Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Romové: problém pro celou unii

| 8. 9. 2010

Francouzské deportace Romů jsou směšné. Nic nevyřeší. Romové jsou celoevropský problém. A bude hůř!

Romové: problém pro celou unii

Krize kolem romských tábořišť u francouzských měst je už několikátou v pořadí a rozhodně ne poslední. Nejde přitom o problém etnický, ale především o problém sociální. Romské etnikum v něm hraje hlavní roli i proto, že jde o nejmobilnější a nejméně zakořeněnou skupinu obyvatelstva, která se v Evropské unii vyskytuje. To však v žádném případě neznamená, že by Romové byli jediní, kdo je schopný se ze dne na den sbalit a vydat se do bohatší nebo pro svůj životní styl příznivější části Evropské unie. Měli bychom si zkrátka zvyknout, že v unii přestávají existovat „národní“ problémy. Ty nové jsou totiž primárně „celoevropské“.

Odpor „bohaté“ Francie proti tomu, že se Romové usazují na předměstích Paříže, Lyonu a dalších francouzských velkoměst, je ve své dnešní podobě téměř komický a trapně neúčinný. Podle současných pravidel sice může Francie Romy za porušování pravidel pobytu ze země vykázat, v žádném případě jim však nemůže zabránit v tom, aby se po krátkém čase do Francie vrátili. Toto „ztrpčování života“ možná část Romů z Rumunska a Bulharska odradí. Pokud ale bude Paříž pokračovat ve svém rozdávání „příspěvků na návrat“, které dosahují výšky slušného měsíčního rumunského platu a v případě mnohačetných rodin ještě víc, může to naopak i úplně obráceně. Snadné peníze do země přilákají další desítky a možná i stovky tisíc nelegálních přistěhovalců.

Není jeden model

Evropa si prostě musí zvyknout na to, že v jejích současných hranicích žije minimálně deset milionů Romů, a vytvořit pro ně v rámci celé unie „prostor“, v němž budou moci bez větších konfliktů se zákonem existovat, ekonomicky fungovat a být nabroušené evropské společnosti „co nejméně na obtíž“, ba v některých směrech i přínosem.

Nejde přitom o to, najít nějaký jednotný plán. Romové usazení v zemích unie netvoří homogenní skupinu, ale celou směsici různých sociálních i kulturních skupin, jejichž rozdíly jsou mnohdy větší než rozdíly mezi nejrůznějšími evropskými národy, třeba Brity a Bulhary. Třeba kočovný život části francouzských Romů – tato komunita funguje jako poskytovatel drobných řemeslných prací a zásobárna pracovních sil pro zemědělské sezonní práce, je jen obtížně přenositelný do jiných romských skupin, ať už si stratégové a plánovači myslí, co chtějí. Učit znovu kočovat už usazené a ve své podstatě vlastně poměrně dobře ekonomicky fungující romské komunity například v českých městech (padesátiprocentní zaměstnanost českých Romů je něco, o čem se třeba Slovensku může jen zdát), je přece nesmysl!

Zcela jiná situace je v Německu, kde místní Romové tvoří kapku v moři, a zcela jiná třeba v Rumunsku – tamní téměř dvoumilionovou romskou menšinu zkrátka nemůže druhý nejchudší stát Unie sociálně zvládnout, alespoň pokud jde o „normální“ evropské standardy.

Co dělá Unie?

Základní podmínkou k budoucímu „úspěchu“ je, aby se Romové stali zvláštní kapitolou jak evropské agendy, tak evropských rozpočtů a aby se na využití peněz speciálně pro ně určených mohli i sami podílet. Cílem by pak měly být nejen sociální standardy ale především zvyšování vzdělanosti a kvalifikovanosti této dnes jen obtížně zaměstnatelné sociální skupiny.

Faktem, který lze těžko zpochybnit, a v tom má například Francie pravdu, přitom je, že Romové dostávají v zemích, odkud přicházejí, nepoměrně menší díl peněz z evropských fondů, než by si podle své populace zasloužili. V Bulharsku a Rumunsku je to obzvlášť citelné, ale čisté svědomí nemají ani země jako Slovensko, Maďarsko nebo Česká republika. Peníze vynaložené na sociální, vzdělanostní, a tím i ekonomické pozdvižení Romů jsou zcela neodpovídající hloubce tohoto problému, který se kvůli rychle rostoucímu počtu Romů postupně zvětšuje.

Problém další generace

Evropská unie a všechny její členské státy musí vzít jako fakt, že dvě procenta (a za deset či dvacet let možná tři až čtyři procenta) obyvatelstva unie jsou a budou Romové. To je víc, než kolik je evropských zemědělců, na které Unie vynakládá největší položku svého rozpočtu.

Romové jsou největší evropský národ bez vlastního státu. Pro tento národ proto žádné současné mezistátní hranice nebudou hrát roli. Nejde jen o akutní potíže typu romské migrace, ta je svým způsobem přirozená a nelze ji zakázat.

