Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Euroúředník a rozpočtová kontrola

| 10. 6. 2010

Členské země EU souhlasily, aby unie posuzovala národní rozpočty ještě před jejich schválením v dané zemi. Podle ministra Janoty tento návrh podporuje i Česká republika. Může toto uspořádání zabránit dalším finančním krizím? Vynechme argumenty typu „státní suverenita“. Soustřeďme se pouze na otázku, zda princip předběžného schvalování může fungovat. A dále, zda může fungovat rozpočtový federalismus na bázi EU.

Euroúředník a rozpočtová kontrola

Možné problémy jsou technického a principiálního rázu. Technické problémy nejsou zanedbatelné. Viděli jste někdy návrh českého státního rozpočtu? Komínek svazků formátu A4 vysoký nějakých třicet centimetrů. Některé položky jsou rozebrány s absurdní důkladností (dotace 6000 Kč na vybílení hasičské zbrojnice v Pocinovicích), jiné zaberou jediný řádek. Ty jednořádkové mají přitom někdy miliardové dimenze: důchody, sociální podpora. Vyznat se v dokumentu je zapeklitý úkol i pro člověka, který ovládá český jazyk, zákony a zvláštnosti českých veřejných financí.

Dejme tomu, že se evropské státy naučí předkládat návrhy rozpočtů ve standardní, srozumitelné podobě. Optimisticky předpokládejme, že dokumenty budou věcně správné a bez úmyslných manipulací. Co teď? Evropská unie (respektive komise) může rozpočet schválit, anebo neschválit. Ve druhém případě je návrh vrácen a Brusel vyžaduje přepracování pod hrozbou sankcí. Ty mohou zahrnovat zastavení dotací, hlasovacích práv atd.

Uvedený mechanismus může být účinný. Zejména zastavení dotací může fungovat jako bolestivý bič pro některé vlády. Lze očekávat, že by toto opatření mohlo přispět ke zlepšení stability. Jsou tu ovšem dva velké háčky.

Krizi nezpůsobily jen velké deficity

Háček číslo jedna spočívá ve skutečnosti, že nadměrné deficity veřejných financí nebyly jedinou příčinou nynější evropské finanční krize. Nebyly dokonce ani hlavní příčinou. Všichni dnes vidí Řecko, jeho obrovský státní dluh a politováníhodné rozpočtové chování řeckých vlád od roku 1981. Ale podívejme se na Irsko a Španělsko. Irsko bylo donedávna považováno za vzor úspěšné rozpočtové konsolidace. Nyní je odstrašujícím příkladem země na pokraji bankrotu.

Totéž platí pro Španělsko. V létě 2007 se psalo o dynamickém růstu španělské ekonomiky a poklesu nezaměstnanosti na nejnižší úroveň od roku 1982. Nyní nezaměstnanost přesáhla hranici dvaceti procent. Ekonomika nese břemeno 1,6 milionu neprodaných bytových jednotek. Celkové zadlužení činí 342 procent hrubého domácího produktu. Státní dluh však tvoří jen asi 50 procent HDP. Oněch hrozivých 342 procent HDP se skládá převážně ze zadlužení nefinančních podniků a z dluhů domácností. Španělsko padlo do dluhové pasti, přestože veřejné finance byly dlouhodobě v pořádku.

Proč je Španělsko a Irsko v takovém průšvihu? Vinu nese dluhová bublina v soukromém sektoru. Ta je důsledkem nyní již empiricky ověřené obavy některých kritiků eura z konce 90. let. Ti se obávali, že jednotná měnová politika prováděná z Frankfurtu nebude vyhovovat všem členským zemím. Nyní se ukazuje, že měli pravdu. I kdyby centrální kontrola veřejných rozpočtů fungovala od roku 1999, irské a španělské finanční krizi by stejně nezabránila.

A nyní přichází háček číslo dvě. Od centrální kontroly rozpočtů je již jen krůček k zavedení centrálního rozpočtu EU, unijních daní a unijních dluhopisů. Mnozí vidí v zavedení federální evropské rozpočtové politiky spásu. Prý budou bohatší státy ze svých rozpočtů přispívat těm méně šťastným v období recesí či krizí. Prý to tak funguje v USA, které jsou díky fiskálnímu federalismu supervelmocí.

Jenže to není pravda. Fiskální federalismus ve Spojených státech neobsahuje žádné systémové nástroje pro pomoc jednotlivým státům v období recese. Často se dává za příklad, jak kalifornský guvernér Schwarzenegger žádá Washington o pomoc. Jenže se už tolik nemluví o tom, že za každý dolar, který Kaliforňané odvedou do federálního rozpočtu, dostanou zpět jen 78 centů.

Kalifornii tedy fiskální federalismus spíše vysává, než aby jí pomáhal. A kdo hraje v Evropě roli Kalifornie štědře dotující chudší státy unie? Pochopitelně Německo. Zeptejte se Němců, zda by si přáli prohloubit rozpočtový federalismus. Nečekejte velké nadšení.

Pokud jde o evropské unijní dluhopisy - jaká síla zabrání, aby federální dluh EU dosáhl podobně obludných rozměrů jako federální dluh USA? Evropské národní státy nejsou ve své většině zrovna vzorem dobrého hospodaření. Budou unijní politici a rozpočtáři o tolik disciplinovanější než jejich kolegové doma? Mají si relativně málo zadlužené státy (ČR, Slovensko, Estonsko, Finsko) nechat mluvit do peněz třeba od Francie, která má státní dluh v masivní výši 84 procent HDP?

Autor je ředitelem pro strategii Partners

Foto: profimeida.cz

Psáno Lidové noviny

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (1 komentář)

petr | 10. 6. 2010 08:04

Teda jestli jsme to dopracovali tak daleko, že už ani hasiči v Pocinovicích nejsou schopni v pátek zhasit vápno a v sobotu se sejít, aby si vylíčili zbrojnici, a místo toho věnují svůj čas shánění superdotace ve výši 6000Kč, tak to už téhle zemi nepomůže ani svěcená voda :)¨O diskutabilnosti posuzování zadluženosti na základě poměru ''státního dluhu ku HDP'' lze na internetu dohledat spoustu článků – např. http://www.ideasinactiontv.com/tcs_daily/2010/06/the-deceptive-debt-ratio.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!