Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Bankovní zlořádi a centrálně řízené školství

| 4. 10. 2010

Komedie „o školném neškolném“ se nám posouvá do dalšího dějství. Jmenuje se „univerzální studentské půjčky“. Jestli někdy skončí, mohou aktéři jen sotva počítat s tím, že je publikum bude znovu a znovu vyvolávat potleskem. To by se tahle komedie musela odehrávat v divadle, a ne v realitě našeho školství, na jevišti, ne v ministerských křeslech a v neposlední řadě s herci, a ne se studenty, kteří k roli v komparsu přijdou jak slepí k houslím.

Bankovní zlořádi a centrálně řízené školství

„Univerzální studentské půjčky“, jež vládě jako řešení jednoho z nejožehavějších problémů, tedy financování, terciárního vzdělávání, navrhuje expertní tým NERV, mají být finančním produktem, který poskytuje stát. Daniel Münich, člen NERVu a spoluautor „Bílé knihy terciárního vzdělání“, návrh obhajuje tím, že je třeba poskytnout půjčku všem, za úrok ve stejné výši pro všechny, který nesmí být „ani příliš vysoký, ani příliš nízký“, a s mechanismem, který musí být administrativně levný. Tvrdí, že studentské půjčky takovýchto parametrů komerční banky nikdy samy nenabídnou, a proto prý má zasáhnout stát.

Ostatně – Münich sám ve svém článku přiznává, že systém univerzálních studentských půjček je de facto „mechanismem podobným průběžně financovanému důchodovému systému. Pouze tok peněz je generačně obrácený.“

Nuže dobrá, zkusme tuto analogii rovnou aplikovat přímo na slova pana Münicha ze zmíněného článku: „Důchodový systém by měl splňovat několik zásadních parametrů. Důchod musí být dostupný všem řádným pracujícím, i těm, již v brzkém mládí dojdou k úrazu. Procento, které se z příjmů všech odvádí do důchodového systému, musí být ve stejné výši, ani příliš malé, avšak ani příliš nízké. Mechanismus výplaty důchodů a výběru pojištění musí být administrativně levný. Musí zajistit nekompromisní výběr od všech, kteří na něj mají. Důchodový systém takovýchto parametrů komerční pojišťovny nikdy samy nenabídnou.“

Zdeformovaný trh práce

Samozřejmě, že banka jen tak panem Münichem prezentovanou „ideální studentskou půjčku“ nenabídne. Nemůže za to však zlořád banka, ale sám stát a vláda, který svým úžasným systémem „školného neškolného“ chystá připravovat státní rozpočet ročně o 2 miliardy korun zhruba po dobu deseti let, než by se objevili první splácející. Celý problém totiž souvisí se systémem školství jako takovým.

Školství je v České republice stále primárně financované státem. A v tom je právě ta chyba. To, že na veřejných školách neexistuje školné, má hrůzné důsledky na celé hospodářství. Ony důsledky totiž silně deformují český pracovní trh.

Český průmysl si již delší dobu stěžuje, že se u nás dá těžko sehnat vysokoškolsky vzdělaný pracovník, že je zde nedostatek kvalifikované pracovní síly, a když už jej zaměstnavatelé seženou, tak není jeho kvalita bůhvíjaká. Stejně tak to platí i u řemeslníků. Ti ale na nedostatku konkurence získávají, jejich ceny rostou. Když však jejich ceny rostou, proč jsou stále manuální, průmyslové, výuční obory tak málo populární?

Pracuj hlavou, a ne rukama!

Odpověď je jednodušší, než si myslíte. Právě „vzdělání zadarmo“, tedy státem dotované školství (abstrahujme nyní od vedlejších nákladů na vybavení případně koleje/internáty) je toho příčinou. Za socialismu byly „manuální“ obory silně protežované. Uměle vyšší platy horníků, státem řízené náborové akce a další vytvořily na českém pracovním trhu přetlak pracovníků, kteří kvůli tomu po listopadové revoluci zažili hubené časy. Sám si pamatuji, jak mi rodiče v dětství kladli na srdce „pracuj hlavou, a ne rukama!“ No, a je ze mne ekonom.

