Frederic Scherer: Kapitalistický zázrak končí... Trval 300 let!

| 21. 6. 2010

Frederic Scherer, emeritní profesor Harvardovy univerzity, říká: „Bojím se o generaci svých vnoučat. Závratný ekonomický růst spjatý s průmyslovou revolucí, jenž byl realitou posledních tři sta let, narazí na nepřekonatelné překážky.“

Frederic Scherer: Kapitalistický zázrak končí... Trval 300 let!

* Říkáte, že jednou z příčin aktuální finanční krize byl konec „amerického snu", tedy stagnace v reálných příjmech průměrných Američanů, která trvá už od 70. let...

...a kvůli které se musejí zadlužovat, aby si mohli uspokojivě spotřebovávat, což ekonomiku činí náchylnou právě k tomu typu krize, jíž prožíváme. Konec „amerického snu" ovšem není příliš zmiňovanou příčinou; vina se hází tu na bankéře, tu na regulační orgány, ale málokdy na samotné jednotlivce, kteří však mohou být dost dobře vinni, neboť si na sebe brali příliš velké riziko, příliš velký dluh.

* Co s tím?

Je třeba zvrátit trend rostoucí příjmové nerovnosti v americké společnosti. Lidé by zkrátka neměli mít pocit, že si musejí půjčovat, aby mohli vést naplněný život. Je třeba i zlepšit regulační činnost. Propříště by se už nemělo stát, že tolik lidí během realitní bubliny podlehne dojmu, že ceny nemovitostí porostou donekonečna, a refinancováním hypoték pak získávat hotovost pro svoji spotřebu. Regulátor by měl rázně vstoupit do situace a varovat: Takhle dál ne, to je nebezpečné, to vám nakonec přeroste přes hlavu.

* Pojďme ještě o krok nazpět: co bylo příčinou onoho konce amerického snu, příčinou stagnace?

To je velmi obtížné říci. První vysvětlení je, že čím dále tím větší podíl z celkového objemu příjmů jde na vysoce kvalifikovanou práci. Poměrně dobře se pak daří těm, kteří mají na pracovním trhu lepší znalosti, lepší dovednosti. „Průměr" však stagnuje. Druhou možností je, že lidé s jen průměrnými znalostmi a dovednostmi čelí nyní velmi zostřené konkurenci zejména v těch odvětvích, v nichž do hry výrazně promlouvá dovoz zboží a služeb.

Zakažme čínský dovoz

* Dobře. A jak tedy „americký sen" opět oživit?

Řešením není zákaz dovozu levnějšího zboží z Číny. To by americkou ekonomiku poškodilo, neboť pro mnoho lidí je prostě dnes láce čínského zboží přínosná. Většina se shodne na tom, že čínská měna, renminbi, je uměle podhodnocena, a je tedy třeba dosáhnout mezinárodní dohody o úpravě směnných kursů. To ale ten problém vyřeší jen částečně. To klíčové, co potřebujeme, je zlepšit úroveň amerického vzdělávacího systému. A ještě něco: vytrácejí se pozitivní důsledky takzvaného detroitského konsensu. I s tím je třeba něco dělat.

tyden.cz

* Detroitský konsensus? Co to je?

Počínaje třicátými léty naslouchaly jednotlivé administrativy dost pozorně odborům. Hospodářská opatření vlád tak podporovala silné odbory, jejichž symbolem byl průmyslový Detroit. To se začalo měnit s nástupem administrativy Ronalda Reagana v osmdesátých letech - detroitský konsensus byl postupně vystřídán washingtonským, jak o tom mluví jistá studie. To odbory podlomilo. Stejně tak jsou dále oslabovány konkurencí dovozního zboží. Nové regulace by tudíž měly jít ve směru zesílení vyjednávací pozice pracujících. V tomto ohledu se zkrátka potřebujeme vrátit zpět do třicátých nebo čtyřicátých let.

* Vlastně tedy říkáte, že konec „amerického snu" a tudíž i finanční krize nastal z velké části i z důvodu relativně slabé pozice pracujících?

Ano. Doufám, že dalších třicet let do toho vnese změnu, ale dnes to skutečně tak vidím a jsem tím velmi sklíčen.

