Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jsme odsouzeni k úspěchu?

| 2. 6. 2010

České republice donedávna hrozil řecký scénář: štědrý pečovatelský stát fungující na dluh. Navíc s folklorními prvky typickými pro jih a východ Evropy: odměny pro věrné v podobě výnosných úřadů, tresty pro odpůrce, telefonáty zaměstnavatelům ekonomů, kteří si dovolili kritizovat Jiřího Paroubka. S tím posledně uvedeným mám osobní zkušenost z roku 2006.

Jsme odsouzeni k úspěchu?

Na podzim 2009 ovšem Paroubek udělal strategickou chybu, když odvolal předčasné volby. Během následujících měsíců zkrachovalo Řecko. Čeští voliči obdrželi názornou lekci, jak „paroubkovská“ politika dopadá. Další čtyři procenta sebral ČSSD Zemanův dočasný comeback. Výsledkem je, že s 22 procenty hlasů sociální demokracie volby ve skutečnosti prohrála.

Unikátní shoda okolností (Řecko, Zeman a další) vytvořila podmínky, v nichž je vysoce pravděpodobná stabilní vláda pravostředové koalice. Jde o podobnou historickou náhodu, jaká před lety stvořila na Slovensku Dzurindovu pravicovou vládu. Její úspěšné ekonomické reformy se mezitím staly legendou. Ani Robert Fico si nedovolil ty podstatné zrušit.

Česká ekonomika je navíc díky jiné shodě historických okolností v poměrně dobrém stavu. V poslední dekádě patřila mezi nejotevřenější na světě. Mzdy jsou proti Německu nebo Rakousku stále nízké. Odborové hnutí je mírumilovné, spolupracuje s vládou i se zaměstnavateli, nemá ve zvyku stávkovat. Po demografické stránce může Česko ještě dlouho těžit z populační vlny sedmdesátých let – západní ekonomiky takovouto výhodu nemají!

Mimo krizi

Česká ekonomika se navíc vyhnula globální bankovní krizi a světovou recesí byla zasažena jen sekundárně. Vláda proto nemá žádné závazky plynoucí ze sanace finančního sektoru. Během let 2007 až 2010 nebylo třeba nic sanovat. Objem úvěrů v soukromém sektoru je hluboce pod průměrem EU, takže žádná bankovní krize v dohledné době ani nehrozí. V zemi přesto existuje rozvinutý finanční trh a také pražská akciová burza je celkem funkční ve srovnání například se slovenskou burzou v Bratislavě.

V období 2000 až 2010 byla česká koruna nejtvrdší měnou na světě, pokud jako měřítko použijeme směnný kurz – všechny ostatní významné i nevýznamné světové měny oproti koruně ztrácely. Tvrdá měna, nízká inflace, stabilní bankovní sektor, nepřítomnost finanční krize – všechny tyto faktory dělají z Česka ostrov stability. Bez legrace.

Veřejné zadlužení je na úrovni 37 procent HDP, což je finančně konzervativními Čechy vnímáno jako velký problém. A je to dobře, protože veřejný dluh ve výši například 76 procent HDP (Německo) nebo 82 procent HDP (Francie) by nám finanční trhy ani nedovolily.

Historická šance

Západní model sociálního státu je u konce s dechem i bez balkánských specifik. Jsme prakticky odsouzeni mít ve financích lepší pořádek než zbytek Evropské unie a mít tvrdší měnu, než je euro. K šípku je třeba poslat maastrichtská kritéria. Jsou příliš měkká. Žádná tři procenta deficitu vzhledem k HDP. Potřebujeme přebytkové rozpočty a splácet státní dluh.

Máme historickou šanci být nejstabilnější ekonomikou Evropy. Druhé Švýcarsko? Ne, to je příliš málo ambiciózní cíl. Ale ani finanční stabilita není vše. Zásadními problémy jsou špatné podnikatelské prostředí a vysoká míra korupce. Bez jejich vyřešení se nikam nedostaneme.

