Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Což takhle dát si třetí světovou?

| 13. 8. 2010

Není žádným tajemstvím, že ekonomové jsou pěkně rozhádaná parta. Jedna z mála teorií, na které se většinově shodnou, tvrdí, že za ukončení Velké hospodářské krize můžeme děkovat jen a pouze 2. světové válce.

Což takhle dát si třetí světovou?

Když jsou slušně optáni, proč tedy války v Iráku a Afghánistánu nemají stejně blahodárný efekt na naši současnou krizi, bohorovně odvětí, že tyto konflikty jsou jednoduše příliš malé, než aby měly nějaký ekonomicky signifikantní dopad.

Ekonomové samozřejmě nejsou žádné morální zrůdy. Nikdo netvrdí, že masové vyhlazování, desítky milionů padlých a velkoplošná destrukce měst i celých regionů byla pro lidstvo požehnáním. Jenže ono se při zběžném pohledu opravdu může zdát, že zlepšení v americké ekonomice na počátku 40. let je důkazem účinnosti obřích státních stimulů. A tak si dnes zajisté leckterý profesor láme hlavu nad tím, jak dosáhnout jen pozitivních efektů války bez všech souvisejících hrůz. Tedy – lidově řečeno – aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Pro ty, kdo věří, že vládní výdaje pohánějí ekonomický růst, je odpověď snadná – pojďme uspořádat třetí světovou válku, která si v ničem nezadá s tou druhou, ovšem jen na oko, beze ztrát na životech.

Válkou proti deflační pasti

Většina ekonomů věří, že masivní vládní výdaje na tanky, uniformy, kulky a křižníky a s tím spojená pracovní místa konečně vyvedly zemi z paralyzující „deflační pasti“, v níž Amerika vězela od podzimu 1929. A řada z nich rovněž tvrdí, že obří projekt veřejných prací jménem válka uspěl tam, kde mnohem skromnější Rooseveltův Nový úděl selhal.

Z příslušných čísel jde člověku hlava kolem. Mezi lety 1940 a 1944 se státní rozpočet zešestinásobil, a HDP tak během oněch čtyřech let vzrostlo o neuvěřitelných 75 %! Válka navíc zatočila se zdánlivě nevykořenitelnou nezaměstnaností, která se ještě v roce 1940 tvrdohlavě držela na úrovni 8,1 % (v roce 1944 pouhé 1 %). Navíc masivně dotovaný armádní vývoj a výzkum přinesl ovoce v podobě řady převratných technologií, z nichž měli v následujících letech a desetiletích prospěch i běžní spotřebitelé.

Tak co kdybychom dnes na oko vyhlásili válku Rusům? Koneckonců vzhledem ke vzájemnému, dlouhá desetiletí trvajícímu napětí by vůbec neškodilo trochu upustit ventily, no nět? Obě země by se bleskově dočkaly plné zaměstnanosti a tolik potřebné revitalizace těžkého průmyslu. Jen namísto ostré munice by naše výrobní linky chrlily stříkací pistole a smrduté bouchací kuličky.

Jakmile bychom své spoluobčany navlékli do uniforem a vyzbrojili neškodnými hračkami, mohli bychom se s chutí pustit do vzrušujících vojenských manévrů. Třeba bychom mohli vtrhnout na Kamčatku. A pokud jde o nedostatek destrukce, najali bychom si Jamese Camerona a experty z Pixaru. Tihle hollywoodští kouzelníci by se zaručeně postarali o takovou virtuální melu, vedle níž by vylodění v Normandii vypadalo jako procházka po pláži. Všechno by pak živě vysílala televize, přičemž výtěžek z reklamy by šel rovnou do státní kasy.

Mistrovství světa ve válce

Celá šou by šla bezpochyby ještě lecjak vylepšit, třeba bychom mohli uspořádat mistrovství světa ve válce – vítězové kontinentálních kvalifikací by se pak utkali ve finálovém turnaji ve stylu každý s každým. Jsem si jist, že takoví Italové nebo Francouzi by rádi napravili nevalný dojem z minulých vystoupení. Státní podpora ekonomiky by tak de facto nikdy neskončila.

