Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kde budete pracovat v pětasedmdesáti?

| 11. 8. 2010

Lidský věk se neustále prodlužuje. Zároveň klesá porodnost, alespoň v evropských státech. Výjimky jsou nepočetné: Albánie, Turecko... Výsledek je zřejmý. Prakticky každá reforma penzijního systému musí nutně počítat s prodlužováním penzijního věku.

Kde budete pracovat v pětasedmdesáti?

Když je řeč o důchodových systémech, je v první řadě třeba si uvědomit jednu věc: průběžný státem spravovaný systém je historická novinka druhé poloviny 20. století. Dřívější staletí žádné penzijní systémy nepotřebovala. Nebylo totiž dost osob v důchodovém věku.

Středověk se o důchodce nestaral. Nemusel

První úmrtností tabulky z roku 1662 vycházejí ze statistik narození a úmrtí v Londýně během let 1604 až 1661. Stručně řečeno: asi byste tehdy nechtěli žít. Během jediného zářijového týdne roku 1665 matriky zaznamenaly 7 165 úmrtí na mor.

Z celkového počtu 229 250 zemřelých zaznamenaných během let 1604-1624 bylo 36 procent dětí ve věku do šesti let. Příčiny smrti zahrnovaly kromě moru například červy, kousnutí vzteklým psem, vředy, strumu, lepru, píštěle, prasečí neštovice, francouzské neštovice (syfilis) a jiné lahůdky.

Kritikové, kteří hartusí na dnešní civilizační choroby, nemají pravdu. Rakovina byla dříve méně častá jen proto, že se jí lidé většinou nestihli dožít. Obyvatel Londýna měl při narození jen čtyřiašedesátiprocentní pravděpodobnost, že se dožije šesti let, pětadvacetiprocentní pravděpodobnost, že se dočká 26 let, a pouze desetina lidí se dožila požehnaného věku 46 let. Dnešního důchodového věku by se dožilo jen asi 3 až 6 procent všech narozených, podle toho, jaký věk bychom považovali za důchodový... Naše dnešní trable s penzijními reformami by tehdy byly považovány za historku z rodu Gulliverových cest.

O pár set let později, začátkem 20. století, uvádějí anglické úmrtnostní tabulky, že věku šesti let se dožije více než 80 procent dětí. Pokrok! Dvacáté šesté narozeniny mohlo oslavit více než 72 procent lidí. Přes 60 procent lidí se dožilo 46 let a potenciálních důchodců zvolna přibývalo: bezmála každý druhý se tehdy dožil 57 let.

Přichází éra starců

První univerzální penzijní systém založil německý kancléř Otto von Bismarck v roce 1889. Šlo o pojistný, plně kapitálově krytý systém - tedy zcela odlišný od průběžného systému, který známe dnes. Penzijního věku, který byl stanoven na 70 let, se tehdy dožil relativně málokdo. Nicméně skutečnost, že Bismarck považoval jeho založení za důležité, svědčí o tom, že koncem 19. století již měl problém sociálního zabezpečení ve stáří svoji politikou váhu.

Obraťme několik listů historie. Naděje dožití u českých mužů činila v roce 1993 67,6 roku; v roce 2008 to bylo již 74 let. U žen to bylo 75,4, respektive 80 let. Nejde o žádnou českou specialitu, průměrná doba dožití se prodlužuje ve většině zemí světa. Zároveň je obvyklé, že většina států valorizuje výši starobních důchodů podle inflace. Valorizace penzijního věku podle doby dožití byla donedávna neslýchaná. Dokonce ještě v roce 1983 snížil francouzský prezident Mitterrand penzijní věk ze 65 let na 60.