Na standardním trhu by se porevoluční navýšení poptávky po humanitních oborech vyřešilo zvýšením školného na humanitních školách a snížením školného na průmyslových školách. Zde však na veřejných školách školné neexistovalo. Dopadlo to tak, že dnes máme ekonomy, kteří neumějí ekonomii, právníky, kteří do škol ani nechodili (hledají index, viz Řápková), a bohemisty, kteří prodávají v supermarketu.

Na standardním trhu by se vyšší cena humanitních oborů projevila v menším počtu budoucích ekonomů (a dalších), kteří by však svým oborům zřejmě skutečně rozuměli (když už do vzdělání tolik investovali). Ti by si tak přišli na zajímavý plat, a banky by jim tedy nabídly určitě zajímavé studijní půjčky.

Oproti tomu nižší školné na průmyslových školách by odráželo stávající nedostatek budoucích zaměstnanců v průmyslu. Budoucí nedostatek znamená budoucí vyšší platy. Průmyslové obory by se naplnily, kvalifikovaných pracovních sil by byl dostatek. A banky? Jistě by taky nabídly půjčky, třeba s vyšším úrokem. Ten by však byl splacen díky budoucím vyšším platům. Otázka je, jak nízko by muselo školné klesnout – zda by půjčky ještě vůbec byly potřeba.

Zbavme se neškolného školného

Hlavní chybou systému bez školného je fakt, že chybí informace o výnosech ze studia. Školné spolu s úrokem z případné studentské půjčky je nositelem informací o budoucích výnosech ze vzdělání. Horší škola? Vyšší úrok. Lepší škola? Lepší úrok. A tak dále.

Celou tuto katastrofu jde zvrátit poměrně jednoduše – prostě jen povolit školám si školné zavést. Nemusíme se hned zbavovat dominantního státního financování, pro začátek stačí jen „povolit školné“.

Současná vládní koalice se o to pokusila, avšak vymyslela kočkopsa – „školné neškolné“, kdy školné být může, avšak jen do výše 20 000 korun za rok. Co když by cena jednoho oboru tržně měla být 22 000 korun a cena druhého oboru 50 000 korun? Jak to student zjistí, kdo mu dá tuto informaci, když kvůli umělému omezení budou oba obory stát stejně?

Vládní kočkopes je znásilněním ideje školného a je třeba se ho zbavit. Povolme veřejným školám školné, nechme je nastavit si ho samostatně, nechme fungovat trh a konkurenci. Nechme cenám jejich původní účel – nést informace.

Koncepce vývoje země

Školné neškolné totiž není ničím jiným, než politikou „koncepce vývoje země“, po které mnozí volají. Ony dnes tolik populární koncepce však nejsou ničím jiným než jen sofistikovanější a skrytější formou centrálního plánování. „Koncepce vývoje“ (dopravy, průmyslu, vzdělávání…) jsou dnes natolik populární, že bychom mohli říci, že žijeme v době neocentralismu. Politici oprášili ideje centrálního plánování, jen používají skrytější metody, které jim demokracie poskytuje.

Stát nemá určovat směr vývoje, stát má spravovat veřejné statky. Má opravovat chodníky, a ne určovat, jestli chceme být „montovnou Evropy“ či finančním centrem světa. Pokud chceme opak, tak jsme se za posledních dvacet let zřejmě nikam neposunuli. Vítejte v době neocentralismu!

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

Partners | 16. 11. 2010 11:54

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Sed nisi erat, commodo sed accumsan sit amet, egestas vitae tortor. Sed purus arcu, aliquet id imperdiet in, aliquam ac est. Cras nibh diam, pretium nec sollicitudin ac, elementum quis arcu. Morbi in justo erat. Curabitur sem orci, consectetur et sodales et, suscipit quis ligula. Proin at ipsum sed libero tempus placerat. Pellentesque malesuada libero id libero rhoncus bibendum. Suspendisse eget dolor quam, non adipiscing risus. Maecenas pellentesque, neque non bibendum dapibus, sem dolor egestas massa, in mollis nisi libero dignissim nibh. Sed tempus dui vitae purus pellentesque venenatis aliquet at enim.