* Ale celá řada základních ekonomických učebnic poukazuje na neblahou roli odborů - třeba na to, že sama existence odborů zvyšuje nezaměstnanost mezi těmi, kdo nejsou jejich členy.

Je pravda - a to je oříšek k rozlousknutí -, že silné odbory vedly k vyšším mzdám, čímž snížily konkurenceschopnost amerických pracujících tváří v tvář importovanému zboží a službám. Ten oříšek rozlouskne lepší vzdělávací systém, jenž zvýší kvalifikovanost, a tedy konkurenceschopnost pracovníků.

Emancipace žen má i svá negativa

* Co říkáte na nynější trend v USA: podíl žen s vyšším vzděláním roste na úkor mužů. Skoro šedesát procent vysokoškolsky studujících jsou dnes ženy.

Původní nerovnováha - jasná převaha mužů - se zkrátka zkorigovala, což je dobré. Stejný trend probíhá i jinde ve světě - v Íránu je více žen s vyšším vzděláním, v Číně také. Obecně je to dobrá věc. Ovšem pravdou též je, že matky nyní nezůstávají doma, ale začleňují se do pracovní síly; nedohlížejí tolik na děti, ale budují kariéry. To je jeden problém. A navíc, v době před čtyřiceti lety, když jsem byl mladík - no, bylo mi čtyřicet, takže relativní mladík - existovalo jen pár profesí pro ženy: mohly být sestřičkami, sekretářkami nebo učitelkami. Nyní je to jinak, mohou dělat vše - dokonce být šéfkami největších amerických firem. Mohou být profesorkami na Harvardu, prostě ve významných pozicích, všechno je pro ně otevřené.

* Takže?

To má a bude mít vážný dopad na dostupnost opravdu kvalifikovaných a dobrých učitelek, alespoň tedy v USA. Bývalo tomu tak, že učitelkami na základních školách byly v drtivé většině ženy. Velmi inteligentní ženy. Tomu už nyní tak není. Ale pokud nejsou k dispozici dobří učitelé a pokud není dobrá výchova dětí, jak zlepšit vzdělávací systém? Jak mít opravdu vzdělané občany? To je dilema. Nicméně dilemata trhu práce, konec „amerického snu", nejsou hlavní příčinou finanční krize.

* Tou je tedy co?

Na první místo řadím deregulaci, a to zejména tu z posledních let vlády Clintonovy administrativy. V roce 1999 byl zrušen Glass-Steagallův zákon, který rozděloval investiční a komerční bankovnictví. Tato deregulace výrazně přispěla ke zvýšení ziskovosti a mezd ve finančním sektoru - rád na přednáškách ukazuji graf, který znázorňuje výraznou souvislost mezi mírou deregulace a výší mezd ve finančnictví. Čím větší deregulace, tím větší mzdy a samozřejmě bonusy bankéřů. Deregulace byla v sektoru nejvyšší před krachem roku 1929 a právě po roce 1999. Finanční krize je přímým důsledkem této deregulace.

Jak skoncovat s vládou

* Clintonova vláda tedy podlehla tlaku bankéřských lobbistů.

Nejen. Klíčovou zásluhu na zrušení Glass-Stegallova zákona má kongresman Phil Gramm, původně ekonom. Na jeho jméno lze narazit už při pročítání seznamu členů Americké ekonomické asociace, jakéhosi „Kdo je kdo mezi ekonomy", z roku 1974. Gramm si tam tehdy do kolonky výzkumná aktivita napsal: „Jak skoncovat s vládou". Z takovéhoto ideologického lůna, jež extrémně straní trhu, tedy plyne deregulace devadesátých let.

* Lze současné ekonomické obtíže chápat jako něco více než jen cyklický propad, jako konec jedné určité epochy? Narážím na vaši nedávnou studii o dynamice kapitalismu.

Aha. V ní jsem spočetl, že kdyby průmyslová revoluce začala už v roce 800 a po celou dobu až do současnosti se udržovalo tempo ekonomického růstu shodné s tím, jež bylo příznačné pro Velkou Británii, kolébku kapitalismu, v době průmyslové revoluce, v letech 1820 až 2000, by z nás všech byli nyní - měřeno příjmem na hlavu - miliardáři, a to prosím včetně nemluvňat! Je to samozřejmě jen teorie. Chtěl jsem tím ukázat, jak neobyčejný byl růst ekonomik v posledních třech staletích. Byl to prostě zázrak. A jsem skeptický stran toho, že tento zázrak bude stále pokračovat. Bojím se o budoucnost, bojím se, jak na tom bude generace mých vnoučat.

