Populismem za rozpočtovou odpovědnost

| 4. 10. 2010

Boj za rozpočtovou odpovědnost se stal mantrou řady nových politických stran a hnutí. A to jak v České republice, tak i za oceánem. Tím ale podobnost zdaleka nekončí. U nás i v USA jsou tato nová uskupení charakteristická také odklonem od velkých stran, revoluční rétorikou a populistickými řešeními. České Věci veřejné i americké hnutí tzv. Tea Parties tak představují nejen reakci na ekonomické problémy svých zemí, ale i silný protest proti zkorumpovanému establishmentu. Srovnání obou stran Atlantiku nabízí překvapivé paralely.

Populismem za rozpočtovou odpovědnost

Parlamentní volby v demokratických zemích tradičně přináší do politických debat nové strany a reformní osobnosti.Přišly „zelené“ strany, feministické politické iniciativy nebo třeba „piráti“, kteří ve Švédsku uspěli se snahou o reformu autorských práv v prostředí internetu. Rok 2009 však byl z tohoto pohledu výjimečný. Vzestup Richarda Sulíka a jeho strany Svoboda a Solidarita na Slovensku, český úspěch Věcí veřejných nebo TOP 09 a rychlost rozšíření tzv. Tea Parties v USA představují politické pohyby, které mají ambice výrazně změnit letité zvyky v politických systémech svých zemí.

Má nový reformní populismus původ pouze v ekonomické krizi? Ukazuje tento útok na „zkorumpovaný establishment“ konec ideologických střetů charakteristických pro západní politické debaty posledních dekád? Pojďme se nejdříve podívat do Spojených států.

Proti státu

V devadesátých letech zuřila v Americe ideologická válka: Zatímco konzervativci vystupovali proti osvobozujícím výdobytkům kulturní revoluce let šedesátých, liberálové tvrdě napadali ekonomické reformy a „kulturu nenasytnosti“ Reaganovy revoluce let osmdesátých. Americká společnost si nicméně zvykla jak na liberalismus společenský, tak i ekonomický a do nového tisíciletí vstoupila bez většího zájmu o nekonečné ideologické bitvy mezi demokraty a republikány. Politické strany ale zápasily dál.

Devadesátá léta s Clintonem však zároveň naučila republikány hledat nové dostředivé cesty. Prezidentem se tak mohl stát „soucitný konzervativec“ George W. Bush, který by staré konzervativce překvapil nejen spoluprací s levicovým Teddym Kennedym na prosazení nákladné reformy školství, ale třeba i rozšířením programů zdravotní péče. I tak ale Bush dále polarizoval americkou politiku ve stylu uplynulých dekád, Američané už ale měli podobných sporů po krk.

Jejich tradiční a během posledních dvou dekád posílený individualismus a silný skepticismus se v roce 2009 spojil s finanční krizí, která řadu rodin obrala o střechu nad hlavou, práci nebo úspory. Jako rozbuška pak zapůsobil radikální prezident Obama se svou nákladnou zdravotnickou reformou. Podle liberálního listu The New York Review of Books však roli sehrála i „zlá pravicová média“ v čele s FOX News.

Nový populismus

Výsledkem byl zpočátku spontánní protest proti obamovské politice a následně specifický populismus tzv. Tea Parties, které chtějí obnovit tradiční americké hodnoty: Nedůvěřují institucím a státu obzvlášť, zato věří v schopnost jedince a jeho sílu změnit běh věcí.

Jak charakterizovat tento nový populismus? Zdá se, že nejde pouze o jedinečný produkt severoamerické společnosti začátku 21. století ale o jev globální! Řada výzkumů totiž potvrzuje několik obecných trendů i jinde: dlouhodobý pokles volební účasti, zvýšenou participaci na bojkotech a demonstracích a také úpadek ideologií v západních zemích obecně.