No a kdybychom nenašli žádného ochotného zahraničního partnera, mohli bychom si zopáknout Občanskou válku.

Otázka ovšem zní, kde na to vzít. Pokud bychom chtěli simulovat i zmiňované šestinásobné nakynutí státního rozpočtu, potřebovali bychom dnes zhruba 20 bilionů dolarů. Minulou „světovku“ jsme hradili do značné míry z vyšších daní a z prodeje speciálních obligací, tedy z osobních úspor běžných Američanů. Jenže tyto dvě slepice již dávno nejsou zlatonosné.

Současná daňová zátěž je podstatně větší než na počátku 40. let a Američané dnes vyššími daněmi nechtějí financovat ani opravdové války, natož ty fingované.

A pokud jde o úspory, ty za Roosevelta hradily válku zhruba ze tří čtvrtin. Dnes ovšem nemáme úspory ani na zaplacení současného státního rozpočtu, natož abychom si mohli dovolit něco navíc. I kdybychom přemluvili Číňany, aby nám půjčili alespoň část z potřebných 20 bilionů (mohli by si to připsat k onomu jednomu bilionu, který jim dlužíme už dnes), jak a z čeho bychom jim to vrátili?

Z krize ne prostě nevyutrácíme

Pokud jste si při čtení výše uvedeného textu klepali na čelo, pak právem. Teorie o ekonomické prospěšnosti války připadá normálnímu člověku absurdní, protože absurdní také je. Válka je výborná věc, pokud toho chcete spoustu rozbít a zničit, leč hospodářský růst od ní nečekejte.

Ekonomové totiž přehlížejí fakt, že válka znamená především bídu a strádání celé zúčastněné populace. Jistě, výroba amerických továren se během 2. světové dramaticky zvýšila, ale to nebylo nikomu kromě vojáků příliš k užitku. Běžná rodina si bombardérem na dovolenou nezaletí.

Cílem a smyslem ekonomiky je zvyšovat životní úroveň lidí. Během války však naprostá většina produkce směřovala na frontu, zatímco doma byly potraviny a jiné zboží denní spotřeby na příděl. Panoval všeobecný nedostatek a životní úroveň prudce klesla. Z čísel a tabulek vypadají státní výdaje na válku věru lákavě, ale o životních osudech a tragédiích lidí, z jejichž peněz se celá ta paráda platila, žádná statistická ročenka nevypovídá.

Pravda je taková, že ze současné krize se prostě „nevyutrácíme“, i kdybychom vyhlásili válku třeba celé galaxii. A i kdyby chtěla vláda investovat do infrastruktury, namísto války, stejně by na to neměla kde vzít a my bychom stejně neměli jistotu, že to ekonomice pomůže.

Měli bychom zapomenout na pompézní fantasmagorie o rychlém zbohatnutí a vrátit se ke starým dobrým osvědčeným receptům. Zachránit nás může jen větší spořivost, vyšší produktivita a lepší konkurenceschopnost na globálním trhu.

Peter Schiff je investiční analytik a majitel brokerského fondu Euro Pacific Capital. Ve světě financí proslul nejprve správnou předpovědí tzv. internetové bubliny na přelomu tisíciletí a poté také hypotéční a úvěrové bubliny, která praskla na konci roku 2007. Na Youtube je videokoláž jeho televizních vystoupení, která má na kontě již milion a půl shlédnutí.

Překlad Aleš Drobek. Text vyšel na jeho blogu. Najdete ho zde.