Morbi risus mi, laoreet in mattis non, cursus ut purus. Suspendisse malesuada tincidunt consequat. Sed iaculis, justo quis gravida blandit, lectus orci dapibus libero, convallis porta ante elit eget ante. Cras quis sodales tortor. Nam nec arcu eget massa iaculis auctor. Praesent pulvinar velit sit amet erat egestas auctor. Nulla facilisi. Pellentesque at cursus felis. Nulla dictum, ligula eu dapibus convallis, mauris neque malesuada sem, malesuada pellentesque diam arcu id massa. Curabitur nec facilisis nunc. Phasellus scelerisque dolor sed turpis ullamcorper cursus. Maecenas elit dui, imperdiet vitae accumsan ac, pulvinar sit amet ipsum. Nulla neque leo, dignissim quis ornare at, viverra sit amet est.

Sed hendrerit tristique consequat. Nulla venenatis, justo sed iaculis facilisis, quam est egestas dolor, eget suscipit turpis nisl eu elit. Vivamus adipiscing, ante ac sagittis laoreet, ipsum eros ultricies nibh, et mattis sem risus ac massa. Vestibulum ante ipsum primis in faucibus orci luctus et ultrices posuere cubilia Curae; Donec volutpat feugiat odio, consectetur sagittis massa tincidunt ut. Vestibulum lorem nisl, eleifend nec eleifend a, consequat quis nibh. Etiam semper semper eleifend. Pellentesque tortor est, ornare sed vestibulum sed, pharetra non ipsum. Praesent vitae est tellus, ac congue enim. Nulla tincidunt elementum suscipit. Aliquam id tortor nunc. Maecenas nec leo sed neque mollis interdum ac in nibh. Nulla eu neque metus. In dignissim iaculis porta. Ut vehicula elementum libero, eget ultricies libero iaculis sit amet. Mauris erat eros, molestie sit amet pretium nec, rhoncus ut leo. Etiam posuere iaculis congue. Integer gravida aliquam magna vitae tempus.

Donec purus lorem, pellentesque ut ultrices sed, porttitor in urna. In hac habitasse platea dictumst. Etiam imperdiet justo quis massa sodales porttitor. Aenean eget purus mauris. Proin nec urna eu nibh pellentesque iaculis nec quis nisi. Phasellus pharetra lectus eget massa laoreet nec iaculis arcu adipiscing. Pellentesque consequat, leo sit amet molestie scelerisque, odio diam iaculis orci, vel pretium magna nisl consectetur nibh. Class aptent taciti sociosqu ad litora torquent per conubia nostra, per inceptos himenaeos. Donec nisl neque, rhoncus ut ullamcorper sed, tempus adipiscing orci. Vivamus quis elit quam. Proin magna nulla, sodales eu tristique id, tincidunt sed libero. Nunc in ornare ligula. Cras auctor congue enim sit amet consectetur. http://www.lipsum.com/feed/html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Partners | 22. 11. 2010 09:31
reakce na Partners | 16. 11. 2010 11:54

sdasdad
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Standa | 4. 10. 2010 15:00

Je to velice zájímavé téma a určitě je velké množství variant, jak změnit vzdělávání v ČR. Mně osobně připadá, že studium na bakaláře a následně nástup na navazující magisterské studium je zbytečně moc zdlouhavé a přeplácané předmětama, který daný absolvent v životě nepotřebuje a nepoužije. Jestli si absolvent pamatuje 10% veškeré látky co se učil na vysoké škola tak hodně přeháním. Čerství absolventi v 95% případech nevědí nic a zaměstnavatelé je musejí za své náklady stejně vyškolit v tom co dělají. Pro mě z toho vyplývá jediný závěr. Všichni v dnešní době studují jen kvuli titulu, protože věří, že jim titul přinese více peněz, než kdyby šli do práce rovnou po střední škole.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Lukáš Kubec | 4. 10. 2010 15:11
reakce na Standa | 4. 10. 2010 15:00

Stando, to mi připomíná, jak Frédéric Bastiat před více jak 150 lety kritizoval "uzákonění" ;titulů na vysokých školách jako jakousi formu vysokoškolského socialismu :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel | 4. 10. 2010 13:36