V Evropě tomuto trendu napomáhá i rozmazávání národních identit skrze nadnárodní Evropskou unii, v postkomunistických zemích se pak připojuje únava z ekonomické a společenské transformace. Jaká je situace v České republice?

Česká politika: stranám natruc

Domácí politika v posledních dvaceti letech vyměnila ideologické bitvy Havla, Klause a Zemana za nedůvěryhodné hádky Topolánka s Paroubkem. Bez zbytečných chvalozpěvů na 90. léta je na první pohled zřejmé, že politická kultura v zemi prošla úpadkem ideologicky podložené debaty, systém neprodukuje stabilní vlády a po vstupu do NATO a EU země postrádá jasný cíl (k této debatě viz např. zde, zde nebo zde).

Politická a ekonomická krize posledních dvou let nicméně dokázala Čechy přivést zpět. Ovšem natruc velkým stranám. Úspěch Věcí veřejných nebo TOP 09 je odpovědí na neschopnost velkých představit důvěryhodné politické alternativy a reakcí na korupci a aféry ve veřejném sektoru. Podobně jako Američané se tak i Češi dvacátého prvního století stávají většími individualisty a skeptiky a slyší na volání "nového populismu".

Individualistický „nový populismus“

Zatímco tradiční populismus apeluje na běžné lidi a obrací je nejen proti elitám, ale s ohledem na místo a dobu i proti konkrétní společenské nebo politické skupině, nový populismus cílí jinam. Apeluje právě na silný individualismus na jedné straně a skepticismus k institucím na straně druhé.

A to jak v USA, kde je hnutí Tea Parties charakterizováno jako libertariánské, antipolitické až jakobínské. Vše podle scénáře Vláda je nejhorší možný hospodář. Tak i ve střední Evropě, kde sleduje "nový populismus" podobné myšlenky individualismu a skepse ke státu. Na voliče se obrací s návrhy referend (Sulíkova SaS na Slovensku), přímé demokracie (Věci veřejné) a osobní odpovědnosti (TOP 09). Jedinec je schopný se sám rozhodnout. Státní instituce je potřeba popostrčit.

Nové strany uspěly s protestem proti „politickým dinosaurům“ a velkým stranám, snahou odstranit zkorumpovaný establishment, zahájit „krizový management“ státu a zajistit jeho hospodárné řízení. Žádná překážka není pro schopné lidi dost velká.

Populisté však zatím nepřinesli skutečnou revoluci. V americké realitě dvou politických stran přiměla Tea Party především republikány k reflexi svých politik a částečně ovlivňuje výběr kandidátů konzervativců do voleb. V ČR se noví populisté ujali exekutivních funkcí a stali se součástí „zkorumpovaného establishmentu“. Jak se s tímto oslabením „revolučního potenciálu“ Věci veřejné vyrovnají, ukážou až další volby a měsíce v ministerských křeslech.

Autor působí na Mezinárodním politologickém ústavu Masarykovy univerzity v Brně.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se zaregistrujte.

Jste si jistí, že již na Finmagu učet máte, a nemůžete se přihlásit? Po přechodu na nový redakční systém si musíte změnit své heslo. Jak to udělat, zjistíte zde.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (24 komentářů)

Tomáš Blažek | 8. 10. 2010 17:04

Já tedy spolu s Lukášem vidím ve VV docela zřejmého představitele onoho "nového populismu" (a ano, tento pojem má spíše negativní konotace, to nemá smysl zastírat). Pobouření A. Lazareviče (je-li členem VV), proto rozumím :)
+0
+
-

Lukas Hoder | 8. 10. 2010 10:04

Článek se pokoušel zařadit VV do kontextu vývoje politiky v západních zemích. Kolega Matt Rees bude na konferenci v Olomouci na toto téma mít příspěvek, kde vídí paralely VV a Tea Parties především z hlediska využití internetu. Já jsem se pokusil o srovnání jistého stylu politiky, kde vidím tendence k důvěře v jednotlivce a naopak skepticismu k institucím. Tento trend jsem nazval "nový populismus". Jde jistě o subjektivní pohled.
+0
+
-

