Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Chce to červenou tužku a dietu. Nic víc!

| 13. 9. 2010

Členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) se dohodli s premiérem Nečasem, že nebudou vynášet detaily jednání na veřejnost. Snad mi jednou projde, když se prohřeším. Myslím, že v tomto případě by veřejnost měla být informována. Jde totiž o revoluci – a to podle slov samotného premiéra!

Chce to červenou tužku a dietu. Nic víc!

Na jednom z nedávných zasedání NERVu prezentovala skupina pro veřejné rozpočty svá východiska a některé názory. Mezi nimi vynikl jeden bod či spíše odstavec. Dávejte dobrý pozor:

Vláda nemá moc nad růstem. Hospodářský vývoj v roce 2012 bude určen více než rozpočtovými škrty či výdaji růstem německé ekonomiky. Škrty státních výdajů ani výdaje domácností nebudou mít sílu cokoli zásadního změnit. Totéž platí pro investice. Ovšem čísla ukazují, že až 80 procent růstu je determinováno exportní poptávkou. Vláda není zodpovědná za hospodářský růst – nese ovšem zodpovědnost za dobré hospodaření. Růst je v krátkém období předurčen faktory, které nelze ovlivnit. V dlouhém období ovšem hraje zásadní roli finanční stabilita a důvěryhodnost. Když byl tento bod prezentován, premiér Nečas prohlásil – „to je revoluce v tomto úřadě“.

Do jisté míry šlo jistě o nadsázku. Ale jen do jisté míry. Většina politiků a široké veřejnosti má totiž pocit, že ekonomiku je třeba řídit. Vláda je podle lidové představy cosi jako velín jaderné elektrárny. Experti neustále sledují ciferníky, monitory a blikající světélka, aby následně mačkali správná tlačítka, otáčeli knoflíky a hýbali páčkami, protože když to budou dělat špatně, všechno vyletí do povětří.

„Pohnojené“ ekonomiky

U veřejnosti je tento názor pochopitelný, protože každý ví, co je to řídit auto nebo alespoň pračku. Politikové jsou lidé ze své podstaty „činorodí“ - baví je věci řídit. Ostatně proto jsou v politice. Dlužno dodat, že podobný pohled na ekonomiku měli a mají i někteří ekonomové. Zejména ti, kteří mají manažerskou zkušenost, neboť i v malé firmě je neustále třeba něco usměrňovat. Jinak možná nevyletí do povětří továrna, ale zisky příštího roku určitě ano. Národní hospodářství ovšem není firma ani atomový reaktor, natož pak pračka. Ekonomiku nelze řídit. Rozhodně ne větší měrou než růst zeleniny na své zahrádce. Můžete zalévat, můžete hnojit, ale když to přeženete, zelenina shnije anebo nebude zdravá.

Něco podobného se může stát i na makroekonomické úrovni. Když je ekonomika „pohnojena“ velkým objemem dluhů během krátké doby, může se zdát, že krásně roste. Před lety získávaly uznání země jako Španělsko nebo Irsko. Správné hospodářské politiky prý dokázaly nastartovat robustní růst. Omyl. Ve skutečnosti za irský a španělský „zázrak“ mohla především exploze bankovních úvěrů.

Iluze na úvěr

Že španělská prosperita byla jen iluzí na úvěr, bylo zřejmé ještě během jejího trvání. V případě Irska trvalo prozření o něco déle, ale nikdo si dnes nemyslí, že by nějaká hospodářská politika dokázala vytáhnout Irsko z maléru. Tvrdé škrty, ano. Snižování mezd, zajisté. Irsko ani Španělsko nezachrání geniální hospodářská politika, nýbrž červená tužka a přísná dieta. Zahrada byla přelita, přehnojena, rajčata shnila.

Analogie se zahradou ovšem není dokonalá. Je mylné se domnívat, že státní výdaje mohou fungovat jako zalévání v době sucha. Než do vlády a parlamentu doputuje informace o hospodářské recesi, trvá to nějaký čas. Pak se nějakou dobu připravují stimulační balíčky. Když jsou konečně schváleny a peníze putují do ekonomiky, bývá to již zbytečné, protože se mezitím dostaví přirozené oživení. Než si zahradník připraví hadici, začne pršet.