Nicméně demografická nutnost vedla většinu západních vlád (s významnou výjimkou Francie) ke zvyšování penzijního věku. Například normální penzijní věk v USA je nyní 66 let, o rok více než před deseti lety. Podle plánu má být zvyšován o dva měsíce každý rok, počínaje rokem 2017. Zvyšování se má zastavit na 67 letech v roce 2022. Někteří experti jsou toho názoru, že by se měl zvyšovat i nadále. Aby byla zachována průměrná doba pobírání důchodu, jaká byla v době založení amerického průběžného systému (v roce 1940), museli by Američané chodit do penze v 73 letech. To je nepravděpodobné. Vážně se ovšem objevují návrhy prodloužit penzijní věk na 70 let. Jako za Bismarcka.

Tři důchodové oříšky

Tím se dostáváme ke třem otázkám: Nezabírají důchodci pracovní místa mladším? Jak to, že by starší lidé měli pracovat, když máme vysokou nezaměstnanost? A co pracovní schopnosti starších lidí?

Odpověď na první z nich je jednoduchá. Vysoká míra ekonomické aktivity starších lidí je jednoznačně ekonomicky přínosná. Pracující, který si v 65 letech vydělá dejme tomu dvacet tisíc čistého, spotřebuje více zboží a služeb než důchodce stejného věku, který měsíčně bere osmitisícový důchod. Tím pochopitelně přispívá k síle a výkonnosti ekonomiky včetně zaměstnanosti.

Falešná představa, že důchodci „překážejí“, je způsobena klamem takzvaného fixního objemu práce. Jde o laickou představu, že v hospodářství existuje konstantní objem práce, o kterou se pracující musí podělit. Jde o důsledek uvažování „v malém“. Když si představíme, dejme tomu, statek s polnostmi a stájemi, skutečně dojdeme k závěru, že práce je zde k dispozici jen pro určitý maximální počet podomků a děveček. Ovšem národní hospodářství není selská usedlost, s mírou ekonomické aktivity roste agregátní poptávka a s ní i nabídka - a tedy i množství práce, která je potřeba.

Lidé jsou příliš drazí

Další otázka je komplikovanější. Míra nezaměstnanosti je ve většině západních zemí vysoká a Česko není výjimkou. Zde je nutné se ptát: proč? Když pomineme dočasný vliv hospodářské recese (který ostatně v Evropě končí), vidíme jeden mohutný trend. Ještě počátkem sedmdesátých let byla nezaměstnanost v západní Evropě nízká - Francie, Německo, Itálie mívaly nezaměstnanost kolem dvou tří procent. Co podstatného se změnilo, že koncem sedmdesátých let míra nezaměstnanosti prudce vzrostla na úroveň kolem 7 až 10 procent, kde tvrdošíjně setrvává doposud?

Při vyloučení všech nemožných důvodů nám zbude správné řešení, i když vypadá nepravděpodobně: tímto důvodem je relativní nárůst ceny práce. Od roku 1970 byly ve většině zemí postupně zvyšovány daně a odvody z mezd. Naopak, vlády ve snaze podpořit ekonomiku postupně zrychlovaly odpisy z nákladů na stroje a automatizaci. Docházelo k nahrazování práce kapitálem, technika a automatizace začala být používána i namístech, kde neměla velký smysl a kde by použití „živé“ pracovní síly bylo efektivnější a vedlo by k větší kvalitě výroby či služeb. Příkladem mohou být snahy o zavádění samoobslužných pokladen v supermarketech.

Snížení daňové a odvodové zátěže práce by mohlo alespoň mírně přispět ke zvýšení zaměstnanosti. To je také důvod, proč druhá Bezděkova komise navrhla snížit odvodovou zátěž z mezd výměnou za zvýšení dolní sazby DPH. Ačkoli značná část veřejnosti s tímto návrhem nesouhlasí, šlo by o dobrý obchod. Daň z přidané hodnoty je nejstabilnějším zdrojem příjmů pro státní rozpočet. Zlevnění práce je nejlepší stimul pro hospodářský růst a zaměstnanost.

Zedníkem v sedmdesáti?