Martin | 5. 10. 2010 15:26

TOP 09 je zaraditelna snadno. Strana prospecharu.
+0
+
-

Arsen Lazarevič | 4. 10. 2010 11:13

Jako populistické kroky považuji Kalouskovu povodňovou daň o které jsem již psal, zdanění neobnovitelných zdrojů z dílen ODS. Nebo i chování pana premiéra jednou pro povodňovou daň ano (věta s krabičkou cigaret) poté že ne a nakonec..wait for it.. yes! Ale prý jen dočasně :-) Proč o tom autor nepíše?
+0
+
-

Arsen Lazarevič | 4. 10. 2010 11:07

To samozřejmě nedokážu. Každopádně mě mrzí , že když VV dosáhnou jasných výsledků, tak i přesto jsou označovány za populistickou stranu.
+0
+
-

Martin Vlnas | 4. 10. 2010 10:59

Ahoj, Arsene. A myslíš, že dokážeš být v tomhle případě jako člen VV úplně nezaujatý?
+0
+
-

Arsen Lazarevič | 4. 10. 2010 01:14

Nezlobte se, ale nepokládám tento článek za přínosný. Předvolební kampaň VV byla možná mírně kontroverzní, ale ve srovnaní s ČSSD či ODS je to velmi slabý odvar.Pokud je 6 miliard jako slevy na dálnicích, vnitřního auditu, vyhození nepotřebných lidí, postupné nastavování transparentních podmínek pro stavbu dálnic, označeno jako populismus, tak se skutečně jedná o autorův osobní názor, nikoliv názor založený na odborných faktech.
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 4. 10. 2010 18:37

Myslím, že článek je přínosný a je pozoru hoden.Vynechám-li polemiku o pupulismu VV, pak skutečně existuje trend odchodu od tzv. "tradičních&quo t;politických stran. Domnívám se, že společným jmenovatelem tohoto odklonu je rovněž, v principech obdobná a tradičním stranám společná "privatizace moci", překvapivě se prosazující i pod sochou svobody.Odpor k této formě vládnutí je koneckonců zcela převažujícím mottem vzniku Tea party. Dokonce tak silným, že pomíjí intelektuální úroveň a nulovou programovou kvalifikaci kandidátů typu Sarah Palin a spol.Řekl bych, že i v tomto smyslu nelze nevidět jisté společné rysy s naší politickou scénou.
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 4. 10. 2010 13:50

Zrovna v nedavne diskuzi o nalepce "pravice" jsem napsal, jak je dulezite si pro debatu definovat pojmy.Autor clanku definuje pojem "novy populismus" nasledujicimi slovy: "Apeluje právě na silný individualismus na jedné straně a skepticismus k institucím na straně druhé."Chcete snad tvrdit, ze VV dle teto definice nejsou "novymi populisty"? Zda se mi, ze autor mluvi o voze a vy na nej nesmyslne utocite z pozice cloveka mluviciho o koze..
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 4. 10. 2010 17:40

Definovat může, ale jedná se o špatnou definici. Populismus je hledání jednoduchých řešení na složité problémy. Pokud řekneme, že kampaň VV byla populistická, tak v tom případě jako populisty musíme označit i ODS (vytvoříme 100 000 pracovních míst apod..)Tea party chápu jako populistickou především svým bojem vůči imigrantům a nesmyslným názorem, že to jsou právě oni, kdo jim berou práci. Tím si však zaslouží srovnání jen možná s dělnickou stranou.
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 5. 10. 2010 07:52

Takze vam proste vadi slovo populismus a vubec neresite fakticky obsah clanku, pouze jeho pusobeni skrz tento vyraz. To je potom tezke o cemkoliv diskutovat..
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 5. 10. 2010 13:47