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (16 komentářů)

manman | 25. 8. 2010 16:27

Z toho co se tady píše, je vidět, že dnešní ekonomové a ani autor článku už neví, co jsou peníze. Peníze jsou totiž pouze směnný prostředek a nemají žádnou hodnotu. Tu hodnotu má práce, produkt. A válka způsobila jediné - ty peníze roztočila, aby se mohlo opět vyrábět. Nic víc nic míň. Jestli se peníze v ekonomice zastaví nebo spomalí, zastaví se směna. A to se právě stalo, někdo sedí na penězích. Ty peníze jsou, je jich v oběhu tolik, jako nikdy - a zkuste se se mnou o tomhle přít :). Nemají zase žádnou hodnotu, ale zase stojí. A proto stojí i směna takže i výroba. Musíme najít způsob jak zase ty peníze rozhýbat. Můj názor je, že je třeba zapojit lidi do práce a za tu jim zaplatit, aby si mohli dovolit co chtějí a potřebují a to právě udělala válka - současně s jinými špatnými průvodními jevy. Měli bychom se zamyslet a dohledat, kde jsou dnes peníze? Kdo na nich sedí? A proč? Je to záměr?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kabal | 26. 8. 2010 12:12
reakce na manman | 25. 8. 2010 16:27

Problém je však v tom, že dnešní peněžní systém (ani peněžní systém za velké deprese a 2.sv.v.) je značně pokřivený, s ekonomickou realitou nemá mnoho společného. Centrální banky, zákony o povinném oběživu, bailouty komerčních bank => bankovní socialismus.Říká se, že regulace plodí další regulaci. A tak je to i s bankovním socialismem. Protože tento systém nefunguje, vymýšlejí pomýlení ekonomové bláznivé teorie o tom, jak je třeba "to roztočit".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

janula | 16. 8. 2010 09:27

no, ja mam pocit, ze v clanku bola opomenuta jedna velka vec, druha sv. vojna znicila Europu (a Ameriky sa nedotkla), takze sa otvorili obrovske trhy bez poriadnych konkurentov....nieco podobne ako pad zeleznej opony a otvorenie byvalych vychodnych trhov.....lenze uz to nestaci,schopnost platit za tovary z Ameriky je obmedzena a ropa uz tiez nie je za 30 dolarov....kde nabrat nove trhy, ktore by brali nas tovar a platili nam najlepsie lacnymi "trvdymi aktivami"...na Marse sme nikoho nenasli:-((
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 16. 8. 2010 15:57
reakce na janula | 16. 8. 2010 09:27

Myslim, že nebola "opomenuta" ;.Članoknie je o zbohatnutí vdaka vzniku nových trhov.Članok je proste o niečom inom.Članok je o všeobecne rozšírenej teorii, podľa ktorej, "ak sebe zničíme spotrebné tovary, ktoré máme, tak sa vytvorí potreba vyrabať nové". A bude zabezpečený odbyt tých nových predmetov.Mises pred spustou rokov vyvrátil tuto teoriu , znamym podobenstvom o ROZBITOM OKNE, ktore da zarobiť sklenárovi, sklenar dostane mzdu a da zarobiť mäsiarovi, ....... Mises tuto "peknu" teoriu vyvrátil. Dnešní ekonomovia sa jej znova pridržaju. A Peter Shift to paroduje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zdeněk Pikhart | 14. 8. 2010 11:52

Já bych nedělal z ekonomů takové blbce:) Není pravda, že většina si toto myslí. Většina jich četla Bastiata, Hazlitta a další. Mám tím na mysli nezávislé ekonomy, ne samozřejmě politiky, či ekonomy ve služnách politických stran.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 14. 8. 2010 18:19
reakce na Zdeněk Pikhart | 14. 8. 2010 11:52

Pane, pdľa vašeho nazoru, ake percento ekonomických VŠ (v Europe a USA ) uznava a vyučuje mainstreamovú, keynesacku, ekonomiu, a ake percento uznava Bastiata, Misesa, Rothbarda ....?Velmi rad by som spoznal vaš odhad.Poteší ma odpoveď každého, kto ma ake-take informacie o tom.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Pikhart | 14. 8. 2010 19:34
reakce na mposs | 14. 8. 2010 18:19

Já si myslím, že dělení podle vysokých škol je příliš hrubé, protože na jedné škole vedle sebe učí různě orientovaní ekonomové. Ale z vlastní zkušenosti musím říci, že klasičtí keynesiánci jsou dnes ve značné menšině oproti skutečně protržně uvažujícím ekonomům. Těmi nemyslím pouze pouze stoupence rakouské školy. Můj názor je ten, že kdo skutečně pochopil, o čem ekonomie je, musí být liberálně orientovaný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 14. 8. 2010 22:46
reakce na Zdeněk Pikhart | 14. 8. 2010 19:34