Nejzapeklitější otázkou je ta třetí: jak mají na stará kolena pracovat zedníci, kuchařky, lesní a zemědělští dělníci, skladníci, stěhováci, zkrátka řada fyzicky náročných profesí? Snadná a stručná odpověď zní - obtížně. Bohužel není příliš užitečná. Prodlužující se lidský věk není doprovázen adekvátním zlepšením zdravotního stavu. Příroda se zkrátka nedá ošidit. Slábnoucí svaly, bolavé klouby, zhoršující se zrak, toto vše jsou limitující faktory, které teoreticky snadné posouvání důchodového věku komplikují.

Jak se ekonomika vypořádá s nadbytkem stárnoucích pracovníků, zatím nevíme. Nicméně hospodářství je pružný systém. Kolem roku 2040 bude velký nedostatek třicátníků - na rozdíl ode dneška bude mít šedesátník na pracovním trhu velmi slušné šance.

A mimochodem, možná by stálo za to prostudovat ekonomickou historii: co dělali šedesátníci za Bismarcka?

Autor je ředitelem pro strategii Partners

Psáno pro MF Dnes

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (26 komentářů)

Joe | 17. 8. 2010 00:10

Rád bych poradil, že stačí pozvat na "modrou kartu" dostatečný počet mladých pracantů z rozvojových zemí.Mimochodem, včera zeměkoule oslavila překročení 7 miliard obyvatel a vypadá to, že za pár desítek let se sem už nevejdeme.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 17. 8. 2010 18:08
reakce na Joe | 17. 8. 2010 00:10

Ono to tak jednoduché. Cizinců je u nás spoustu a deficit důchodového systému je tady také a to je zde stále ještě hodně "domorodců" ;v produktivním věku a málo v postproduktivním. Osobně se domnívám, že potíž tkví v tom, že je zde většina cizinců nelegálně, případně legálně ale jsou zaměstnáni přes nějaké družstvo tak odvádí minimum peněz na sociálním pojištění. Možná by stačilo cizince, kteří už tady jsou, standardně zaměstnat a bylo by po deficitu. Jenže to by bylo rázem po levné a "flexibilní&quo t;(=12 a víc hodin denně) pracovní síle (každý cizinec by musel dostával minimální mzdu za pouhých 40 hodin práce týdně).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

koubel | 12. 8. 2010 16:01

Vy vůbec nemyslíte na to, že bychom se mohli vrátit o 20 let zpět, důchodci nebudou mít ani na léky a věk dožití se zase hezky začne zkracovat, tohle se prostě vyřeší samo + čekal bych i nějaké sociální nepokoje a rapidní nárůst kriminality.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 12. 8. 2010 23:45
reakce na koubel | 12. 8. 2010 16:01

No a nebo bude válka a pokud jako tradičně zahynou převážně muži na počátku produktivního věku...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr - Vysočina | 12. 8. 2010 08:35

Závěr: Osobně se snažím si nějakou tu Traxlerovu slepici [nebo chcete-li "aktivum" dle toho provařeného Kyosakiho :-) ] vybudovat. A zároveň se snažím vzdělávat i v jiném oboru než v IT. Snad to bude stačit :-) Hezký den
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 13. 8. 2010 00:17
reakce na Petr - Vysočina | 12. 8. 2010 08:35

Držím palce, myslím, že jste jako jeden z mála na dobré cestě.Já jsem "prozřel" dříve (bylo mi přibližně pětadvacet), bohužel jsem ale zatím nezačal podnikat kroky k nápravě. Asi to bude chtít ještě nějaký šťouch.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr - Vysočina | 13. 8. 2010 12:13
reakce na Radovan Kubát | 13. 8. 2010 00:17

Dobrý den, děkuji za Vaši reakci. No ono to prozření a postupné kroky k nějaké obraně jsou dost pomalé :-) a těžkopádné :-). Pokud byste si chtěl vyměnit zkušenosti, rád si s Vámi popovídám. tocamo@email.cz
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr - Vysočina | 12. 8. 2010 08:31