Vadí mi, když je toto slovo nesprávně užíváno a tedy článek nevyzní fakticky správně. Označovat VV kvůli kampani za populisty není správné. Správné by bylo, pokud by tam přidal ještě ODS a ČSSD.
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 5. 10. 2010 17:42

Ale clanek neoznacuje VV za populisty kvuli kampani, nybrz kvuli skepticismu vuci dosavadnimu zkorumpovanemu establishmentu a durazu na osobni svobodu (v ramci VV predevsim durazem na primou demokracii).Uprimne receno srovnani VV s Tea Party je v mych ocich az prilis pozitivni pro VV.To, ze clanek oznacuje VV za populisticke kvuli kampani nikde v clanku neni, domyslite si to tam a pak se do takto domysleneho prostoru "trefujete" ;.Je to nekorektni.
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 5. 10. 2010 14:05

Arsene, skvělý článek tématu: http://www.newyorker.com/talk/financial/2010/02/15/100215ta_talk_surowiecki - navíc operuje právě s termínem "nový populismus"..Viz zde: "Whereas the economic populism of the eighteen-nineties and the right-wing cultural populism of recent years represented reasonably coherent ideologies, this new populism has stitched together incompatible concerns and goals into one “I’m mad as hell” quilt.".Z tohoto pohledu "nový populismus" táhne naštvané a nespokojené lidi napříč politických (a ideologickým) spektrem. A hádej, voliče které české nově vzniklé politické strany vedené bývalým novinářem lze definovat právě takhle?
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 5. 10. 2010 14:18

Pokud je nový populismus definován takto, tak tam ke správnosti chybí ještě TOP 09. Stranu založil a vedl Kalousek, kníže byl jenom marketingová nálepka. Cílem bylo dle Topolánka přetáhnout co nejvíce voličů pravice, kteří nejsou spokojení s ODS. Fungování TOP 09 také bylo mnohem kratší než VV. Obecně je problémem, že se vymýšlí nové výrazy a to i přesto, že nejsou obecně přijímány.
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 5. 10. 2010 17:45

Vsak taky v clanku je TOP09 uvadena jako priklad strany "noveho populismu". Zacinam mit pocit, ze jste jej vubec necetl.
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 6. 10. 2010 15:51

To je Váš dojem, bohužel mylný :) TOP 09 se sice zmiňuje, ale pouze jednou, zatímco VV 3x :-) Jako čtenář jsem měl pocit, že termínem nový populismem byla označena především tato strana. Koneckonců i úvodu je to napsáno. Možná jsem špatný čtenář, nevím :-)Když se objeví nějaká strana slibující nápravu současné neutěšené situace, tak je to jen dobře. Konkurence mezi politickými stranami musí být a to bez občasného vstupování nových stran skutečně nejde. Takže "nový populismus" není přesný výraz jak označit tyto nové subjekty.
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 5. 10. 2010 14:28

Ale právě o tom představení nového pojmu je přece Lukášův článek, ne?.Jinak TOPka je jednoznačně ideologicky zařaditelná, kdežto VV podlé mého opravdu nejsou... Primárně z nich opravdu cítím nespokojenost a naštvanost, ideologicky je to pak směsice liberalismu, komunitarismu, tradičního populismu, ale pak taky socialismu - třeba sloučení zdravotních pojišťoven do jedné národní, které navrhovaly, pokud si pamatuju VV společně se sociální demokracií....Z tohoto pohledu pak jedinými populisty u nás zůstávají Věci Veřejné (jakkoliv byl nebo nebyl kníže jen potisk na polštáře)...
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 5. 10. 2010 14:34

Dle mého názoru není TOP 09 zařaditelná vzhledem ke krokům, které provádí (třeba povodňová daň, plošné škrty většinou investiční nikoliv systémové). VV se dlouhodobě profilují středová strana.
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

gabriel | 4. 10. 2010 19:35

Populismus vůbec není hledání řešení, to je přesně to, co ve významovém poli slova populismus vůbec nevidím. Chcete-li, pak je populismus nabízení jednoduchých řešení. A to je 1. rozdíl, 2. významový rys, který má "nový populismus" a populismus bez přívlastků společný :)
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 4. 10. 2010 23:39