"protože na jedné škole vedle sebe učí různě orientovaní ekonomové."- Jak potom ma student odpovedať na skuške, ako ma pisať rozne práce, ked nevie, kto ho bude hodnotiť ? Však tie teorie su v priamom protiklade ? Alebo sa sučasne učí oba smery, a odpoveda učelovo podla okolností ?A na statniciach je viacero skušajucich. Čo vtedy ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petrj | 14. 8. 2010 20:41
reakce na Zdeněk Pikhart | 14. 8. 2010 19:34

tak to ti zavídím u mě na škole to je samý monetarista... a keynesianec hlavně ve skriptech co jsou perly mě někdy fascinuje ( Všb)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petrj | 14. 8. 2010 13:27
reakce na Zdeněk Pikhart | 14. 8. 2010 11:52

no jasně, ale ti co si to myslí hold jsou ti co určují hospodářskou politiku většiny států. proto schiff argumentoval ad absurdum nebo jak se to pise :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

mposs | 14. 8. 2010 09:03

Dnešna "veda" ekonomia, má vôbec zvláštne metody . Maličký príklad :STAT vytlačí miliardu dolarov a pusti ich do obehu. Na konci roka vyhodnotí, že "ekonomika vzrastla o miliardu" , a pripíše si to ako svoju obrovskú zásluhu. Takto absurdne "podporovať&quo t;ekonomiku, a ešte sa tým "vedecky" pochváliť, to hraničí s idiotizmom. ALe väčšina národa to mudro pochvali, akceptuje, a znova zvolí svojich politikov. A ktosi za to ešte dostane nobelovu cenu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

mposs | 14. 8. 2010 08:45

"A tak si dnes zajisté leckterý profesor láme hlavu nad tím, jak dosáhnout jen pozitivních efektů války bez všech souvisejících hrůz."- Ale neláme. Ekonomovia to už majú vyriešené >>> ŠROTOVNÉTaka maličká vojnička bez strát na životoch. Rozbije sa par milionov aut, a ekonomika rastie ako divá.Jediným uspokojujucim faktom je, že to šrotovné, tu "vojnu na stimulaciu ekonomiky" zorganizovali ekonomovia a politici pod dohľadom občanov, ktorí ich demokraticky zvolili. Takže ani občania nie su v tom nevinne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 13. 8. 2010 21:39

Já jsem pro změnu četl o válce toto vyjádření od Caseyho:http://www.lewrockwell .com/casey/casey53.1.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Marek Vít | 13. 8. 2010 18:23

porovnávat válečné hospodářství s neválečným a tvrdit, jaké to mělo blahodárné účinky, to chce opravdu ekonomického ignoranta.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

petrj | 13. 8. 2010 13:28

strašně mě pobavili u tohodle články na aktualne.cz komentáře, hlavně jeden který zněl nějak v duchu: "no a příště války se můžou místo na bojišti konat na fotbalovém hřišti."prostě mě překvapilo jak lidi jsou omezeni, že ani tuto pěknou metaforu nebyli schopni pochopit
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 14. 8. 2010 08:55
reakce na petrj | 13. 8. 2010 13:28

Väčšina ludí už nechape vôbec nič. Ale toto je ešte maličkosť v porovnaní s tým, čo všetko nechapu tie statisíce ekonomov (profesorov, docentov, dr. , csc. , nobelovcov) na celom svete. Tie obrovské "vedecké" institucie, katedry VŠ, .....Dnes tu "neznámy" Aleš Drobek napíše parodiu na dnešných ekonomov, ale možno už zajtra za to, čo Aleš parodoval, dostane nejaký Krugman ďaľšiu nobelovu cenu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Peter Schiff
Vystudoval kalifornskou univerzitu Berkeley, působil jako burzovní makléř, ekonom, komentátor a videobloger. Nyní je prezidentem makléřské firmy Euro Pacific...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!