Autor je ředitelem pro strategii společnosti Partners

Psáno pro E15

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (13 komentářů)

Tomáš Pavelka | 3. 6. 2010 10:11

Já vidím velký problém v tom, že na výraznější utahování opasků není většina našeho národa přirpavena. Nemají dostatečnou rezervu, nespoří si dostatečně na důchod, mnozí jsou zadluženi až na maximum, atd.Nejvíce se bojím toho, že lidé nebudou chtít akceptovat něco, co jim může omezit pohodlný způsob života - však jsme všichni viděli ten rozruch když chtěli zrušit zvýhodnění stravenek, režijních jízdenek ....Bude třeba reformy stihnout v tomto volebním cyklu, protože mám obavy, že za 4 roky to dopadne zase naopak.Třeba jsem ale zbytečný pesimista...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 3. 6. 2010 18:17
reakce na Tomáš Pavelka | 3. 6. 2010 10:11

ja bych spise rekl, ze lide si uz utahovali opasek nekolikrat a vysledek ... S rezarvama atd. mate pravdu. Problem je, ze ty stravenky a podobne benefity tvori pro mnohe znacnou cast platu (hlavne u nizkoprijmovych) - spis bych byl pro to nahradit je snizenim dani a odvodu.. dnesni stav jsoe de fakto danove uniky do spratelenych firem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 3. 6. 2010 13:24
reakce na Tomáš Pavelka | 3. 6. 2010 10:11

Reformy je potřeba stihnout co nejdřív, aby si na ně lidé stihli do příštích voleb zvyknout.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

joe | 3. 6. 2010 00:28

Jste mě rozesmál. Ty folklorní prvky "odměny pro věrné v podobě výnosných úřadů" nehrozí, jejich realizaci už "trojkoalice&qu ot;oznámila.Sice jako nutnost nahradit v dozorčích radách a podobných korýtkách dosavadní nekvalifikované zástupce státu kvalifikovanými odborníky, ale všichni asi umíme číst mezi řádky, jak to dopadne...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Malý | 2. 6. 2010 23:33

Hezky:-) Volali vašemu zaměstnavateli, že jste kritizoval Paroubka? :-) To mě zajímá, napište o tom něco. Nejem kvůli mé senzacechtivosti, ale také proto, že o těchto věcech by se mělo vědět, občané netuší, že se toto děje. A vůbec, kdo si dovolil telefonovat do PPF?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr - Vysocina | 2. 6. 2010 21:23

Zpomali se zadluzovani, ale vyse dluhu bude stale rust. Zvolenim pravicove vlady jsme ziskali dva roky k dobru oproti tomu, kdyby vladla levice. behem desti let nas ceka inflace kolem 10-15 %.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

petr | 2. 6. 2010 20:58

Slovy pana Traxlera; základní fundamenty se v této zemi nezměnily. Takže nevidím jediný důvod, proč by mělo dojít k nějaké zásadní proměně.A představa, že stát dokáže hospodařit v následujících letech s přebytky, které by dokázaly pokrýt nejenom náklady na obhospodařování dluhu, ale ještě umožnily splácet nějakou část jistiny, je fakt úsměvná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 3. 6. 2010 08:16
reakce na petr | 2. 6. 2010 20:58

O splácení dluhu jsem zatím od politiků nic neslyšel. Nejambicióznějším plánem je tak zatím zřejmě jen zpomalení zadlužování.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Síla | 2. 6. 2010 17:23

S článkem zcela souhlasím. Teď jen, aby došlo k jeho realizaci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Matěj Vokáč | 2. 6. 2010 16:33

Bylo by to krásné a naprosto správné (přebytkové rozpočty a potírání korupce), ale bohužel rovněž nesdílím optimismus pana Kohouta. V hospodaření státu možná dojde k výraznějšímu posunu k lepšímu (snad), ale co se týče korupce, jsem velmi skeptický. Na druhou stranu malým je ten, kdo má jen malý cíl a po politicích je třeba vždy chtít maximum...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jirka | 2. 6. 2010 16:19

Pavle, neblbni,ja to s tim telefonem tak nemyslel....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

kulik | 2. 6. 2010 14:11

nechapu kde se bere kohoutuv optimismus... neverim ze nova vlaa bude z poloviny ambicioznijako dzurinda
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 2. 6. 2010 15:21
reakce na kulik | 2. 6. 2010 14:11

Nevim, kde tento optimusmus v clanku vidite. Ja v nem vidim upozorneni na to, ze mame (stale jeste) shodou okolnosti velice dobrou sanci rozpohybovat zemi smerem k vetsi prosperite, stejne jako tomu bylo na Slovensku v roce 2002. Ale ani slovo o ambicich pripravovane vlady.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!