Jasně, popsal jste to ještě přesněji :-)
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

gabriel pleska | 4. 10. 2010 12:57

Myslím, že autor zřejmě slovní spojení "nový populismus" nemyslí jako zvlášť odsuzující označení. Buď ten článek opravdu přečtete, nebo budete brát slovo populismus jako nálepku, kterou si nalepíte na brejle, abyste číst nemusel a nemohl. J, který je v politice západních ze to ovšem jen k vaší škodě. Ten článek určitě přínosný je, protože si velmi dobře všímá trendu, který je zřejmě společný západnímu světu... a zvlášť se věnuje jeho projevům v našich podmínkách. Atd.
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 4. 10. 2010 17:42

Možná je to mojí citlivostí vůči slovu "populismus&quo t;:-) Pozitivní odezvy u mě moc nevzbuzuje. Ale to by bylo spíše téma na psychologie.cz nikoliv na Finmag :-)
+0
+
-

Zobrazit komentovanou zprávu

gabriel | 4. 10. 2010 15:39

Omlouvám se, vidím, že ve druhé půlc příspěvku jsem zřejmě strčil loktem do myši či touchpadu, takže to vypadá zamotaně... ale smysl je snad jasný. Pokud ne, stačí říct.
+0
+
-
Lukáš HoderLukáš Hoder
Působí v advokacii, kde se věnuje arbitráži a litigaci. Spoluzaložil Centrum pro lidská práva a demokratizaci, kde se zabývá vztahem základních práv a...více o autorovi.

Diskuze

Jiri Salek | 30. 9. 2014 17:41

450mil za Shuttle je hodně podsazené. S tím jak bylo nutno zvyšovat dodatečně bezpečnost se naklady šplhaly hodně přes miliardu za jeden let. Armáda nakonec z STS vycouvala protože zjistila že jí je k ničemu.
I stavba......více

Připoutejte se, váš lowcost do vesmíru startuje!

Martin Risik | 30. 9. 2014 16:22

"Já shortuji celé zřízení, ale jsem si vědom velmi dlouhodobého výhledu takového přístupu."

Môžete túto stratégiu nejako jednoducho vysvetliť?

Dluhopisy jako „bezpečná investice“? Zapomeňte!

Tomáš Macháček | 30. 9. 2014 12:27

„Když lidé srovnávají svůj majetek s majetkem jiných lidí, dívají se vzhůru, nikoli dolů,“

Toho si můžete všimnout v každé debatě o příjmech (většinou to začne minimální mzdou). Většina diskutujících se ráda srovnává......více

Kovaná ekonomie: „Heč heč,“ pravil Sheldon Cooper

Gabriel Pleska | 30. 9. 2014 11:03

Ok, máte to tam, můžete hlasovat.

Kovaná ekonomie: „Heč heč,“ pravil Sheldon Cooper

Petr Novák | 30. 9. 2014 10:48

V anketě chybí možnost: "Vím, co potřebuji ke spokojenosti, nezávidím, nezávodím, ale mám manželku a ta je přirozená."

Jinak je to boj emoce vs intelekt. To co nám umožnilo přežít a stát se lidmi nás teď sráží......více

Kovaná ekonomie: „Heč heč,“ pravil Sheldon Cooper

Filip Černoch | 30. 9. 2014 10:40

Ne. Mach nijak neargumentuje s tím, co to přinese nebo nepřinese EU nebo členským zemím, což by dávalo smysl. Argumentuje tím, že to pro Ukrajinu není dobré ("Říkám už rok, že férové by bylo uzavřít s Ukrajinou smlouvu o......více

Z deníku europoslance: Pod tlakem

Facebook

Přihlášení

Nemáte regstraci? Zaregistrujte se zde!