* Proč?

Populace bude během dvaceti let čítat až deset miliard lidí. Jak ji uživit? Jak to bude celosvětově s dostupností pitné vody? To vše se nepříznivě obrátí proti generaci vnoučat.

* Takové temné scénáře jsou črtány už od dob Thomase Malthuse. Nenaplnila se ani proroctví Římského klubu ze 70. let.

Ano, Malthus i Římský klub se mýlili a já se mohu také mýlit. Ale nelze si myslet, že jen protože byli všichni předešlí pesimističtí proroci omylní, budu nutně omylný i já.

* Ale třeba Robert Fogel (laureát Nobelovy ceny za ekonomii, pozn. red.) mi loni říkal, že je do budoucna optimistou. Jeho vnučka má prý šanci padesát na padesát, že se dožije stovky.

To není tak úplně nemožné. Pokroky medicíny skutečně protahují naději na dožití při narození. V optimistickém pohledu se s ním však neshoduji, neboť proti bude působit mnohem více nepříznivých skutečností. Ukazuje se, že geneticky modifikované potraviny nejsou takovým „ternem", že se možná zemědělci budou muset vrátit k tradičním, méně produktivním způsobům zemědělství. Účinný lék proti viru HIV a nemoc AIDS se nepodařilo najít ani po 25 letech. Zkrátka, z těchto skutečností musí mít každý obavy. Já už nebudu naživu, abych viděl, jak to vše dopadne.

Lukáš Kovanda, Turín

Frederic Michael Scherer (77)

Emeritní profesor ekonomie na Harvardově univerzitě. S ženou Barbarou, která je učitelkou hry na klavír, mají tři děti. Koníčkem je Schererovi jeho práce a také odkrývání tajemství, jež obestírají život Williama Shakespeara. „Patřím k tomu zatím menšinovému proudu, který se domnívá, že mnohá ta dramata psal někdo jiný, konkrétně Edward de Vere, sedmnáctý hrabě z Oxfordu," říká Scherer.

Připraveno ve spolupráci s časopisem Týden (www.tyden.cz)

Vložit komentář

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se zaregistrujte.

Jste si jistí, že již na Finmagu učet máte, a nemůžete se přihlásit? Po přechodu na nový redakční systém si musíte změnit své heslo. Jak to udělat, zjistíte zde.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (18 komentářů)

Josef Jarkovský | 25. 6. 2010 20:56

Vraťme se zpět k článku.1. lepší vzdělání - ano!!, 2. posílení odborů - ne, 3. omezení finančního sektoru - ano*, 4. sexistické narážky na emancipaci - ne, 5. konec světa - ne* Prosím bez srdceryvných výlevů o tom jak je finančnictví krví ekonomiky, jak vyšší zdanění v bankovním sektoru a vyšší nároky na vlastní kapitál způsobí zpomalení ekonomiky, odchod "nejlepších mozků" z odvětví a podobné lobbistické povídačky. Kolik lidí z bankovnictví řekne na bod 1 ano, a přitom jim není ze sebe na zvracení, když si uvědomí, kolik berou oni a kolik učitel ve škole?
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 26. 6. 2010 21:33

Trefné a stručné. (-;
+0
+
-

Petr Síla | 22. 6. 2010 12:13

Tenhle článek je populární. Zde je ve spolupráci s časopisem Týden, na Investujeme.cz je převzat z Investicniweb.cz.
+0
+
-

Vojta | 21. 6. 2010 12:30

Asi je správné poslechnout si i názor "z druhé strany", nicméně nepřijde vám, čtenářům Finmagu, pan profesor Scherer tak trochu mimo?Dle mého názoru naopak za stagnací všeobecně stojí přílišná regulace, sami to vidíme na klesající konkurenceschopnosti EU...navíc, onen "průměr" ani reálně nestagnuje, jen nemá takovou dynamiku jako ti "lepší". Ale co je nespravedlivého na tom, že tomu schopnějšímu se daří lépe???
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 22. 6. 2010 13:57