Nedávno jsem mluvil s kamarádkou, která má známé v Anglii (manželé kolem 45 let - dvě větší děti na střední škole). On pracoval jako IT specialista, ona jako vedoucí letového provozu. Bydlí ve svém domě, platí hypotéku. S kamarádkou Češkou se navštěvovali cca každý rok, vždycky to byla kamarádka Češka, která se snažila ušetřit každou libru. Loni přišel jejich známý Angličan o práci a přes rok nemohl sehnat novou (dlužno podotknout, že ze začátku sháněl nějakou adekvátní pozici v IT, později slevil ze svých nároků, nicméně kromě IT nic jiného neuměl - něco jak já :-) ). I letos přes tu těžkou situaci přijeli do ČR a kamarádka Češka, říkala, že i tady, kde je to pro ně celkem levné velice vážili, co si koupí a co ne, kam zajdou na jídlo, aby to nestálo moc. Nyní se pro něj údajně nějaká práce rýsuje. Nicméně já to mám teď neustále na paměti. A podobnou zkušenost má i můj známý z Děčína, který pracoval jako správce IT ve velkém podniku, je mu 52, bydlí ve velkém bytě, platí ještě hypo kolem 6000, má takový to velký auto SUV Nissan. V roce 2009 přišel o práci, a od něj vím, že na IT pozici v ústeckém kraji se hlásilo třeba 50-100 lidí. Rovněž má noční můra :-).Závěrem tedy apeluju na bohorovné ITky: ITíci (a nejen ITíci) bděte! Ať se pro vás případná ztráta místa nestane Talebovou černou labutí. Budu ještě pokračovat :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Kubát | 11. 8. 2010 18:47

Zedníci, kuchařky a další manuálně pracující budou většinou v invalidním důchodu. Ale co budou dělat třeba programátoři? Kolik programátorů zvládne držet krok s mladšími (nebude jich tolik ale budou) kolegy? Kamarád pracující v programátorské firmě říkal, že mnozí začnou zaostávat už kolem čtyřicítky. Dostanou i oni invalidní důchod (z důvodu úbytku duševních sil)?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr - Vysočina | 12. 8. 2010 08:17
reakce na Radovan Kubát | 11. 8. 2010 18:47

Já bych k tomu přidal osobní zkušenost: Je mi 38 let, pracuji jako IT. Dříve jsem byl programátor a nyní pracuju jako správce sítě ve firmě, která se informatikou nezybývá. A ten vlak mi opravdu ujíždí. Co se týče programování, tam je to zcela evidentní, konkurovat mohu snad jen v podnikových informačních systémech, které se zatím nikde systematicky nevyučujou a člověk se je teď může naučit jen v praxi. Ovšem to se může rychle změnit. Podle mě je celoživotní vzdělávání veledůležité. Je nutné si uvědomit ,že rekvalifikace se týkají nejen dělnických profesí, ale i profese IT. Téměř každá vysoká škola dnes vyučuje, vedle specializovaných oborů, ekonomii a IT. To se na trhu práce musí logicky projevit. Podle mě je nutné, co nejdříve pochopit (já to bohužel pochopil až v 36 :-) ), že dnes pokud máte dnes velmi pěkný výdělek, je nezbytné část investovat (souhlasím s Janem Traxlerem - nejlépe koupit si nějakou slepici) a část věnovat na další vzdělávání i v jiném oboru. Proč by například programátor po čtyřicítce nemohl rozjet třeba instalatérskou firmu. Budu pokračovat :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 11. 8. 2010 22:17
reakce na Radovan Kubát | 11. 8. 2010 18:47

