Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Máme chtít eurodaň?

| 3. 9. 2010

Letní (ne)klid v EU brutálně přerušilo prohlášení komisaře Janusze Lewandowského pro list Financial Times Deutschland, že se v září chystá předložit návrh na zavedení evropské daně.

Máme chtít eurodaň?

Pokud tak navzdory Německu, Francii, Velké Británii, ale i Česku, které se již preventivně vyjádřily proti, skutečně učiní, měl by uspokojivě odpovědět minimálně na tři otázky. V opačném případě nemá eurodaň v EU co dělat.

Zaprvé...

Zaprvé by se měl Lewandowski vypořádat s námitkou, že jeho návrhvyvolá odpor v nemalé části těch Evropanů, kteří si výběr daní oprávněně(a správně)spojují především s rovinou národních států, členů EU. Pokud v něčemtkví „hmatatelná" státní suverenita (nebo její zbytky, o které dané zeměv důsledku vstupu do Unie nepřišly), pak je to právě v možnostistanovovat si povahu a výši (přímých) daní, a ovlivňovat tak způsob,jakým do státního rozpočtu potečou nemalé prostředky. Komisařůvargument, že zavedením nové daně se budou moci snížit příspěvkyčlenských států na fungování EU, je sice takticky správný, ale přizevrubnější debatě o souladu potenciálního návrhu s pojmem (daňové)svrchovanosti neobstojí. Minimálně v symbolické rovině nemá EU šanci.

Zadruhé...

Zadruhé, pakliže Lewandowski na první otázku odpoví tak, že se zaeurodaň začne bít i Václav Klaus, by mělo zaznít, jak se to bude míts celkovým daňovým zatížením. Dosavadní indicie ukazují, že národnírozpočty by si sice ulehčily, ale pro daňové poplatníky (včetně jindyprotěžovaných občanů EU) by se příliš nezměnilo. Tedy pokud za změnunepovažujeme zvýšení odvodového břemene, které by patrně nastalo, kdybyEU, jak komisař avizoval, zavedla daň z finančních transakcí,environmentální daň nebo daň založenou na objemu emisí oxidu uhličitého.Žádná z nich v Unii jako celku dosud neexistuje a jejich inkorporace dostávajících daňových systémů by neznamenala nic jiného než zavedenízcela nové daně. (Varianta, že státy by v důsledku zavedení eurodaněsnížily některé své daně, aby jejich občané nebyli Evropou „biti", jez mnoha důvodů irelevantní.)

Zatřetí...

Třetí otázka zní, zda EU skutečně potřebuje tolik peněz, aby jetahala přímo z kapes evropských občanů a (zejména) malých a středníchpodniků (právě ony tvoří kostru evropské ekonomiky). Objem unijníhorozpočtu je ve vztahu k hrubému národnímu důchodu sice objektivně velminízký (strop činí 1,24 % HND), ovšem v absolutních číslech už dlouháléta přesahuje 100 mld. € ročně. A EU je z nich schopna financovat nejenneefektivní společnou zemědělskou politiku (v roce 2010 jde na ni 42 %rozpočtu, byť sektor setrvale generuje jen okolo 2 % HDP) a zesystémového hlediska minimálně spornou politiku regionální, ale i řadu dalších, pro někoho možná ještě absurdnějších položek.

Co k tomu dodat?

Zatím se zdá, že Lewandowski přestřelil. O svém záměru začal hovořitdříve, než měl v ruce cokoliv konkrétního, a zastánců eurodaně se takobjevilo jen pomálu: komisařovo rodné Polsko, Belgie, domovina„prezidenta" EU Hermana van Rompuye, Rakousko, jež nikdy neopouštíintegrační mainstream, a Španělsko, které mělo na zahájení projektuevropské daně zájem už během svého předsednictví v první polovině roku.

Ani mezi jinak vůči EU shovívavými blogy nepanuje stran eurodaně shoda: jednoznačně ji podpořil jen Jon Worth,navíc s absurdním argumentem, že EU se zavedením daně (fakticky)demokratizuje, protože tím automaticky získá větší slovo Evropskýparlament, a ten je, jak známo, reprezentantem evropského lidu; jetransparentní a odpovědný.

To už lze spíše souhlasit s autorem blogu The European Citizen,jenž se pokusil definovat obecné atributy „dobré evropské daně". Mělaby být promyšlená, měl by za ní stát konkrétní princip, měla by mítnějaký cíl a měla by v sobě nést odůvodnění, proč má být stanovována avybírána právě Unií a ne členskými státy. Krom toho by měla mít jasnémísto ve struktuře (příjmů a výdajů) EU a v jejích institucionálníchmechanismech.

Co k tomu dodat? Snad jen, že pokud se komisař Lewandowski v zářípřece jen vzepne k heroickému výkonu a svůj záměr nejen předloží, ale iobhájí, bude si moci být jist jedním: právem veta v Radě ministrů.

To jej nakonec s velkou pravděpodobností srazí do kolen.

Autor působí v Centru pro studium demokracie a kultury.

Text vyšel v zářijovém čísle magazínu Revue politika

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (4 komentáře)

mposs | 7. 9. 2010 15:38

Pokial by sa v EU zaviedla jednotná daň, tak by východné krajiny ZÍSKALI. Pri spoločnej danovej krivke by sa 90% Čechov a slovakov ocitlo v hladine socialnych prípadov, a namiesto dane z príjmu by sme dostavali všetci socialne dávky. Takže - hor sa do tej jednotnej dane.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Joe | 4. 9. 2010 01:46

Ten odkaz na absurdní projekty EU mě srazil do kolen, zvlášť když jsem si přečetl, že pouliční atrakce skupiny Flying Gorillas získala podporu 5 milionů na/za "posílení mezinárodního porozumění"...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jarmila Marutová | 3. 9. 2010 18:39

Oblíbenost EU stále klesá. Několik důvodu je zmíněno i na blogu Daniela Hannana:http://blogs.telegraph .co.uk/news/danielhannan/10005 2171/five-reasons-why-the-eu-i s-more-unpopular-than-ever/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Kabal | 3. 9. 2010 10:14

Mne by jen zajímalo, zda Evropská Unie dříve imploduje (lidé budou mít dost všeobecného okrádání a nastane revoluce), exploduje (dojde k válce - na to už si EU buduje vlastní jednotky a politické instituce) či prostě dojde k masové emigraci pracovitých lidí a z Evropy se stane vybydlená země sociálně demokratických looserů. Zatím jsou všechny možnosti otevřené.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej Krutílek
Absolvent politologie, mezinárodních vztahů a evropských studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Od roku 2004 působí v brněnském Centru...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!