Mně osobně připadá Scherer jako z Marsu. Pokud jde o regulace: etatismus je svým způsobem něco jako perpetuum mobile - regulace způsobují defekty trhu, ty jsou státomilci označeny jako selhání tržního mechanismu s tím, že je potřeba více regulace a tak dále. S touto ideologií prostě nemůžete udělat chybu.Odkaz na tzv. detroitský konsensus je opravdu už hodně černý humor. Jeho pozitivní důsledky jsou názorně vidět v GM.
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Vladislav Kruták | 22. 6. 2010 10:40

1) Průměrné příjmy v ekonomikách "bohatého severu" sice pozvolna stoupají, jde ovšem jen o statistický klam. Uvnitř většiny společností dochází k pomalému, ale stálému oslabování střední třídy, přičemž jen její výrazná menšina (ca do 20%) stoupá vzůru, ostatní padají do nižších pater. Aktuálně např. zde: http://www.diw.de/de/diw_01.c.357516.de/themen_nachrichten/einkommensentwicklung_in_deutschland_die_mittelschicht_verliert.html2) Jistě ne každá regulece je žádoucí, ale co namítat proti opětovnému oddělení komerčního a investičního bankovnictví? Pokud jde o posílení pozice zaměstnanců - O.K., můžeme být proti, ale bez zvýšení příjmů na středních příčkách společenského žebříčku každý pokus o nastartování ekonomického růstu nutně skončí v dluhové pasti - jako se to stalo nedávno.
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 21. 6. 2010 15:04

No zrovna EU dokazuje, ze regulace dokazi nadelat peknou paseku. Na druhou stranu, dovedete si predstavit ty vyhody a uspory, kdyby nekdo naridil, ze se celosvetove budou pouzivat jednotne elektricke zasuvky? Tohle trh sam nikdy nevyresi.
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Standa | 21. 6. 2010 16:10

Direktivní normalizace nepřináší nic dobrého, pouze zakonzervuje stav podle okamžitého zájmu nejsilnějšího lobbisty.Samozřejmě, že trh normy vyřeší.Skutečně životaschopné normy vytvářejí a dobrovolně přijímají lidé z praxe. Podívejte se, jak funguje Internet. Nikde žádný úředník, který by dával pokuty za nevalidní HTML, nikde žádná státní komise pro kontrolu TCP/IP rámců. Nikde žádné povolenky na zvýšené datové přenosy. A přesto to funguje!Kdyby někdo nařídil, že se celosvětově budou používat jednodné elektrické zásuvky, nic by se neušetřilo. Naopak, musely by se vynaložit miliardy dolarů na výměnu zásuvek, šňůr, rozvodů a spotřebičů v nadpoloviční části světa.Můžete argumentovat, že se to mělo udělat už dávno. Jenže stroj času, který by nás vrátil o století zpět, a vysvětlil tam, že odlišné zásuvky, frekvence a napětí v USA a Evropě budou za 100 let znamenat obrovský problém, nemáme.Můžete argumentovat, že kdyby tenkrát existovala EU, rozhodně by zásuvky standardizovala. Možná, ale jste si jistý, že norma vytvořená v začátcích elektrifikace od stolu, by rozvoj naopak nezpomalila? Opravdu by se vám zásuvky z normovaného bakelitu líbily?Otázkou je, zda by se kdy normalizace zásuvek vrátila. Dnes mnozí technicky založení lidé pomýšlejí spíš na zavedení nízkonapěťového stejnosměrného koncového rozvodu 12V nebo 24V, který by ušetřil drahé a poruchové spínané zdroje a transformátory ve většině elektronických výrobků.
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 21. 6. 2010 16:31

No zrovna na HTML existuje W3C consorcium, ktere tyto standardy resi. Za ty elektricke zasuvky by se usetrilo, ovsem az dlouhodobe, na coz dnes kazdy kasle. A prijeti normy rozhodne neznamena konec vyvoje, i ta se musi cas od casu aktualizovat. A zrovna u tech zasuvek jde o kontakty, jestli je izolace z bakelitu nebo treba ze dreva nehraje pro funkcnost roli. Osobne jsem zvedavy, jak dopadne jednotny nabijeci konektor pro mobily, ktery ma byt povinny od roku 2012. S trochou stesti v roce 2020 by to jiz mohlo byt bezne a nemuseli bychom neustale obnovovat kvanta nabijecek.
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