Jde o to, řešit už teď otázku budoucí romské generace. Pokud nedojde k „romské renesanci“, tedy nikoli jen asimilaci, ale vzdělanostnímu pozdvižení alespoň části romské populace především v chudé části Evropy, máme zaděláno na zásadní problém. Zcela určitě celoevropský.

Autor je redaktorem Lidových novin

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

mposs | 9. 9. 2010 09:44

Tak tento názor je tiež príčinou buducich problemov :"Romové dostávají v zemích, odkud přicházejí, nepoměrně menší díl peněz z evropských fondů, než by si podle své populace zasloužili. V Bulharsku a Rumunsku je to obzvlášť citelné, ale čisté svědomí nemají ani země jako Slovensko, Maďarsko nebo Česká republika."- Pokial budu cigani dostavať peniaze iba "za to, že su romovia", tak dovtedy sa budu chovať tak ako romovia. Aby tie peniaze dostavali.Aj pre mna bude vyhodné prehlasiť seba za "roma" , a mám druhý príjem zabezpečený.A hlavne : Zakladným kriteriom pre vyplacanie dávok je, aby sa množili. Tak sa množia, a s tým sa množia aj problémy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Kratochvíl | 8. 9. 2010 21:21

Každý má své řešení a já bych nebyl Čech, kdybych taky neměl jedno - byť nepříliš originální. Můj způsob je založený na domněnce, že Cikáni/Romové dělají přesně to, co se jim dovolí. Pokud je nikdo netrestá za porušování nočního klidu, tak ho porušují, pokud je nikdo netrestá za neposílání dětí do školy, tak je tam posílat prostě nebudou. Pokud můžou brát sociální dávky v několika zemích najednou, tak to prostě budou dělat. Takže řešení se nabízí - nenechat je to dělat. Tím, že se budou podporovat, lít do nichj peníze a tisíce tlučhubů o ně bude pečovat se jen podpoří rasistické nálady a dost možná to skončí i nějakými lokálními násilnými střety...Zkrátka čím vice se o ně budeme starat, tím horší to bude...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tom | 8. 9. 2010 20:04

Jsem výslovně proti rozlišování občanů EU podle etnika. Všichni jsme stejní, jsme lidé,máme stejná práva a povinosti. Maximálně se lišíme přístupem k životu, o to jestli čekáme s nataženou rukou, a nebo jdeme a makáme.Vymysleme strategii pro pomoc lidem, kteří CHTĚJÍ pracovat.Vymysleme strategii pro pomoclidem, kteří neporušují zákony a pravidla společnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

joe | 8. 9. 2010 17:00

Nikdo zatím nepřišel na nějakou geniální myšlenku, jak by mohli Romové (jako etnikum) být ekonomicky soběstační, pokud si zachovají své současné kulturní a hodnotové žebříčky a nesplynou s davem.Spasitelé typu Kocáb říkají: dejte mi dostatek miliard a desítek let času a určitě s tím pohnu. Ovšem to jsou tvrzení srovnatelná s "ochladím/oteplím Zemi", když mi dáte...Navíc "politicky korektní" ptydepe eurokracie znemožňuje vůbec popsat stávající situaci a výhledy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 9. 9. 2010 09:55
reakce na joe | 8. 9. 2010 17:00

"Nikdo zatím nepřišel na nějakou geniální myšlenku, jak by mohli Romové (jako etnikum) být ekonomicky soběstační,"- Politici NECHCÚ , aby boli romovia sebestační. Už z definice slova "soběstační&quo t;vyplíva, že človek je sebestačný, ak žije z plodov vlastnej práce. Kto žije zo soc.davok, tak je zákonite NESEBESTAČNÝ.Cesta k riešeniu je STRAŠNE zložitá, ale iste NEVEDIE cez socialne davky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Sep | 8. 9. 2010 12:03

Nejsem si tak úplně jistý, jestli je vyčleňování speciální agendy v rámci EU a přidělení většího objemu peněz z unijního rozpočtu tím nejrozumnějším řešením. Poněkud se obávám, že obamovská "hyperkeynesovskáquot;(chudák J.M. se musí v hrobě obracet) opatření ve stylu "nalijeme do toho ještě víc peněz a bude po problému", jsou tou nejrychlejší cestou do pekel.A v tomto případě to platí dvojnásob.Možná bychom si měli uvědomit kvantifikovatelné a identifikovatelné kulturní odlišnosti. Teprve potom (reklamní odborníci vědí své) můžeme přijímat takové kroky, které povedou u cílové skupiny k nějakému efektu.Pokud tedy známe u určité skupiny její vztah k autoritě, nejistotě, časovou orientaci (zda myslíme na budoucnost) apod., pak není třeba ji hloupě uplácet.V tomhle případě by teoreticky mohly fungovat individuální vzory, okamžité odměny a tresty apod..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Kubal | 8. 9. 2010 11:33

"...padesátiprocentn ízaměstnanost českých Romů ..."Muzete uvest zdroj pro toto tvrzeni? Byl jste se nekdy podivat na Ostravsku nebo severu Cech abyste dostal predstavu reality v Cesku?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Luboš PalataLuboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!