Ekonomiku řídit nedokážeme

Co z toho vyplývá pro českou ekonomiku? Zapomeňme na iluze, že ekonomiku můžeme řídit. Kdepak. Můžeme ovšem nastavit veřejné finance tak, aby se nás krize veřejných financí v jakékoli dohledné době netýkala. Lze například pořádně prohlédnout hadici, zda v ní nejsou díry. Ve výdajích je téměř jistě celá řada děr, o kterých nevíme, protože státní rozpočet je tajemný jako hrad v Karpatech.

Při podrobné revizi výdajové stránky rozpočtu by se třeba mohlo ukázat, že není třeba šetřit na benzinu pro policejní výjezdovky anebo na platech té části veřejných zaměstnanců, která skutečně něco dělá. Možná by se ukázalo, že o 81 procent relativně vyšší jednotkové náklady na infrastrukturní stavby v Česku ve srovnání s Německem umožní velmi slušně ušetřit, aniž by se lidé museli obejít bez mostů a silnic. Oněch 81 procent mimochodem vyplývá z údajů Eurostatu očištěných o odlišnou strukturu nákladů podle výpočtů mladého ekonoma Jána Palguty, asistenta NERVu.

Kdyby se skutečně podařilo podstatněji snížit náklady na infrastrukturu – ano, to by byla skutečná revoluce ve veřejných financích!

Autor je ředitelem pro strategii Partners

Psáno pro Lidové noviny

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Lukáš Thér | 16. 9. 2010 21:31

Plně souhlasím! Proč šetřit na palivu pro policejní auta, když lze jednoduše ušetřit na zalévání květin, každodenním mytí aut a jiných činostech, které jsou v řádech stovek a prostě se jen někomu "hodí" do účetnictví. Veliká škoda, že náš stát je nyní ve fázi mladého člověka, kterému bylo do jeho 18 let všechno odpíráno a nic nemohl. Po revoluci se pro něj brány světa otevřeli a on neví co dřív, všechno chce vyzkoušet a takzvaně "přestřelil&quo t;a vrhá se do věcí, které nejsou úplně normální. Potřebuje se vybouřit a spolu s určitými pravidly to pak možná půjde ustát.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

El | 13. 9. 2010 17:46

Jo, jak je to krásně jednoduché. Stejným způsobem nás ale může zítra překvapit další zjištění něčeho ještě závažnějšího, něčeho co se také vymyká a už vůbec to nebudeme mít pod kontrolou. Tohle je spíš poraženecká taktika manažerů co zjišťují, že kolo se už zastavuje a oni přitom netuší, kde by měli hledat příčinu. Jenže nějaký ten knoflík na přidání výkonu zde nezabírá a chce to něco trochu víc, něco jako šém co oživoval Golema. Prostě a jen obyčejnou, nebo možná i vzácnou věc, magický předmět, co dokáže vdechnout život. Můj příspěvěk asi vyzní jako strašlivé plácání a třeba jím i je. Tak tomu nechme čas a nechme se překvapit tím, jak k věcem přispěje tato ponurá vláda nevláda výběrčích daní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Milan Hladký | 20. 9. 2010 10:13
reakce na El | 13. 9. 2010 17:46

"Prostě a jen obyčejnou, nebo možná i vzácnou věc, magický předmět, co dokáže vdechnout život." - Jedna obyčejná a magická věc, která má tu moc opravdu existuje. Je to finanční vzdělávání lidí od dělníka až po prezidenta. Děkujeme pane Kohoute, že ho děláte!!!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Otakar Hokynář | 13. 9. 2010 16:29

dobrý den, pane Kohoute, mluvíte mi z duše. Infrastrukturní stavební náklady jsou u nás prapodivně vysoké. Neřešit toto, resp. pouze tím, že se ubere lidem závislým na státu, je zlodějna. Nemluvě o tom, že se snížená koupěschopnost odráží v "mikroekonomicequot;,kde živoří drobní živnostníci. Moc se mi líbí obrat státní rozpočet je tajemný jak hrad v Karpatech...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

joe | 13. 9. 2010 12:05

Potíž je v tom, že když voličům slíbíte přidat, zvolí vás, i kdyby měla zahrádka uplavat v povodni.Neříkám, že se tak chovají všichni, ale bohužel nejméně nadpoloviční většina.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

mposs | 13. 9. 2010 11:22

Pan Kohout, VÝBORNE.Ale u keynesakov ste si to pre**al. Na "nobelovu" cenu zabudnite. Ani politici vas nebudu mať radi. Beriete im hračičku z ruk.Len tak dalej. A chcelo by to poštuchať aj do ekonomickeho vysokeho školstva.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!