RPI | 21. 6. 2010 21:21

No nevím, ale zrovna nabíječku mobilu už mám třetí. Mobil stále první ;)
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Standa | 21. 6. 2010 17:48

W3C nemá za sebou žádnou vládu ani direktivní moc, a nemá právo udělovat pokuty za jejich nedodržování. Dodržování je zcela dobrovolné. Další „normy“ na internetu jsou už svým názvem Request For Comments vlastně jen návrhy. Buď se osvědčí a používají se, nebo neosvědčí, a jsou ignorovány.Jednotný nabíjecí konektor dopadne přesně tak, jak chtěli jeho tvůrci: Vlk se nažere, a koza zůstane celá.Kvanta nabíječek vás nezbaví, zato bude dobrou příležitostí ke zvýšení ceny.Posuďte sám:Mobily musí mít konektor pro jednotnou nabíječku, ale pouze tehdy, pokud mají USB. Pokud nemají (levné mobily), konektor může být libovolný. Také není zaručeno, že si budete moci koupit nový mobil bez přibalené nabíječky. Není vyžádováno, aby nabíječka, kterou dostanete s mobilem, měla ten správný normovaný konektor.Norma také překvapivě nezaručuje, že každá univerzální nabíječka musí fungovat s každým mobilem. A pokud funguje, zdaleka nemusí nabíjet stejně rychle jako originální.Více viz: http://vucako.wordpress.com/2009/07/01/predstaveni-univerzalni-nabijecka-mobilu-vstoupilo-do-dalsiho-dejstvi/
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 21. 6. 2010 19:10

Však taky na ty standardy "nadpoloviční většina světa" kašle. )-;
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 21. 6. 2010 18:16

Vsak ano, jen dava navrhy, ktere jsou rozumnymi firmami dodrzovany. To me osobne staci, pokud to alespon nekdo dodrzuje a ja se muzu stat jeho zakaznikem. Me jde o to mit realne standardy, ne policajta za kazdym rohem.Tak si proste koupim mobil s USB. Ale budu vedet, ze kdyz si koupim jednu nabijecku domu, druhou do prace a treti do auta, nebudu je muset vyhodit, az mi ulradnou telefon, protoze vyrobce uz zase zmenil konektor. rychlost nabijeni bych az tak neresil, kdyz dohlednu, aby kazda zakoupena nabijecka mela dostatecny proud, nebode to problem.
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Standa | 21. 6. 2010 23:27

Nikoliv, EU nedává návrh, ale povinnost podporovat standardizovaný adaptér.Příslušná norma je však typický úřednický paskvil se spoustou zadních vrátek.Vás možná rychlost nabíjení nezajímá, ale jiné ano. Problém proudu je však v obou směrech. Výsledkem může být stav, kdy standardizovaná nabíječka na malý mobil nebude schopná nabít smartphone (protože nedá dostatečný proud), a standardizovaná nabíječka pro smartphone nebude nabíjet obyčejný mobil (nabíječka nemá povinnost sepnout odběr 200mA).Výrobce má povinnost podporovat standardizovanou nabíječku. přibalí-li však nabíječku, nemá povinnost, aby byla standardizovaná.Výsledek, který u této regulace předpovídám, je jednoduchý: Velcí výrobci přidají do mobilu jednu propojku v ceně 0.003$. Ta zajistí podporu univerzální nabíječky (pouze u USB OTG Host to bude dražší), k telefonu však budou dále přibalovat proprietární nabíječky. Nebo standardní, ale nestandardně očipované. Úřady dostanou zaplaceno za certifikaci podpory pro standardní nabíječku, a výrobci si to připočtou k ceně.Opravdu univerzální dobíječky pak budou vyrábět pouze šikovné čínské firmy, které budou pololegální cestou lámat tajné kódy výrobců pro nabíjení plnou rychlostí.Tím jsme se ale vzdálili od původního tématu článku: Normalizace shora většinou nefunguje ani v průmyslu. Tam, kde sami výrobci delegují do standardizačních komisí kapacity v oboru, a výsledek dobrovolně dodržují, věci fungují lépe.
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 22. 6. 2010 15:36

Jenze jak tuto konkretni situaci (nabijecky k mobilum) resil trh? Nijak, milion ruznych druhu, takze ve vysledku kupuji stale nove a nove nabijecky. Uz jsem jich par vystridal. Osobne bych sel jeste dale a standardizoval vsechno nabijeni malych pristroju - mobily, holici strojky, MP3 prehravace, atd. 5V (USB) a 1A vetsine techto pristroju staci, ted se jen dohodnout na fyzickem provedeni konektoru. Je mi jedno kdo to udela, jen s sebou nechci porad vlacek tasku plnou nabijecek.
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Standa | 22. 6. 2010 18:43

Trh to vyřešil takto:- Japonští výrobci se už dávno dohodli a normu EIAJ dodržují.- Výrobci počítačových doplňků se už dávno dohodli, a normy USB (standardní, Mini, a nově i Micro) dodržují.- Čínští výrobci elektroniky už dávno používají konektory USB, a považují možnost dobíjení z univerzální dobíječky nebo počítače za výhodu. Nemusí přikládat dobíječku, a mohou prodávat levněji.- Čínští výrobci doplňků vyrábějí levné adaptéry s desítkou konektorů. Jejich laboratoře pilně lámou ochrany výrobců před neoriginálním příslušenstvím.- Adaptéry obecně se vyrábějí levně, ve velkých sériích, a s maximální integrací.Jen výrobci mobilů se smějí, neboť si díky ochranářeským zákonům mohli kolem technologie GSM vytvořit patentní minové pole, kam nikoho nepustí, a kde si dělají, co chtějí. Cena adaptéru pro ně není podstatnou položkou. Vendor-lock jim naopak velmi vyhovuje.
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 22. 6. 2010 20:30

A ted se podivejte k nam do CR. Vy toto povazujete za reseni? Ja tedy rozhodne ne. Chci v zivote resit dulezitejsi veci, nez proc ten kram zase nejde, nebot nemam miliontysesty konektor.
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 22. 6. 2010 12:50

Zrovna ty nabíječky nejsou iniciativou EU, ale jednotlivých výrobců.
+0
+
-
Lukáš KovandaLukáš Kovanda
Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje...více o autorovi.

Diskuze

Martin Brezina | 24. 10. 2014 06:02

Podle mne to je jednoduché:

a) To, jestli europoslanec vypotřebuje celou, opakuju celou, částku na asistenty, je věc pouze jeho rozhodnutí a potřeby. Není to žádná povinnost. Zda Mach potřebuje jako poradce zrovna......více

14 asistentů pro europoslance! Ne Mach, to Lidovky jsou pokrytecké

Jan Daniel | 23. 10. 2014 13:23

Fenomén Babiš je jen symptomem zahnívání demokratického socialismu, kdy politika je něco jako showbusiness pro ošklivé lidi. Řekne se pár frází, najme se pár ksichtů, rozdají se koblihy a je to. Kdo ještě chce další důkazy,......více

Kdo, když ne on? Kdy, když ne teď?

Michal Mrozek | 23. 10. 2014 11:46

Když už jsme u chyb Babiše, tak rovnou jednu dám k dobru. Vlastně si nejsem jist, zda je to chyba (tedy něco neplánovaného) anebo spíše záměr. Ten program ANO před pro ně úspěšnými volbami 2013 jsem si přečetl několikrát......více

Kdo, když ne on? Kdy, když ne teď?

23. 10. 2014 11:19

Jinými slovy, nemáte v parlamentu většinu, tak držte hubu?

Kdo, když ne on? Kdy, když ne teď?

Luděk Zdražil | 23. 10. 2014 10:29

Ale jistěže můžeme Babiše kritizovat donekonečna, mimochodem nejsem a nebudu volič politiky typu Babiš, ale podstata mé výhrady spočívá v tom, že kritizuji především ty, kteří odvozeně dopustili, aby nám politik typu Babiše......více

Kdo, když ne on? Kdy, když ne teď?

Petr Síla | 23. 10. 2014 10:28

V tomhle článku tedy žádný "ekonomický přesah" nevidím. Ale musím uznat, že narozdíl od toho včerejšího se tenhle dobře čte.

Kdo, když ne on? Kdy, když ne teď?

Facebook

Přihlášení

Nemáte regstraci? Zaregistrujte se zde!