To je dobrý postřeh, celoživotní vzdělávání je sice dobrá věc, ale má své limity...Posunování hranice odchodu do důchodu řeší pramalo, protože pak bude místo 3 000 000 důchodců 3 000 000 invalidních důchodců...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petrj | 11. 8. 2010 20:23
reakce na Radovan Kubát | 11. 8. 2010 18:47

nechápu proč mé příspěvky poměrně často jsou schváleny později než od jiných lidi...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

petrj | 11. 8. 2010 15:40

no když je zlevnění práce nejepším stimulem tak proč Kohout propaguje povinný pilíř? kvůli kterému je kohout pro mě prostě zkorumpovaný (nemusí být přímo, ale je to oblast jeho zájmu) a nedůvěryhodný
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Svoboda | 11. 8. 2010 14:08

"A mimochodem, možná by stálo za to prostudovat ekonomickou historii: co dělali šedesátníci za Bismarcka?"Znám odpověď:Bohatí nic, chudí žebrali.Je otázka zda se chceme v roce 2040 vracet do časů Bismarckových.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 11. 8. 2010 15:02
reakce na Jiří Svoboda | 11. 8. 2010 14:08

TERAZ sme v časoch Bismarckových. Presnejšie povedané, sme v režime, ktorý on zaviedol. Celý život platíme jak mourovati, a v šestdesiatke na "stat" povie, že "nie su peniaze". KDE sú ?????
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

mposs | 11. 8. 2010 13:24

Vo fyzike platí zakon o zachovaní energie. V ekonomii NIE ???Pracujuci človek plati "na dôchodok" povinne cca 20% mzdy. Za 40 rokov si takto "predplatí" ;PLNÝ , 100 percentný dôchodok na dobu 8 rokov (20% zo 40 je 5). Aj z urokmi by to bolo 15 rokov. trebars. Možno viac. Uroky za 40 rokov (priemer 20) su aj niekolkonasobok základu. Kde dal sudruh STAT tie prašule ? Nemal by ich vratiť ?Ano, system je "priebežný" ;.Ale zakon o zachovaní penazí (energie) hadam stale platí ????
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jakub | 15. 8. 2010 17:29
reakce na mposs | 11. 8. 2010 13:24

No prubezny system znamena, ze platite prubezne na OSTATNI a nikoliv na SEBE a rekneme, ze cely zivot budete zivit prumerne jednoho duchodce a pak kdyz zestarnete, zjistite, ze kazdy produktivni obcan musi najednou zivit uz duchodce 3 namisto jednoho. To je problem, bud se prodlouzi zasadne odchod do duchodu nebo se zasadne snizi duchody nebo kombinace...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 16. 8. 2010 18:04
reakce na Jakub | 15. 8. 2010 17:29

"kazdy produktivni obcan musi najednou zivit uz duchodce 3 namisto jednoho"- Najednou ? Akože najednou ! Tí traja dôchodcovia ešte predtým, než na nich začnú platiť tí mladí, taktiež odvadzali celý život spustu penazí. KAŽDÝ dôchodca PREDTYM ako šiel na dôchodok, odvadzal tie peniaze. Ak by každemu vyplatili iba tolko, kolko on odviedol, nemôže nikomu chybať. Ak by neboli TRAJA, ale DESIATI , ta matematika je stale rovnaka, a stale to pasuje.Je zvláštne, že ludom postačuje nepravdivý argument politikov "jeden najednou na troch" , a nik si to na prstoch naprepočíta, každý tomu ihned verí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jakub | 19. 8. 2010 10:46
reakce na mposs | 16. 8. 2010 18:04