Český průmysl si již delší dobu stěžuje, že se u nás dá těžko sehnat vysokoškolsky vzdělaný pracovník, že je zde nedostatek kvalifikované pracovní síly, a když už jej zaměstnavatelé seženou, tak není jeho kvalita bůhvíjaká.No a neměl by se tedy český průmysl více podílet na nákladech na školství namísto vyvádění zisků do daňových rájů namísto zatěžování mladé generace dalšími náklady?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Standa | 5. 10. 2010 19:13
reakce na Pavel | 4. 10. 2010 13:36

Vždyť ten systém, kterým se průmysl podíli na nákladech na vzdělání, ze již existuje, a po staletí bez problémů funguje. Říká se mu mzda.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert-Antonio | 5. 10. 2010 09:36
reakce na Pavel | 4. 10. 2010 13:36

Háček je v tom, že "český průmysl" není jeden všeobjímající moloch, ale spousta konkurujících si firem. Co taková firma může dělat? Bude plošně sponzorovat matfyz nebo ČVUT, a tím podporovat i budoucí zaměstnance svých konkurentů? Nebude, není hloupá. Bude podporovat konkrétní studenty výměnou za pracovní smlouvu na určitou dobu? No jo, ale pro takovou podporu je nutná existence školného.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Otakar Hokynář | 4. 10. 2010 10:16

Dobrý den, myslím, že ani tento systém cenou studia regulovaného směrování vysokoškoláků nebude fungovat. Respektive, budou velké výkyvy vyvolané zákonem prasat: meritus věci je, že školy budo reagovat na OKAMŽITÝ stav, zatímco produkce statku (hlava plná zbytečných vědomostí) vykazuje několikaleté zpoždění. A zkušeným odborníkem se nadějný absolvent stane nejméně za několik dalších let.V případě lékařů je cesta od stedoškoláka k lékaři s plnou kvalifikací 12-15 let, k primářské licenci 16 let. Takže studentíci, kteří začali v 80. letech, do praxe za šílených podmínek nastupovali na počátku 90. let. A nevědělo se, co s nimi. Mnoho z nich odešlo mimo medicínu. Nyní, díky demografickému vývoji, odchází do penze silné ročníky a začíná být vážný nedostatek ZKUŠENÝCH KVALIFIKOVANÝCH lékařů.Bojím se, že komerčně nastavené školství, finančně motivované, bez určitého plánování, situaci zhorší. Určitou možnost vidím v limitech nastavených profesními komorami.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

zadluzeni.cz | 4. 10. 2010 11:20
reakce na Otakar Hokynář | 4. 10. 2010 10:16

Na limity se vykašlete, to nemůže nikdy fungovat. Právníci si dají limit malý, aby mohli brát velké peníze. Lékaři si mohou dát limit jakýkoliv, počet studentů se tím nezvýší. A bohemisti si limit sami neomezí.Řešením je opravdu školné, ale všude a klidně paušálně. Nechť je například školné 20K za semestr. A student při zápisu ať má na formuláři JEDNO zaškrtávací okénko navíc, zda chce ho platit sám nebo má škola za něj vyřídit půjčku od státu. Žádný paraziti v podobě bank!A stát nechť po ukončení studia vybraným strategickým oborům nabídne postupné umořování půjčky vedle platu. Například lékař nechť se rozhodne, zda bude pracovat ve státní nemocnici za málo, ale současně mu bude umořován dluh za studia, nebo půjde do Německa a studia si zaplatí z německého platu.Stejnou možnost dát zaměstnavatelům: platit za svého zaměstnance jeho dluh ze studia a dát si to do nákladů.Ostatní obory pak budou hradit školné vždy ze svého platu. Takže si rozmyslí, zda studovat humanitní koníčky nebo třeba dobře placené technické obory, kde jim třeba zaměstnavatel rád i přispěje na studia. Kdo chce studovat historii poezie, nechť studuje. Ale za své!A tohle celé ještě doplnit například bezúročným odkladem splácení při založení rodiny. To by bylo pro-populační opatření jako nic jiného: možnost bezúročně odložit dluh o dvacet šest let výchovy dítěte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Lukáš Kubec | 4. 10. 2010 14:04
reakce na zadluzeni.cz | 4. 10. 2010 11:20

Nemohu souhlasit, principiálně je vámi navrhovaný systém tím samým, co navrhuje vláda a co ve článku kritizuji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Lukáš Kubec
Od roku 2009 vede ekonomicko-politicky zaměřený web Devian.cz.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!