Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kam kráčíš, Maďarsko?

Když odchází špatná vláda, která dovedla zemi k bankrotu – a přesně taková vláda maďarských socialistů byla – očekávají se volby a nástup nové politické garnitury s nadějí. Maďarsko je však, alespoň pokud jde o tyto volby, výjimkou.

Viktor Orbán a jeho Fidesz totiž přišel k moci a drtivému vítězství (52,8 %) v prvním kole parlamentních voleb tak trochu jako slepý k houslím. Mohou za to především obrovské chyby dosud vládnoucích socialistů: jejich diletantská ekonomická politika a v posledních týdnech a měsících i rozsáhlé korupční skandály. Proč je tedy Orbánův návrat do premiérského křesla očekáván ani ne tak s nadějí, jako s obavami?

Levičácká pravice

Důvodů je hned několik. Fidesz se sice tváří jako pravicová strana, jenže… I v minulých osmi letech, kdy zemi vládli levicoví socialisté (po většinu času v koalici s liberály), Fidesz neútočil na vládní hospodářskou politiku zprava, jak by se dalo od strany, jež sama sebe řadí jasně do pravé části politického spektra, ale zleva. Z pozice, která by se dala označit jako opoziční populismus vycházející z argumentů, za něž by se jinde nemusela stydět žádná vyhraněně levicově strana.

Jeden příklad za všechny: Před více než třemi roky pronesl Ferenc Gyurcsány své „slavné“: „Lhali jsme večer, lhali jsme i ráno!“ Ano, jsou to sice na první pohled znepokojivá slova, na druhou stranu jde o větu zcela vytrženou z kontextu. Gyurcsány ji jednak vypustil na uzavřeném zasedání svých straníků, ale především byla součástí motivačního projevu, který měl spolustraníky vyburcovat k rychlým a tvrdým ekonomickým reformám. To však bylo Orbánovi úplně jedno.

Fidesz se okamžitě rozhodl nahrávku použít k rozpoutání pouličních demonstrací a politické krize, která nástup reforem zbrzdila. A když se „převrat“ ani za pomoci spojenectví s neonacistickými kruhy nepodařil a Gyurcsány začal s prvními úspornými reformami, rozhodl se Fidesz vyvolat „protireformní“ referendum. Odmítnutí úsporných opatření pak fakticky otevřelo cestu k finanční krizi, jež by bez pomoci Mezinárodního měnového fondu skončila na začátku roku 2009 státním bankrotem.

Vinu nelze samozřejmě svádět jen na Fidesz, byli to socialisté, kdo stál v čele vlády. Ale obrácených ekonomických znamének, příslušejících v českých poměrech spíše sociálním demokratům a komunistům, si u opozičních postojů Fideszu zkrátka nelze nevšimnout.

Případ Pécs

Dalším „zvláštním“ rysem Fideszu je jeho odpor k mezinárodnímu kapitálu, zahraničním investorům v Maďarsku a snaha o znárodnění některých firem působících v zemi a vlastněných „nemaďarskými“ kapitálovými subjekty. Co ale znepokojuje investory ještě víc, je poměrně velká shoda rétoriky Fideszu a ultrapravicového Jobbiku, který svými radikálními antikapitalistickými a proticizineckými hesly tlačí Orbána do stále vyhraněnějších pozic.

Vlnu obav vyvolal loni na podzim především případ vodáren v jihomaďarské Pécsi (Pětikostelí), kde radnice města ovládaná Fideszem za asistence soukromé bezpečnostní služby násilně převzala kontrolu nad společností do té doby řízené minoritním francouzským akcionářem Suez Environnement (49,5 % akcií). Pobouření bylo na místě hlavně proto, že se tato akce pokládala za předzvěst toho, co bude Fidesz dělat na celostátní úrovni, až se dostane k moci.

Nižší daně, vyšší deficit

Nikdo totiž pořádně neví, co mají orbánovci v plánu. Fidesz totiž mlží a mlží. Nelze se proto divit, že někteří nezávislí analytici označili jeho hospodářský program pro jeho naprostou nekonkrétnost za nejhorší mezi těmi, které letos politické strany v Maďarsku představily. Roušku tajemství Orbán poodkryl až několik týdnů před volbami, kdy se sešel s „maďarskými“ podnikateli a slíbil jim splnění pěti základních bodů. Vedle podpory „národních“ společností na úkor „cizáků“ je mezi nimi také snížení daňového zatížení na úroveň okolních zemí – pro podnikatele do čtyř let, pro obyvatelstvo do šesti.

Zatímco poslední socialistický premiér Gordon Bajnai plnil poslední rok sebevražednou misi a seškrtal rozpočet podle požadavků MMF tak, že se Maďarsko dostalo na deficit 3,8 % HDP, Fidesz už oznámil, že chce ještě letos deficit dvojnásobně překročit. Změkčení podmínek MMF chce dosáhnout dohodou o strukturálních reformách. O jejich zaměření však mluví mlhavě. Realizace požadavků MMF bude navíc obtížná i proto, že si Fidesz jako jednu ze svých priorit stanovil snížení raketově stoupající nezaměstnanosti – ta již dosáhla 11,5 %, což je absolutní rekord za posledních dvacet let.

Jobbik čeká na šanci

Maďarsko s vládou Fideszu zkrátka vyvolává více obav, než nadějí. Nejhorší na celé situaci však je, že pokud Fidesz, jež po volbách získá s největší pravděpodobností ústavní většinu, ekonomicky i politicky selže, čeká na svoji šanci neofašistický Jobbik. Antisystémové nacionalisty volilo již letos v prvním kole 16,7 % voličů, a stali se tak třetí nejsilnější stranou v zemi. Do úst se mi tak chtě nechtě dere úryvek z Cimrmanovy hry Vizionář: A příde novej. Mladej. Ale – to bude sekáč, pánové, ne jako já. Ten se nezakecá!“

Autor je redaktorem Lidových novin

Foto: profimedia.cz

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK