Kam kráčíš, Maďarsko?

Viktor Orbán a jeho Fidesz totiž přišel k moci a drtivému vítězství (52,8 %) v prvním kole parlamentních voleb tak trochu jako slepý k houslím. Mohou za to především obrovské chyby dosud vládnoucích socialistů: jejich diletantská ekonomická politika a v posledních týdnech a měsících i rozsáhlé korupční skandály. Proč je tedy Orbánův návrat do premiérského křesla očekáván ani ne tak s nadějí, jako s obavami?

Levičácká pravice

Důvodů je hned několik. Fidesz se sice tváří jako pravicová strana, jenže… I v minulých osmi letech, kdy zemi vládli levicoví socialisté (po většinu času v koalici s liberály), Fidesz neútočil na vládní hospodářskou politiku zprava, jak by se dalo od strany, jež sama sebe řadí jasně do pravé části politického spektra, ale zleva. Z pozice, která by se dala označit jako opoziční populismus vycházející z argumentů, za něž by se jinde nemusela stydět žádná vyhraněně levicově strana.

Jeden příklad za všechny: Před více než třemi roky pronesl Ferenc Gyurcsány své „slavné“: „Lhali jsme večer, lhali jsme i ráno!“ Ano, jsou to sice na první pohled znepokojivá slova, na druhou stranu jde o větu zcela vytrženou z kontextu. Gyurcsány ji jednak vypustil na uzavřeném zasedání svých straníků, ale především byla součástí motivačního projevu, který měl spolustraníky vyburcovat k rychlým a tvrdým ekonomickým reformám. To však bylo Orbánovi úplně jedno.

Fidesz se okamžitě rozhodl nahrávku použít k rozpoutání pouličních demonstrací a politické krize, která nástup reforem zbrzdila. A když se „převrat“ ani za pomoci spojenectví s neonacistickými kruhy nepodařil a Gyurcsány začal s prvními úspornými reformami, rozhodl se Fidesz vyvolat „protireformní“ referendum. Odmítnutí úsporných opatření pak fakticky otevřelo cestu k finanční krizi, jež by bez pomoci Mezinárodního měnového fondu skončila na začátku roku 2009 státním bankrotem.

Vinu nelze samozřejmě svádět jen na Fidesz, byli to socialisté, kdo stál v čele vlády. Ale obrácených ekonomických znamének, příslušejících v českých poměrech spíše sociálním demokratům a komunistům, si u opozičních postojů Fideszu zkrátka nelze nevšimnout.

Případ Pécs

Dalším „zvláštním“ rysem Fideszu je jeho odpor k mezinárodnímu kapitálu, zahraničním investorům v Maďarsku a snaha o znárodnění některých firem působících v zemi a vlastněných „nemaďarskými“ kapitálovými subjekty. Co ale znepokojuje investory ještě víc, je poměrně velká shoda rétoriky Fideszu a ultrapravicového Jobbiku, který svými radikálními antikapitalistickými a proticizineckými hesly tlačí Orbána do stále vyhraněnějších pozic.

Vlnu obav vyvolal loni na podzim především případ vodáren v jihomaďarské Pécsi (Pětikostelí), kde radnice města ovládaná Fideszem za asistence soukromé bezpečnostní služby násilně převzala kontrolu nad společností do té doby řízené minoritním francouzským akcionářem Suez Environnement (49,5 % akcií). Pobouření bylo na místě hlavně proto, že se tato akce pokládala za předzvěst toho, co bude Fidesz dělat na celostátní úrovni, až se dostane k moci.

Nižší daně, vyšší deficit

Nikdo totiž pořádně neví, co mají orbánovci v plánu. Fidesz totiž mlží a mlží. Nelze se proto divit, že někteří nezávislí analytici označili jeho hospodářský program pro jeho naprostou nekonkrétnost za nejhorší mezi těmi, které letos politické strany v Maďarsku představily. Roušku tajemství Orbán poodkryl až několik týdnů před volbami, kdy se sešel s „maďarskými“ podnikateli a slíbil jim splnění pěti základních bodů. Vedle podpory „národních“ společností na úkor „cizáků“ je mezi nimi také snížení daňového zatížení na úroveň okolních zemí – pro podnikatele do čtyř let, pro obyvatelstvo do šesti.

Zatímco poslední socialistický premiér Gordon Bajnai plnil poslední rok sebevražednou misi a seškrtal rozpočet podle požadavků MMF tak, že se Maďarsko dostalo na deficit 3,8 % HDP, Fidesz už oznámil, že chce ještě letos deficit dvojnásobně překročit. Změkčení podmínek MMF chce dosáhnout dohodou o strukturálních reformách. O jejich zaměření však mluví mlhavě. Realizace požadavků MMF bude navíc obtížná i proto, že si Fidesz jako jednu ze svých priorit stanovil snížení raketově stoupající nezaměstnanosti – ta již dosáhla 11,5 %, což je absolutní rekord za posledních dvacet let.

Jobbik čeká na šanci

Maďarsko s vládou Fideszu zkrátka vyvolává více obav, než nadějí. Nejhorší na celé situaci však je, že pokud Fidesz, jež po volbách získá s největší pravděpodobností ústavní většinu, ekonomicky i politicky selže, čeká na svoji šanci neofašistický Jobbik. Antisystémové nacionalisty volilo již letos v prvním kole 16,7 % voličů, a stali se tak třetí nejsilnější stranou v zemi. Do úst se mi tak chtě nechtě dere úryvek z Cimrmanovy hry Vizionář: A příde novej. Mladej. Ale – to bude sekáč, pánové, ne jako já. Ten se nezakecá!“

Autor je redaktorem Lidových novin

Foto: profimedia.cz