Rekneme, ze ve state zije 12 lidi. 6 mladych a 6 duchodcu. Duchodci ziji celou dobu co mladi lide v produktivnim veku pracuji. Takze kazdy mlady rekneme po cely svuj produktivni zivot podporuje jednoho duchodce castkou 1000 Kc. Kazdy duchodce dostava 1000 Kc. Za 30 let kazdy mlady zaplati 30 x 12 x 1 000 = 360 000 Kc na duchodce. Inflaci povazujme za konstantni po celou dobu. 6 mladym se narodi v produktivnim veku jen 2 deti dohromady. Deti dospeji a dostanou se do produktivniho veku kdyz drivejsich 6 mladych odchazi do duchodu, 6 predchozich duchodcu umira. Takze mame nyni 2 produktivni jedince a 6 duchodcu. A je zde problem. Kazdy mlady bude odvadet 1000 Kc, dohromady na duchod budou 2000 Kc ale duchodci nejsou dva ale je jich 6. Misto 6000 mesicne co potrebuji duchodci bude k dispozici jen 2000 Kc. Takze 2 mladi budou muset bud odvadet kazdy 3000 tedy 3 x vice nez jejich rodice, aby uzivili sve duchodce nebo naopak duchodci nepujdou do duchodu jako jejich rodice, ale budou muset dale pracovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jakub | 19. 8. 2010 10:43
reakce na mposs | 16. 8. 2010 18:04

Prubezny system neznamena vubec, ze si cokoliv predplacis, proste platis bez jakehokoliv naroku, ze nekdy vubec neco dostanes! Penize ktere odvadis cely zivot na neci duchody se NIKDE neukladaji, ale kazdy mesic jsou spotrebovany, tj. mizi nenavratne pryc. Jakmile ty dospejes do duchodoveho veku, tak NIKDO NEMA pro tebe castku kterou jsi za cely svuj produktivni zivot odvedl na duchody! Tu castku musi zase stat “ukrast“ nekomu kdo bude teprve pracovat, tak jako ji “kradl” tobe po celou dobu co jsi pracoval. A tu je problem, pokud dojde k velkemu poklesu pracujicich obyvatel , k cemuz u nas prave dochazi (vice lidi umira nez se rodi), stat ma problem, protoze najednou neni komu “krast”! Musi bud krast mnohem vice nez kradl doposud nebo musi donutit duchodce, aby jeste pracovali a nebyli duchodci. Vprvnim pripade nastve neskutecne pracujici, ve druhem pripade nastve duchodce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 19. 8. 2010 15:50
reakce na Jakub | 19. 8. 2010 10:43

"Penize ktere odvadis cely zivot na neci duchody se NIKDE neukladaji, ale kazdy mesic jsou spotrebovany, tj. mizi nenavratne pryc"- Hmmm, do banky si ukladam kopu penazí, a tie peniaze tiež neležia v banke. Dufam, že ma nevybavia tak, ako ty teraz mna.---------------" Rekneme,ze ve state zije 12 lidi. 6 mladych a 6 duchodcu. Duchodci ziji celou dobu co mladi lide v produktivnim veku pracuji. "- to si si strašne zjednodušil. Tí dôchodcovia neboli v dôchodku od narodenia. Aj oni odvadzali odvody.Problem nie je v princípe systemu, ale v jeho NEDODRŽOVANÍ. Keby dôchodok dostal iba ten, kto odvadzal, tak problem nie je. Ani pri naraste počtu dôchodcov. Problem je, ak dostava aj ten, čo neplatil.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jakub | 23. 8. 2010 14:00
reakce na mposs | 19. 8. 2010 15:50

