Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Osa Německo–Čína: Poučí se Česko?

| 8. 10. 2010

Někteří ekonomové tomu začali říkat nová ekonomická světová osa. Za zázračnými výsledky německého hospodářství posledních měsíců, nejvyšším růstem od sjednocení, je z velké části vysoká poptávka čínského trhu po německém zboží. Především německý průmysl – v čele s automobilkami, ale svou roli hraje i vývoz strojů a strojírenských a elektrotechnických výrobků – táhne Německo vzhůru daleko rychleji, než rostou jiné země Evropské unie.

Osa Německo–Čína: Poučí se Česko?

Čína, která se stala nejvýznamnějším trhem, i například co se týče prodeje automobilů, v posledním roce výrazně zvýšila svůj podíl na německém exportu, odchází do ní už kolem pěti procent vývozu tohoto druhé nejvýznamnějšího (právě po Číně) exportéra světa.

Důležitější než USA

Německu hraje v poslední době všechno do karet. Dokonce i krize kolem Řecka, která oslabila euro, byla pro německý export výhodná, protože oproti americké, japonské a korejské konkurenci výrazně zlevnila tamní výrobky. „Na vývoz do Číny je už dnes v Německu vázáno na půl milionu pracovních míst,“ vyjádřil se v tisku Dirk Schlotböller z Německé obchodní a průmyslové komory. Schlotböller dále dodává, že se v nejbližší době dá očekávat další výrazný růst čínské poptávky.

Němečtí ekonomové si tak gratulují, že se tamní ekonomika překotně nezbavila své silné průmyslové základny, jak se to stalo v jiných evropských zemích, které vsadily především na služby – často se hovoří třeba o Velké Británii. Za příklad se dává i „obětavost“ Němců, kteří se v minulém desetiletí smířili s naprosto minimálním růstem mezd a výrazně se podíleli na tom, že německé zboží je dnes nejen nadále značkou kvality, ale také je cenově konkurenceschopné.

Germany first

Na renesanci německého průmyslu se výrazně podílely také sousední postkomunistické země, s Českou republikou na prvním místě. Oživení německého hospodářství kolem roku 2000 se připisovalo tomu, že se část výroby německých koncernů podařilo přesunout do Česka, Polska, případně Maďarska a na Slovensko. Na druhé straně byl přesun, případně odběr dodávek od českých či polských subdodavatelů, kompenzován soustředěním sil a investic do nejvýdělečnějších částí produkce, které zůstaly v Německu.

Také koncernové strategie, i díky vlivu odborů či zástupců státu ve správních a řídících orgánech německých firem, nikdy nepřestaly zohledňovat požadavek, aby většina profitu nadále nesla hrdou značku Made in Germany. Naposledy se s tím setkali ve Škodě Mladá Boleslav, jíž bylo naznačeno, že vůči mateřskému VW příliš vyrostla a musí se soustředit na výrobu levnější značek, které nebudou přímo konkurovat nejdražším modelům VW.

Made in Czech

Ale i při těchto mezích, jež Německo zřídka překračuje, je pro českou ekonomiku „hospodářská osa Čína–Německo“ přinejmenším krátkodobě požehnáním. Zároveň je ale výzvou ke konsolidaci zbytků českého průmyslu, který se po zmatených devadesátých letech a tsunami zahraničního kapitálu ukazuje (při pohledu do německého zrcadla) být důležitým základem pro naše fungování v evropské i globální ekonomice.

Německo nám může sloužit jako příklad dobře řízeného státu s dlouhodobým výhledem, který dokáže ekonomicky těžit ze svého okolí. Česká ekonomika a český průmysl jsou přes značné ztráty, které utrpěly v době transformace, stále lídry střední Evropy, alespoň té visegrádské, a měly by toho využít. Jen díky svébytné, do značné míry národní (tedy v Česku sídlící a investující) ekonomice se můžeme přiblížit k německé hospodářské a životní úrovni dříve, než za oněch mytických 120 let – jak to v minulých dnech spočítal jeden český deník. Tato cesta jinudy než přes výrobky Made in Czech Republic, byť třeba se subdodavateli z Polska nebo Maďarska, které budou kupovat jako značku kvality třeba i Číňané, podle mého úsudku nevede.

Autor je redaktorem Lidových novin

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (2 komentáře)

joe | 10. 10. 2010 20:49

Poučí se Česko?To jako si máme dát pozor, abychom se "překotně nezbavili své silné průmyslové základny na úkor služeb"?A jak to udělat? Zavést šrotovné? Prostě tomu nerozumím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

cml11 | 8. 10. 2010 08:16

Německé švihnutí Škodovky přes prsty, které je v článku zmíněno, je pro mě naprosto nepochopitelné. Automobilce nic nebrání využít dobré práce českých vývojářů pro celý koncern a jako celek ukousnout větší díl globálního trhu. Namísto toho hodlá úspěšnou značku uměle tlumit tak, aby se lépe prodávalo čím dál méně populární zboží z druhé kapsy téhož koncernu. Chtělo by to trochu sebereflexe vedení VW. Proč ničit to co se povedlo jen proto, aby se prodávalo to co se nepovedlo? VW si asi neuvědomuje, že na trhu není sám a zákazník si vůbec nemusí koupit koncernový vůz, když nebude relevantní nabídka..Typickou ukázkou je zacházení s projektem Suberbu. Po příchodu nového šéfa je pokračování téhle nečekaně úspěšné modelové řady s velkým otazníkem. Prý příliš ohrožuje Passat. Před pár dny VW uvedl nový Passat, který by měl být podle strategie automobilky postaven výš než Superb. Jenže tenhle "GolfMax" se nikomu nelíbí. A šeredné auto si kvůli kvalitní technice koupí jen pár věrných. Bude tahle nepovedená práce německých designérů hřebíčkem do rakve povedeného českého modelu? A pokud ano, opravdu to automobilce pomůže?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Luboš PalataLuboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!