítra?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radek Doležal | 22. 3. 2010 05:56

Dle mého názoru ještě větší překážkou pro vzdělanostní ekonomiku než progrsívní daň je náš důchodový a zdravotní systém. Opravdu si nedovedu vysvětlit proč by občan vyspělého státu šel dělat do ČR na vysoce placené místo po několik let i desítek let na zaměstnanecký poměr s tím že se později z ČR zase odstěhuje. Způsob následné výplaty důchodu a zdravotního pojištění ho od této skutečnosti dostatečně odradí. A to nemluvím no prakticky nulové možnosti přenositelnosti těchto pojištění do druhých zemí. Nevím jak by se naše VZP tvářila na možnost vyplácet zdravotní péči např. v USA :). Ale proč by ne vždyť zdravotnictví je přece zadarmo :D
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 22. 3. 2010 15:23
reakce na Radek Doležal | 22. 3. 2010 05:56

Ja bych to s tou vzdelanostni ekonomikou neprehanel. Spis mi prijde, ze vladnouci vrstve vyhovuje, ze lide prilis nevi. Jinak by podstatne vzrustalo riziko, ze vezmou vidle a ....Vemte si, kdyby kazdy obcan CR vedel o kazde veci, za kterou plati alespon zaklady. To by se vetsina firem mohla jit klouzat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ivan Kukol | 22. 3. 2010 05:51

Vysledek pruzkumu jen dokazuje mizernou financni gramotnost obcanu CR. Castecne bych v tom videl i zavist. Porad se dost casto setkavam s nazorem, ze clovek co vydelava onech 100 000 a vic je musel ziskat nelegalne, kradezi ci nejakym podvodem.Problem vidim predevsim ve spatnem hospodareni statu a nakladanim s penezi danovych poplatniku. Podle meho nazoru by bylo mnohem prinosnejdi se soustredit napr. na lepsi transparentnost pri udelovani statnich zakazek, kde jiste jde o castky radove mnohem vyssi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Květa | 29. 8. 2010 18:46
reakce na Ivan Kukol | 22. 3. 2010 05:51

Lidi mají tendenci zaměňovat dojmy za fakta, tudíž věří, že stát je v minusu, protože bohatí lidé platí nízké daně, přestože by se měli ptát, kam peníze vybrané na daních směřují a jestli jsou státní zakázky/státní správa a samosprávy optimálně velké a efektivní. Ač jsem sociální demokrat, nevěřím, že čeští politici a úředníci jsou schopni efektivně s vybranými penězmi nakládat, tudíž bych uvítala scvrknutí státu a více ekonomických svobod pro občany. Prostě na přerozdělování západoevropského formátu ještě morálně nemáme.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Arsen Lazarevič
Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!