Do banky ukladas penize s tim, ze co tam ulozis je stale tvoje. Do naseho penzijniho systemu odvadis penize aniz bys mel jakkoliv rozumne garantovano kolik a kdy dostanes. Spis je to slib ve stylu “neco si odvadel, neco asi dostanes” Tenhle system neni ani ferovy a intuitivne ani udrzitelny.Problem prave JE v principu sytemu, pokud se ti najednou ztrojnasobi tvoje odvody nebo se ti trojnasobne zmensi vyse duchodu, uz to neutahnes. System je spatny a zhrouti se. Driv se to neresilo, protoze malokdo se dozival duchodcovskeho veku, ale v poslednich letech doslo k obrovskemu prodlouzeni prumerneho zivota a objevil se tak velky problem navic umocneny tim, ze se (nejen) u nas rodi malo deti….Abys mel narok na duchod musis mit odpracovane nejake roky jinak nic nedostanes. Nicmene uz se nezohlednuje jak moc si prispival, kdo mel 10 x vetsi odvody nez ostatni nedostane 10 x vetsi duchod nez ostatni, ale jen nepatrnne vetsi. Nicmene uz jen prodluzovani lidskeho veku a demograficky vyvoj tento system zakonite rozvrati. System proste neni ferovy ani udrzitelny.http://pavelkohout. blogspot.com/2005/04/prbn-penz ijn-systm-por-sm-sebe.htmlhttp ://www.blisty.cz/art/16705.htm l
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Standa | 16. 8. 2010 23:15
reakce na mposs | 16. 8. 2010 18:04

Na počátku byl člověk, který si na důchod dlouhá léta spořil, ale komunistická vláda jej v roce 1953 o vše okradla. A aby neumřel hlady, přinutila mladší, aby jej živili.I ti mladší šli časem do důchodu. Doba se měnila, průměrná doba dožití se prodlužovala. A tak mnozí z nich už v důchodu tráví 30. rok.Lidí v aktivním věku tenkrát přibývalo, takže zátěž na to nebyla vysoká. Celých těch 30 let je živili ještě mladší.Systém tedy na začátku organizovanou krádeží vytvořil obrovský vnitřní deficit. Ten nadále zvyšoval svým nastavením. Právě ten deficit brání snadnému opuštění průběžného systému.Dnes už lidí výrazně nepřibývá, zatímco průměrný věk dožití stále roste. Kde tedy vzít další peníze?A tak vymysleli další letadlo. Založí se důchodové fondy, aby lidé měli pocit, že spoří „na sebe“. Ve skutečnosti však budou svým druhým piliřem po celou jednu generaci podpírat nemocný státní rozpočet.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 17. 8. 2010 09:51
reakce na Standa | 16. 8. 2010 23:15

"Na počátku byl člověk, který si na důchod dlouhá léta spořil, ale komunistická vláda jej v roce 1953 o vše okradla. A aby neumřel hlady, přinutila mladší, aby jej živili."- ano, ten začiatok je do značnej miery vysvetlením tych chýbajucich penazí.Ale môžu tam byť aj ine faktory - hlavne prerozdelovanie. Dôchodkova poistovna rozdava aj tým, ktorý skoro nič neodviedli, nuž a kdesi to chybať musí. Tak sa vyhovaraju, že pribudaju dôchodcovia. STAT cez dôchodky robí nasilnu charitu. POLITICI radi rozdavaju z cudzieho, ale nemaju odvahu priznať, že "nie su peniaze, pretože sme porozdavali".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel L | 12. 8. 2010 12:30
reakce na mposs | 11. 8. 2010 13:24

Zákon neplatí, protože se peníze celosvětově vyrábějí takovým tempem, že prostředky vložené do systému ztrácejí kupní sílu podstatně rychleji, než jak jsou úročeny.Také nesmíte zapomenout na to, že systém je průběžný a to znamená že vámi zaplacené prostředky byly spotřebovány důchodci a ne tedy že vám je někdo odkládá stranou. Pokud si budete odkládat stranou sám zjistíte za pár let, že si za ně nemůžete koupit stejně zboží jako v době jejich odložení - tedy hlavně zboží na které nemá vliv levná až otrocká pracovní síla v číně - tedy potraviny, energie tedy nezbytné životní potřeby. Toto je vlastně záměr, abyste byl motivován pracovat usilovně a co nejdéle a aby z vaší práce bohatnul někdo jiný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 11. 8. 2010 14:57
reakce na mposs | 11. 8. 2010 13:24

No teda, ..... (20% zo 40 je 8). Nie 5. Mal som na mysli "pätinu" zo 40.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!